Kanál Česká filmová klasika své příjemce obšťastní každý druhý den nějakým novým skvostem z dějin českého filmu. Člověk tam může v dobré kvalitě spatřit věci, o kterých si myslel, že už je už nikdy neuvidí, ale když mu je youtube přinese až pod nos, neodolá.
Iniciativa #zazivouhudbu svolala na 27. července demonstraci Za živou hudbu!
Někdy před padesáti lety se v ulicích některých československých měst objevily první mažoretky. To byla z hlediska sociologického a antropologického důležitá událost, která stojí za připomenutí.
Na titulní otázku je snadná odpověď: česká kultura přežije všechno, i vlastní smrt. Ale co s ní udělá korovinová krize? Vznikne něco jako koronavirové umění? Jaký dopad bude mít na tisíce lidí, kteří se kulturou živí? Nemůže být ten zastavený čas i k něčemu dobrý? To byla témata debaty, která se konala minulý týden v Knihovně Václava Havla a kterou moderoval její ředitel Michael Žantovský. Týdeník Echo byl jejím partnerem a část debaty teď předkládá. Celý záznam je k vidění na stránkách Knihovny Václava Havla.
Ano, je fakt, že jsou jistě důležitější věci. Třeba to sucho, které když se rozjede, tak je proti tomu ten současný nouzový stav jen takovou legrací. Ale o tom se ještě asi bude psát v příštích měsících dost a dost, to si ještě užijeme, i když už teď to člověk nechce číst a nechce o tom raději vědět. Třeba však začne příští týden pršet, třeba…
S blížícím se létem stoupá i nervozita pořadatelů letních festivalů či jiných kulturních akcí.
Majitelé soukromých pražských divadel vyzvali k rezignaci ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Vadí jim, že z částky 1,07 miliardy korun, kterou schválila ve čtvrtek vláda na záchranu kultury, nepůjde nic do sektoru, který nepobírá dotace.
Opatření proti šíření koronaviru zasáhlo mnoho profesí, jen málo z nich je však drženo v takové nejistotě, jako jsou pořadatelé kulturních akcí.
V dobách utlumení takřka veškerého společenského života, se část české populace upíná alespoň k představě kulturně prožitého léta.
O rozšíření EET na další profese už se ví řadu měsíců, pořád se ale objevují nové a nové zprávy, které překvapí.
Majitel teplických Hadích lázní podal odvolání proti prohlášení objektu za kulturní památku. Případem se proto bude zabývat rozkladová komise ministerstva kultury. Výsledkem jejího jednání bude doporučení pro ministra kultury, který je odvolacím orgánem. Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová v pátek řekla, že komise by měla své doporučení předat ministrovi přibližně po 10. únoru.
Jindřich Vybíral je historik architektury se zaměřením na 19. století a klasickou modernu. Vyrůstal v Opavě, kde chodil do obchodního domu Breda a z pokojíku hleděl na věž kostela sv. Hedviky, díla klasika moderny Leopolda Bauera, o kterém napsal největší monografii, která kdy o něm byla a bude napsána. V Praze od konce 90. let zasvěcuje studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové do souvislostí hmoty a ducha, tradice architektury a stylu života. Je respektovanou osobností bez výstřelků, dobrým společníkem a citlivým vzdělancem. Od loňska je rektorem, takže jsme se sešli v rektorské místnosti na Palachově náměstí. Venku bylo mrazivo a za okny se stmívalo nad Pražským hradem.
