Ministerstvo financí je připravené změnit systém registrace k plátcovství daně z přidané hodnoty (DPH). V posledním roce se totiž přístup úředníků k relativně formálnímu kroku výrazně zpřísnil. Úředníci začali každého podnikatele, který se chtěl nebo musel registrovat, důkladně lustrovat a požadovat po něm věci, které často podnikatel prakticky nemohl doložit.
Maličká obec Vojníkov dostane zpátky pokutu, kterou musela zaplatit Finančnímu ředitelství. To ji pokutovalo za nevypsání soutěže na odstranění povodňových škod v roce 2009. Obce s 87 obyvateli se nakonec zastal Nejvyšší správní soud, podle kterého nebylo vypsání zakázky nutné. Zkritizoval také jednání Finančního ředitelství, které podle něj vykládalo pravidla zadávání zakázek odtrženě od ekonomické i společenské reality.
Finanční správa nezvládá agendu spojenou se správními řízeními kolem elektronické evidence tržeb (EET). Od 1. prosince 2016 už rozdala tisíce pokut, z více než tří tisíc zahájených správních řízení jich ale za osm měsíců dokázala vyřešit jen 144. Podle Finanční správy trvá proces tak dlouho proto, že se pro úředníky jedná o novou agendu.
Finanční správa přitvrzuje v kontrolách podnikatelů, kteří evidují své tržby v rámci EET. Počet provedených kontrol za neplnění povinností při EET totiž stále roste. Stejně tak se zvyšuje i průměrná výše pokuty, ta je téměř 8 tisíc korun, ve správním řízení pak skoro dvojnásobek. Výše maximální uložené pokuty činila 150 tisíc. Vyplývá to z údajů Finanční správy, které má k dispozici server Podnikatel.
Finanční správa přestala být pro smích, píše náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová v jednom svém prohlášení, v němž obhajuje práci správce daně. Vysoká úřednice, kterou bylo možné označit za pravou ruku Andreje Babiše, když ještě resort financí předseda hnutí ANO vedl, svým tvrzením vlastně přesně vystihla skutečnost.
Přepisuje finanční správa statistky, nebo se výrazně zlepšila práce úředníků při doměřování daně z přidané hodnoty? Podle každoročně vydávané zprávy, která hodnotí činnost finanční správy, se totiž skokově zlepšila při doměřování DPH. Zatímco ještě v letech 2014 a 2015 podnikatelé se svými odvolání u OFŘ uspěli přibližně v každém třetím případě, v roce 2016 uspěl asi každý sedmý.
Daňoví poradci by rádi s finanční správou probrali používání kritizovaných zajišťovacích příkazů. Nelíbí se jim totiž, co řekl ministr financí Ivan Pilný o jejich používání na pondělním jednání vlády. Podle něj s jejich aplikací není žádný problém a úředníci je používají správně. Podle Komory daňových poradců ale materiál, který citoval, není kompletní. Se zástupci finanční správy by celou věc chtěli řešit v říjnu, plánují je pozvat na seminář.
Finanční úřady v prvním pololetí vybraly na dani z přidané hodnoty (DPH) zhruba 180 miliard Kč, což je meziroční růst o 14 procent. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral o osm procent více, zhruba 93 miliard korun. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu.
Vláda v září dostane další, podrobnější analýzu toho, jak Finanční správa využívá zajišťovacích příkazů. Vypracována by měla být do konce srpna a měla by obsahovat podrobnější statistiky z letošního roku. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo financí v pondělí vládě představilo analýzu, podle níž Finanční správa zajišťovací příkazy neaplikuje plošně a neužívá je nadměrně.
Pracovnice finančního úřadu v Krnově čeká šetření kvůli fotce s bývalým ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), kterou předseda hnutí sdílel minulý týden na Facebooku. Podle nejvyššího státního úředníka Josefa Postráneckého je třeba zjistit, zda úřednice na fotce neporušily služební zákon.
