Izrael obyvatele Pásma Gazy formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice radikálního palestinského hnutí Hamás. Informoval o tom server BBC News, který připomíná, že Izrael podle všeho chystá v Gaze pozemní ofenzivu. Agentura Reuters zase napsala, že Spojené státy na Blízký východ pošlou další zbraně, v pohotovosti budou i další američtí vojáci.
Izraelské bezpilotní letouny a vojáci dnes zaútočili na ozbrojence, kteří vypálili rakety a protitankové střely směrem na severoizraelské vesnice poblíž hranice s Libanonem. Podle izraelského ministra obrany Joava Galanta za množícími se útoky na severní izraelské hranici stojí radikální šiítské hnutí Hizballáh, které je mohutně podporované Íránem. Západní státy dění na izraelsko-libanonské hranici sledují s napětím, jelikož se obávají rozšíření probíhající války v Pásmu Gazy do dalších oblastí regionu.
Izrael v noci na dnešek pokračoval v útocích na Pásmo Gazy a pozice ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu. Uvedly to servery zpravodajské televize CNN a deníku Haarec. Podle různých zdrojů při úderech zemřely v Pásmu Gazy desítky lidí. Na severu Izraele u hranic s Libanonem zahynul jeden izraelský voják. V severní části Pásma Gazy, které je po útoku radikálů z palestinského Hamásu na Izrael ze 7. října terčem masivních odvetných náletů, podle CNN zemřelo nejméně 14 lidí, v jeho jižní části pak další, včetně čtyř dětí.
Americký prezident Joe Biden špatně slyšel otázku novinářů týkající se Izraele a rukojmích, které drží radikální palestinské hnutí Hamás, a proto z jeho odpovědi vyznělo, že by byl pro odložení izraelské pozemní operace do Pásma Gazy. S odvoláním na prohlášení Bílého domu o tom dnes informuje agentura Reuters. V pátek Hamás propustil první dvě Američanky - matku s dcerou, dalších asi 200 rukojmích ale palestinští ozbrojenci stále drží. Nedlouho poté ale Bílý dům uvedl, že Biden byl daleko a v hlučném prostředí otázku neslyšel dobře.
Jedním z cílů izraelské vojenské kampaně v Pásmu Gazy je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení izraelského ministra obrany Joava Galanta. Podle něj bude mít válečná operace, která byla zahájena po smrtícím útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října, celkem tři fáze. První fází izraelské kampaně jsou podle Galanta nynější operace, jejichž cílem je zničit infrastrukturu Hamásu a hnutí totálně zlikvidovat.
Otázka odpovědnosti za výbuch v nemocnici Al-Ahlí v Pásmu Gazy byla dnes jádrem politických vyjádření i hybatelem dění okolo zatím 12denní nejnovější války mezi palestinským islamistickým hnutím Hamás a Izraelem. Podle Hamásu výbuch způsobila izraelská puma, která zabila nejméně 500 lidí, podle izraelské armády šlo o vadnou raketu Islámského džihádu, která měla zasáhnout Izrael. Izraelská armáda své tvrzení dnes podpořila řadou důkazů, evropští politici však vyzvali k dalšímu prošetření incidentu a v arabských státech výbuch vyvolal vlnu nevole vůči Izraeli.
Více než 500 lidí zahynulo po úterním útoku na nemocnici v Gaze, uváděla v úterý vláda Pásma Gazy. Ačkoliv se na základě výpovědi hnutí Hamás mělo jednat o izraelskou raketu, Izraelské ozbrojené síly (IDF) na nově zveřejněných videozáznamech dokazují, že Izrael za útokem nestojí. Podle IDF za útokem stojí špatně vypálená raketa Islámského džihádu, která měla původně zasáhnout Izrael. Již v úterý večer uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, že na nemocnici zaútočili "barbarští teroristé v Gaze".
