Zatímco z celého světa zaznívají na adresu Izraele kondolence, palestinské radikální hnutí Hamas vyjádřilo nad úmrtím bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese radost. Mluvčí Hamasu Samí abú Zuhrí agentuře AP řekl, že „Palestinci jsou šťastní, že zemřel zločinec, který způsobil prolévání jejich krve“.
Demokratická kandidátka na amerického prezidenta Hillary Clintonová se v neděli večer v New Yorku setkala s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Její republikánský protikandidát jednal se šéfem izraelské vlády již v neděli ráno.
Spojené státy a Izrael se dohodly na nové desetileté smlouvě o americké vojenské podpoře určené Izraelcům. Washington za tuto dobu poskytne židovskému státu pomoc v rozsahu 38 miliard dolarů (916 miliard Kč), napsala v úterý agentura AP s odvoláním na zdroje z jednání. Oficiálně bude smlouva o vojenské podpoře podepsána ve středu.
Izrael začal stavět podél hranice s palestinským Pásmem Gazy betonovou bariéru, která ho má ochránit před útoky radikálů z Hamasu. Část ochranné stěny bude zapuštěna do země, aby znemožňovala Hamasu budovat pod hranicí tunely. Pásmo Gazy bylo v letech 2008 až 2014 dějištěm tří válek mezi izraelskou armádou a Hamasem.
Izraelské letectvo dnes zaútočilo na pozice syrských vládních vojsk na syrských Golanských výšinách. Izrael tak reagoval na předcházející dopad minometných střel na jím okupovanou část Golanských výšin. S odvoláním na izraelskou armádu o tom informovala agentura AFP.
Česká republika by měla zvrátit rozhodnutí ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) z tohoto týdne, kterým neuznává Jeruzalém jako hlavní město Izraele. V otevřeném dopise adresovaném premiéru Bohuslavu Sobotkovi o to žádá jeruzalémský starosta Nir Barkat. Starosta zároveň vyzval Sobotku, aby do Jeruzaléma přijel na návštěvu.
Polská vláda schválila nový zákon, na jehož základě hrozí těm, kteří přisuzují polskému lidu a státu zodpovědnost za nacistické zločiny nebo je obviňující z kolaborace s nacisty, několikaleté tresty. Zákon, kterým se má zabývat parlament, kritizují izraelští historikové a odborníci na nacistickou problematiku. Podle nich v konečném důsledku popře holokaust a bude znamenat krok zpět ve vypořádání se s historií, píše izraelský deník The Haaretz.
Mezinárodní olympijský výbor oficiálně napomenul šéfa libanonské delegace kvůli incidentu, kdy před slavnostním zahájením Libanonci odmítli vpustit izraelské sportovce do autobusu, který je měl společně odvést na stadion Maracaná.
Rusko přiznalo, že se jeho bezpilotní letadlo dostalo do vzdušného prostoru nad izraelskou část Golanských výšin. Podle nejmenovaného izraelského představitele citovaného deníkem Haarec letadlo patřilo ruským jednotkám rozmístěným v Sýrii. Rusové přiznali, že se do izraelského prostoru dostalo vinou lidské chyby.
Šéf libanonské delegace se postaral o první incident, který se stal na právě probíhající olympiádě v Riu. Před odjezdem z olympijské vesnice zabránil izraelským sportovcům, aby nastoupili do autobusu, který je měl odvést na slavnostní zahájení. Podle delegáta tam bylo připraveno velké množství autobusů, aby mohla každá delegace cestovat sama. Dodal také, že „Izraelci si říkali o malér".
Geografie ovlivňuje a determinuje politické dění – napětí, konflikty a války mnohem víc, než se běžně připouští. Když o této tezi Robert D. Kaplan před pár lety napsal celou knihu Pomsta geografie, jedno takové místo, kde dějiny musí obcházet kameny a topografii, opomenul. Možná kvůli rozloze, co nestojí za řeč.
