Tag: ÚSTR

Články k tagu

Spisovatelka Procházková opět narazila. Senát ji nezvolil do Rady ÚSTR

Spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková se podle očekávání členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestala. Senát ve středu její opětovnou nominaci předloženou prezidentem Milošem Zemanem znovu neschválil. Procházková získala v tajné volbě pouze devět ze 66 odevzdaných hlasů. Zřejmě jen teoretickou šanci bude mít ještě ve čtvrtečním druhém volebním kole.

Zeman si trvá na svém, do Rady ÚSTR opět navrhl spisovatelku Procházkovou

Prezident Miloš Zeman opět navrhl na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spisovatelku Lenku Procházkovou. Ve čtvrtek to sdělil hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Senátoři již v minulosti Procházkovou schválit odmítli. Místo radního, kterého nominuje prezident, je přes dva roky neobsazeno. Senát nedávno Zemana vyzval, aby s nominací neotálel.

Kniha rozpoutala boj o disidenty. Mnoho jich v přeložené verzi chybí, kritizují historici

Někteří známí historici kritizují Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za vydání Slovníku disidentů. Podle Radka Schovánka je slovník „odbytý“, například v něm chybí některá důležitá jména jako Pavel Kohout, Petr Pithart nebo Josef Zvěřina. S tím souhlasí i historik Petr Blažek. Oba kritizují také to, že se u životopisů jedná o překlad z polštiny, medailonky jednotlivých disidentů byly však původně zpracovány českými historiky zhruba před 15 lety. Od té doby nebyly podle Petra Blažka aktualizovány. ÚSTR naopak slovník hájí.

Psal o zneužívání psychiatrie a skončil na Sibiři. Teď v Praze dostane cenu

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozhodl udělit svou letošní cenu v oblasti svobody, demokracie a lidských práv ruskému novináři Alexandru Podrabinkovi, který v 70. letech upozorňoval na psychiatrické násilí v Sovětském svazu. Nyní 65letý disident za to byl odsouzen k vyhnanství na Sibiři a posléze i vězněn. Kromě něj ÚSTR na pondělním ceremoniálu ve Valdštejnském paláci ocení dalších 11 lidí.

„Omluva není na místě.“ Historik Blažek si stojí za slovy o Babišovi a čistkách v ÚSTR

Historik Petr Blažek se neomluvil za slova o vyhazovu badatele Radka Schovánka z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v souvislosti s jeho svědeckou výpovědí proti Andreji Babišovi v kauze premiérovy spolupráce s StB. Vyzvalo ho k tomu vedení ústavu, omluvit se měl dle ÚSTR do 31. července. Za svými slovy si ale Blažek stojí. „Omluva není na místě. Mé vystoupení je plně v souladu s listinou základních práv a svobod. Moje kritika ani nemířila na vedení ústavu, ale na Andreje Babiše,“ řekl. ÚSTR nyní zvažuje další postup.

12 historiků se postavilo za kolegu z ÚSTR v Babišově kauze

S vážným nařčením proti vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) přišlo 12 současných i bývalých zaměstnanců ústavu. V úterý zaslali řediteli Zdeňku Hazdrovi dopis, ve kterém se postavili za svého kolegu Petra Blažka. Ten dříve naznačil, že nucený odchod historika Radka Schovánka souvisel s tím, že Schovánek vystupoval jako svědek v případě údajně nesprávné evidence Andreje Babiše jako spolupracovníka Státní bezpečnosti. Vedení ústavu toto nařčení odmítlo a vyzvalo Blažka, ať své tvrzení doloží. To se prý dosud nestalo.

Historika Schovánka jsme kvůli Babišovi nevyhodili, brání se ÚSTR

Vystoupení historika Petra Blažka na protivládní demonstraci na Václavském náměstí má dohru. Ohradil se proti němu jeho zaměstnavatel, Ústav pro studium totalitních režimů. Tomu se nelíbí, že Blažek spojuje vyhazov historika Radka Schovánka s jeho svědeckou výpovědí proti Andreji Babišovi v kauze jeho údajné spolupráce s StB. ÚSTR Blažkova slova odmítl na svých stránkách, ten prohlášení kritizuje.

