Sporným opatřením, kterým finanční správa likviduje tisíce podnikatelů ročně, se ve středu zabývala sněmovna. TOP 09 je prosadila jako mimořádný bod na jednání poslanců. Finanční správa podle ní zajišťovací příkaz, který vede k zabavení veškerého majetku podnikatelů, zneužívá.
Ve vládní krizi se hraje i o vliv nad jedním z klíčových rezortů, kterým je ministerstvo financí. Pod něj spadá třeba finanční správa, která vyšetřuje jednokorunové dluhopisy. Nejdůležitější otázka tedy je, jestli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vůbec do této funkce plánuje přijmout kandidáta z hnutí ANO, nebo jestli chce rezort obsadit někým z ČSSD a dostat ho tak pod svou kontrolu.
Podnikatel si musí o svém obchodním partnerovi preventivně zjistit kolem deseti různých informací, než s ním začne obchodovat. Pokud tak neučiní, finanční správa ho často potrestá, protože podle ní neověřoval dostatečně. Nyní se ukazuje, že sama finanční správa uzavřela obchod s firmou, která s největší pravděpodobností podváděla s DPH.
Finanční správa si kvůli svému nelidskému přístupu, kterým likviduje drobné podnikatele a živnostníky, vysloužila v posledních měsících vlnu kritiky. To, že svým postupem poškozuje poctivé firmy, nyní připustil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Nástup Schillerové na Babišovo místo dává na prověření případu dluhopisů zhruba stejnou naději, jako kdyby ve funkci zůstal sám Babiš.
Zatímco Generální finanční ředitelství často tvrdě trestá a někdy dokonce likviduje firmy, pokud má pocit, že si dostatečně neohlídají „pochybné dodavatele“, samo u jednoho takového nakoupilo. Finanční správa si pořídila u firmy 2P Commercial Agency mobilní telefony za 1,9 milionů korun.
Nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny se stanou přelomové minimálně pro jednu skupinu obyvatel v Česku. Někteří umělci či výtvarníci kvůli poměrům v republice zvažují, že buď svoji činnost přesunou do zahraničí, nebo se přejdou do „ilegality“ a některé povinnosti budou obcházet. Příkladem je elektronická evidence tržeb (EET), kterou považují za absurdní.
Finanční správa vede daňovou kontrolu v Agrofertu, prověřuje i dluhopisy, které od firmy v minulosti koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v neděli server týdeníku Respekt. Babiš čelí kritice mimo jiné i za to, že v minulosti jako majitel Agrofertu nakoupil od své firmy jednokorunové dluhopisy, jejichž výnos nepodléhá zdanění. Babiš záležitost pokládá za organizovanou kampaň proti své osobě.
Vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL vytvořila nenápadně v České republice režim nesvobody. Kriminalizuje bez důkazů drobné podnikání, omezuje práva podnikatelů a živnostníků a naopak pouští z řetězu „všemocnou“ Finanční správu.
Generální ředitel finanční správy Martin Janeček a ministr financí Andrej Babiš (ANO) zřejmě zneužívali své postavení, aby zabránili prověření případu korunových dluhopisů.
Někteří majitelé nových bytů v nově postavených rodinných domech mohou být nepříjemně překvapení. Finanční správa jim totiž začala dodatečně vyměřovat čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí, přičemž se mnohdy jedná o ne zrovna zanedbatelné částky. K samotné dani mohou navíc přibýt i úroky z prodlení (až 14,05 % ročně).
Pozoruhodného výroku se dopustil šéf finanční správy Martin Janeček. Myslí si, že každá firma je podezřelá a měla by se kontrolovat. Vyplynulo to z jeho slov v pondělním pořadu Reportéři ČT. Ten se zaměřil na tvrdý a mnohdy nespravedlivý postup finanční správy, která likviduje některé podnikatele pomocí zajišťovacích příkazů.
Představte si, že vám úředníci z účtu strhnou miliony, celníci s pistolemi vtrhnou do vašeho podniku, seberou pokladnu, zabaví všechny automobily a nemovitost zastaví. Vypadá to jako scéna z akčního filmu, jedná se přitom ale o běžný scénář, který si zažily tisíce podnikatelů v Česku. Metodě, kterou správce daně v takovém případě použil, se říká zajišťovací příkaz. Použít se má v extrémních případech.
Vláda na svém pondělním jednání znovu řešila korunové dluhopisy. Premiér Bohuslav Sobotka vyzval vicepremiéra Andreje Babiše (ANO), aby vysvětlil, jak finanční správa kontrolovala držitele korunových dluhopisů, včetně samotného Babiše, který dluhopisy nakoupil od Agrofertu. Existuje totiž podezření, že pomocí nich docházelo ke krácení státu na dani.
Až 800 českých lodníků zaměstnaných v Nizozemí, kteří chybně danili a museli finanční správě naráz zaplatit sta tisíce korun, volá o pomoc. Stovky z nich se ocitly ve vážných existenčních problémech, některým hrozí exekuce. Finanční správa přitom tvrdí, že jim vychází maximálně vstříc a že je domluvená s nizozemskou stranou, která má lodníkům urychleně vrátit daně z let 2013-2016.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nadále trvá na tom, aby finanční správa řádně prověřila situaci kolem korunových dluhopisů. Zejména šéf této instituce Martin Janeček podle něj dosud nevyvíjel dostatek úsilí pro objasnění celé situace. Chovanec v pořadu ČT Otázky Václava Moravce zároveň zdůraznil, že nejasnosti kolem cenných obligací musí vysvětlit i předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Někteří podnikatelé a firmy se nově dostanou na černou listinu finanční správy. S novinkou přichází novela daňového zákona, která zavádí takzvaný seznam nespolehlivých osob. Na tom se podnikatelé ocitnou poté, co budou v podezření, že neplní vůči státu své daňové povinnosti.
