V polské Osvětimi se v pondělí konal každoroční Pochod živých. Jedná se o 3,5 kilometrů dlouhý pochod mezi koncentračním táborem Osvětim a vyhlazovacím táborem Osvětim-Březinka, na památku více jak milionu Židů, kteří zde během války zahynuli. Letos se ho účastnili i někteří přeživší holokaustu, kteří přežili řádění Hamásu v Izraeli.
Teroristické hnutí Hamás přijalo izraelskou nabídku příměří výměnou za rukojmí. Detaily dohody, na kterou Hamás přistoupil, nejsou dosud známé. O přijetí příměří informuje s odvoláním na své zdroje televize Al Džazíra sídlící v Kataru. Podle izraelských médií informoval Hamás o přijetí dohody katarské a egyptské mediátory.
Vedení Univerzity Karlovy odsoudilo protest z minulého týdne před Fakultou humanitních studií a zastalo se expertky Ireny Kalhousové, která je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií. Iniciativa stojící za protesty apelovala na její propuštění.
Izraelská armáda dnes ráno zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti, informoval o tom deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Podle nich izraelská armáda vyzývá k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu. Armáda ale tuto informaci zatím oficiálně nepotvrdila. Podle ToI armáda vybízí civilisty, aby se přesunuli do "humanitární zóny" na pobřeží a do oblastí nedalekého Chán Júnisu.
Hamás přijal návrh dohody o příměří výměnou za americké záruky, stažení Izraelců z Gazy a zastavení chystaného útoku na Rafah, píše v sobotu deník Ha'arec. Izrael ale dohody s USA popřel. Hamásu bylo údajně zaručeno ze strany USA úplné stažení Izraele z pásma Gazy a rovněž to, že izraelské síly nebudou pokračovat v boji, jakmile budou propuštěna rukojmí.
Turecko zcela zastavilo obchod s Izraelem. Agentuře Bloomberg to řekli dva nejmenovaní turečtí představitelé seznámení s touto záležitostí. Ankara tím dává najevo nesouhlas s počínáním Izraele v Pásmu Gazy, které ostře kritizuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V dubnu turecké úřady ze stejného důvodu částečně omezily export do Izraele. Nové opatření se podle Bloombergu týká i dovozu. Podle tureckého statistického úřadu roční objem zahraničního obchodu mezi Tureckem a Izraelem činil 6,8 miliardy dolarů.
Po sociálních sítích se šíří video, které měl na památníku koncentračního tábor v Osvětimi natočit návštěvník původem z Palestiny. Záběry z místa doplnil slovy o tom, že tam (do koncentračního tábora) patří všichni Izraelci. V pozitivním duchu pak mluvil o hnutí Hamás. Kdo je konkrétně autorem videa a kdy bylo pořízeno, není jasné. „Opustíte naši zemi a vrátíte se sem, do táborů smrti. Sem patříte,“ říká muž ve videu, na kterém natáčí památník obětem holocaustu. „Ať žije Palestina,“ zvolá na konci videa.
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. A zřejmě také nedaleký protestní tábor. Informovala o tom agentura AP, stanice CNN a BBC. Policisté jednali na žádost školy. CNN informovala o desítkách zadržených. Univerzita v úterý oznámila omezení přístupu do kampusu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.
Kolumbijská univerzita v New Yorku dala studentům protestujícím v areálu školy proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy v pondělí ultimátum. To jim ukládá do pondělního odpoledne místního času opustit stanový tábor na nádvoří školy. Pokud tak neučiní, hrozí jim podmíněné vyloučení. Informuje o tom agentura AP. K vyklizení stanových táborů demonstrující studenty vybízejí univerzity od východního po západní pobřeží USA. Děje se tak v době, kdy pomalu končí semestr a školy se připravují na promoce.
Čtyřicet dní příměří a až tisíce propuštěných Palestinců výměnou za zbývajících přibližně izraelských 130 rukojmích. Takový je podle Davida Camerona návrh, o kterém se jedná v Káhiře mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle britského ministra zahraničí by takový návrh hnutí Hamás mělo přijmout, zvlášť, když na něj budou upřeny oči celého světa. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken návrh označil za "mimořádně velkorysý". Pořádá se už o několikáté kolo jednání o propuštění rukojmích.
