Německá kancléřka Angela Merkelová jasně odmítla návrhy na vyvlastňování bytů v majetku velkých firem. Parlamentu, v němž čelila otázkám poslanců, řekla, že problémy s nedostatkem bytů a růstem nájmů je potřeba řešit jinak. „Vyvlastnění považuji za špatnou cestu,“ zdůraznila opakovaně Merkelová, podle níž by takový krok vůbec nepřispěl k tomu, aby se začalo stavět více bytů.
Bezpečnostní složky v pondělí nasadily slzný plyn na tisíce demonstrantů, kteří se v centru súdánské metropole Chartúm účastnili už třídenního protestu vsedě za demisi prezidenta Umara Bašíra. Na obranu manifestantů zasáhla proti tajné službě a pořádkové policii armáda, uvedla agentura AFP. Hlava státu odstoupit a jmenovat přechodnou vládu odmítá. Vlna nepokojů začala v prosinci.
Kolem 20.000 lidí v sobotu v Berlíně protestovalo proti rostoucím nájmům. Podobné, i když výrazně menší demonstrace se uskutečnily i v dalších německých městech. Ve spolkové metropoli zároveň začala sbírat podpisy kontroverzní iniciativa, která požaduje vyvlastnění asi čtvrt milionu bytů, jež patří velkým firmám. "Chceme město, kde si všichni mohou dovolit bydlení," shrnul jeden z řečníků na Alexandrově náměstí v centru Berlína krátce po poledni požadavky 280 organizací, které se zapojily do sobotní akce.
Nový prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev podepsal výnos, kterým se oficiálně mění název hlavního města středoasijské země z Astany na Nur-Sultan. Oznámila to v sobotu kazašská a ruská média s odvoláním na prezidentskou kancelář. Iniciátorem změny názvu metropole na počest prvého prezidenta země Nursultana Nazarbajeva, který 19. března nečekaně odstoupil z funkce, byl právě Tokajev.
Úřední budovy a další místa po celé Francii budou tuto sobotu strážit vojáci z protiteroristické operace Sentinelle. Oznámila to ve středu francouzská vláda. Kabinet tak reaguje na násilnosti a rabování při demonstracích příznivců hnutí žlutých vest uplynulou sobotu v Paříži. Francouzská vláda operaci Sentinelle spustila po teroristických útocích v Paříži z ledna 2015. Vojáci od té doby hlídkovali v ulicích a střežili náboženské stavby a místa, dopravní uzly a další místa s velkým výskytem lidí.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ostře slovně zaútočil na opoziční předáky, kteří rozněcují protesty proti němu a vládě. Ve chvíli, kdy o nich mluvil jako o fašistech, chuligánech a zlodějích, demonstrovalo několik tisíc lidí před sídlem hlavy státu, kde Vučić pořádal tiskovou konferenci. Spontánní občanské protesty se zejména v Bělehradě, ale i v dalších srbských městech konají od začátku prosince a účastní se jich tisíce lidí. Začaly po incidentu z konce listopadu, kdy byl ve městě Kruševac brutálně napaden levicový předák Borko Stefanović.
Demonstranti z řad protivládního hnutí žlutých vest v centru Paříže zapálili banku a rabovali obchody i restaurace. Policisté proti nim nasadili slzný plyn a vodní děla. Mezi manifestanty v metropoli se vmísilo kolem 1500 radikálů, kteří „přišli jen rozbíjet“, řekl francouzský ministr vnitra Christophe Castaner.
Tisíce studentů se v pátek v Česku zapojily do celosvětové stávky za důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Prahou prošlo více než dva tisíce středoškoláků, podobné akce se konaly v Liberci, Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Rakovníku či Pelhřimově. Studenti chtějí, aby politici začali o ochraně klimatu jednat, jinak budou stávky pokračovat. Poslanecká sněmovna v souvislosti s akcí rozhodla, že se bude ochranou klimatu zabývat.
Několik dospělých se zhruba v půlce letošního února rozhodlo v Německu podpořit školáky, kteří pod ideovým vedením 16leté švédské aktivistky Grety Thunbergové protestující proti změnám klimatu. Během pouhých několika týdnů vznikly v Německu desítky regionálních skupin a více než 14 tisíc lidí iniciativu podpořilo. Jejich první velkou výzvou je 15. březen, kdy se chystají protesty ve více než 40 zemích světa. Informuje o tom německá Deutsche Welle.