Chci zpřístupnit ruské archivy, brání šéf ÚSTR svou účast na česko-ruském fóru

Proti účasti ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňka Hazdry na chystaném Česko-ruském diskuzním fóru se vymezilo několik historiků. „Žádná výhoda archivních akvizic, kterou se protagonisté fóra zaštiťují, nemůže vyvážit to, čím je pro historika ztráta osobní integrity, pokud historik nebo badatel opomíjí morální cenu, kterou za tyto výhody platí,“ píší. Ředitel Hazdra kritikům odpovídá, že se pouze snaží zpřístupnit ruské archivy, ne legalizovat ruskou politiku.

Politici začínají mluvit jazykem, co připomíná autoritativní režimy, říká historik

Od převzetí moci komunisty v Československu uplynulo už 70 let. Podle historika Petra Blažka je velký mýtus, který se podařilo prosadit komunistům, že převrat v roce 1948 byl ústavní. „Byl to neústavní historický mezník,“ říká Blažek v rozhovoru pro deník Echo24. Blažek hovoří i o tendenci srovnávat současnou politickou situaci s únorem 1948. „Události od říjnových voleb jsou klíčové a budou přelomové pro charakter dnešního politického systému. Na druhou stranu si myslím, že ke klíčovým strukturálním změnám, alespoň zatím, nedošlo,“ říká Blažek.

Úmyslné falšování dějin začíná? Poradkyně ÚSTR zlo totality v archívech nenachází

Vymývání mozků a přepisování dějin? Sotva 28 let od pádu komunismu? Podle poradkyně ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Muriel Blaive z výzkumu archivů bezpečnostních složek vyplývá, že v komunistickém režimu nebyl odpor, naopak neustálé vyjednávání a dialog. Zároveň prý archivy nepřináší důkazy o zlé totalitě v Československu. ÚSTR podle Blaive dokumentuje opak toho, co chtěl od svého vzniku dokázat.

Srp chce po Sobotkovi důkazy o spolupráci s StB, jinak ho zažaluje

Předseda Jazzové sekce Karel Srp požaduje, aby premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) doložil jeho styky se Státní bezpečností (StB), kvůli kterým ho odmítl jmenovat do Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu, v opačném případě prý podá na předsedu vlády žalobu. Kritizuje také srpnové rozhodnutí Senátu nehlasovat o případném Srpově místu v radě Ústavu pro studium totalitních režimů kvůli členství v předlistopadově komunistické straně.

Zemanův kandidát Srp nebude členem rady ÚSTRu. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp nesplňuje podmínky pro to, aby mohl být členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Usnesla se na tom senátní volební komise na dnešním veřejném zasedání. Srpa do rady nominoval prezident Miloš Zeman, konečné rozhodnutí je v rukou Senátu. Podle zákona člen rady ÚSTR nesměl být v minulosti členem Komunistické strany Československa (KSČ).

Zeman to zkouší znovu. Navrhl Karla Srpa do rady ÚSTR

Prezident Miloš Zeman navrhl Senátu Parlamentu ČR k volbě nového člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů někdejšího šéfa Jazzové sekce Karla Srpa. Informoval o tom na svém twitterovém účtu mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Premiér Bohuslav Sobotka už dříve odmítl jmenovat zakladatele Jazzové sekce do Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu kvůli jeho aktivní spolupráci s StB.

Zeman navrhl do Rady ÚSTR spisovatelku Lenku Procházkovou

Prezident Miloš Zeman navrhl Senátu za novou členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spisovatelku Lenku Procházkovou. Uvedl to na svém Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Do rady ÚSTR je potřeba zvolit nového člena, který nahradí dlouholetou předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou, která nedávno zemřela.

ÚSTR je mrtvý

Válka, likvidace, postupy známé z totalit. I tak hodnotí část zaměstnanců a vedení aktuální situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Déle než rok vlekoucí se krize a opakované hádky paralyzují chod instituce takovým způsobem, že lidé zevnitř mluví o ústavu jako o mrtvém. Kvůli sporům o budoucnost digitalizace dokumentů dokonce koncem září vyhlásili odboráři stávkovou pohotovost a vzduchem létají trestní oznámení. Je jasné, že válku o ÚSTR už nejde ukončit smírem. Někdo bude muset odejít.