Izrael podle šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse překročil veškeré hranice. Palestinci neopustí svou vlast a nedovolí nikomu, aby je vyhnal, řekl také Abbás po zásahu nemocnice v Pásmu Gazy, který si vyžádal stovky životů. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž zásah zdravotnického zařízení kritizoval také francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň vyzval, aby byl okamžitě umožněn přísun humanitární pomoci do Gazy. Úterní zásah nemocnice v Gaze si podle zdejších zdravotníků vyžádal kolem 500 obětí.
Spojené státy vyvíjejí horečnou aktivitu na podporu svého spojence Izraele. Kvůli útoku teroristického Hamásu a hrozbě zapojení dalších aktérů v oblasti do konfliktu přesunují do oblasti hned dvě ze svých 11 letadlových lodí a řadu letadel a zbraní. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken během několika dní jednal se šesti státy v oblasti a kombinací vojenského odstrašení a diplomacie se snaží zabránit rozšíření konfliktu na sever Izraele.
Izrael od 7. října zaútočil na přibližně 5000 cílů spojených s radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy a zároveň zrušil "velké množství" dalších úderů ve snaze zabránit palestinským civilním obětem. Reuters to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený izraelský představitel. V důsledku brutálního útoku Hamásu, po němž zahynulo přes 1400 lidí, většinou civilistů, je Izrael odhodlán palestinskou islamistické hnutí v Pásmu Gazy zlikvidovat.
Ministerstvo obrany (MO) zahájilo jednání o nákupu dvou kusů letounů Embraer C-390 Millennium, využít je lze k přepravě materiálu, těžké vojenské techniky i osob, ale také k hašení požárů. Vyjednávání chce vést ministerstvo tak, aby první letoun přistál v ČR na konci příštího roku. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva Jiří Táborský. Jednat s brazilskou společností Embraer začalo ministerstvo na základě průzkumu trhu a analýz úřadu, které identifikovaly dané letouny jako nejideálnější pro splnění požadavků jednotlivých složek Armády ČR.
Izraelská armáda v noci na dnešek pokračovala v odvetných leteckých úderech na Pásmo Gazy, kde zasáhla více než 200 cílů souvisejících s palestinskými organizacemi Hamás a Islámský džihád. Informoval o tom list The Times of Israel (ToI) s odvoláním na vyjádření Izraelských obranných sil (IDF). Podle palestinských úřadů přišlo při úderech o život nejméně 49 Palestinců, napsala agentura Reuters. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla mimo jiné ústředí Hamásu, kde bylo zabito několik členů tohoto radikálního hnutí.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli podle agentury Reuters přicestoval do oblasti Náhorního Karabachu, aby v tamním největším městě vyvěsil ázerbájdžánskou vlajku. Náhorní Karabach minulý měsíc během bleskové ofenzivy ovládly ázerbájdžánské síly a tamní arménské obyvatelstvo odtamtud hromadně odešlo. Většina z asi 120.000 Arménů, kteří žili v Náhorním Karabachu, odtamtud minulý měsíc uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí.
Německo nechce poskytnout Ukrajině své střely Taurus kvůli obavám, že by je Kyjev použil pro zničení Krymského mostu a že by zbraň mohla padnout do rukou Rusů. Napsal to server Politico. O dodávku německých střel s doletem až 500 kilometrů Ukrajina v posledních měsících často žádá, Berlín však zatím s poskytnutím těchto zbraní nesouhlasil.
Z Libanonu je v neděli ráno hlášena minometná palba na sever Izraele. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na izraelský armádní rozhlas. Izrael na ostřelování reagoval protiútokem dělostřelectva. K odpovědnosti se přihlásilo radikální hnutí Hizballáh. V prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters, Hizballáh uvedl, že útok na tři zařízení izraelské armády byl výrazem "solidarity s palestinským lidem".
