Europoslankyně Michaela Šojdrová je přesvědčená, že v Řecku je dostatek syrských sirotků, které Česká republika může přijmout. Vše tak závisí jenom na schůzce s premiérem Andrejem Babišem a ministrem vnitrem Janem Hamáčkem, kde se obě strany domluví na dalším postupu.
Od začátku letošního roku se z Řecka do své vlasti dobrovolně vrátilo téměř 11.000 migrantů, informovala agentura DPA s odvoláním na řecké úřady. Podle nich šlo zejména o běžence z Albánie, Iráku, Íránu, Alžírska a Pákistánu.
Řecká centrální banka vyšetřuje sérii neobvyklých transakcí čínských občanů, kteří použili kreditní karty ke koupi nemovitostí v Aténách a zařadili se do prosperujícího programu zlatých víz, píše list Financial Times (FT). Nákup nemovitosti v Řecku může investorovi poskytnout takzvané zlaté vízum do země a s ním i vstup do velké části Evropy.
Řecké úřady chtějí spolupracovat s Českou republikou ve věci dětských uprchlíků bez doprovodu, uvedla ve středu europoslankyně Michaela Šojdrová, která iniciovala přijetí 50 syrských sirotků do Česka. V úterý a o dne později jednala v Řecku, výsledky své návštěvy chce nejdřív sdělit premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD). Babiš v minulosti trval na tom, že dětem je třeba pomoci mimo Česko.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo za zmanipulované páteční hlasování v makedonském parlamentu, při kterém poslanci odsouhlasili ústavní změny zakotvující nový název státu. Podle Moskvy bylo tohoto výsledku dosaženo prostřednictvím „vydírání, vyhrožování a podplácení opozičních poslanců,“ citovala z prohlášení ruské diplomacie agentura Reuters. Přejmenování balkánského státu má ukončit 27 let trvající spor s Řeckem.
Německo dál nese morální a politickou vinu za zločiny, které nacisté spáchali za druhé světové války. Na počátku své dvoudenní návštěvy Řecka to řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier, informovala agentura DPA. Řeky nejvyšší představitel Německa zároveň požádal o odpuštění. Steinmeier ocenil také úsilí, které řecký lid vynaložil ve snaze dostat se z finanční krize.
Referendum o změně názvu balkánského státu Makedonie v neděli ztroskotalo na nízké účasti na hlasování. S odvoláním na státní volební komisi to uvedla agentura DPA. Komise oznámila, že půl hodiny před uzavřením volebních místností v 19:00 SELČ bylo odevzdáno jen 34 procent hlasovacích lístků. Premiér Zoran Zaev přesto označil plebiscit za úspěšný. Pokud nyní opozice odmítne dohodu s Řeckem o změně názvu státu podpořit, povede to k předčasným volbám, varoval Zaev. Oprávnění hlasovat mělo zhruba 1,8 milionu občanů.
Jihozápad řeckého poloostrova Peloponés zasáhl v sobotu ráno středomořský hurikán Zorba. Nejdříve se opřel do malých přístavních městeček Pylos a Methoni, informovala agentura DPA. Na mnoha místech vypadl proud, pobřežní stráž zrušila všechna trajektová spojení mezi přístavem Pireus a ostrovy Mykonos, Santorini, Rhodos a Kos.
Srpnem 2018 oficiálně vypršela záchranná operace, která začala v roce 2010 a která měla odvrátit hospodářský bankrot Řecka. Už v červnu, kdy byla schválena poslední evropská půjčka Athénám, evropský komisař pro hospodářství a měnu Pierre Moscovici prohlásil: „Dnes večer skončila řecká krize.“
Většina Makedonců podle všeho v referendu koncem září podpoří nový název své země Severní Makedonie. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který v červnu a červenci zorganizoval a zveřejnil Mezinárodní republikánský institut (IRI). Sondáž také potvrdila, že veřejnost stále více podporuje členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.