Chorvatští novináři, opoziční strany, neziskové organizace a veřejně známé osoby bojkotují chorvatské veřejnoprávní rádio a televizi HRT. Informovala o tom chorvatská agentura HINA. Důvodem protestu jsou útoky na novináře i údajná podřízenost vůči vládnoucí straně. Bojkot má formu důsledné neúčasti protestujících v pořadech a studiích HRT. Trvat by měl do 2. března, kdy vyvrcholí demonstrací v Záhřebu, kterou svolal jeden z organizátorů bojkotu – sdružení chorvatských novinářů (HND).
Tisíce lidí hlásících se k takzvanému hnutí žlutých vest opět vyrazily do ulic Paříže a dalších francouzských měst, aby protestovaly proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Na několika místech se účastníci demonstrací střetli s policií, která zadržela několik desítek lidí. V pořadí už patnáctá protestní sobota podle místních médií patrně zaznamená další pokles počtu účastníků.
Slováci ve čtvrtek v řadě měst po celé zemi vyšli do ulic na vzpomínková shromáždění připomínající zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku Martinu Kušnírovou. Patrně nejvíce lidí přišlo na demonstraci v Bratislavě, kde dav skandoval také hesla proti expremiérovi a šéfovi nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robertu Ficovi a kde vystoupil s projevem i Kuciakův otec. Vzpomínkové akce byly svolány u příležitosti prvního výročí vraždy mladé dvojice, která loni vyústila v politickou krizi a ve Ficovu rezignaci na funkci premiéra.
Po celé Francii se v sobotu stejně jako o předchozích dvanácti sobotách konaly demonstrace příznivců protivládního hnutí žlutých vest. Byly však neorganizované, poznamenané vnitřními rozpory a nejasného rozsahu, napsala agentura AFP. Na pařížské třídě Champs-Élysées se v sobotu kolem poledne podle některých zdrojů sešly tisíce demonstrantů. Nejméně jeden z odpůrců kabinetu byl při potyčkách zraněn před parlamentní budovou Národního shromáždění, informovala AFP. Pařížská policie ohlásila přes 20 zadržených.
Dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek. Reagoval tak na opoziční protesty, které se snaží potlačit, a zastavit tak aktivity předsedy parlamentu Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil úřadujícím prezidentem, uvedla agentura AP. Maduro před svými stoupenci v Caracasu uvedl, že návrh ještě musí schválit ústavodárné shromáždění, složené výhradně z jeho stoupenců. V Caracasu i dalších městech se v sobotu rovněž konaly i další demonstrace příznivců opozice.
Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.
Evropská unie vyzvala Venezuelu k uspořádání svobodných voleb. V prohlášení to v noci na čtvrtek uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která rovněž sdělila, že EU plně podporuje venezuelské Národní shromáždění i jejího předsedu Juana Guaidóa. Guaidó, který vede opozici proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se ve středu v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Za hlavu státu Guaidóa uznaly Spojené státy, kterým následně Maduro vypověděl diplomatické vztahy, což ale Washington odmítá akceptovat.
Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó, jenž je vůdcem opozice proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Záhy poté ho jako prozatímního šéfa státu uznal americký prezident Donald Trump a následně také Organizace amerických států (OAS).
Je nějaký rozdíl mezi mlácením demonstrantů během Palachova týdne a mezi drsnými zákroky pařížské policie během protestů žlutých vest? Toť otázka, jež se občas nyní vynoří. Je asi čím dál víc lidí, kteří řeknou nikoli, v té tzv. demokracii je to vlastně stejné, možná ještě horší. A vždycky to tak bylo. I tehdy se v „kapitalistických zemích“ policisté s demonstranty nepárali, obušky svištěly, vodní děla stříkala, slzný plyn leptal spojivky.
Ty, kteří se stydí za svého premiéra a hlásají to na billboardech, pozval předseda vlády Andrej Babiš (ANO) „na kafe a vysvětlení, že se za něj stydět nemusí“. Vypadá to ale, že jeho pozvání zůstane neoslyšeno. Sám autor kampaně Jaroslav Poláček uvedl, že žádnou cestu na kafe organizovat nebude. Vyzval ho k tomu nepřímo sám Babiš. „Premiér to nepochopil. Kampaň jsme nedělali, abychom debatovali o ‚sporných věcech‘. Není o čem. My víme, proč jsme na billboardu,“ uvedl Poláček.