Jomkipurská válka z roku 1973 je považována za nejhorší zpravodajské selhání izraelských tajných služeb. Tehdy koalice arabských států v čele s Egyptem a Sýrií napadla neočekávaně stát Izrael. Včera, téměř na den přesně 50 let po začátku této války, začala další. A znovu bezprecedentním izraelským selháním. Palestinští teroristé z hnutí Hamás zaútočili na izraelská města a vesnice a začali masakrovat civilisty. Tomu předcházela salva snad až 5000 tisíc raket. Raněných jsou stovky, mrtvých minimálně 150, ale nejspíše mnohem více. Desítky lidí byly odvlečeny do Pásma Gazy jako rukojmí. Teroristé na sítě vysílali záběry orgií vraždění a mučení.
Izrael je ve válce, řekl dnes obyvatelům premiér Benjamin Netanjahu poté, co na zemi raketami a po zemi zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. V dalším projevu pak večer slíbil, že Hamás bude za svůj útok tvrdě potrestán, varoval ale, že vojenská operace může trvat dlouho. Obyvatelům Pásma Gazy izraelský premiér vzkázal, aby opustili místa, kde se ozbrojenci Hamásu skrývají, protože armáda tam zasáhne "plnou silou".
Při útoku teroristů z palestinského Pásma Gazy dnes zahynulo nejméně 250 Izraelců, přes 1450 dalších lidí utrpělo zranění. Informoval o tom list The Times of Israel s odvoláním na izraelské ministerstvo zdravotnictví. Prvotní bilance hovořila nejprve o čtyřech desítkách obětí na životech na izraelské straně. Mluvčí izraelské armády v sobotu večer uvedl, že počet izraelských obětí ofenzivy Hamásu překročil 250. Boje probíhají na 22 místech. Na dvou místech na jihu je „vážná“ situace s rukojmími.
Izrael čelí od sobotního rána nečekanému masivnímu útoku teroristů Hamásu. Bezprecedentně se bojuje i přímo na území Izraele a izraelská armáda hlásí zajmutí vojáků i civilistů Hamásem, jejich počty zatím nejsou známy. Velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová v rozhovoru pro Deník Echo24 uvádí, že v pozadí za celou akcí je Írán. Jedná se zřejmě jednu z posledních snah Palestinců a Íránu překazit vyjednávanou mírovou smlouvu s Rijádem, říká velvyslankyně.
Izraelské nálety dnes v Pásmu Gazy zabily nejméně 198 lidí a zranily dalších nejméně 1610. Uvedlo to podle agentury AP palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Izrael vyslal do akce desítky letounů poté, co ráno radikální palestinské hnutí Hamás začalo ostřelovat izraelská města a vniklo na izraelské území. Izraelská armáda tvrdí, že její bombardování zasáhlo dvacítku objektů Hamásu. Nálety podle svědka citovaného agenturou Reuters otřásly centrální částí pásma a městem Gaza.
Po překvapivém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na území Izraele se sociálními sítěmi šíří další drastické záběry zajatých izraelských vojáků a unesených civilistů. Hamás tvrdí, že zajal desítky Izraelců. Izraelská armáda potvrdila zabití několika svých důstojníků. Na několika videích pózují palestinští ozbrojenci i s ukořistěnou těžkou technikou, včetně tanků izraelské armády, na kterých vlají zelené vlajky.
Palestinští ozbrojenci zaútočili i na izraelské město Sderot, které leží poblíž Pásma Gazy. Sderotský starosta Alon Davidi uvedl, že město je stále pod útokem. Podle něj lidé ještě nepochopili, co se kolem nich děje, a neuvědomují si rozsah útoků. Videa ze sociálních sítí ukazují izraelské vojáky, kteří prohledávají ulice Sderotu. Podle médií na ulicích leží těla.
Zástupci Evropské unie a jejích zemí, včetně Německa, Francie, Španělska, Nizozemska či Itálie, odsoudili dnešní útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Ruská diplomacie vyzvala podle agentury AFP ke zdrženlivosti, podobně se vyjádřilo také egyptské ministerstvo zahraničí, které varovalo před vážnými důsledky zvýšeného napětí mezi Izraelem a Palestinci.
