Demonstrace ve Francii

Rozbité výlohy, desítky raněných, 2 tisíce zadržených. Paříž bilancuje po „žlutých vestách“

Demonstrace ve Francii
Rozbité výlohy, desítky raněných, 2 tisíce zadržených. Paříž bilancuje po „žlutých vestách“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Sobotních protestů spojovaných s hnutím takzvaných žlutých vest se po celé Francii zúčastnilo 136 000 lidí. V neděli o tom podle agentury AFP informovalo ministerstvo vnitra. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi 2000 lidí. Lidé na nich dávají najevo svoji frustraci kvůli rostoucím životním nákladům i hněv vůči prezidentovi Emmanuelu Macronovi.

V neděli se ve francouzské metropoli uklízí. Památky, jako je Eiffelova věž nebo Vítězný oblouk, které zůstaly v sobotu z bezpečnostních důvodů zavřené, znovu přivítaly návštěvníky. Obchody, které padly za oběť rabujícím radikálům, sčítají škody a opravují rozbité výlohy. „Člověk může mít pochopení pro hnutí žlutých vest, ale toto je nepřijatelné… Všechno je rozbité, poničené. Všechny obchody musely zavřít a toto se děje každý týden,“ stěžoval si agentuře Reuters majitel obchodu s nábytkem v centru Paříže. Jeho prodejnu vandalové ušetřili, ale dřevěné desky, jimiž měl zatlučené výlohy, byly celé posprejované.

Francouzský ministr financí Bruno La Maire v neděli řekl, že protesty mají závažný dopad na ekonomiku země a že je kvůli nim třeba počítat ke konci roku s dalším poklesem hospodářského růstu.

Policisté v Paříži v sobotu během potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut, snažili se stavět barikády. Více než 70 lidí utrpělo zranění. Přes 1080 osob policie zadržela.

Sobotní násilnosti v Paříži, kde panovala mimořádná bezpečnostní opatření, nedosáhly takových rozměrů jako o týden dříve, kdy po nich zůstalo 130 lidí zraněných, stovky zadržených a značné materiální škody. Policie před tímto víkendem zaujala novou taktiku: posílila svoji přítomnost v ulicích, násilnosti tlumila hned v počátcích, neváhala se zadržováním výtržníků a už předem kontrolovala batohy a tašky lidí mířících na demonstraci. Večer jim na twitteru „za odvahu a mimořádnou profesionalitu“ poděkoval prezident Macron. Zásadní projev chystá na začátek příštího týdne. Naposledy před veřejností vystoupil 27. listopadu, kdy řekl, že nehodlá ustupovat „násilníkům“.

Hnutí takzvaných žlutých vest vzniklo na protest proti zvyšování daní na pohonné hmoty. Lidé, kteří se k demonstracím přidávají, jsou ale také rozčilení kvůli stagnujícím příjmům a rostoucím životním nákladům. Vláda tento týden od zvyšování daní na benzín a naftu upustila, protestující přesto žádají další ústupky. Někteří z nich Macronovi vytýkají, že nerozumí problémům běžných lidí a nazývají ho „prezidentem bohatých“.

Současná vlna pouličních protestů, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu protesty do souvislosti s pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Podle něj je „směšná a extrémně drahá“ a je načase ji zrušit. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian mu v neděli vzkázal, aby se nepletl do vnitropolitických záležitostí Francie.

,

9. prosince 2018