Tag: NATO

Články k tagu

Mnichovské dohody

Mnichovská bezpečnostní konference je nejprestižnější událostí svého druhu. Založil ji v roce 1963 německý aristokrat Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin, poslední přeživší Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi. Jeho cílem bylo shromáždit největší bezpečnostní experty, kteří by diskutovali, jak zabránit velkým konfliktům, jako byla druhá světová válka. Prvního ročníku se účastnilo 60 hostů, mezi nimi budoucí německý kancléř Helmut Schmidt a Henry Kissinger, tehdy profesor mezinárodních vztahů na Harvardu. Časem konference nabobtnala a stala se oblíbeným místem pro neformální vyjednávání a zásadní vyjádření.

Největší zasedání NATO od Havla. Praha bude hostit nejdřív šéfy diplomacie, pak i generály

Praha bude v klíčové době hostit jedny z nejdůležitějších zasedání Severoatlantické aliance. Po neformálním setkání aliančních ministrů zahraničí v květnu, které má být přípravou na červnový velký summit ve Washingtonu, navíc letos zamíří špičky NATO do Prahy ještě jednou na konci léta, kdy bude v hlavním městě zasedat vojenský výbor aliance.

Pokud NATO pošle své vojáky na Ukrajinu, riskuje jaderný konflikt, oznámil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters uvedl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Ta se už přes dva roky brání agresi Moskvy. Šéf Kremlu v projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit svůj západní vojenský okruh.

Analytici: NATO na Ukrajinu nepůjde, ve hře může být „koalice ochotných“ či výcvik na místě

K nasazení vojáků NATO na Ukrajině nedojde. Potvrdil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jako extrémně nepravděpodobnou možnost označili nasazení sil Severoatlantické aliance i experti oslovení deníkem Echo24. Připouští nicméně možnost, že by se aktivně do konfliktu mohly zapojit některé jednotlivé země, určitá „koalice ochotných“. Státy by také mohly poskytnout své poradce, techniky nebo výcvik přímo na místě.

Summit v Paříži. K čemu je dobré Macronovo ego

Pozornost světa v pondělí poutal narychlo svolaný válečný summit do Paříže. Francouzský prezident Emmanuel Macron pozval do Elysejského paláce západní spojence, aby urgentně řešili situaci na Ukrajině. Reklamu setkání zařídil slovenský premiér Robert Fico, když prohlásil, že součástí agendy má být vyslání vojáků NATO přímo na Ukrajinu. Slováky ujistil, že ničeho takového se účastnit nebudou, a svolal bezpečnostní radu státu.

Fico o summitu v Paříži: „Panovala tam válečná atmosféra. Za každou cenu válku“

Slovenský premiér Robert Fico po summitu v Paříži, že na jednání panovala "válečná atmosféra". "Za každou cenu podporovat válku, za každou cenu dělat všechno proto, aby ta válka pokračovala. A byl jsem velmi překvapený, že nepadlo ani jedno jediné slovo o mírovém plánu nebo mírové iniciativě," řekl Fico ve videu zveřejněného na sociálních sítích.

„Nejbouřlivější diskuze byla o vyslání vojáků na Ukrajinu.“ Duda po summitu u Macrona

Polský prezident Andrzej Duda po summitu v Paříži prohlásil, že nejbouřlivější diskuze se týkala otázky vyslání vojáků Severoatlnatické aliance na Ukrajinu, píše polský web Do Rzeczy. "V této věci nebyla absolutně žádná shoda. Názory se různí a absolutně žádná taková rozhodnutí neexistují," řekl Duda po jednání.

Armáda chce mobilizovat lidské zdroje, za loňský rok ale přilákala jen 600 lidí

Česká armáda chce být připravena na velký konflikt. Na tuto možnost dlouhodobě upozorňuje náčelník generálního štábu Karel Řehka, který v posledních dnech mluví o nějaké formě vojenské služby. V povinných odvodech ho podpořil jeho předchůdce ve funkci prezident Petr Pavel. Armáda by ráda do roku 2030 měla 30 000 aktivních vojáků z povolání a 10 000 lidí v aktivní záloze, což by znamenalo přírůstek 1000 lidí ročně.

Co všechno nevíme o válce, kvůli které chtějí zavést odvody

Včerejšek byl jedním z milníků oné kvaziválečné mentality, v níž žijeme už dva roky. Petr Fiala letěl do Paříže na schůzku, kde se bude 27 pozvaných státníků dohadovat, jak pomoci Ukrajině s dodávkami zbraní. Fialův slovenský protějšek Robert Fico předtím vyhlásil, že mu jde mráz po zádech z toho, co se kuloárně dozvídá: že prý si některé vlády v NATO pohrávají s vysláním vojáků na Ukrajinu.

Vstup Švédska do NATO je volný. Maďarský parlament mu dal zelenou

Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů do vojenského bloku dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o "historický den", informovala agentura Reuters. Bezprostředně po tomto hlasování budou maďarští poslanci ještě v pondělí volit nového prezidenta. Tím se podle všeho stane dosavadní předseda ústavního soudu Tamás Sulyok.

