Tag: kultura

Články k tagu

Evropští muži na útěku před sebou samými

Koncem roku se on-line rozdávaly Evropské filmové ceny, za nejlepší evropské filmové dílo akademici označili dánský snímek Chlast režiséra Thomase Vinterberga, naprázdno kvůli tomu vyšel rovněž hojně nominovaný polský film Corpus Christi Jana Komasy. K oběma snímkům, které se v uvolněnějších časech promítaly ve zdejších kinech, má význam se vracet – nejenom proto, že byly akademií vyzdviženy. Mají také cosi společného

Zemřel herec Národního divadla Mrkvička

Ve věku 81 let zemřel v neděli dlouholetý člen činohry Národního divadla Ladislav Mrkvička. Úmrtí na svém webu potvrdilo Národní divadlo. Mrkvička letos získal Českého lva za výkon ve vedlejší roli ve filmu Staříci. Minulý rok se stal držitelem Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Mrkvička zemřel po dlouhé nemoci, potýkal se s Parkinsonovou chorobou, která mu už nedovolovala pracovat.

Letmá návštěva u Jordana Petersona

Kanadský dokumentární film Vzestup Jordana Petersona, který je možné vidět na internetovém vysílání České televize, je pozoruhodný především jako artefakt „kulturní války“, zaujme především rozporem mezi velice zdrženlivou povahou toho díla a prudkými reakcemi, jež v době uvedení vzbudilo. Některá kina za oceánem ho odmítala promítat, jinde se projekce rušily kvůli ohlášeným protestům.

Zemřel publicista a filmový kritik Antonín Jaroslav Liehm, bylo mu 96 let

Zemřel známý publicista, překladatel a filmový kritik Antonín Jaroslav Liehm, bylo mu 96 let. Uvedla to jeho dcera Alexandra Urbanová. Liehmovo jméno je úzce spjato s Literárními novinami 60. let minulého století a s propagací nové československé filmové vlny v západní Evropě. Podstatnou část svého života prožil v exilu, před sedmi lety se přestěhoval zpátky do Prahy. Na jaře 2015 převzal Cenu Toma Stopparda, v říjnu téhož roku mu prezident udělil medaili Za zásluhy.

Herny ano, kina ne. Dovolte nám otevřít, žádá filmová asociace a hrozí právními kroky

Filmoví producenti a provozovatelé kin zvažují právní kroky proti státu, pokud vláda nepovolí čtvrteční otevření kinosálů po boku restaurací, maloobchodů či heren. Dle audioviziálních asociací je jejich oblast podnikání diskriminována a nedostatečně kompenzována za ušlé zisky. Jen za druhou vlnu pandemie přišla česká kina o 150 milionů korun jen ze vstupného. Asociace upozorňují, že dokážou zařídit potřebná opatření, od omezení počtu návštěvníků po nošení roušek.

Životy zaznamenané a zmařené

V časech lockdownu logicky stoupá využití streamovacích služeb, hodně lidí si potřebuje trochu zpříjemnit vlekoucí se čas. Dokumentární film Americká vražda: rodina odvedle k účelu zpříjemňování čehokoli není zrovna vhodný. Dokonce bych si ani netroufl tvrdit, že to je film dobrý. Ale v hlavě uvázne, ještě hodiny po zhlédnutí v ní může tropit neplechu.

Češi sobě

Chtělo by se občas studem klopit oči, ale ty fotografie to nedovolí. Tím, jak zobrazují věci známé, pohledy spíš přitahují a diváka už nepustí. Lze v nich vidět sebe, rodinu, ale také třeba sousedy i časy svého dětství. Přitažlivost je skrytá v tom, že srozumitelným obrazovým jazykem vyprávějí o tom, co se slovy popisuje stěží.

Ženy české, matky české!

Poutavě, čtivě, s citem pro zkratku, detail i snesitelnou míru didaxe vytvořily čtyři ženy knižní panteon jiných šedesáti žen, významných postav našich dějin od kněžny Ludmily po Martinu Navrátilovou. S nápadem napsat takto personifikovanou historii ženské emancipace, adresovanou především dětským čtenářům (čtenářkám!), ale koneckonců i jejich pánům rodičům, pro něž může být na řadě míst objevná, přišla Renáta Fučíková, ilustrátorka dekorativního stylu a spisovatelka; sama se projektu zúčastnila textově i obrazově.

Zeus z ústeckého paneláku

Na přelomu 80. a 90. let Zdeněk Košek řídil ze svého panelákového bytu v Ústí nad Labem svět a možná i celý vesmír. Ovlivňoval planetární události, takže nejspíš stál i za politickými změnami, a to nejen v Československu. Hlavně ale tvořil počasí. „Dělal“ mraky, bouřky, tornáda, lijáky, sněhové bouře, cyklony, anticyklony.

