Nový prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev podepsal výnos, kterým se oficiálně mění název hlavního města středoasijské země z Astany na Nur-Sultan. Oznámila to v sobotu kazašská a ruská média s odvoláním na prezidentskou kancelář. Iniciátorem změny názvu metropole na počest prvého prezidenta země Nursultana Nazarbajeva, který 19. března nečekaně odstoupil z funkce, byl právě Tokajev.

Ve čtvrtek a v pátek se odehrály proti přejmenování hlavního města protesty, při kterých policie pozatýkala v Astaně a největším městě Almaty desítky lidí, připomněla agentura Interfax.

Město původně vzniklo v roce 1830 jako kozácká osada Akmolinsk, kterou sovětští komunisté v roce 1961 přejmenovali na Celinograd. V letech 1992 až 1998, tedy již v nezávislém Kazachstánu, se město jmenovalo Akmola. Po Nazarbajevově rozhodnutí přesunout sem hlavní město z Almaty (dříve Alma-Aty) se dočkalo v květnu 1998 názvu Astana, což v kazašském jazyku znamená prostě hlavní město.

Osmasedmdesátiletý Nazarbajev, který středoasijské zemi vládl od roku 1991, svou rezignaci zdůvodnil nutností příchodu nové generace lídrů. Prezidentský úřad opustil 20. března, kdy funkci převzal 65letý Tokajev. Moci se ale Nazarbajev nevzdal: ponechal si funkci šéfa bezpečnostní rady státu a zůstává vůdcem de facto monopolní vládní strany Světlo vlasti. Ponechal si i titul otce národa, zakotvený v ústavě.

Bývalý prezident Nursultan Nazarbajev ještě v období SSSR zastával ateistické názory. Po pádu Sovětského svazu a po vyhlášení nezávislosti Kazachstánu však začal zdůrazňovat své muslimské kořeny. Nazarbajev dokonce podnikl pouť Hadždž do posvátného města Mekky a v Kazachstánu podporoval obnovu mešit.

Mnozí pozorovatelé vidí ve formální změně v prezidentském křesle přípravu na předání moci do rukou Nazarbajevovy nejstarší dcery Darigy, která mezitím postoupila na předchozí Tokajevovo místo v čele horní komory parlamentu, tedy z hlediska ústavy se dostala do druhé nejvýznamnější funkce po hlavě státu.