V rámci elektronické evidence tržeb (EET) musí vystavovat účtenky také umělci. Ačkoliv obecně se jich povinnost dotkne až v příštím roce, někteří by si měli pořídit kasy už teď. Pokud totiž například hudebníci chtějí na svých koncertech také prodávat svá CD nebo jiné předměty, on-line pokladnu podle zákona musí mít už od března.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce znát výsledky kontrol daňové správy zaměřené na zdanění korunových dluhopisů ještě předtím, než bude vláda posuzovat návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), který navrhuje jejich zdanění. Sobotka to dnes řekl novinářům. Babiš svůj návrh předložil ve Sněmovně jako poslanec a nyní by se k jeho předloze měla vyjádřit vláda.
Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství na tiskové konferenci 1. dubna oznámily, že navrhují zřídit post Generálního daňového advokáta. Jeho úkolem bude zcela nahradit daňové poradce, a tudíž v rámci zastoupení daňových subjektů tyto před správcem daně výhradně obhajovat. Revoluční změnu zdůvodňuje Generální finanční ředitelství ochranou zájmů daňových subjektů.
Jak je snadné ošidit české občany! Něco takového muselo v tomto týdnu napadnout generálního ředitele finanční správy Martina Janečka.
V druhé polovině února začalo státní zastupitelství v Praze 1 prověřovat, jak Generální finanční ředitelství nakoupilo software pro elektronickou evidenci tržeb (EET). K evidenci je totiž třeba komunikační rozhraní mezi poplatníkem a finanční správou. Zakázka na takové rozhraní ale neexistuje. Nyní se celá záležitost přesunula do rukou policie, jak serveru Echo24 potvrdil státní zástupce Jan Lelek.
Šéfa Generálního finančního ředitelství (GFŘ) Martina Janečka nachytal na vysvětlování 18 miliard coby slibovaném výnosu po zavedení EET Jiří Žežulka, který na úřadu v minulosti pracoval jako zástupce ředitele. Sám Žežulka je přesvědčený, že takový výnos je nereálný, a jak má být částky dosaženo, podle něj Janeček nevysvětlil. Mluvili o tom v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce.
Finanční správa v posledních měsících přitvrzuje. Tentokrát začala uplatňovat nový postup u úhrad zaměstnaneckých daňových bonusů. Přibližně od poloviny loňského roku musí nově zaměstnavatel vedle žádosti o výplatu daňového bonusu ještě dokazovat, že na něj má jeho zaměstnanec skutečně nárok. Taková praxe navíc znamená ovšem výrazný nárůst administrativy.
Podnikatelé i daňoví poradci se v posledních měsících ztrácejí v pokynech a metodických upřesněních, které vydává finanční správa. Nejvýrazněji se to ukázalo na příkladu květinářek, které se po týdnu spuštění 2. vlny elektronické evidence tržeb (EET) dozvěděli, že se tato fáze evidence týká i jich samotných. To není ovšem jediný případ. Daňoví poradci si stěžují, že některá upřesnění v souvislosti s daní z přidané hodnoty (DPH) přicházejí i po několika měsících.
Koaliční spor mezi šéfem hnutí ANO ministrem financí Andrejem Babišem a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) se rozhořel během pondělí a eskaloval večer na jednání koaliční rady, kde padala i slova, která nepatří na veřejnost. Důvodem byly korunové dluhopisy ministra financí, o kterých chtěl jednat Sobotka kvůli pochybnostem rozpočtového výboru, zda nedošlo k obcházení zákona.
Fake audity o původu osobních legálních příjmů na dluhopisy, které Andrej Babiš pokoutně vypustil na veřejnost, mají svým způsobem kouzlo nechtěného. Vypovídají o podstatě jeho bohatnutí víc, než chtěl odhalit.
Ačkoliv druhá vlna EET už začala od prvního března, finanční správa až v pátek zveřejnila sborník příkladů, kdy musí či nemusí neziskové organizace vést elektronickou evidenci tržeb (EET). Správa o tom informovala v tiskové zprávě.
Ministerstvo financí v úterý vydalo metodické zpřesnění k 2. vlně elektronické evidenci tržeb (EET), která byla přitom spuštěna na začátku března. Téměř po týdnu tak upřesnila, že se tato vlna týká i vazby květin. Do té doby se přitom předpokládalo, že květinářky mají začít evidovat až v roce 2018. Nyní se ukazuje, že účtenky s kódem FIK musí vydávat už nyní. Přitom se nezaregistrovaly.
Existují doložitelná podezření, že při emisích dluhopisů o nominální hodnotě jedné koruny v roce 2012 mohli někteří emitenti a jejich vlastníci zneužít daňové zákony. Odhlasoval to rozpočtový výbor sněmovny po středeční debatě nad problematikou zdaňování korunových dluhopisů. Ty se ocitly v centru pozornosti v souvislosti s transakcí ministra financí Andreje Babiše (ANO), který je v minulosti koupil od své společnosti Agrofert.