Masivní přesuny obyvatelstva sužují planetu celé lidské dějiny. A většinou s sebou nesou i nezanedbatelný aspekt: mění místo, odkud lidé odcházejí, stejně jako místo, kam přicházejí. Arabské země tak například po tisíce let obývaly silné židovské komunity. Dnes jsou v podstatě nevratnou minulostí.
Československo hned dvakrát během krátké doby sehrálo klíčovou roli v blízkovýchodních dějinách. Například právě před šedesáti lety, kdy tak trochu pomohlo vyvolat válku. Toto výročí zůstává nepovšimnuto. V obou případech, kdy Čechoslováci sehráli výraznou úlohu, bylo to prostřednictvím dodávek zbraní. Vyzbrojení vznikajícího židovského státu v letech 1947–49 je u nás docela dobře známo. Bez těchto zbraní by možná Izrael nevznikl a ledacos by dnes bylo jinak.
Léta měli Evropané pocit, že vytvořením Evropské unie a přijetím jednotné měny se všechny problémy vyřeší samy. Teď se ukazuje, že to tak není, říká v rozhovoru pro Týdeník Echo významný izraelský politolog a filozof Šlomo Avineri. Přesto považuje EU za obrovský úspěch a nabádá k trpělivosti: „Ani Řím nebyl vybudován za den.“
Izrael si dnes pod povrchem rozumí se saúdskými a egyptskými špičkami pomalu lépe než s Američany. Vladimir Putin byl vřele přijat v Egyptě a Saúdská Arábie jedná o nákupu ruských zbraní. To všechno bylo před pár lety nepředstavitelné. V diskusním salonu Týdeníku Echo rozmlouvali ředitel v Praze sídlícího rádia Free Iraq Sergej Daniločkin, redaktor Českého rozhlasu, politolog a religionista Jan Fingerland a Lukáš Goga, reportér a fotograf, který žil v Bejrútu.
Ty starobylé domy vypadají jako z perníku. Jako kulisy místy až kýčovitého filmu na motivy arabských pohádek. Saná, hlavní město jihoarabského Jemenu, je svérázně půvabné, ale stejně jako zbytek země velmi zaostalé. Ve vzduchu tu je cítit nejen chudoba, ale i přirozená hrdost, ba osobní nezávislost, která není v sousedních státech k nalezení. Jemen je úplně jiný než zbytek Arabského poloostrova.
Už za pár dní vyrazí miliony Izraelců k urnám. Média i samotné strany je ubezpečují, že země stojí na rozcestí a rozhoduje se na desítky let dopředu. Je to pravda. Ostatně jako téměř ve všech izraelských volbách. Po letech, kdy byla izraelská levice na kapačkách, je pro Izraelce skoro osvěžující novinkou, že se do hry vrací Strana práce, která ve spolupráci s jinou stranou zatápí Likudu dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua.
Ten problém je dnes příliš velkým soustem už i pro Ameriku, prohlásil na únorové přednášce v pražském institutu CEVRO generálmajor Jakov Amidror.
V počítačové centrále elektrárny je zničehonic vedro. Klimatizace přestala fungovat. Tým obránců sítě se během chvilky topí ve vlastním potu. Prsty na klávesnici freneticky tančí, nervózní hlasy vyštěkávají další informace o probíhajícím útoku. Jeden za druhým vypadávají systémy ochrany.
„Z pochopitelných důvodů neuvedu všechny úspěšné operace Mossadu. Koneckonců, úspěšná je ta, která zůstane utajená navždy,“ vyhýbavě prohlásí exředitel izraelské civilní rozvědky Efrajim Halevy ve svém skromném elegantním bytě v Tel Avivu. Jen nedaleko odtud, ve dvoupatrovém bytě, obdobně elegantním a stejně plném knih, zemřel 21. září jeho vrstevník a dlouholetý spolubojovník Michael „Mike“ Harari.
Izrael o právě probíhající kolo bojů neusiloval a termín jejich zahájení si nevybral. Od poslední vydatné přestřelky s Gazou v listopadu 2012 se sice na další kolo násilností pečlivě připravoval (oběma stranám bylo jasné, že dříve či později k další konfrontaci dojde), současnou eskalaci však vyvolali jednoznačně teroristé z Hamásu.