Strach vyvolávaný v lidech a měnící se opatření zabíjí českou kulturu

Česká kultura zažívá krušné časy, jelikož se stala jedním z nejzaraženějších sektorů koronavirové krize. Kdykoliv se situace zhorší, na hromadné akce dopadnou opatření jako první. Jenom na hudební scéně se přitom živou produkcí živí přibližně 200 tisíc lidí. Nejsou to pouze hudebníci, ale také zvukaři, produkční či agentury. Přestože zatím hudební akce nejsou zakázané, jako tomu bylo na jaře, shodují se pořadatelé koncertů na tom, že lidé na ně z obavy o zdraví nechodí. Sama hlavní hygienička Jarmila Rážová přitom nedávno potvrdila, že žádný koncert se zatím nestal ohniskem šíření koronaviru.

Hrušínský proti Heřmánkovi: Ne zavírání divadel. „Dělám vše, abych uživil lidi“

Ředitel Divadla Na Jezerce a herec Jan Hrušínský se v pondělí na svém facebookovém profilu vymezil k žádosti ředitele Divadla Bez zábradlí Karla Heřmánka, který v dopise ministru zdravotnictví a předsedovi vlády minulý týden politiky vyzval, aby zavřeli divadla, a uchránili tak herce před možnou nákazou covidem-19.

„Jako za Husáka, papaláši odmítli diskusi.“ Návrat roušek tvrdě dopadne na kulturu

Kulturní sektor patří mezi nejhůře postižené koronavirovou krizi. Umělci a pořadatelé si však neoddechnou ani na podzim. Povinnost nosit roušky na všech hromadných akcích bez ohledu na počet návštěvníků může mít pro některá kina, divadla či hudební kluby fatální dopady. Pořadatelé mají totiž obavu, že si lidé raději dvakrát rozmyslí, zda půjdou na akci v roušce. Organizátor hudebních festivalů David Gaydečka si stěžuje, že jejich návrhy na snížení rizika šíření koronaviru „skončily v koši jako za Husáka“.

Kulturní válka o Fifinku

Žijeme v čase, kdy se otřásají všechny hodnoty. Takže došlo i na Fifinku ze Čtyřlístku. Její zploditel, Jaroslav Němeček, si postěžoval, že je předmětem útoků feministek, byť zatím snad jen verbálních.

Krev a půda a Vávrovi Přemyslovci

Kanál Česká filmová klasika své příjemce obšťastní každý druhý den nějakým novým skvostem z dějin českého filmu. Člověk tam může v dobré kvalitě spatřit věci, o kterých si myslel, že už je už nikdy neuvidí, ale když mu je youtube přinese až pod nos, neodolá.

Přežije česká kultura pandemii?

Na titulní otázku je snadná odpověď: česká kultura přežije všechno, i vlastní smrt. Ale co s ní udělá korovinová krize? Vznikne něco jako koronavirové umění? Jaký dopad bude mít na tisíce lidí, kteří se kulturou živí? Nemůže být ten zastavený čas i k něčemu dobrý? To byla témata debaty, která se konala minulý týden v Knihovně Václava Havla a kterou moderoval její ředitel Michael Žantovský. Týdeník Echo byl jejím partnerem a část debaty teď předkládá. Celý záznam je k vidění na stránkách Knihovny Václava Havla.

V Petrkově přežila kultura u kamen a mezi kočičinci

Ano, je fakt, že jsou jistě důležitější věci. Třeba to sucho, které když se rozjede, tak je proti tomu ten současný nouzový stav jen takovou legrací. Ale o tom se ještě asi bude psát v příštích měsících dost a dost, to si ještě užijeme, i když už teď to člověk nechce číst a nechce o tom raději vědět. Třeba však začne příští týden pršet, třeba…

Kauza Hadí lázně nekončí. Majitel se odvolal proti jejich prohlášení památkou

Majitel teplických Hadích lázní podal odvolání proti prohlášení objektu za kulturní památku. Případem se proto bude zabývat rozkladová komise ministerstva kultury. Výsledkem jejího jednání bude doporučení pro ministra kultury, který je odvolacím orgánem. Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová v pátek řekla, že komise by měla své doporučení předat ministrovi přibližně po 10. únoru.

Udělejte něco s tím nábytkem

Jindřich Vybíral je historik architektury se zaměřením na 19. století a klasickou modernu. Vyrůstal v Opavě, kde chodil do obchodního domu Breda a z pokojíku hleděl na věž kostela sv. Hedviky, díla klasika moderny Leopolda Bauera, o kterém napsal největší monografii, která kdy o něm byla a bude napsána. V Praze od konce 90. let zasvěcuje studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové do souvislostí hmoty a ducha, tradice architektury a stylu života. Je respektovanou osobností bez výstřelků, dobrým společníkem a citlivým vzdělancem. Od loňska je rektorem, takže jsme se sešli v rektorské místnosti na Palachově náměstí. Venku bylo mrazivo a za okny se stmívalo nad Pražským hradem.