Přes 80.000 příznivců francouzského hnutí žlutých vest v sobotu vyrazilo k demonstracím v řadě měst. Během již deváté soboty od listopadového počátku protestního hnutí se v Paříži sešlo na 8000 lidí. Policie při protestech zadržela 244 lidí, informoval ministr vnitra Christophe Castaner. Více než dvě desítky lidí byly při střetech demonstrantů s policisty zraněny.
Dění kolem Kliniky v Jeseniově ulici má zajímavou okolnost. Tou je otázka, zda ten nesmírný, životu nebezpečný bordel, jenž tam byl po vniknutí exekutorských sil nafilmován, byl pravý čili autentický, nebo ho tam naaranžovaly Klinice nepřátelské síly těsně předtím, než tam vnikly: upřímně řečeno, byl by to asi mistrovský, ne-li umělecký výkon. Je to důležitá otázka, která by měla být upřímně zodpovězena. Už kvůli tomu, že se lidé, jako třeba já, Kliniky spíše zastávali právě proto, že se domnívali, že jde o legitimní odpověď na bordel státní.
Stoupenci protestního hnutí takzvaných žlutých vest v sobotu opět vyrazili do ulic a na silnice francouzských měst, aby demonstrovali proti vládě a politice prezidenta Emmanuela Macrona. Ten jejich počínaní večer označil za útok na republiku. Poklidné demonstrace se v průběhu dne vystupňovaly a odpoledne nespokojenci zapalovali skútry a barikády na pařížském bulváru Saint-Germain a házeli zápalné láhve na policisty na mostech vedoucích přes Seinu. Policie mosty zatarasila a použila slzný plyn, aby demonstrantům zabránila dostat se k budově Národního shromáždění.
Do letního sídla francouzských prezidentů na Azurovém pobřeží se ve čtvrtek večer pokusili vniknout členové takzvaného hnutí žlutých vest. S odvoláním na starostu nedalekého městečka Borme-les-Mimosas François Arizziho o tom informovala agentura AFP. „Žlutým vestám“ se do pevnosti Brégançon dostat nepodařilo, v pátek by se o to ale mohly pokusit znovu.
V Katalánsku se v pátek od rána konaly demonstrace umírněných separatistů i protesty radikálních zastánců nezávislosti tohoto autonomního regionu. Při střetech policie s radikály v Barceloně bylo zatčeno 13 lidí, 51 lidí včetně tří desítek policistů utrpělo zranění, uvedla agentura AP. Demonstrace u příležitosti výjezdního zasedání španělské vlády v Barceloně se konaly i jinde v Katalánsku, například v Gironě, a na řadě míst radikálové blokovali silnice.
Tisíce lidí v sobotu demonstrovaly ve Vídni a v Římě proti vládám, jejich součástí jsou pravicoví populisté. Demonstranti kritizovali především restriktivní migrační politiky rakouské a italské vlády. V rakouské metropoli se demonstrace konaly při příležitosti prvního výročí vzniku rakouské vládní koalice lidovců (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze a protiimigračních svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho.
Již třetím dnem v řadě pokračují v Maďarsku protivládní demonstrace podnícené nesouhlasem s novelou zákoníku práce, přezdívanou „otrocký zákon“, která zvyšuje limit na počet přesčasů pro zaměstnance. Před protestujícími řečnili podle agentury MTI představitelé prakticky všech opozičních stran. Oproti předešlým dnům má demonstrace podle maďarských médií klidnější průběh. Organizátoři chtějí v protestech pokračovat i o víkendu.
Na mnoha místech Francie v úterý pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných „žlutých vest“.
Po týdnech bouřlivých protestů po celé Francii se francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl ustoupit demonstrantům. V pondělí večer v televizním projevu k národu slíbil řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Od nového roku zvýší minimální mzdu a daňové úlevy. Jeho vystoupení následovalo po několikahodinovém jednání s politickými a sociálními partnery.
Před 30 lety československým disidentům nakrátko svitla naděje, že komunistický režim ustoupí od politiky tvrdé perzekuce a podobně jako v sousedním Polsku či Maďarsku umožní opozičním silám veřejně působit.
Sobotních protestů spojovaných s hnutím takzvaných žlutých vest se po celé Francii zúčastnilo 136 000 lidí. V neděli o tom podle agentury AFP informovalo ministerstvo vnitra. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi 2000 lidí. Lidé na nich dávají najevo svoji frustraci kvůli rostoucím životním nákladům i hněv vůči prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
