Sobotních protestů spojovaných s hnutím takzvaných žlutých vest se po celé Francii zúčastnilo 136 000 lidí. V neděli o tom podle agentury AFP informovalo ministerstvo vnitra. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi 2000 lidí. Lidé na nich dávají najevo svoji frustraci kvůli rostoucím životním nákladům i hněv vůči prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Trump, brexit, italská Liga Mattea Salviniho. Teď divoké hnutí žlutých vest ve Francii. Stejný trend, stejné kořeny, jen různé projevy. To, co sledujeme napříč vyspělým Západem, je tvrdá revolta širokých společenských vrstev proti elitám, které uvízly ve svých umělých, ideologických, progresivistických světech. Ztratily schopnost vnímat zájmy a problémy širokých společenských vrstev. Ztratily schopnost vést. Elita, která nemá důvěru širokých společenských vrstev, přestává být elitou. Stává se zdegenerovanou pseudoelitou, proti níž se společnost dříve či později vzbouří. Ta revolta má různé projevy.
Již čtvrtou sobotu v řadě protestovali lidé po celé Francii proti rostoucím životním nákladům i prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Účast na sobotních demonstracích byla sice nižší než dříve, i tak ale vyšlo ve žlutých vestách do ulic 125.000 lidí, z toho 10.000 jen v Paříži. V hlavním městě celý den panovala přísná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo 8000 policistů, kteří během několika potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Zranění při střetech po celé zemi utrpělo 135 lidí, 1385 osob bylo zadrženo.
Francouzská vláda se obává, že bude sobotní protivládní demonstrace provázet velké násilí. S odvoláním na Elysejský palác to ve čtvrtek uvedla agentura AFP. Protestovat se příznivci hnutí takzvaných žlutých vest chystají navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Policie ve čtvrtek také zadržela několik stovek studentů, kteří se podíleli na mnohdy násilných blokádách škol. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.
Francouzská vláda prozatímně ustoupila z plánu na zvýšení daně z pohonných hmot, který v posledních dvou týdnech vyvolal po celé zemi rozsáhlé protesty hnutí takzvaných žlutých vest. Oznámil to v úterý premiér Édouard Philippe, který se rozhodl zavedení daně plánované na leden pozdržet o šest měsíců a navrhl i další opatření, která by měla napjatou situaci zklidnit. Protesty tvrdě zasáhly francouzskou ekonomiku, značný dopad mají na turismus.
Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum v jejich důsledku zaznamenali například maloobchodníci, hotely či restaurace. Uvedl to v pondělí francouzský ministr financí Bruno Le Maire po setkání s podnikatelskými sdruženími. Značné jsou také materiální škody, především v Paříži.
Charles de Gaulle, jak známo, pravil, že ve Francii se nedá skoro vládnout, neboť jak vládnout zemi, která má 350 druhů sýra? Francie je zvláštní země nejen počtem sýrů, ale i mentalitou svých obyvatel. Na jedné straně k dokonalosti vypěstované umění žít (savoir vivre) je na straně druhé doplňováno záchvaty touhy všechno to rozbít, dekonstruovat, rozmlátit, počmárat, roztlouct, třeba lebku policajtovi nebo buržoustovi.
Sobotní protesty proti zvyšování cen pohonných hmot ve Francii skončily velkými materiálními škodami a zraněním více než 130 lidí, přičemž zemřel i jeden řidič automobilu. V Paříži byl kromě jiného poškozen interiér Vítězného oblouku a památka v neděli zůstane pro veřejnost zavřená. Prezident Emmanuel Macron svolal na neděli mimořádnou schůzi vládních činitelů a ihned po svém návratu ze summitu skupiny G20 v Argentině zamířil k Vítěznému oblouku, aby si prohlédl škody. Ministr vnitra Christophe Castaner nevyloučil vyhlášení výjimečného stavu, informoval francouzský tisk.
Policie v sobotu v Paříži použila slzný plyn, zábleskové granáty a vodní děla proti části demonstrantů, kteří se shromáždili v centru města u Vítězného oblouku na třídě Champs-Élysées. Prefektura večer oznámila, že bylo zraněno 92 lidí, mezi nimiž je 14 policistů. Zadrženo bylo 205 účastníků protestu. V Paříži i jinde ve Francii se konají další demonstrace francouzského hnutí žlutých vest. To protestuje proti plánovanému zdražení pohonných hmot a růstu životních nákladů.
Už týden se ve Francii odehrávají protesty proti zdražování benzinu a nafty, které svou prudkostí a tím, že část demonstrantů se nerozpakuje násilných blokád ani potyček, poutají značnou pozornost médií v zahraničí, samozřejmě včetně českých. Zpravodajství vychází vstříc stereotypní představě o Francouzích jako věčných nespokojencích, kteří vždycky při představě, že by jim někdo sáhl na jejich pohodlí a blahobyt, reagují velmi popuzeně. V tomto směru to zpravodajství jistě není lživé, je jen neúplné.