Vysoké školy po celých Spojených státech se snaží potlačit rostoucí propalestinské demonstrace a tábory na akademické půdě. V sobotu bylo podle úřadů na Northeastern University, Arizona State University, Indiana University a Washington University v St. Louis zatčeno více než 80 protestujících, informoval deník The New York Times. Za jediný den policisté po celých Spojených státech zadrželi 200 zastánců Palestiny.
Izrael a Spojené státy se podle několika izraelských médií snaží diplomatickými prostředky zabránit Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) ve vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a několik dalších izraelských představitelů. Napsal o tom v neděli zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Mezinárodní trestní soud se sídlem v Haagu je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny.
Izrael by mohl avizovanou pozemní operaci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy odložit, pokud bude uzavřena dohoda o propuštění izraelských rukojmích, které stále zadržuje palestinské radikální hnutí Hamás. Izraelské stanici Channel 12 to řekl izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac.
Nějaké jevy mají postupný vývoj, a pak v intencích toho vývoje přijde něco tak absurdního a nepochopitelného, že pak může následovat už jen zlom ve vnímání. To se teď přihodilo při tzv. propalestinských protestech v kampusech amerických univerzit. Tzv. tu píši proto, že pro leckoho může být důvodem k protestům „jen“ nesouhlas s tím, že Izrael srovnává se zemí Gazu a nehledí přitom na civilní oběti. U leckoho účast na protestu dokonce ani nevyžaduje souhlas s palestinskou státností. Zlomový moment v hnutí stanových městeček na kampusech, který před více než týdnem začal na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, teď možná přichází s profesorskými videi.
Studenti dnes zablokovali vstup do budovy pařížské prestižní univerzity Sciences Po a požadovali po vedení instituce, aby odsoudila vojenské akce Izraele při aktuální ofenzivě v Pásmu Gazy. Sciences Po je v posledních letech známá tím, že jí ovládají progresivisté a různá netolerantní hnutí. Informuje o tom agentura Reuters. Podle Jeana-Luc Mélenchona, šéfa levicové strany Nepoddaná Francie, jsou ale protestující studenti ctí Francie.
Při návštěvě kibucu Be’eri se člověk cítí nepatřičně, nevhodně. Vybavuje si příběhy lidí, které četl v médiích, a obrazy z videí, které se dostaly na sociální sítě. Teď chodíte po místech, kde se TO před pár měsíci stalo. Posloucháte děsivá svědectví, na domech jsou usměvavé portréty těch, jejichž tragické příběhy posloucháte. Jejich smrt a hrůzy, které se tam před půl rokem udály, cítíte všude.
Po zásahu policejních těžkooděnců na několika amerických univerzitách houstne ve Spojených státech napětí mezi propalestinskými studenty a politiky, kteří mluví o nepřípustné radikalizaci a antisemitismu na univerzitách. Jeden z nejvýše postavených ústavních činitelů šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se vyslovil pro využití Národních gard. Texaský guvernér Greg Abbott zase uvedl, že propalestinští studenti patří do vězení. K situaci se vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který situaci přirovnal k situaci Židů v nacistickém Německu.
Palestinské hnutí Hamás složí zbraně a změní se v běžnou politickou stranu, pokud vznikne palestinský stát v hranicích před rokem 1967. V rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura AP, to řekl představitel tohoto hnutí Chalíl Hajja. Hnutí Hamás však ve svém politickém programu takzvané dvoustátní řešení i samotnou existenci Izraele odmítá.
Izrael se velmi brzy chystá vyslat vojáky do města Rafáh na jihu Pásma Gazy, kde se podle něj nachází poslední bašta radikálního palestinského hnutí Hamás, proti němuž vede od loňského října válku. Píší o tom izraelská média, podle nichž byly zahájeny přípravy k evakuaci civilistů z Rafáhu.
Západní mladá pokroková levice má skutečně vzácnou schopnost sabotovat samu sebe, snad nejvýrazněji ji projevuje ve Spojených státech. Projevuje se to i v poslední době, kdy na některých amerických univerzitách značně zesílilo propalestinské hnutí, probíhají okupace budov a veřejných prostor a podobně.
Izrael původně plánoval velkou a rychlou reakci na útok stovky raket z Íránu. Izrael chtěl zasáhnout několik základen přímo v Íránu, jednu z nich poblíž hlavního města. Tlak Spojených států a dalších spojenců však nakonec vyústil pouze ve vyslání několika raket a dronů s cílem zasáhnout základnu poblíž města Isfahán. O pozadí izraelské odplaty informují The New York Times.
Šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva dnes podal rezignaci. S odkazem na prohlášení armády to uvedly agentury AP a AFP. Haliva už krátce po teroristickém útoku ze 7. října přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit. Vedení armády rezignaci přijalo, z funkce Haliva odejde, až bude jmenován jeho nástupce. Podle agentury AP je prvním vysokým představitelem, který odchází kvůli selhání izraelských služeb a úřadů v souvislosti s loňským útokem ozbrojenců z hnutí Hamás.
Spojené státy plánují uvalit sankce na prapor Netzah Jehuda, který je součástí Izraelských obranných sil (IDF). Důvodem má podle médií být porušování lidských práv Palestinců na Západním břehu Jordánu. Bude to poprvé, kdy USA uvalí sankce na izraelskou vojenskou jednotku právě za její činnost na Západním břehu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se proti záměru ostře vymezil, označil ho za absurdní.
Řidiči si v pátek měli dávat pozor na silnicích, jelikož se do terénu vydalo sedm stovek policistů. Hlídkovali na více než čtyř tisících místech v Česku. Od brzkého rána měřili rychlost, kontrolovali řidičské průkazy, telefonování za volantem, správné připoutání či technický stav vozidla. Policisté v rámci rozsáhlé celoevropské akce Speed Marathon 2024 dohlíží na dodržování předepsané rychlosti ve vybraných úsecích a na nebezpečných místech, které vybrali jak strážci zákona, tak samotní občané. Kde policisté s radary hlídkují, se můžete podívat zde.
Izrael nadělil íránskému vůdci Alímu Chameneímu pěkný dárek k narozeninám: bombardoval leteckou základnu u města Isfahán. Jednalo se o odplatu za íránský raketový útok, který proběhl minulý víkend. Detaily celé operace jsou nejasné. Izrael se oficiálně k útoku nepřihlásil a Írán se tváří, že se vlastně nic moc nestalo. Toto kolo izraelsko-íránské konfrontace je tak ukončeno.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) se podle izraelské stanice Channel 13 při návštěvě Izraele tento týden hlasitě pohádala s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle dnešní zprávy německého magazínu Der Spiegel byly spouštěčem hádky fotografie z Pásma Gazy, které Netanjahu německé ministryni ukázal. Byly na nich údajně zachycené trhy s dostatkem potravin, jimiž chtěl ministerský předseda demonstrovat, že podmínky Palestinců pro život v odříznutém pobřežním pásmu nejsou tak dramatické. Baerbocková nesouhlasila.
Evropská unie v pátek poprvé uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu. S odvoláním na diplomaty o tom informuje agentura DPA, podle níž členské státy sankce schválily v písemném řízení. Palestinci chtějí, aby Západní břeh byl součástí jejich budoucího státu. Izrael ho ale desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje a část izraelských osadníků požaduje ještě rychlejší výstavbu židovských osad na tomto území.
Izraelský útok na Írán dnes brzy ráno podle listu The New York Times (NYT) zasáhl leteckou základnu poblíž středoíránského města Isfahán. Íránská média informovala o explozích v důsledku práce protivzdušné obrany. Případný rozsah škod zatím není znám. Blízkovýchodní země v některých oblastech dočasně pozastavily provoz letišť. Zdroj agentury Reuters řekl, že Írán bezprostředně nechystá za noční incident odvetu, neboť se nepotvrdil jeho zahraniční původ.
Po páteční zprávě o izraelském útoku na Írán zdražují tradiční aktiva jako zlato, ropa, japonský jen, švýcarský frank a americké státní dluhopisy. Oslabují naopak asijské akcie a bitcoin. Trhy zpočátku reagovaly na eskalaci konfliktu na Blízkém východě prudce, později ale některé ztráty smazaly, protože se objevilo jen málo podrobností o útoku a íránský představitel agentuře Reuters řekl, že k žádnému raketovému útoku nedošlo.
Íránský režim je údajně připravený na izraelský protiútok a kromě toho pohrozil zatím tajnou, ničivou a dosud nepoužitou záhadnou zbraní. Írán se tak snaží zastrašit jeruzalémskou vládu od odvetného úderu. "Pokud Izrael skutečně odpoví útokem, tak Teherán je připraven použít dosud nikdy nepoužitou zbraň," uvedl šéf íránské bezpečnosti Abolfazl Amúej podle německého deníku Bild.
