Mnoho představitelů nejen evropských zemí momentálně svírá strach z války. Švédsko, Norsko, Velká Británie i Německo varovaly proti hrozbám, údajně zejména ze strany Ruska. Německý ministr obrany Boris Pistorius v posledních týdnech a dnech varuje před válečným konfliktem. Nyní připustil pochybnosti ohledně připravenosti Německa i okolních států na možnou válku. Pistorius dodává, že potencionální válka může "propuknout" v horizontu delší doby, ale nečekaně, což jí činí ještě děsivější. Uniklé německé dokumenty navíc připouští možnost rozšíření rusko-ukrajinské války do zemí NATO. Se svými názory se německý ministr obrany svěřil i v rozhovoru pro sobotní Bild.

Mnoho evropských zemí včetně Švédska, Norska, Velké Británie ale i Německa vyjádřilo své obavy z války. Většina zemí se shodla na stejném základu - obyvatelé žili doposud v komfortu bezpečí, které brali za samozřejmost, to by se však mohlo rychle změnit. Německý ministr obrany s tímto tvrzením také souhlasí. Pro Fox News uvedl, že mír a svoboda v Evropě už nejsou "nezvratnou jistotou“. Pistorius chce svou zemi proto připravit na „válku“, snaží se nyní lidi "probudit". „Přicházíme z 30 let míru, ze kterých máme všichni užitek. A teď se cesta ubírá opačným směrem. Musíme opravdu zrychlit tempo, abychom se připravili," dodává německý ministr.

Boris Pistorius zároveň zmiňuje, že kdyby potencionální válka propukla, nebude to zřejmě v dohledné době. K válce může dojít až to nejméně budeme čekat, což je však o to hrozivější. Na tomto stanovisku se shodli i experti, podle nichž může trvat až 8 let než bude Rusko ve stavu schopném zaútočit na další země. „V současnosti nevidím žádné nebezpečí útoku Ruska na země NATO nebo spojenecké země NATO. Je to ale otázka času. Nikdo neví, kdy k tomu dojde," uvedl německý ministr obrany. Podle německého ministra je klíčem k úspěchu včasné podchycení hrozby a následné zatlačení Ruska zpět.

Nejistota panuje i v otázce vybavení. Podle Borise Německo darovalo velké množství zbraní a válečného vybavení Ukrajině. Tento fakt zvyšuje bezpečnostní riziko, protože získat válečnou výbavu prodlužuje "připravenost" na válečný stav. „Předali jsme Ukrajině spoustu systémů, které byly původně určené Německu. Ale dostaneme je zpátky. To jsou ty časové prostupy, kvůli kterým musíme zrychlit tempo," vysvětluje Boris Pistorius.

Německý ministr obrany považuje i přes některé nepříznivé faktory Německo jako "schopné se bránit". Připustil i možnost náboru cizinců mezi vojáky, kdyby to bylo nutné. „Mluvíme o dětech druhé a třetí generace, které ještě nemají německý pas, ale mluví plynně německy, žijí v této zemi a jsou snad i připraveny sloužit Německu," vysvětlil ministr.

V rozhovoru pro Bild působil německý ministr obrany více sebejistě. Ve čtvrtek totiž Fox News řekl, že vnímá Německo jako nepřipravené na ruský útok. "Jsme vážně připraveni bránit tuto zemi v případu nouze? A kdo je to 'my'?" ptal se. Situaci ani nepomáhá současný údajný únik německých dokumentů, dle kterých hrozí, že se nyní rusko-ukrajinská válka přesune do zemí NATO.