Davu je nutné dát ty nejfantastičtější sliby. Aby protikandidát propadl, je nutné jej představit jako padoucha. Není k tomu zapotřebí žádných důkazů. Pokud bude protivník racionálně vysvětlovat, že to není pravda, místo toho, aby na pomluvu odpověděl ještě horší pomluvou, nemá šanci na úspěch.
Přes 106 000 účastníků registrovalo francouzské ministerstvo vnitra v sobotu v 17.00 SEČ na demonstracích „žlutých vest“, jejichž protestní hnutí je namířeno zejména proti plánu vlády zvýšit od ledna ceny pohonných hmot. Policisté po celé Francii vzali do vazby 130 lidí a v Paříži, kde byly události nejbouřlivější, utrpělo zranění 20 osob včetně čtyř příslušníků pořádkových sil. Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru odsoudil násilí ze strany demonstrantů.
Několik tisíc lidí demonstrovalo v pátek večer na Staroměstském náměstí v centru Prahy za demisi vlády Andreje Babiše (ANO), která odolala pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Část z nich tam dorazila v průvodu, který vyšel z Hradčanského náměstí. Protest pořádal spolek Milion chvilek, který letos už několik demonstrací proti Babišovu kabinetu zorganizoval.
Prezident ČR Miloš Zeman se opřel do demonstrantů, kteří 17. listopadu vyhodili kytice, jež on, premiér Andrej Babiš a další politici poslali či přinesli na Národní třídu. Podle prezidenta to už hraničí s fašismem, řekl ve čtvrtek v pořadu Týden s prezidentem v televizi Barrandov. Na adresu protestujících „pražských řvounů“, kteří 28. října vytvořili před Hradem „fašistickou uličku“ a pokřikovali na přicházející vyznamenané, uvedl, že je za pomoci Hradní stráže příště „vytlačí někam jinam“.
Úvodní akord 17. listopadu letos vytvořila noční a ranní květinová akce u odpadkového koše. Andrej Babiš nejprve rafinovaně vyřešil problém, co se 17. listopadem. Správně pochopil, že na denní návštěvu Národní třídy není právě vhodná situace, proto se na pamětním místě, tedy před Kaňkovým domem, zjevil už v noci. Rychle položil na chodník květinu s kouskem textu Modlitby pro Martu (autorská práva byla jistě ošetřena), natočil krátké video a odletěl, jak řekl, do Švýcarska za synem. Další dějství znáte.
Na 283.000 lidí v sobotu protestovalo na různých místech celé Francie proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot. Informovalo o tom francouzské ministerstvo vnitra. Tam, kde manifestující blokovali komunikace, došlo k několika vážným dopravním nehodám. V Savojsku zemřela nešťastnou náhodou jedna žena, celkem bylo raněno nejméně 227 lidí, z toho sedm vážně, včetně jednoho policisty, uvedlo ministerstvo.
Tisíce lidí se vydaly v sobotu odpoledne z Hradčan od Pražského hradu přes Karlův most směrem na Staroměstské náměstí. Průvod procházející Nerudou ulicí se zdá nekonečný, komentovali akci někteří přihlížející. Demonstranti požadovali demisi trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše (ANO). K vidění byly české vlajky i vlajky EU, další lidé nesli transparenty, například s nápisem „Odstup, satane!“, a skandovali „Demisi, demisi!“ Akci pořádal spolek Milion chvilek pro demokracii. Shromáždění na Staroměstském náměstí skončilo kolem 17:30 zpěvem české hymny, lidé nad hlavami drželi rozsvícené mobilní telefony.
Češi vnímají 17. listopad podle své dnešní situace. Nespokojení a zklamaní lidé často považují revoluci za naplánované spiknutí mocných, pro jiné jsou osobnosti listopadu naopak hrdinové. Myslí si to ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk. Historik v rozhovoru pro Echo24 objasnil, že pád režimu byl nevyhnutelný. Důvodem byla mezinárodní situace a vnitřní ekonomické a ekologické problémy. „Byla to jen otázka času a vhodné konstelace,“ řekl. Vaněk byl v roce 1989 jedním z účastníků ekologických demonstrací v Teplicích, které předcházely Sametové revoluci, o nichž deník Echo24 již dříve psal. „V Praze Teplice podcenili,“ upozornil Vaněk.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek během návštěvy města Chemnitzu (Saské Kamenice) uznala, že její vláda v migrační politice chybovala. Chybu podle ní ovšem neudělala tím, že pomohla uprchlíkům v nouzi, ale tím, že se nezajímala včas o situací zemí, ze kterých přichází. Merkelová se v debatě se čtenáři listu Freie Presse vrátila rovněž k bouřlivým událostem v podkrušnohorském městě na přelomu srpna a září.
Slovenská policie předvolala k výslechu organizátory dřívějších mohutných protivládních demonstrací. Učinila to kvůli anonymnímu oznámení, že tito lidé organizovali státní převrat a že je platí finančník George Soros. Někdejší slovenský premiér Robert Fico již dříve redakci Echo24.cz řekl, že organizátoři zmiňovaných demonstrací byli z organizací, které platí Soros. Podle slovenských médií byli někteří aktivisté také odposloucháváni Národní kriminální agenturou.