Americké Zlaté glóby jsou trochu pofiderní cena. Jejich udělování je velká společenská událost, přijdou na ni všichni, kdo v Hollywoodu něco znamenají, fotky z ní se objevují ve společenských rubrikách, laureáti jsou poctěni a dojati nebo to alespoň věrohodně předstírají. Instituce, která je uděluje, je ale mírně řečeno sporná – Asociace hollywoodských zahraničních korespondentů není zrovna transparentní. Její členové z větší části nejsou filmoví kritici nebo recenzenti, najde se mezi nimi i pár vskutku obskurních postav, třeba ruský kulturista, který zkoušel štěstí v Hollywoodu a hrál v pár béčkových filmech pod pseudonymem Alexandr Něvský. Společenskou a profesní váhu ale to ocenění přesto má.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přestoupil před český národ v novoročním projevu, kde nechyběla chvála úspěchů jeho vlády a zároveň vize šťastných zítřků. V některých bodech však záměrně mlžil, nebo se dopouštěl účelových polopravd. Přestože tvrdil, že je hlavní prioritou vlády infrastruktura, vyhnul se tomu, aby přiznal, kolik bude tento rok otevřených dálnic. Po svém si také vykládal svůj „úspěšný“ boj za jádro na evropské půdě. Rozpaky budily také pasáže o boji se suchem, či podpoře kultury.
Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to právě Vlasta Chramostová, uvedl v neděli předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský ve vyjádření, které poskytl ČTK. Reagoval tak na nedělní úmrtí divadelní a filmové herečky a rovněž signatářky Charty 77 Vlasty Chramostové. Pohřeb se státními poctami připravuje vláda ve spolupráci s rodinou pro zpěváka Karla Gotta, který zemřel v úterý. Pohřeb Chramostové se uskuteční v pondělí 14. října v 11:00 v Národním divadle.
Prvotní příčina sporu kvůli kulturní výměně mezi Čínou a Českem je na příslušné straně České republiky. Odpovědné osoby českých kulturních orgánů nezohlednily fakta a bez vyslechnutí druhé strany vznesly neopodstatněná obvinění vůči Číně. V tiskovém prohlášení to uvedl mluvčí čínské ambasády v ČR.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pátek uklidňoval situaci v Muzeu umění Olomouc (MUO). Oznámil, že zruší výběrové řízení na ředitele Muzea umění v Olomouci (MUO), jež vypsal v červenci před svým odchodem z funkce ministrův předchůdce a spolustraník Antonín Staněk. Zaorálek také oznámil, že ředitelem MUO jmenuje Ondřeje Zatloukala, dosud pověřeného vedením instituce. Jeho zástupcem se stane odvolaný ředitel Michal Soukup. Vedení MUO to uvítalo.
Ministerstvo kultury sídlí v Nostickém paláci, v jedné z těch krásných malostranských budov, které si po Bílé hoře postavila cizácká šlechta, jež pro nás, i když jsme o to jakoby nestáli, vytvořila barokní atmosféru Prahy. Po roce 1918 aristokrati nejprve většinou zchudli, takže mnohé paláce buď prodali, většinou státu, nebo je pronajímali třeba jako ambasády. Po válce jim ty zbylé sebral stát všechny, čímž se uvolnilo místo pro nějaký úřad.
Na ministerstvu kultury končí po nástupu ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) politický náměstek Alois Mačák. Ten proslul zejména svými sbírkami erotických básní, než kroky ve funkci. Úřad v páteční tiskové zprávě informoval, že po dohodě se Zaorálkem opustí ministerstvo na konci října. Zaorálek současně odvolal tiskovou mluvčí Marthu Häckl, řízením tiskového oddělení byl dočasně pověřen Jan Chmelíček.
Končící léto 2019 strávily obě vládní strany a Hrad kohoutím zápasem o to, komu přináleží právo odvolat a jmenovat ministra kultury. Působí to bláznivě vzhledem k tomu, že česká politika při tom dokráčela k podzimu, během něhož na nás čekají mnohem důležitější věci k diskusi.
Začátkem července jsem napsal na tento blog článek, uvedený otázkou, zda snad tentokrát nepřijde Vítězný únor uprostřed léta. Myslel jsem to jako nadsázku, jistě. Uplynulo šest neděl a je to vlastně ještě horší, než jsem si představoval.