Zdá se, že finanční správa začala po měsících konečně vyšetřovat od daně osvobozené korunové dluhopisy, které si mimo jiné nakoupil bývalý ministr financí Babiš. Šéf finanční správy Janeček uvedl, že vyzvala prvního člověka, aby prokázal, kde vzal dostatek peněz na nákup dluhopisů. Týdeník Echo před téměř půl rokem přitom upozornil, že dostatek legálních příjmů neměl mít právě Babiš.
Lidé, kteří si od roku 2014 koupili byt v rodinném domě, se dostali do hledáčku finanční správy. Ta jim začala dodatečně vyměřovat čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí. Jedná se přitom často o vysoké částky a k nim můžou přibýt i úroky. Celou věc řešila i ombudsmanka Anna Šabatová. Ta navrhuje ministerstvu financí, aby daň hromadně prominulo.
Na zasedání rozpočtového výboru proběhla přestřelka mezi některými poslanci a zástupci ministerstva financí a finanční správy. Během jednání se totiž řešily dva „výbušné“ body – korunové dluhopisy, které mimo jiné stály funkci ministra financí Andreje Babiše, a zajišťovací příkazy, kterými jsou likvidovány tisíce podnikatelů ročně. Podle poslanců totiž finanční správa „šikanuje“ malé podnikatele.
Přes 800 českých lodníků zaměstnaných v Nizozemí, kteří dluží na dani statisíce korun a hrozí jim exekuce, svůj boj nevzdává. Po schůzce s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem nebo ministrem pro lidská práva Janem Chvojkou (oba ČSSD) se jejich situací bude zabývat i rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Lodníci jsou totiž přesvědčení, že jsou v právu a že je český stát okradl. „Je to zvůle státních úředníků, kteří nejsou schopni uznat svoji chybu,“ říkají.
Zajišťovací příkazy, kterými finanční správa likviduje tisíce podnikatelů ročně, si vzali za své politici. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je uvedl jako jeden z důvodů pro nejmenování náměstkyně Aleny Schillerové ministryní, na popud opoziční TOP 09 se řešily na plénu sněmovny a ve středu jej chtějí řešit poslanci na rozpočtovém výboru.
Zlínská podnikatelka Stanislava Marková si v posledních měsících s finančním úřadem hodně užila. Nejdřív ji v únoru pokutoval za to, že včas nepotvrdila správnost svého kontrolního hlášení. Poté na konci května s ní právě kvůli tomuto zpoždění zahájil finanční úřad řízení o nespolehlivém plátci. To by pro ni přitom znamenalo prakticky konec podnikání.
Podnikatel, který provozuje stánek v pražské tržnici SAPA, se chtěl v polovině března dobrovolně registrovat k plátcovství DPH. Stejně jako řada jiných podnikatelských subjektů u finančního úřadu narazil a dočkal se zamítnutí. Prý dostatečně nedoložil ekonomickou činnost, prodejce přitom už třetí týden posílal v rámci elektronické evidence tržeb (EET) údaje o tržbách na daňový portál.
Šikana poctivých podnikatelů ze strany finanční správy nekončí, jak ukazuje případ paní Stanislavy Markové. Nejdříve zlínská podnikatelka dostala pokutu třicet tisíc kvůli kontrolnímu hlášení, které odevzdala v naprostém pořádku. Finanční úřad jí totiž vyzval k potvrzení, že v něm skutečně nemá chybu, což udělala o šest dní později, než měla. Anabáze s úředníky tím ale neskončila.
V dubnu se odbornice na DPH Olga Holubová ostře pustila do finanční správy v textu pro server Echo24. Nelíbilo se jí, že místo aby se starala o to, jak co nejvíce pomoci podnikatelům, zaměřuje se na opravování „nepřesností“ v médiích. Její kritika nezůstala bez odezvy, protože krátce poté si ji na ministerstvo pozval sám šéf resortu financí Andrej Babiš (ANO).
