Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. Prohlásil to dnes, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem. Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks řekl, že odstrašení Ruska vyžaduje stálou přítomnost vojáků USA v zemi.

„Rusko už podruhé v letošním roce uskutečňuje neobvyklou koncentraci sil u hranic s Ukrajinou. Sledujeme zde těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků. Jakákoliv další ruská agrese proti Ukrajině bude mít vysokou cenu v podobě politických a ekonomických důsledků pro Rusko,“ řekl Stoltenberg. Politický šéf aliance podle webu listu Ukrainska pravda dodal, že koncentrace ruských sil nebyla ničím vyprovokována, je nepochopitelná a zvyšuje riziko nesprávného vyhodnocení situace. Stoltenberg znovu vyzval Rusko k transparentnosti a ke snížení napětí v regionu.

Lotyšsko chce v zemi americké vojáky nastálo

Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks při dnešní návštěvě jednotky NATO, nacvičující v zasněžených lotyšských lesích obranu Rigy, řekl, že kvůli odstrašení Ruska pobaltská země potřebuje stálou přítomnost amerických vojáků a rakety protivzdušné obrany Patriot. „Potřebujeme dodatečnou mezinárodní pomoc. Chtěli bychom mít v naší zemi stálou (vojenskou) přítomnost Spojených států. A námořní a protivzdušná obrana v podstatě znamená přejít na systémy, jako je Patriot,“ řekl ministr agentuře Reuters.

Ta připomněla, že NATO po ruské anexi Krymu a podpoře povstání separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014 posílilo své východní křídlo čtyřmi prapory, vyslanými do Polska a Pobaltí v létě 2017. Moskva tvrdí, že nemá v úmyslu napadnout Pobaltí a Polsko a obviňuje NATO z destabilizace Evropy přesouváním sil blíže k hranicím Ruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdí, že země NATO nejsou bezprostředně ohroženy.

Rusko v květnu shromáždilo u hranic s Ukrajinou na 100 000 vojáků, tedy nejvíce od anexe Krymu. Rusové podle Západu koncentrují svá vojska u Ukrajiny i tento měsíc.

Pobaltí se cítí být nejzranitelnější částí aliance. Vojenští odborníci tvrdí, že Rusko by mohlo přes svého běloruského spojence rychle ovládnout pozemní koridor o šíři 60 kilometrů, který spojuje Polsko a Litvu, a získat tak pozemní spojení se svou silně opevněnou enklávou v Kaliningradu. Americké jednotky, rozmístěné v Německu, jsou příliš daleko, než aby mohly podobnému útoku zabránit, dodal Reuters.