Někteří majitelé nových bytů v nově postavených rodinných domech mohou být nepříjemně překvapení. Finanční správa jim totiž začala dodatečně vyměřovat čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí, přičemž se mnohdy jedná o ne zrovna zanedbatelné částky. K samotné dani mohou navíc přibýt i úroky z prodlení (až 14,05 % ročně).Někteří majitelé nových bytů v nově postavených rodinných domech mohou být nepříjemně překvapení.

Finanční správa jim totiž začala dodatečně vyměřovat čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí, přičemž se mnohdy jedná o ne zrovna zanedbatelné částky. K samotné dani mohou navíc přibýt i úroky z prodlení (až 14,05 % ročně).

Finanční správa ve své tiskové zprávě potvrdila, že se osvobození od daně na bytové jednotky v nově postavených domech nevztahuje.

Při koupi bytu, který stojí například dva miliony, musí tedy kupující zaplatit daň 4 %, tj. 80 000 korun. Pokud by Finanční správa vyměřila i úroky z prodlení, zaplatil by kupující ještě 11 240 korun za rok.

Podle Jany Melicharové, daňové poradkyně z liberecké společnosti Kodap, se může dotčeným vlastníkům koupě bytu pořádně prodražit. „Finanční správa nedávno začala tyto smlouvy kontrolovat. Kde přišla na to, že jsou ceny osvobozené od daně, začala je od vlastníků zpětně vymáhat. A to i včetně úroků z prodlení.“

Situace, kdy mohla být cena uváděna bez daně, mohla nastávat poměrně často. „Dříve byl plátcem daně z nabytí nemovitých věcí prodávající a byla zde i možnost toho, že by se prodávající a kupec mohli domluvit, kdo daň odvede. Tehdy mohla nastat mýlka a situace, že čtyřprocentní daň z kupní ceny neodvedl nikdo,“ dodala pro server Echo24 Melicharová, podle níž nebyla tato problematika dosud v zákonech jasně vysvětlena.

Úroky z prodlení mohou podle Melicharové činit až 14,05 % ročně a Finanční správa je může vymáhat až do promlčení daně, což jsou tři roky. Více než po třech letech od transakce již nelze daň z nabytí nemovitých věcí vymáhat.

Daň za současného právního stavu prominout nelze. Jedinou úlevou může být v některých případech prominutí úroků z prodlení, a to především ze sociálních nebo ekonomických důvodů. „Jejich naplnění musí být prokázáno a je upraveno v pokynu Finanční správy. Při posuzování odůvodněného prominutí se vychází z ročního příjmu za předchozí zdaňovací období a porovnává se s dvanáctinásobkem minimální mzdy,“ vysvětluje daňová poradkyně Jana Melicharová.

Přesné množství rodinných domů s rozdělenými bytovými jednotkami, postavených v roce 2016, z katastru nemovitostí nevyplývá. Podle odhadů Finanční správy jich jsou řádově desítky, maximálně sta. Podle Melicharové však pracovníci Finanční správy neposkytovali správné informace. „I správce daně přiznává, že ze strany pracovníků finančních úřadů byly v minulosti v některých případech poskytovány nesprávné informace ohledně osvobození a v jejich konečném důsledku nyní může dojít k vyměření úroků z prodlení. A to dotyční mohou považovat oprávněně za nespravedlivé.“

Generální finanční ředitelství nyní doporučuje všem majitelům bytů v nových rodinných domech, kteří již podali daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a uplatnili si osvobození od daně, aby „sami podali na svých místně příslušných finančních úřadech dodatečná daňová přiznání, ve kterých vyčíslí daň nebo zálohu, bez uplatnění shora uvedeného osvobození a zároveň tuto vypočtenou daň či zálohu uhradili“.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nedávno navrhl novelu zákona, která by se dotkla právě daně z nabytí nemovitých věcí. Sazbu daně, která činí čtyři procenta, novela nemění. Zachovává i podmínky pro osvobození. Nedaní se první převod, který se uskuteční do pěti let od dokončení nebo od zahájení užívání stavby. Změnou by stát přišel ročně odhadem o 74 až 100 milionů korun, uvedl Babiš v důvodové zprávě.

Babišovu předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodne o ní Parlament. Není ale jisté, že zákonodárci stihnou novelu projednat do podzimních voleb, ač ministr navrhuje, aby ji Sněmovna schválila zrychleně.