Generální tajemník NATO vyvrátil pochybnosti o vstupu Ukrajiny do aliance: „Není otázkou zda, ale kdy“

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Ukrajinu a její spojence, aby "neztráceli naději". Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení, které Stoltenberg učinil při příležitosti druhého výročí invaze, kterou zahájil ruský prezident Vladimir Putin. "Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír. Nesmíme však ztrácet naději," prohlásil šéf NATO.

Západní mocnosti chtějí nizozemského premiéra Rutteho v čele NATO

Několik velkých členských zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek vyjádřilo podporu kandidatuře dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO. V tomto smyslu se oficiálně či neoficiálně vyjádřily Spojené státy, Británie, Francie či Německo. Bruselský server Politico ve středu napsal, že Rutte už si zajistil podporu dvou třetin členských států NATO. Současný generální tajemník bloku Jens Stoltenberg ve funkci skončí v říjnu.

Každá země EU dá Ukrajině zlomek svého HDP, navrhl estonský prezident

Severoatlantická aliance a Evropská unie se nemohou dál chovat, jako kdyby byl mír, apeloval estonský prezident Alar Karis v komentáři sepsaném pro server Politico v předvečer druhého výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Zdůraznil současně, že by stačilo, aby každá země EU přispěla Ukrajině pouhou čtvrtinou jednoho procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), a napadená země, která de facto již deset let čelí většímu státu, válku vyhraje.

Scholz zablokoval nominaci Leyenové na generální tajemnici NATO, píše Welt

Německý kancléř Olfa Scholz (SPD) zablokoval nominaci předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (CDU-CSU) na post generální tajemnice NATO. Podle informací listu Welt am Sonntag se německým sociálním demokratům zřejmě nelíbí její vyostřený postoj k Rusku. Kancléř se podle německého deníku domnívá, že by to mohlo být v dlouhodobém horizontu po skončení války na Ukrajině nevýhodou. Příštím generálním tajemníkem NATO by se podle zdrojů Weltu mohl stát šéf nizozemské vlády Mark Rutte, který se těší podpoře více než 20 členů aliance.

Piráti chtějí kvůli Trumpovi evropskou armádu. Rusku a Číně to bude k smíchu, říká Vondra

Slova uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by tyto nedávaly dost peněz na vlastní obranu, vyvolaly velký ohlas. Představitelé Pirátů nyní volají po vzniku společné evropské armády, která by chránila před ruskou agresí a dalšími hrozbami. Podle lídra koalice Spolu Alexandra Vondry (ODS) jde o čirý nesmysl.

Trump bez dospěláků a NATO

Evropa na západ od Ukrajiny vděčí svému blahobytu obrannému deštníku Spojených států. Článek 5 severoatlantické smlouvy praví, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Válka s členem NATO tak znamená válku s nejmocnější armádou světa. Přes veškeré vychloubání Evropské unie, že zajistila mír na kontinentě po druhé světové válce, ve skutečnosti evropská integrace je jeho důsledkem, nikoliv příčinou.

NATO nemůže být aliancí závislou na rozmarech prezidenta USA, řekl Borrell

Izrael zaútočil v noci na pondělí na jih Pásma Gazy. Údery ve městě Rafáh, kam se uchýlilo přes milion vysídlených civilistů, si vyžádaly životy asi stovky lidí. Ministerstvo zdravotnictví ovládané islamistickým hnutím Hamás původně informovalo o několika desítkách obětí a desítkách zraněných a upozorňovalo, že počet mrtvých patrně poroste. Izraelská armáda uvedla, že speciální jednotky osvobodily v Rafáhu dva rukojmí, které Hamás unesl. Budu sarkastický. Během této kampaně uvidíme a uslyšíme velké množství věcí," poznamenal Borrell

„Je příjemný, ale když vyleze na pódium, mění se v šelmu“. Babiš pokládá Trumpova slova o NATO jen za kampaň

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš nevěří slovům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by nedávaly dost peněz na obranu. V pořadu Partie na CNN Prima News bývalý premiér řekl, že jde pouze o prohlášení z kampaně. Trump na pódiu před voliči je podle Babiše naprosto někým jiným než v soukromí. Babiš při poslední prezidentské volbě v Česku upoutal podobným výrokem.

Trump: Nebudu před Ruskem bránit země NATO, jež nedávají dost na obranu

Pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa jim nepřijdou na pomoc. Trump, který se uchází o republikánskou nominaci na prezidenta, se tak v sobotu vyjádřil během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně. Řekl dokonce, že by v takovém případě Rusko povzbudil, ať si dělá, co chce. Informuje o tom server televize CNN, který to označuje za „ohromující“ přiznání

NATO nevěří Putinovu ujišťování. „Musíme se připravit na konfrontaci,“ řekl Stoltenberg

Severoatlantická aliance se podle svého šéfa Jense Stoltenberga musí připravit na konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat desetiletí. Spojenci by proto měli rychleji rozšířit své obranné kapacity. Stoltenberg to podle agentury DPA řekl v rozhovoru s listem Welt am Sonntag. "NATO neusiluje o válku s Ruskem," zdůraznil čtyřiašedesátiletý šéf aliance. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," poznamenal zároveň.