Šéf řecké civilní obrany Jannis Kapakis podal demisi, ministr vnitra ji přijal. Oficiální důvody řecký deník Kathimerini neuvedl, krok ale podle něj zřejmě souvisí s nedávnými lesními požáry, při nichž zemřelo devět desítek lidí. Místní úřady i vláda čelí kritice, podle níž situaci nezvládly. Už minulý týden rezignoval jeden z členů vlády, který měl na starost veřejný pořádek a ochranu občana.
Stovky cestujících zůstaly uvězněny na letišti na řeckém ostrově Rhodos, kde v neděli zkolaboval odbavovací systém. Web letiště registruje řadu zpožděných letů. Jedním z nich je i let 180 českých turistů, kteří tak odletí zpět do České republiky až v pondělí odpoledne, uvedla mluvčí letecké společnosti Travel Service Vladimíra Dufková. Důvodem zpoždění jsou podle letiště technické problémy způsobené třetí stranou.
Řecko se potýká s následky ničivého požáru východně od Atén, který si podle úterních oficiálních zpráv vyžádal nejméně 74 mrtvých z několika zemí Evropy včetně Polska či Británie a 187 zraněných. Řecký premiér Alexis Tsipras vyhlásil v zemi třídenní státní smutek, během kterého jsou vlajky na institucích spuštěny na půl žerdi. Státníci převážně z evropských zemí vyjádřili Tsiprasovi morální podporu.
Počet mrtvých v důsledku ničivého požáru východně od Atén stoupl na 74, informoval řecký hasičský sbor. Podle úřadů bude ovšem bilance ještě mnohem vyšší, protože zhruba stovka lidí je nezvěstná. V nemocnicích bylo podle webu listu To Vima hospitalizováno 164 dospělých a 23 dětí.
Nejméně 50 životů si vyžádaly lesní požáry v Řecku. Předchozí bilance čítala 24 obětí. Dalších 26 těl našli dobrovolníci Červeného kříže podle agentury DPA u přístavního města Rafina, ležícím východně od Atén, v jejichž okolí požáry v pondělí vypukly. DPA uvádí, že tyto údaje potvrdil i představitel místní správy. Mluvčí řecké vlády Dimitris Tzanakopulos už v noci řekl, že oheň o život připravil více než dvě desítky lidí. Zraněných je podle aktuálních informací kolem 150, řada z nich je v ohrožení života.
Během vykopávek v řecké Olympii archeologové nalezli hliněnou desku se zápisem veršů z Odyssey antického básníka Homéra. Podle řeckého ministerstva kultury se může jednat o dosud nejstarší nalezený zápis tohoto starořeckého eposu. Na konečné potvrzení stáří antického artefaktu se stále čeká.
Řecko zřejmě obdrží poslední půjčku ze záchranného programu příští měsíc. Uvedl to ve čtvrtek šéf euroskupiny Mario Centeno. Ministři financí eurozóny se již minulý měsíc dohodli, že poslední půjčka bude činit 15 miliard eur (zhruba 389 miliard Kč). Centeno dnes uvedl, že půjčku již ratifikovalo 18 z 19 členských zemí eurozóny. Konečné rozhodnutí o vyplacení peněz podle něj padne, jakmile bude dokončena schvalovací procedura v Německu. "Očekávám, že se tak stane začátkem srpna," citovala Centena agentura Reuters.
Řecko vyhostí dva ruské diplomaty a dvěma dalším zamezí v přístupu do země. Diplomaty Řecko viní ze zasahování do vnitřních záležitostí země a ilegálního jednání ohrožujícího národní bezpečnost. Podle řeckého deníku Kathimerini se snažili ovlivnit spor mezi Řeckem a Makedonií o změně názvu země.
Makedonský parlament podruhé schválil ratifikaci dohody s Řeckem, která řeší spor o název bývalé jugoslávské republiky kompromisem Republika Severní Makedonie. Poslanci vládní většiny tak zvrátili veto, kterým prezident Ďorge Ivanov minulý týden v úterý první ratifikaci zamítl. Už předem bylo zřejmé, že makedonský zákonodárný sbor, Shromáždění, ratifikaci schválí i napodruhé.
