Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu k národu vyzval členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. Informovala o tom agentura AFP. Prohlášení prezidenta se odehrálo nedlouho po víkendové vzpouře wagnerovců vedené Jevgenijem Prigožinem. Putin ve svém projevu uvedl, že během víkendové vzpoury vydal rozkaz, aby se "zabránilo krveprolití".
Jevgenij Prigožin si s největší pravděpodobností v určité chvíli uvědomil, že nemá podporu bezpečnostních složek a že "překročil míru" a že "vyhlídky na pohyb jeho kolon jsou vágní". V té době už žoldnéři nebyli tak daleko od řeky Oka, ale právě tam se ruská armáda a Národní garda rozhodly vybudovat první obrannou linii proti wagnerovcům. Kreml, který viděl Prigožinův změněný postoj, se údajně rozhodl, že s ním nepůjde do "krvavého střetu" a zvolil cestu jednání.
Šéf ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin po odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku dlouhou 11 minut. V ní podle Reuters uvedl, že cílem nedávného tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení, ale že tento odpor ukázal na závažné problémy v Rusku. Kromě toho uvedl, že chtěl zabránit zničení Wagnerovy žoldnéřské skupiny, která měla být rozpuštěna k 1. červenci 2023.
Pokus o puč v Rusku, ke kterému se uchýlil šéf žoldácké skupiny Wagner Jevgenij Prigožin, skončil stejně rychle a nečekaně, jako začal. Podle prohlášení Moskvy se Prigožin stáhne bez trestu do Běloruska a jeho budou včleněny do řad ruské armády. Na papíře to tedy vypadá, že Prigožin nedosáhl žádného ze svých cílů, podle západních expertů ale v dohodě budou pravděpodobně obsaženy body, které jsou drženy před veřejností v tajnosti a které pravděpodobně vyplynou v příštích dnech až týdnech.
Téměř všechny jednotky žoldnéřské Wagnerovy skupiny opustily ruskou Voroněžskou oblast, přes kterou v sobotu postupovaly směrem k Moskvě. Úřady zruší platná omezení, jakmile bude jejich přesun u konce. Na sociální síti VKontaktě o tom v neděli informoval gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev. V příspěvku Gusev poděkoval obyvatelům za "výdrž, odolnost a rozvahu". Ujistil také, že přijme opatření k odstranění a náhradě vzniklých škod.
Sobotní krátkodechý pokus o vzpouru proti ruskému vedení ze strany soukromé žoldnéřské Wagnerovy skupiny sice nakonec neuspěl a ozbrojenci se po jednodenním tažení na Moskvu stáhli, události ale ukázaly, jak chaotická situace v Rusku panuje, a naznačily, že pozice prezidenta Vladimira Putina je mnohem méně pevná, než se zdálo. Píší to světová média ve svých komentářích. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka posílí na úkor Putina běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který zřejmě příměří vyjednal.
Skupina Wagner, která v pátek zahájila ozbrojené povstání proti ruské vládě, se připravuje na obsazení skladů s jadernými zbraněmi, tvrdí ukrajinská partyzánská organizace Ateš. Podle jejího agenta se Wagnerovci blíží skladům ve Voroněžské oblasti a chtějí je obsadit. Informaci se ale nedaří nezávisle ověřit. Wagnerovci prý dosáhli předměstí Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti. Ve městě se nachází sklad jaderných zbraní.
Městské služby v Moskvě zvažují zavést zákaz vycházení. Rozhodnutí zatím nepadlo, ale „vše se může změnit,“ uvedl informovaný zdroj z vedení města pro zpravodajský server Meduza. Městské služby také kontrolují stav sklepů v okolí Moskvy. Podle agentury TASS byl zastaven provoz na řece Moskvě.
Ruská tajná služba FSB zahájila trestní stíhání šéfa ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina. Podezírá ho z vyzývání k ozbrojené vzpouře, uvedla to ruská státní agentura TASS. Moskevské ředitelství FSB je v pohotovosti, informovala BBC s odvoláním na své zdroje. FSB podle BBC ve spolupráci s ruskou národní gardou rozmisťuje kontrolní stanoviště na silnici z Voroněže a Rostova na Donu do Moskvy.
Súdánský konflikt se rozšiřuje do dalších částí země. Armáda a milice dnes zahájily mobilizaci v Jižním Kurdufánu a Severním Dárfúru, píše agentura Reuters. Lidé již začali prchat z hlavního města Jižního Kurdufánu poté, co tam súdánská armáda ve středu obvinila povstaleckou milicí SPLM-N vedenou Abdal Azízem Hilúem z útoku na její pozice. V Jižním Kurdufánu, jehož část má Hilú pod kontrolou, se nacházejí hlavní súdánská ropná pole.