Izrael je ve válce, řekl dnes obyvatelům premiér Benjamin Netanjahu poté, co na zemi raketami a po zemi zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. Slíbil, že nepřítel za útok zaplatí cenu, jakou dosud nikdy nepoznal. Izraelská armáda podle listu The Times of Israel záhy vyhlásila, že Izrael je ve válečném stavu a že palestinští "teroristé" jsou stále na jeho území. "Občané Izraele, jsme ve válce," řekl Netanjahu ve videu publikovaném několik hodin po prvních zprávách o ofenzívě. "A vyhrajeme," pokračoval.
Vůdce ozbrojeného křídla palestinského radikálního hnutí Hamás Muhammad Díf dnes oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Vyzval všechny Palestince, jakož i ozbrojence v sousedním Libanonu, aby se do bojů zapojili, informovaly agentury Reuters a AP. Libanonský Hizballáh uvedl, že situaci v Gaze sleduje a je v kontaktu s Hamásem. "Tohle je den největší bitvy, která ukončí poslední okupaci na zemi," uvedl Díf, který veřejně vystupuje jen zřídka.
Izraelská armáda oznámila, že zahajuje operaci „Iron Swords“ v reakci na překvapivý a masivní útok Hamásu. Podle ní desítky bojových letounů podnikají údery proti místům, která patří k teroristické skupině Hamas v Pásmu Gazy. IDF říká, že další informace poskytne brzy. "Stát Izrael tuto válku vyhraje," prohlásil dopoledne izraelský ministr obrany Jo'av Galant. Poté, co palestinští ozbrojenci spustili rozsáhlý raketový a pozemní útok na Izrael, armáda mobilizuje desetitisíce příslušníků záloh.
Palestinští ozbrojenci z Pásma Gazy dnes ráno zahájili rozsáhlý a podle místních médií překvapivý útok na Izrael. Vypálili tisíce raket, a zároveň do Izraele vyslali pozemní i námořní komanda, která se střetávají s policisty a vojáky. Izraelská média hovoří celkem o pěti zabitých a více než sto zraněných. Izraelská armáda uvedla, že je ve válečném stavu a slíbila, že se bude bránit. K útokům se přihlásilo radikální hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy. Komanda údajně zajala na 35 Izraelců.
Kabinet Petra Fialy jednomyslně schválil nákup 24 letounů F-35 pro potřeby české armády. Na poslední chvíli začaly tuto historicky nejvyšší armádní zakázku v dějinách České republiky provázet pochybnosti. Sešli jsme se nad nimi s vrchním ředitelem sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany Janem Jirešem, armádním pilotem Alešem Svobodou, členem výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Pavlem Růžičkou (ANO) a vojenským publicistou Jiřím Vojáčkem.
Čínské vojenské námořnictvo údajně přišlo o 55 svých členů, když se jeho jaderná ponorka chytila do pasti, kterou Peking nastražil na plavidla USA a jejich spojenců. Informovaly o tom britské listy The Times a Daily Mail s odvoláním na uniklou zprávu britské rozvědky. K nehodě podle nich došlo minulý měsíc ve Žlutém moři. Posádka ponorky údajně zahynula 21. srpna v blízkosti provincie Šan-tung, a to kvůli nedostatku vzduchu či na otravu. Mezi 55 oběťmi je 22 čínských důstojníků, včetně kapitána ponorky třídy Šang (Shang), uvádí zpráva.
Hlavní úlohou české obranné politiky je v důsledku rostoucí agresivity Ruska příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi. Uvádí to nová obranná strategie, kterou ve středu schválila vláda. Prioritou je podle materiálu budování dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly, kterou je možné nasadit do operací kolektivní obrany. S tím podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) souvisí modernizace armády.
