Žáci v Lotyšsku budou mít zakázáno ve škole používat mobilní telefony v době mimo vyučovací hodinu. Novelu školského zákona ve čtvrtek schválil parlament této baltské země, píše agentura DPA. Opatření se vztahuje na děti do šesté třídy. Mobilní telefony nebudou moci používat, pokud je nebudou potřebovat k výuce. Zákaz začne platit 31. května příštího roku. Do té doby musejí školy upravit své vnitřní řády.
Ukrajina dostane další zbraně díky dronové koalici, kterou vede Lotyšsko a Velká Británie. Pouze samotné Lotyšsko si pro nákup, servis a dopravu dronů na Ukrajinu vyčlenilo přes 20 milionů eur (zhruba půl miliardy korun). Lotyšské ministerstvo obrany na svém webu oznámilo, že se ke koalici oficiálně připojila i ČRa. Mezinárodní koalici dronů pro Ukrajinu založilo Lotyšsko a Británie poté, co podepsali společné memorandum o porozumění 11 července na summitu NATO ve Washingtonu.
Český prezident Petr Pavel při úterní návštěvě českých vojáků v Lotyšsku zrušil zasedací pořádek a nechal se obklopit muži a ženami v uniformách. Uvedl, že si při rozhovoru s nimi nechce připadat jako ve škole. Na základně Ádaži u Rigy působí šest desítek českých vojáků v rámci předsunutých sil Severoatlantické aliance, které posilují východní křídlo NATO tváří v tvář Rusku, které třetím rokem pokračuje ve své válce proti Ukrajině. Petr Pavel navštívil české vojáky během summitu Bukurešťského formátu (B9).
Lotyšsko oznámilo nový balíček pomoci Ukrajině. Součástí jsou především systémy protiletecké obrany. Právě o dodávky takových systémů v posledních týdnech žádal a urgoval spojence ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Součástí transferu, který momentálně schválila Lotyšská vláda je i nejmodernější protiletadlový systém NBS.
Lotyšsko se začíná chystat na možnou válku s Ruskem. Na hranicích s Běloruskem a Ruskem začíná budovat tzv. baltskou obrannou linii. Tento týden na plánovaná mohutná opevnění vyčlenila vláda v Rize 303 milionů eur. Informovala o tom lotyšská média. Aby se zabránilo pohybu nepřítele, začíná se s opevňováním hranic. Stávající dopravní komunikace se překopají, aby se po nich nemohla pohybovat vozidla a vybudují se mohutné protitankové příkopy, vyztužené betonovými bloky a konstrukcemi,
Ruský prezident Vladimir Putin kritizoval Lotyšsko za to, jak zachází s ruskou menšinou. Pobaltské zemi nepřímo pohrozil, že ji za to stihne neštěstí. Informovala o tom agentura TASS. Z přibližně 1,8 milionu obyvatel Lotyšska je zhruba každý čtvrtý ruského původu. Mnoho Rusů však není lotyšskými občany, nýbrž má status takzvaného neobčana.
Lotyšský regulační úřad zrušil vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, ohrožovala podle něj národní bezpečnost a veřejný pořádek. V příspěvku na twitteru o tom informoval předseda Národní rady pro elektronická masmédia (NEPLP) Ivars Áboliňš, podle kterého musí stanice vysílání ukončit do 8. prosince. Televize se proti rozhodnutí může odvolat, obvinění označila za absurdní.
Padl další pomník sovětské armády. Nově se ho zbavili v Rize, kde byl zdemolován 80 metrů vysoký obelisk. Jeho sesuv k zemi byl doprovázen potleskem a vřískotem přihlížejících. Velikého sovětského památníku by se rádi zbavili i v ukrajinském Užhorodě, tam je ale situace komplikovanější, monument je totiž památkově chráněný. Obelisk se k zemi zřítil ve čtvrtek, několik hodin poté, co stroje začaly bourat jeho základnu.
Evropská unie by měla označit Rusko za sponzora terorismu, uvedl v nedělním rozhovoru s webem Politico lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Vyjádřil se tak poté, co při pátečním útoku na věznici Olenivka v Doněcké oblasti na okupované východní Ukrajině zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v neděli uvedl, že nově zveřejněné satelitní snímky Olenivky svědčí o tom, že útok spáchalo Rusko.
Ruská společnost Gazprom dnes ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Na komunikační síti Telegram firma oznámila, že Lotyšsko porušilo podmínky pro odběr suroviny. V pátek lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze uvedla, že za plyn odebíraný z Ruska platí v eurech místo rublů, jak nyní požaduje Rusko.V pátek šéf společnosti Latvijas Gaze Aigars Kalvitis řekl, že jeho firma odebírá plyn z Ruska. "Ale ne od Gazpromu, protože není možné platit Gazpromu. Máme odlišného dodavatele," uvedl.
Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. Prohlásil to dnes, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem. Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks řekl, že odstrašení Ruska vyžaduje stálou přítomnost vojáků USA v zemi.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v reakci vymyslel důmyslný plán nátlaku na EU. Začal přímo z Iráku dopravovat migranty, které pak běloruská policie a armáda převezly na litevské hranice. Zatím tento rok vstoupilo do Litvy nelegálně 4100 migrantů. Proud zpomalilo zahájení stavby plotu na litevsko-běloruské hranici, hotový má být do září 2022.