Zbrojovka Excalibur Army loni zejména díky dodávkám vojenské techniky na Ruskem napadenou Ukrajinu více než zpětinásobila své tržby na rekordních 13,506 miliardy korun z 2,497 miliardy korun v roce 2021. Čistý zisk zbrojovky vzrostl sedminásobně z 221,8 milionu korun v roce 2021 na 1,656 miliardy korun, což je také nejvyšší hodnota v historii firmy.
Pozornost diváků hledících na válku zuřící pouhých pár set kilometrů od nás přirozeně přitahuje hlavně ta velká technika: tanky, vrtulníky a stíhačky plazící se těsně nad terénem, aby je nesestřelila protiletadlová obrana protivníka. Svět se ale od loňského února změnil. Jedním z nejdůležitějších faktorů moderního bojiště se staly drony. Bezpilotní letadélka pohybující se nad bojištěm dokážou svými jemnými elektronickými smysly odhalit leccos, co by běžnému průzkumníkovi zůstalo skryto
Divadlo pokračuje. O bizarní scénu z ruského ministerstva obrany se podělil se světem oligarcha a šéf ruské žoldnéřské skupiny Wagnerovci Jevgenij Prigožin. Konkrétně se nechal natočit při plánovaném předání papírů ministerstvu obrany, kterými měl uzavřít přímý kontrakt s ruským ministerstvem, jak to požaduje nové nařízení. Prigožin, jenž vytrvale kritizuje ruské armádní velení i ministra obrany Sergeje Šojgua, přitom ještě několik dní zpátky odmítal uzavřít jakoukoliv formu smlouvy se ruským ministerstvem obrany.
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil rozkaz, který v sobotu vydal ministr obrany Sergej Šojgu a který nařizuje všem žoldnéřským skupinám, oficiálně ruskými úřady označovaným za dobrovolnické oddíly, uzavřít do konce měsíce kontrakt s ministerstvem obrany. Šéf nejmocnější žoldnéřské armády, zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, Jevgenij Prigožin až dosud odmítal se tomuto příkazu podřídit a uzavřít smlouvu s ministerstvem.
„Wagnerovci“, ruští žoldnéři z tzv. Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, se již zařadili do seznamu běžných témat zpráv (nejen) z Ukrajiny. Jejich šéf Jevgenij Prigožin často vydává úderná prohlášení, jež evidentně zapadají do mocenského „přetlačování“ v ruském vedení, ale o jeho skutečných motivech se pouze spekuluje. „Wagnerovci“ navíc nejsou zdaleka první ani jedinou „soukromou armádou“ v Rusku. Počet těchto subjektů roste alarmujícím tempem, což může pro Kreml věštit vskutku temnou budoucnost.
Írán v úterý představil svou první hypersonickou balistickou raketu domácí výroby, uvedla íránská státní agentura IRNA. Podle agentury Reuters to zřejmě zesílí obavy Západu ohledně íránského vojenského arzenálu. Íránská státní média zveřejnila fotografie rakety nazvané Fattáh z ceremoniálu, kterého se zúčastnil íránský prezident Ebráhím Raísí a vrchní představitelé íránských revolučních gard.
Dnes je výročí spojeneckého vylodění v Normandii, kdy Američané společně s Brity otevřeli druhou frontu a vyjeli z francouzských pláží na Berlín. Jedná se o jednu z nejslavnějších operací druhé světové války. V průběhu včerejška se rovněž objevovaly nejrůznější zprávy, že možná začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva, nebo možná také ne. Stojí ale za to připomenout, co vůle k totálnímu vítězství vlastně znamená.
Americké námořnictvo informovalo, že čínská válečná loď v Tchajwanské průlivu provedla nebezpečný manévr v blízkosti jeho plavidla. Na videu zveřejněném indopacifickým velitelství je vidět, jak překřížila dráhu, po které americký torpédoborec plul. Agentura Reuters čínský manévr nazvala riskantním incidentem, který se odehrál na pozadí zhoršujících se vztahů mezi Washingtonem a Pekingem.
Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili věří v rychlé vítězství Ukrajiny nad ruskými okupanty. V souvislosti s „nevyhnutelnou“ ukrajinskou výhrou vyzval k tomu, aby Gruzie následně co nejrychleji osvobodila území Jižní Osetie a Abcházie, která jsou v současnosti okupována proruskými separatisty. Saakašvili to napsal na svém Facebooku.
Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zakončil svou návštěvu Rakouska vystoupením na vídeňské Akademii obrany, v němž hovořil o tom, jak válka na Ukrajině změnila uvažování o bezpečnosti v současném světě, a také varoval před populismem a rostoucím vlivem Číny. Pavel se hodně věnoval ruské invazi na Ukrajinu a změnám v postojích Moskvy, které jí předcházely a které podle něj Západ podcenil. Nezbytné bude přesvědčit občany, že pokud si přejí zachovat život v demokratických společnostech, musí počítat s tím, že možná částečně obětují své pohodlí, řekla posluchačům česká hlava státu.
Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, řekl ve středu v diskusním panelu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Nemyslí si ale, že konflikt někdo plánuje. O možném střetu Ruska a NATO hovořil Řehka už v pondělí; premiér Petr Fiala pak v reakci uvedl, že České republice konflikt bezprostředně nehrozí, ale armáda se musí připravovat na všechny varianty.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla podezření na korupci v armádě a kvůli tomu převzala personální agendu. Dohlížela třeba na výjezdy plukovníků na zahraniční kurzy nebo spolurozhodovala o jejich povyšování. Nyní už vyšetřování skončilo, pravomoci znovu přenechala náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Ministryně to řekla pro Radiožurnál. O možném korupčním chování některých vojáků ji informovalo Vojenské zpravodajství krátce po nástupu do funkce.
Existuje v České republice nebezpečnější skupina šašků, než je iniciativa Ne základnám? Objeví se vždy jednou za zhruba sedm let, neomylně zaujmou stanovisko, které ohrožuje bezpečnost Česka a straní Rusku, a pak se zase na několik let odmlčí, než je znovu potřeba poškodit české zájmy. Poprvé se objevili v roce 2009, kdy úspěšně bojovali proti umístění amerického radaru v Brdech. Ten měl být součástí protiraketového systému chránícího celou Evropu. Pak se vynořili v roce 2015, kdy protestovali proti průjezdu amerického vojenského konvoje skrze Česko. Nyní jsou opět na scéně.
Je to bianko šek k vzniku základen americké armády na našem území, nebo snad dokonce komplot Fialovy garnitury na potlačování nastávajících protivládních nepokojů americkými vojáky? Jana Černochová minulý týden ve Washingtonu podepsala Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany (DCA). Podle naší ministryně to je moment srovnatelný se vstupem do NATO či EU. Po bližším ohledání smlouva tak přelomový význam, jaký jí přisuzuje naše ministryně obrany a z druhé strany radikálnější kritici vlády, nemá.
Armáda nakupuje 246 bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska za bezmála 60 miliard korun. Největší nákup v moderní historii české armády a jednu z největších státních zakázek vůbec ale kritizuje opoziční část sněmovního výboru pro obranu. Zatím totiž není jasné, kdo bude vozidla během jejich třicetiletého životního cyklu servisovat a kolik to bude stát. O smlouvě se teprve jedná. „Jestli to budou další desítky miliard, tak se s cenou dostáváme úplně jinam,“ řekl deníku Echo24 místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
Ruské zpravodajské aktivity jsou podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky rizikovější než čínské. V souvislosti s pokračující ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu jsou ruské operace podle něho otevřeně agresivní. Rusové se také zřejmě budou snažit zabránit schválení americko-české obranné smlouvy, řekl ředitel civilní kontrarozvědky na pondělní konferenci na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu ve Sněmovně.
Mezi Tálibánem a Íránem vypukly v sobotu u města Zabol v Balúčistánu těžké ozbrojené střety, na hranici jsou hlášeni mrtví a zranění. Prudce tak eskalovalo napětí mezi oběma zeměmi ohledně sporu o práva na vodu. Podle některých zdrojů Tálibán využívá amerických zbraní a dobyl íránské pohraniční postavení. Podle videí na sociálních sítích přesouvá Afghánistán těžké zbraně na hranice s Íránem. Dokonce Tálibán údajně pohrozil dobytím Teheránu.
Pomůže nám nová obranná dohoda vybudovat pevnější spojenectví na vyšší úrovni, nebo se Česko stane vazalem Spojených států? Kolem některých podmínek dohody o obranné spolupráci mezi ČR a USA, kterou podepsala v úterý ve Washingtonu ministryně obrany Jana Černochová (ODS), panují podle opozice pochybnosti. Přinejmenším v dolní komoře parlamentu se očekává bouřlivá diskuze mezi vládními a opozičními poslanci.
Jednotky SAS a další britské speciální jednotky se v posledních 12 letech zapojily do tajných operací v 19 zemích, včetně Nigérie, Filipín, Ruska a Sýrie. V poslední době tyto elitní vojenské jednotky, které působí v utajení a britská vláda jejich nasezení nikdy oficiálně nepotvrdila, operovaly také na Ukrajině a v Súdánu. Na základě uniklých informací to tvrdí londýnská charitativní organizace monitorující ozbrojené konflikty Action on Armed Violence (AOAV).
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý podepíše ve Washingtonu dohodu o obranné spolupráci mezi USA a ČR (DCA). Smlouva upravuje pravidla pro případný pobyt amerických vojáků v Česku. Podobně jako při schvalování na Slovensku vzbuzuje i na české scéně nemalé kontroverze. Podobný dokument už nicméně schválila většina zemí NATO, v určitých detailech se však liší. Dokument přinášíme v plném znění.