Nové ruské zbraně „zjevně překonávají“ výzbroj NATO, prohlásil Putin

Podle prezidenta Vladimira Putina nejnovější ruské zbraně "zjevně překonávají" cokoli, co má k dispozici Západ. Vládce Kremlu svůj pohled na stav vojenského průmyslu ve své zemi odhalil v průběhu setkání se zaměstnanci zbrojovek v západoruské Tule. Ruský prezident si pochvaloval vývoj, kterým prošli ruští výrobci zbraní od začátku "speciální vojenské operace", jak jeho režim nazývá invazi na Ukrajinu z února 2022. Prohlásil, že ruské zbrojovky "vykazují velmi dobré tempo i kvalitu práce".

„Stíhačky F-35 nepotřebujeme“. Od nákupu ustoupíme, pokud nebudou včas, řekl Babiš

Pokud americký výrobce Lockheed Martin nedodá Česku objednané stíhačky v domluveném termínu, hnutí ANO, v případě, že bude v zemi vládnout, od smlouvy odstoupí. Deníku Právo to řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Obecně Spojené státy sjednané dodávky těchto letadel do zahraničí včas neplní. Nejdražší armádní nákup za 150 miliard korun v tomto týdnu podepsali ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet. První stroje z 24 objednaných by měly dorazit v roce 2031, všechny v Česku budou do roku 2035.

Babiš podržel vládu, nezruší nákup stíhaček F-35. „Budeme respektovat závazky ČR“

Hnutí ANO by respektovalo v případě nástupu do vlády dohodu o pořízení 24 letounů páté generace F-35, uvedl v  pondělí éf ANO Andrej Babiš. Nejdražší armádní nákup za 150 miliard korun dnes podepsali ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet. Šéf dalšího opozičního hnutí SPD Tomio Okamura dříve ČTK sdělil, že SPD chce v případě nástupu do vlády od dohody o nákupu stíhaček odstoupit.

Americká vláda odměnila Turecko za schválení Švédska do NATO. Umožní jim prodej stíhaček F-16

Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard Kč). Napsala to agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Americké ministerstvo zahraničí informovalo o svém souhlasu s prodejem 40 stíhaček a zařízení k modernizaci dalších strojů Kongres. Americký parlament už prodej nemusí schvalovat, pokud by se tak však rozhodl, může ho ještě zastavit

Německý ministr obrany znovu a znovu hovoří o válce. Připustil nejistotu: „Jsme připraveni se bránit?“

Mnoho představitelů nejen evropských zemí momentálně svírá strach z války. Švédsko, Norsko, Velká Británie i Německo varovaly proti hrozbám, údajně zejména ze strany Ruska. Německý ministr obrany Boris Pistorius v posledních týdnech a dnech varuje před válečným konfliktem. Nyní připustil pochybnosti ohledně připravenosti Německa i okolních států na možnou válku. Pistorius dodává, že potencionální válka může "propuknout" v horizontu delší doby, ale nečekaně, což jí činí ještě děsivější.

Putinův let do Kaliningradu provázelo osm letounů NATO. „Důstojný doprovod“

Ruské letadlo s prezidentem Vladimirem Putinem na palubě při dnešním letu do Kaliningradu, nejzápadnější výspy Ruska, provázelo osm letounů NATO, píše ruský server Vojennoje obozrenije, známý také jako topwar.ru. Putin navštěvuje ruské regiony před březnovými prezidentskými volbami. "Naši bývalí západní partneři zorganizovali důstojný doprovod letadla s ruským prezidentem na palubě. Podle údajů servisu Flightradar24 se schůzky s ruským vůdcem zúčastnilo hned osm letadel NATO z několika zemí," napsal server.

Maďarská vláda podporuje vstup Švédska do NATO, uvedl Orbán

Maďarská vláda podporuje vstup Švédska do NATO, napsal na sociální síti X po telefonátu se šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Vstupu Švédska do aliance dosud bránilo Maďarsko a Turecko. Turecký parlament ale ve středu přijetí skandinávské země schválil a nyní je na tureckém prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, aby ratifikaci dokončil.

Fico chce ukrajinskému premiérovi říct, že Ukrajina nepatří do NATO

Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že příští týden svému ukrajinskému protějšku Denysu Šmyhalovi předá v Užhorodu seznam humanitární pomoci, kterou je Slovensko ochotné Ukrajincům poskytnout. V rozhlasovém rozhovoru se zároveň Fico vyslovil (od 31. minuty) nejen proti dodávkám zbraní a munice napadené zemi ze skladů slovenské armády, ale také proti přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance, které hodlá vetovat. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc, a jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem.