Představte si, že vám úředníci z účtu strhnou miliony, celníci s pistolemi vtrhnou do vašeho podniku, seberou pokladnu, zabaví všechny automobily a nemovitost zastaví. Vypadá to jako scéna z akčního filmu, jedná se přitom ale o běžný scénář, který si zažily tisíce podnikatelů v Česku. Metodě, kterou správce daně v takovém případě použil, se říká zajišťovací příkaz. Použít se má v extrémních případech. Finanční správa si ho ale zvykla používat plošně a masově, a to i u nevinných lidí. 

„Zajišťovací příkaz je extrémní a mimořádný prostředek právní ochrany. Má se použít v situaci, kdy dotyčný jde na letiště a v kufru má svých 50 ukradených milionů. To je na místě, mu je zajistit. Ale nemá se to používat u člověka, který má výrobní halu, 120 zaměstnanců a čtyři nákladní auta a který se rozhodně nechystá prchnout takže nehrozí, že stát přijde o peníze. Pokud se tedy vůbec prokáže, že něco udělal,“ uvedl pro server Echo24 daňový poradce a člen rady Unie daňových poplatníků David Hubal.

Finanční správa zajišťovací příkaz používá i v případech, kdy to není nutné. Podnikatel se do problémů dostal třeba jen proto, že jeho dodavatel neodváděl řádně DPH. Přestože o tom podnikatel nemohl mít tušení, finanční správa se mu rozhodla zabavit prakticky veškerý jeho majetek.

Masová preventivní poprava

Zajišťovací příkazy jsou v posledních letech nadužívány. „Roste počet rozhodnutí a klesá zajišťovaná částka, tedy se zajišťovací příkazy používají plošněji,“ vysvětlil Hubal. To ukazuje i statistika. V roce 2014 použila finanční správa zajišťovací příkaz ve 2426 případech, o rok později už to bylo v 2793 případech a loni se jednalo o 2927 případů. Vyplývá to z údajů, které finanční správa zveřejnila na svém webu. 

„Jsou to desítky případů, ale v republice jsou jich nepochybně tisíce, což můžete vidět i z té statistiky. Jsou to tisíce zničených životů lidí, kteří nic nespáchali, jenom si pořídili zboží zasažené daňovým podvodem,“ dodal Hubal, který nadbytečné používání zajišťovacího příkazu přirovnává k „masové preventivní popravě“. Ze statistiky navíc vyplývá, že úředníci uznávají odvolání pouze v jednotkách případů. 

Generální finanční ředitelství na dotaz, proč použití zajišťovacích příkazů roste a zda je toto kontroverzní opatření používáno v situacích, kdy je to naprosto nezbytné, neodpovědělo. 

Když do firmy vtrhne komando

Své zkušenosti se zajišťovacími příkazy má i daňový poradce Tomáš Goláň. „Jeden můj klient, jemuž je 75 let, vlastní od roku 1991 firmu. Celý život prodával kůže ještě jako zaměstnanec SVIT, od roku 1991 do dnešního dne obchodoval s kůžemi ve své firmě. Jako dodavatele měl osobu, kterou znal od roku 1984 a která mu kůže dodávala do jeho firmy nepřetržitě od roku 1994. V roce 2012 a 2013 mu jeho známý z roku 1984 sdělil, že mu kůže budou dodávat jiné firmy, které on bude zastupovat a u kterých bude kontrolovat kvalitu a množství dodaných kůží,“ popisuje jeden ze svých případů.

„Tyto firmy byly plátci DPH, byly spolehlivými plátci a bylo jim placeno na účet zveřejněný správcem daně. Jednalo se o rok 2012 a 2013, kdy ani správce daně neměl nejmenší ponětí o tom, co jsou to podvody na DPH. V roce 2016 správce daně zjistil, že firmy, které klientovi dodávaly kůže, neodváděly DPH a jsou pro plátce daně nekontaktní. Celá kontrola byla zahájena 14. ledna 2016 a v pátek 10. února obdržel klient zajišťovací příkazy na 17 milionů Kč,“ pokračuje Goláň.

Pětasedmdesátiletému podnikateli strhli úředníci z účtu 8 milionů, pak vtrhli do provozovny, sebrali mu pokladnu, zabavili mu auto, kterým do provozovny přijel, a sepsali zásoby. Poté mu sebrali i další auta a dali zástavní právo na nemovitost. „Důvod? Prý se vědomě účastní na podvodu s DPH. Tomu člověku je 75 let a je to nejslušnější člověk, kterého máme v portfoliu svých klientů. Podniká od roku 1991 a musel by trpět minimálně neléčenou schizofrenií, aby se v tomhle věku účastnil na daňovém podvodu. Ten člověk to neměl zapotřebí ani kvůli věku a ani kvůli penězům. Naprostý nesmysl,“ dodal Goláň, podle kterého se jedná už o čtvrtý podobný případ.

Přibližně desítku případů řešil také daňový poradce a zakladatel Unie daňových poplatníků Jan Rambousek. I on potvrzuje, že podle jeho zkušeností finanční správa používá zajišťovací případ v situacích, kdy to není oprávněné. „Za daleko závažnější však považuji to, že tento institut používá správce daně jako pojistku, když mu nevyjde jiný způsob doměrku,“ uvedl pro server Echo24 Rambousek.

„Řeším teď případy, že správce daně prohrál soud. V jedněch případech tvrdil, že bylo místo zdanitelného plnění jinde, v dalším případě, že zboží dodal někdo jiný. Protože soud tato rozhodnutí zrušil, hledá správce daně způsob, jak dodanit tyto subjekty jiným způsobem. Zcela ignoruje to, že daň má být doměřena správně. A tak přichází s teorií, že se daňový subjekt zapojil do daňového podvodu, a že o tomto věděl nebo vědět mohl. Klienti podávají nové žaloby,“ dodal Rambousek. 

Pokud finanční správa vydá zajišťovací příkaz, musí podle Goláně podnikatel zaplatit okamžitě, jakmile mu úředníci zavolají. Pokud tak neučiní, zahájí správce daně okamžitou exekuci. Dost často se podle něj zajišťovací příkazy vydávají v pátek, aby podnikatelé nemohli třeba další den vše zaplatit, pokud tu možnost mají. Z podnikatele následně udělají nespolehlivého plátce, tudíž jej vyřadí z možnosti s někým obchodovat. „Takové akce nedělala ani Babišova matička StB, jediné srovnání je možné pouze s gestapem,“ dodal Goláň s odkazem na ministra financí Andreje Babiše.