Zajišťovací příkazy, kterými finanční správa likviduje tisíce podnikatelů ročně, si vzali za své politici. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je uvedl jako jeden z důvodů pro nejmenování náměstkyně Aleny Schillerové ministryní, na popud opoziční TOP 09 se řešily na plénu sněmovny a nyní jej chtějí přímo s ředitelem finanční správy Martinem Janečkem a ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) řešit ve středu poslanci na rozpočtovém výboru.

Podle předsedy rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) svoji účast na jednání potvrdil Janeček a za resort financí by se měla dostavit právě Schillerová a dokonce by přijít měl i ministr. „Měl by dorazit i pan ministr. Ty body jsou zařazené až na odpolední jednání a předpokládáme, že do té doby už skončí jednání vlády a že se zúčastní i pan ministr. Alespoň tak nám to bylo potvrzeno tajemníkem ministerstva,“ uvedl pro server Echo24 Votava.

Sporné opatření finanční správy se přitom do pozornosti politiků dostalo poté, co na jeho nadměrné používání začala upozorňovat média. Server Echo24 jako jeden z prvních zveřejnil případ pětasedmdesátiletého podnikatele, kterému úředníci finanční správy zastavili na účtu 8 milionů, vtrhli mu do provozovny, sebrali mu pokladnu, zabavili auta a zastavili nemovitost. To vše proto, že jeho dodavatelé před lety neodváděli DPH.

Zajišťovací příkazy jsou přitom v posledních letech nadužívány, jak upozorňují daňoví poradci, podle nichž roste počet příkazů, ale snižuje se zajištěná částka. Opatření přitom označují za extrémní a používat by se dle nich mělo jen v situacích, kdy podnikatel „jde na letiště a v kufru má svých 50 ukradených milionů“.

Jak funguje zajišťovací příkaz? 

Janeček, Schillerová i nový ministr financí přitom budou mít ve středu odpoledne napilno. Zajišťovací příkazy totiž nejsou jedinou věcí, kterou budou muset vysvětlovat. „Jsou tam tři věci. Nejdříve se vracíme k těm korunových dluhopisům, protože do konce května měl pan generální ředitel předložit informaci, kterou jsme chtěli. On nám je dal už v dubnu, nicméně já jsem ji neshledal za dostatečnou. Takže kolem toho se ponese diskuze,“ dodal Votava.

Finanční správa totiž podle poslanců stále neprokázala, že dostatečně kontroluje emise od daně osvobozených korunových dluhopisů. Ty v roce 2012 vydalo přes pět set firem, mezi kterými byl například holding Agrofert, tehdy ještě patřící dnes již bývalému ministru financí Andreji Babišovi (ANO). Existuje přitom oprávněné podezření, že v řadě případů, včetně toho Babišova, mohlo dojít k obcházení zákona.

Posledním bodem jednání, ke kterému se musí zástupci finanční správy a ministerstva financí vyjádřit, je situace českých lodníků zaměstnaných v Nizozemsku, kteří kvůli chybě českých úřadů danili dvakrát. Lodníci měli podle smlouvy z roku 1974 odvádět daně v Česku, ale české úřady jim opakovaně říkaly, že mají danit v Nizozemsku.