Finanční správa stále neprokázala, že dostatečně kontroluje emise od daně osvobozených korunových dluhopisů. Ty v roce 2012 vydalo přes pět set firem, mezi kterými byl například holding Agrofert, tehdy ještě patřící ministru financí Babišovi (ANO). Existuje přitom oprávněné podezření, že v řadě případů, včetně toho Babišova, mohlo dojít k obcházení zákona. O tom, jak finanční správa tato podezření prověřuje, se zajímá i rozpočtový výbor sněmovny.
Nevěřte úředníkům. Jejich tvrzení nemají žádnou váhu. I když vás úředník finanční správy ujišťuje, že je vaše kontrolní hlášení v pořádku, neznamená to nic. Za několik týdnů či měsíců vám může přijít pokuta a vy nemáte žádnou naději na úspěch. Úředníci totiž nenesou za sdělené informace žádnou zodpovědnost.
Mezi opozicí a hnutím ANO se opět rozvířil spor. Tentokrát kvůli zajišťovacím příkazům, sporném opatření, kvůli kterému jsou likvidovány tisíce podnikatelů ročně. Podle opoziční TOP 09 jej totiž finanční správa nadužívá a sněmovna by se dle ní měla k zajišťovacím příkazům jasně postavit. Podle hnutí ANO by za to ale měli být úředníci pochváleni.
Čeští lodníci zaměstnaní v Nizozemí už tři čtvrtě roku neúspěšně bojují s úřady o holou existenci. Na základě smlouvy z roku 1974 měli odvádět daně v Česku, ale finanční úřady je opakovaně ujišťovaly, že mají danit v Nizozemí. Najednou po nich finanční správa začala požadovat, aby zaplatili na dani zpětně za několik let sta tisíce korun. Přes 800 lodníků se ocitlo ve vážných existenčních problémech, některým hrozí exekuce.
Sporným opatřením, kterým finanční správa likviduje tisíce podnikatelů ročně, se ve středu zabývala sněmovna. TOP 09 je prosadila jako mimořádný bod na jednání poslanců. Finanční správa podle ní zajišťovací příkaz, který vede k zabavení veškerého majetku podnikatelů, zneužívá.
Ve vládní krizi se hraje i o vliv nad jedním z klíčových rezortů, kterým je ministerstvo financí. Pod něj spadá třeba finanční správa, která vyšetřuje jednokorunové dluhopisy. Nejdůležitější otázka tedy je, jestli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vůbec do této funkce plánuje přijmout kandidáta z hnutí ANO, nebo jestli chce rezort obsadit někým z ČSSD a dostat ho tak pod svou kontrolu.
Podnikatel si musí o svém obchodním partnerovi preventivně zjistit kolem deseti různých informací, než s ním začne obchodovat. Pokud tak neučiní, finanční správa ho často potrestá, protože podle ní neověřoval dostatečně. Nyní se ukazuje, že sama finanční správa uzavřela obchod s firmou, která s největší pravděpodobností podváděla s DPH.
Finanční správa si kvůli svému nelidskému přístupu, kterým likviduje drobné podnikatele a živnostníky, vysloužila v posledních měsících vlnu kritiky. To, že svým postupem poškozuje poctivé firmy, nyní připustil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Nástup Schillerové na Babišovo místo dává na prověření případu dluhopisů zhruba stejnou naději, jako kdyby ve funkci zůstal sám Babiš.
Zatímco Generální finanční ředitelství často tvrdě trestá a někdy dokonce likviduje firmy, pokud má pocit, že si dostatečně neohlídají „pochybné dodavatele“, samo u jednoho takového nakoupilo. Finanční správa si pořídila u firmy 2P Commercial Agency mobilní telefony za 1,9 milionů korun.
Nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny se stanou přelomové minimálně pro jednu skupinu obyvatel v Česku. Někteří umělci či výtvarníci kvůli poměrům v republice zvažují, že buď svoji činnost přesunou do zahraničí, nebo se přejdou do „ilegality“ a některé povinnosti budou obcházet. Příkladem je elektronická evidence tržeb (EET), kterou považují za absurdní.