Smog byl na podzim 1989 tak nesnesitelný, že vyhnal občany Teplic demonstrovat do ulic. Sametová revoluce překvapivě nezačala zásahem na pražské Národní třídě, jak se běžně udává, ale již o šest dní dříve v severních Čechách. Ve dnech 11. až 13. listopadu 1989 demonstrovala až tisícovka nespokojených občanů proti „nelidskému přístupu k ochraně životního prostředí.“ Protestující nakonec dotlačili komunistické vedení města k dialogu. Demonstrace přitom uspořádal jen šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra.
Pákistánská křesťanka zproštěná před týdnem viny z rouhání vůči islámu byla propuštěna z vězení, ale je v ochranné vazbě na bezpečném místě kvůli obavám, že by se mohla stát terčem útoků. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři bezpečnostní zdroje. Jiná média dnes uváděla, že Asia Bibiová byla pouze převezena do jiného vězeňského zařízení. Bibiová byla před osmi lety odsouzena k trestu smrti za urážku islámského proroka Mohameda. Agentura AP předtím napsala, že žena i přes zproštění obvinění zůstává ve vězení, ale dnes byla převezena do bezpečnějšího zařízení v Islámábádu.
Sílící projevy otevřeného nesouhlasu oslabovaly komunistický režim v Československu od roku 1988. Kromě disidentů se k nim začalo připojovat stále více dosud mlčících občanů. Tak se stalo i u příležitosti 70. výročí založení republiky 28. října 1988. Proti demonstrantům, kterých se v centru Prahy sešlo podle odhadů 2000 až 5000, pořádkové síly komunistického režimu tvrdě zasáhly a několik desítek lidí zatkly.
Tisíce lidí v sobotu protestovaly před římskou radnicí proti nečinnosti, s níž podle nich přistupuje vedení italské metropole k neutěšenému stavu města. Kritici vyzývají městské politiky, aby zajistili opravu rozbitých ulic či pravidelný odvoz odpadu, který mnohdy dlouho leží na veřejných prostranstvích. „Jsme tady proto, že Řím si zaslouží lepší péči, protože o Řím se takto špatně ještě nikdo nestaral,“ řekla agentuře Reuters jedna z protestujících Marita Monacová.
Statisíce Britů se na demonstraci v Londýně hlasitě domáhaly referenda o dohodě o odchodu Británie z Evropské unie, kterou pět měsíců před britských odchodem obě strany ještě vyjednávají. Podle webu listu Daily Mirror organizátoři hlásí účast 670 000 lidí, policejní odhad zatím není k dispozici.
Izraelští vojáci postřelili 77 Palestinců během protestů poblíž hranice Pásma Gazy. Dohromady bylo zraněno 130 lidí. Podle zahraničních tiskových agentur o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy. Kolem 30 Palestinců bylo zasaženo slzným plynem. K demonstraci u hranice mezi pásmem a Izraelem vyzvaly mešity v palestinském Pásmu Gazy.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle očekávání podepsal zákon o důchodové reformě, který lidem prodlužuje odchod do penze o pět let. Zákon, který v Rusku vyvolal značné napětí a způsobil propad Putinovy popularity, schválila koncem září dolní a nyní i horní komora ruského parlamentu. Reforma poprvé za posledních téměř 100 let odsouvá hranici odchodu do důchodu pro muže na 65 a pro ženy na 60 let. Putin, který před lety podobné opatření vylučoval, zmírnil původní vládní návrh, který počítal s prodloužením důchodového věku u žen dokonce o osm let.
Španělský premiér Pedro Sánchez odsoudil násilí, k němuž se v pondělí večer uchýlili radikální separatisté v Barceloně. Na twitteru tak v úterý reagoval na pondělní střety radikálů s policií u barcelonské budovy regionálního parlamentu, při nichž byly zraněny dvě desítky policistů. Informoval o tom v úterý deník El País s tím, že celkem bylo v pondělí při demonstracích v Barceloně zraněno 32 policistů.
Poslance z bezpečnostního výboru zaměstnala ve čtvrtek diskuse o demonstraci před Sněmovnou při červencovém jednání poslanců o vyslovení důvěry vládě ANO a ČSSD Andreje Babiše (ANO). Někteří účastníci se tehdy přesunuli z Malostranského náměstí přímo před budovu dolní komory do Sněmovní ulice, v níž zákon veřejná shromáždění zakazuje. Zazněl i námět, zda by se v příslušném zákoně neměla zóna bez možnosti pořádání demonstrací rozšířit.
Hlasování o maďarské vládě v europarlamentu vyvolalo v Česku minulý týden silnou odezvu. Proruský a dezinformační spolek Hej, občané! nyní svolává demonstraci na podporu maďarského premiéra Viktora Orbána. Akce před maďarským velvyslanectvím v Praze nazvaná Orbán za nás, my za Orbána chce vyjádřit podporu postojům maďarského premiéra vůči imigrační politice EU. Na akci vystoupí i poslanec Václav Klaus ml. (ODS) či místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna.
