Ruský prezident Vladimir Putin kritizoval Lotyšsko za to, jak zachází s ruskou menšinou. Pobaltské zemi nepřímo pohrozil, že ji za to stihne neštěstí. Informovala o tom agentura TASS.

Z přibližně 1,8 milionu obyvatel Lotyšska je zhruba každý čtvrtý ruského původu. Mnoho Rusů však není lotyšskými občany, nýbrž má status takzvaného neobčana. V souvislosti s invazí na Ukrajinu zavedlo Lotyšsko pro neobčany jazykové testy, které mají prověřit jejich každodenní znalost lotyštiny. Hrozí jim také odebráním povolení k pobytu.

„Nemyslím si, že štěstí přijde do domu těch, kteří takovou politiku provádějí,“ řekl Putin na zasedání Kremlem kontrolované rady pro lidská práva. Pokud bude Lotyšsko s místními Rusy „zacházet jako s prasaty“, pak nakonec bude samo čelit stejnému „prasáctví“, uvedl.

Putin sice vyjádřil pochopení pro skutečnost, že každá země vyžaduje, aby její obyvatelé měli základní znalosti její kultury a jazyka, status neobčanů však považuje za právní úchylku. Moskva podle něj upraví vztahy se zeměmi, které Rusy diskriminují. Pokud by se lotyšští Rusové nechtěli vrátit do své „historické vlasti“, musí pro ně Rusko „vytvořit vhodné podmínky“ na místě, dodal Putin.

Lotyšsko po obnovení nezávislosti v roce 1991 schválilo zákon, který udělil občanství pouze těm lidem a jejich potomkům, kteří v Lotyšsku žili již v meziválečném období. V důsledku toho se neobčany stalo velké množství těch, kteří se do země přistěhovali v době, kdy bylo Lotyšsko součástí Sovětského svazu. Neobčané nemohou zastávat veřejné funkce a nemají aktivní ani pasivní volební právo.

Údajným útlakem ruskojazyčného obyvatelstva zdůvodňuje Kreml mimo jiné svou invazi na Ukrajinu, připomíná agentura DPA. Lotyšsko, které je členským státem Evropské unie a NATO, patří spolu s dalšími pobaltskými zeměmi k nejdůraznějším podporovatelům Ukrajiny v její obraně proti Rusku.