Na zasedání rozpočtového výboru proběhla přestřelka mezi některými poslanci a zástupci ministerstva financí a finanční správy. Během jednání se totiž řešily dva „výbušné“ body – korunové dluhopisy, které mimo jiné stály funkci ministra financí Andreje Babiše, a zajišťovací příkazy, kterými jsou likvidovány tisíce podnikatelů ročně. Podle poslanců totiž finanční správa „šikanuje“ malé podnikatele, ale velké nechává bez pozornosti.

Prvním bodem středeční odpolední části jednání byly právě korunové dluhopisy. Ředitel finanční správy Martin Janeček i nový ministr financí Ivan Pilný (ANO) opakovaně řekli, že kontrola všech subjektů je náročná – a to finanční i časově. Janeček dokonce zmínil, že by kontrola jednoho subjektu trvala tři měsíce a náklady na celou kontrolu by mohly přesáhnout 400 milionů korun.

„Jde o to, aby občané viděli, že finanční správa přistupuje ke všem stejně. Mám totiž pocit, že ti malí podnikatelé vidí, že se na nich finanční správa hojí,“ uvedl na adresu finanční správy poslanec Zbyněk Stanjura (ODS). Stanjura se opřel především do Janečka a to kvůli článku, který ředitel finanční správy před pár týdny zveřejnil v deníku Právo. Označil v něm kritiky některých postupů finanční správy za samozvané experty. „Zajímalo by mě, koho konkrétně jste tím myslel – daňové poradce, auditory, poslance, novináře? Ta dikce, to mi připomnělo text Ztroskotanci a samozvanci,“ uvedl Stanjura s odkazem na článek v Rudém Právu z roku 1968, který reagoval na Chartu 77.

Poslankyně Kristýna Zelienková (TOP 09) zase zdůraznila nedávné případy, které podle ní vypovídají o šikaně podnikatelů ze strany finanční správy. Ti pak krachují. „Na to tady lidé jsou, tak nevím, proč by se iniciativa tohoto typu nemohla přesunout třeba na kontrolu korunových dluhopisů, kde ty ztráty jsou řádově vyšší než u malých podnikatelů, kteří jsou perzekuováni,“ uvedla.

Korunové dluhopisy se na rozpočtovém výboru neprojednávaly poprvé. Už na začátku března si kvůli nim poslanci pozvali Janečka a náměstkyni ministra financí Alenu Schillerovou. Jednání se neslo ve velmi vypjaté atmosféře a padala dokonce slova jako „pohrdání sněmovnou“. (O březnovém jednání výboru si více přečtěte zde.) Nyní se poslanci usnesli na tom, aby je Schillerová s Janečkem znovu informovali o kontrolách dluhopisů na konci září.

Zajišťovací příkazy

V hledáčku politiků se ocitly také zajišťovací příkazy. Jako jedno z předvolebních témat si je vzala opoziční TOP 09. Na jejich popud se už řešily také na plénu Poslanecké sněmovny. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je označil za jeden z důvodů, proč odmítl jmenovat do funkce ministryně financí Alenu Schillerovou.

Na kritiku, že finanční správa nadužívá institut zajišťovacích příkazů, reagoval Janeček tím, že za to může změna chování podvodníků. „Dosavadní zjištění finanční správy svědčí o tom, že používání zajišťovacích příkazů vedlo ke změně chování organizátorů karuselových podvodů, kteří začínají využívat vyšší počet bílých koní, z nichž každý má ze systému DPH vyvést nižší částku,“ uvedl Janeček.

Podle Janečka je ale každý případ pečlivě analyticky prozkoumán, než je zajišťovací příkaz vydán. „Ten daný případ projde až přes sedm očí. A ty jedny oči, to není jeden člověk, to je tým lidí,“ řekl Janeček a celý proces vysvětloval na barevném schématu. Že by se finanční správa spletla proto považuje za prakticky nemožné. Ministr financí Ivan Pilný mu nicméně uložil, aby postup finanční správy ve vztahu k uplatňování zajišťovacích příkazů do konce srpna prověřil.

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) na konci jednání vyzval představitele finanční správy, aby zveřejnili metodický pokyn, podle kterého postupují v případech zajišťovacích příkazů. „To bylo slíbeno do pátku. Považuji za velmi podivné a netransparentní, že tento metodický pokyn není zveřejněn na webu finanční správy. Očekávám také, že na základě soudních rozsudků bude tento metodicky pokyn změněn,“ dodal s odkazem na slib ministerstva, že ve své praxi zohlední rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který některé zajišťovací příkazy zrušil.