Pondělní kompromis německé kancléřky Angely Merkelové a ministra vnitra Horsta Seehofera, který počítá s tranzitními centry u rakouských hranic, dává podle premiéra Andreje Babiše (ANO) najevo, že ten, kdo se vylodí v Itálii nebo Řecku, nemá právo vybrat si žít v Německu. Další čeští politici hodnotili kompromis jako posun v postoji Německa k migrantům a pozitivní věc, někteří by naopak uvítali evropské řešení a mluví o komplikacích pro turisty či lidi cestující za prací přes hranice.
Makedonský prezident Ďorge Ivanov využil svého práva veta a nepodepsal dohodu, která řeší spor s Řeckem o název Makedonie a kterou minulý týden ratifikoval makedonský parlament, a to většinou 69 z celkového počtu 120 poslanců. Postup prezidenta ratifikační proces prodlouží, ale nezvrátí, napsala agentura AP. Veto dohody ze strany makedonského prezidenta se očekávalo.
Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během jednání v noci na pátek dohodli ministří výši poslední části záchranného programu na 15 miliard eur (přes 380 miliard korun). Atény budou mít zároveň prodlouženu možnost splácet dluhy a úroky o deset let. Podle agentury Reuters to po jednání řekl šéf euroskupiny Mario Centeno.
Makedonská vláda v pondělí schválila návrh zákona o ratifikaci dohody, která má vyřešit letitý spor s Řeckem o název Makedonie. Informoval o tom server 24.mk. Vláda premiéra Zorana Zaeva tak rychle zahájila nesnadný proces realizace dohody, kterou v neděli na řecko-makedonské hranici podepsali ministři zahraničí obou zemí Nikola Dimitrov a Nikos Kotzias. Parlament o smlouvě začne debatovat v úterý.
Ministři zahraničí Řecka a Makedonie podepsali dohodu o názvu makedonského státu. Obě země se kvůli tomu dlouhá léta svářily a Řecko blokovalo zahájení přístupových rozhovorů Skopje s Evropskou unií a pozvání Makedonců do Severoatlantické aliance.
Bulharský premiér Bojko Borisov a ministryně zahraničí Ekaterina Zacharievová zrušili páteční setkání s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem, který ve čtvrtek zahájil návštěvu Bulharska. Důvodem je nesouhlas s Ivanovovým „arogantním“ odmítnutím dohody o řešení sporu o název mezi Řeckem a Makedonií, napsal zpravodajský portál 24 časa s odvoláním na důvěryhodné zdroje. Zrušení schůzek následně potvrdil úřad bulharské vlády.
Řecká ekonomika přešla do růstové fáze, země prokázala velkou snahu překonat svou dluhovou krizi a věřitelé by jí měli část zbylého dluhu odpustit. Tento názor vyslovil po svém setkání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem šéf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Angel Gurria.
Pád kusu skály uzavřel lodní dopravě Korintský průplav, který v Řecku umožňuje rychlejší spojení mezi Egejským a Jónským mořem. Proč se část skalnaté stěny průplavu utrhla, úřady vyšetřují. Incident si nevyžádal žádné oběti na životech ani zraněné, uvedla řecká média.
Řecký parlament ve čtvrtek schválil prodej většinového podílu v soluňském přístavu. Majitelem koncese na provoz druhého největšího přístavu v zemi se do roku 2051 stane za 232 milionů eur (téměř šest miliard Kč) mezinárodní konsorcium South Europe Gateway Thessaloniki.
Makedonie a Řecko významně pokročily ve vyjednávání o vyřešení sporu o její název. Makedonský premiér Zoran Zaev ve sředu oznámil, že jeho vláda je ochotná přijmout zeměpisný přívlastek k svému názvu. Země by se tak mohla nově jmenovat Severní Makedonie, Vardarská Makedonie nebo Horní Makedonie, což jsou některé z názvů, o nichž spekulují zejména makedonská média. Vyjednávání není nicméně ještě u konce.