Lotyšský parlament ve čtvrtek přijal zákon, který zmírní přísná pravidla pro získání lotyšského občanství u příslušníků ruskojazyčné menšiny. Od příštího roku se všechny nově narozené děti obyvatel bez občanství automaticky stanou lotyšskými občany. Informovala o tom lotyšská agentura LETA. Pro návrh zákona předloženého dosluhujícím prezidentem Raimondsem Vejonisem se v prvním čtení vyslovila většina 69 poslanců lotyšského 100členného zákonodárného sboru.
Lotyšská protikorupční policie ve středu prohledala kancelář rižského starosty Nilse Ušakovse a razii provedla i v jeho bytě. Oznámila to baltská agentura BNS. Akce podle ní souvisí s kauzou údajných úplatků při nákupu českých tramvají pro rižský dopravní podnik z roku 2016.
Policie lotyšské metropole Rigy ve čtvrtek zadržela oblastního ředitele firmy Škoda Transportation Vladislava Kozáka a další dvě osoby pro podezření z korupce. Oznámil to lotyšský rozhlas. Podle protikorupční agentury KNAB se případ týká soutěže na dodávku trolejbusů a autobusů z roku 2013 a nízkopodlažních tramvají z roku 2016. V případu podle lotyšských úřadů figurují firmy z České republiky a Polska.
Parlamentní volby v Lotyšsku vyhrálo podle očekávání sociálnědemokratické Centrum shody (SC), které tradičně volí etničtí Rusové. Druzí skončili populisté ze strany Komu patří stát (KPV) a třetí Nová konzervativní strana (JKP). Do Sejmu se dostalo sedm z 16 kandidujících stran. Se ztrátami k nim patří i tři členové stávající vládní koalice. Vyplývá to z výsledků zveřejněných na webu ústřední volební komise.
Lotyšské úřady prověřují podezření, že místní banky fungují jako prostředník, přes něhož se Moskva snaží zasahovat do voleb a jiných politických procesů ve světě. Napsala to v úterý agentura Reuters s odvoláním na informace státních úředníků v Rize. Vyšetřování začalo krátce potom, co v únoru skončila třetí největší lotyšská banka po americkém obvinění z praní špinavých peněz.
Vědce Ansise Bérziňše, jehož problémy začaly poté, co hodil cihlu na lotyšský parlament, údajně zmlátili čeští dozorci ve věznici v Litoměřicích. Tvrdí to alespoň jeho matka Jelena Staburova, která byla svého syna navštívit a násilí viděla na vlastní oči. Bérziňš, kterého na základě evropského zatykače loni zadržela česká policie, podal na dozorce trestní oznámení, které by měla prověřit Generální inspekce bezpečnostních sborů. Litoměřická věznice naopak tvrdí, že k napadení došlo ze strany vězně.
Guvernér lotyšské centrální banky Ilmárs Rimšévičs podezřelý z braní úplatků tvrdí, že je obětí kampaně, která ho má pošpinit. Na svoji funkci nerezignuje, protože je nevinný, oznámil na úterní tiskové konferenci. Guvernér byl zadržen o víkendu a v pondělí byl propuštěn z vězení na kauci. Zatím nebyl obviněn, bylo pouze zahájeno trestní vyšetřování.
Lotyšská protikorupční policie zadržela guvernéra tamní centrální banky Ilmárse Rimšévičse, jehož domov a kancelář v pátek vyšetřovatelé prohledali. Oznámil to dnes úřad lotyšského premiéra. Oficiální informace o důvodech zatčení není k dispozici, podle rižské televize se v poslední době v zákulisí hovoří o možné korupci. Rimšévičs vzhledem k členství Lotyšska v eurozóně zastává rovněž významný post v Evropské centrální bance (ECB).
Lotyšsko ve středu oznámilo, že ohradí svůj úsek hranice s Běloruskem. Do konce roku má vzniknout projekt a příští rok se začne stavět plot, který má být hotový do roku 2020. Celkové náklady se odhadují na 10,5 milionu eur (asi 268 milionů Kč). Podobný plot už má Lotyšsko na hranici s Ruskem.
Krajský soud v Liberci se v pondělí začal zabývat vydáním Lotyše, který byl ve vlasti odsouzen kvůli účasti na protivládních protestech. Podle státního zástupce Miloše Klátika nejsou žádné důvody, které by tomu bránily. „Jsou splněny podmínky evropského zatýkacího příkazu a nelze akceptovat vyjádření zadrženého, že soudní proces v Lotyšské republice i jeho odsouzení bylo motivováno politicky,“ uvedl Klátik.
Lotyšan Ansis Bérziňš se před osmi lety účastnil protivládních protestů v Rize, kde demonstrace vyústily v pád vlády. Při nich byly zatčeny stovky lidí, pouze Bérziňš byl odsouzen na necelé dva roky do vězení. V době rozsudku byl však v České republice, kde ho letos na konci března policie zatkla a nyní čeká ve vazbě na soud, který rozhodne o jeho případné deportaci. Jeho příběh přiblížila pro redakci Echo24 jeho matka Jelena Staburova.
Pobaltské státy čelí nejvýraznější bezpečnostní hrozbě od obnovení své státnosti v roce 1991. Jejich poloha spojnice mezi Ruskem a Evropou byla vždy dvojznačná. Oboustranně prospěšné hospodářské vztahy se střetávaly často s protikladnými politickými a strategickými zájmy. Region se může snadno stát obětí širšího konfliktu v Evropě.