Premiér Andrej Babiš (ANO) s kandidátem ČSSD na ministra kultury Michalem Šmardou ve vládě nebude, řekl v pátek televizi Prima po návratu z dovolené. Šmarda podle Babiše není dobrý kandidát a na základě jeho mediálních vystoupení má obavu z toho, že by ve vládě jenom kritizoval. Věci kolem výměny ministra kultury chce premiér vyřešit příští týden, doplnil. Předseda ČSSD Jan Hamáček je překvapen, že Babiš změnil názor, když Šmardu na ministra sám navrhl. Na twitteru Hamáček napsal, že ČSSD trvá na dodržení ústavy a koaliční smlouvy.
Řešení mnohaměsíční vládní krize by mohly přinést úterní schůzky v Lánech. O schůzku s prezidentem Milošem Zemanem kvůli situaci na ministerstvu kultury požádal premiér Andrej Babiš. Na vlastní žádost se s hlavou státu setká i předseda Pirátů Ivan Bartoš, Zeman přijme také šéfa lidovců Marka Výborného.
Dva cizinci si včera večer vybrali jako plochu pro své graffiti pilíř gotického Karlova mostu. Vytvořili velký modročerný nápis o velikosti pětkrát dva metry na pilíři na ostrově Kampa.
Více než šestileté působení Miloše Zemana na Hradě již mnohokrát ukázalo, jak obtížné je s prezidentem řešit personální otázky, pokud s něčím nesouhlasí. Prezidentův svérázný výklad ústavy nejnověji pociťuje Michal Šmarda (ČSSD), jehož jmenování ministrem kultury se nezdá být v příštích týdnech reálné. Nepomáhá tomu ani přístup předsedy Jana Hamáčka, který prezidentovo otálení omlouvá. Pokud jde alespoň o setkání Šmardy s prezidentem, hovoří mluvčí Jiří Ovčáček o „geologicky dohledné době“.
Na Ottovi M. Urbanovi bylo vždy vidět, že je kunsthistorik vybraného typu. Miloval od mládí dekadenci, symbolismus, umění a způsoby konce 19. století, ale i všechny jemné podivíny, kteří přišli potom. On sám byl a je muž vybraných způsobů a nenucené elegance. Je vlastně logické, že po dvou letech na významném místě v pražské Národní galerii z této instituce odchází. Je to jeho osobní protest proti způsobu, jakým je do ní ze strany státu zasahováno. S Ottou jsme chodili do ročníku na FF UK a společně trpěli na vojenské katedře. Proto to tykání.
Ve věku 87 let ve středu zemřel spisovatel, scenárista, překladatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský. Informaci potvrdil ČTK předseda Českého centra mezinárodního PEN klubu Jiří Dědeček. Stránský je například autorem knihy Zdivočelá země, podle níž vznikl stejnojmenný televizní seriál popisující poválečné osídlování českého pohraničí. Ve svých dílech čerpal z vlastních zkušeností člověka, který byl za komunistického režimu dvakrát uvězněn.
Ministr kultury Antonín Staněk by měl v čele úřadu skončit, jeho patnáct minut slávy na sociálních sítích už skoro uběhlo. Ale snaží se, v každém jeho vyjádření jako kdyby zněla prosba: Všímejte si mě, bavte se, tady jsem, zaujměte ke mně stanovisko. Úřad ministerstva ale „vygeneroval“ ještě jednu hvězdu – náměstka Aloise Mačáka.
Prezident Miloš Zeman se o přijetí demise ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) rozhodne až po úterní schůzce s ním. Zeman to řekl předsedovi sociální demokracie Janu Hamáčkovi čtvrteční schůzce na Pražském hradě, uvedl Hamáček. Šéf ČSSD a místopředseda vlády hlavu státu informoval o svém návrhu řešení. O rezignaci Staňka spolu jednali na Pražském hradě asi půl hodiny.
Divadlo Na zábradlí zrušilo několik dní před premiérou uvedení inscenace Děvčátka, na slovíčko. Jejím námětem měla být sexuální výchova za socialismu a kdysi známé publikace o ní. Představení připravoval filmový režisér Marek Najbrt na základě textu publicisty Pavla Klusáka. Během zkoušení ale z textu vyšel tvar, který podle inscenátorů neodpovídal dramaturgii divadla.
