Mezi opozicí a hnutím ANO se opět rozvířil spor. Tentokrát kvůli zajišťovacím příkazům, sporném opatření, kvůli kterému jsou likvidovány tisíce podnikatelů ročně. Podle opoziční TOP 09 jej totiž finanční správa nadužívá a sněmovna by se dle ní měla k zajišťovacím příkazům jasně postavit. Podle hnutí ANO by za to ale měli být úředníci pochváleni. Institut podle nich navíc vymyslel předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. To ale není pravda, protože v zákoně je od 90. let. V pátek by se opatřením měli opět zabývat poslanci. 

„Chtěl bych, aby se ten bod dojednal, protože do diskuze už nebylo přihlášeno mnoho poslanců a navíc by bylo dobré, aby to jednání skončilo přijetím nějakého usnesení. Zneužívání zajišťovacích příkazů je totiž vážná věc a má likvidační dopad na podnikatele,“ uvedl pro server Echo24 poslanec Martin Plíšek (TOP 09). Ten nadměrné užívání tohoto opatření přirovnal k trestu smrti pro podnikatele. O jednom takovém případu server Echo24 informoval zde. 

Plíšek zařazení bodu, který se sporným opatřením zabýval, prosadil už ve středu. Poslanci ale bod přerušili a diskuze tak nestačila doběhnout. Kritika finanční správy kromě opozice přišla ale také od koaličních stran. Za závažný problém to označil předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD), který bude chtít užívání zajišťovacích příkazů řešit i v rozpočtovém výboru.

Sněmovna by se přitom podle Plíška měla usnést na tom, aby se zajišťovací příkazy používaly jen ve zcela výjimečných případech a aby finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. „Budeme se bavit o nějakých úpravách v tom usnesení,“ uvedl Plíšek, který chce usnesením vyzvat finanční správu, aby „nezneužívala institut zajišťovacích příkazů“.

Taková formulace ale podle něj nebude mít ve sněmovně podporu. „Dovedu si představit jinou pozitivnější formulaci místo toho slova ‚nezneužívat‘,“ dodal. Podle informací serveru Echo24 je v nějaké upravené formě připravený usnesení podpořit i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který ale užívání zajišťovacích příkazů kritizoval už dříve. Uvedl to jako jeden z důvodů, proč nechce jako náhradu za ministra financí Andreje Babiše (ANO) jeho náměstkyni Alenu Schillerovou. 

Zařazení mimořádného bodu je připravená podpořit i opoziční ODS. „Podezření ze zneužívání zajišťovacích příkazů je velmi vážná věc, takže zařazení tohoto bodu podpoříme. Jde tu o tisíce poctivých firem a podnikatelů, kterým stát i tímto opatřením znepříjemňuje život a často to vede až k jejich faktické likvidaci,“ uvedl pro server Echo24 předseda ODS Petr Fiala. Nechtěl ale předjímat, jak by závěr jednání měl vypadat. 

Kdo vymyslel „trest smrti“?

Během středeční diskuze přitom padlo, že za institut zajišťovacích příkazů může předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který vedl ministerstvo financí v letech 2010 až 2013. „Nejdříve bych si dovolil velmi krátký exkurz do historie a ta říká, že institut zajišťovacího příkazu byl do zákona – paragraf 103 – o DPH vložen novelou, kterou připravilo v roce 2011 ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem. Návrh zákona byl předložen v květnu 2011, schválen v září 2011 a účinnosti nabyl k 1. lednu 2012,“ uvedl na plénu na obranu finanční správy poslanec Ivan Pilný (ANO), který bude s největší pravděpodobností novým ministrem financí.

V tom samém duchu se později vyjádřil nynější šéf resortu financí Babiš. „Dnes ve sněmovně bylo zase vystoupení o zajišťovacích příkazech. Je to neuvěřitelné, že to navrhl pan Kalousek, dokonce za to dal odměnu panu Janečkovi v roce 2011 a je to úplně stejný příběh jak přes kopírák, jako to bylo s dluhopisy,“ uvedl Babiš a označil dění kolem zajišťovacích příkazů za kampaň.

Toto tvrzení přitom ve středu nevyvrátil ani sám Kalousek. „My ho (institut zajišťovacího příkazu – pozn. red.) pokládáme za správný. Máme za to, že je dobře, že je v našem právním řádu. Otázkou samozřejmě je, jak se s takovým instrumentem nakládá,“ uvedl na svou obranu Kalousek. 

Ani jeden z politiků přitom neměl pravdu, protože institut zajišťovacího příkazu je v legislativě už od počátku 90. let. „Zajišťovací příkaz je v paragrafu 71 v zákoně č. 337 z roku 1992,“ uvedl pro serveru Echo24 Jan Rambousek z Unie daňových poradců. Paragraf v zákoně o DPH podle něj zajišťovací příkaz jen zpřísňoval. „Zavedl, že ten zajišťovací příkaz je vykonatelný v okamžiku vydání, zatímco v daňovém řádu bylo uvedeno okamžikem doručení,“ dodal Rambousek.

„Když byla rušena původní legislativa a byl přijat nový daňový řád, tak ty paragrafy byly přebírány a institut zajišťovacího příkazu v něm zůstal,“ doplnil Plíšek, podle nějž ale TOP 09 není proti zajišťovacímu příkazu obecně. „My nezpochybňujeme, že existuje, ale má to být výjimečný nástroj. Ale finanční správa k tomu přistupuje plošně,“ dodal. 

Finanční správa používá zajišťovací příkazy plošně a masově a často i u nevinných lidí. To ukazuje i statistika uveřejněná na webu finanční správy. V roce 2014 použila finanční správa zajišťovací příkaz ve 2426 případech, o rok později už to bylo v 2793 případech a loni se jednalo o 2927 případů.