Slavnostní večeří na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Petra Pavla začíná v pondělí dvoudenní mezinárodní parlamentní summit Krymské platformy, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny. Zúčastní se ho čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa, v úterý prostřednictvím živého videohovoru vystoupí i zakladatel platformy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Izrael podle šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse překročil veškeré hranice. Palestinci neopustí svou vlast a nedovolí nikomu, aby je vyhnal, řekl také Abbás po zásahu nemocnice v Pásmu Gazy, který si vyžádal stovky životů. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž zásah zdravotnického zařízení kritizoval také francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň vyzval, aby byl okamžitě umožněn přísun humanitární pomoci do Gazy. Úterní zásah nemocnice v Gaze si podle zdejších zdravotníků vyžádal kolem 500 obětí.
Manželka českého prezidenta Eva Pavlová v září navštívila Kyjev kvůli Summitu prvních dam, který pořádala choť ukrajinského prezidenta Olena Zelenská. Diskuse na summitu, jež se tento rok věnoval duševnímu zdraví, ovšem přivedl českou první dámu do úzkých. Na sociálních sítích začalo v posledních několika dnech kolovat video, ve kterém Pavlová desítky vteřin nedokáže odpovědět na položenou otázku a rozpačitě listuje papíry s podklady.
Při neformálním summitu Evropské unie, který se v pátek konal v Granadě, Polsko podle premiéra Mateusze Morawieckého odmítlo prohlášení týkající se migrace. Závěrečnou summitovou deklaraci schválily všechny státy, ovšem otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení předsedy Evropské rady Charlese Michela. Podle českého premiéra Petra Fialy se na summitu mluvilo o zvýšení důrazu na potlačování migrace mimo EU a spolupráci se třetími zeměmi.
Maďarský premiér Viktor Orbán má pochybnosti o rozšíření EU o Ukrajinu. Před neformálním summitem sedmadvacítky připomněl, že EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Možné přijímání dalších členů bude jedním z témat, o kterém v pátek v Granadě budou šéfové států a vlád EU diskutovat. Sedmadvacítka musí o možném rozšíření o Ukrajinu podle Orbána nejdříve vést strategickou debatu, aby bylo jasné, proč by to pro EU mělo být dobré a jaké by to mělo následky
Evropa musí spolupracovat nejen v podpoře Ukrajiny bránící se ruské agresi, ale také v energetice, která je součástí národní bezpečnosti, řekl ve čtvrtek novinářům český premiér Petr Fiala ve španělské Granadě po jednání summitu EPC. Předseda vlády se na okraj rozsáhlého setkání evropských státníků sešel ke dvoustrannému jednání s britským premiérem Rishim Sunakem či spolkovým kancléřem Olafem Scholzem, hovořil také s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou a krátce též s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Na summit Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě dnes dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Při svém příjezdu novinářům řekl, že hlavním úkolem pro politiky nyní je udržet Evropu jednotnou, a varoval před dezinformačními útoky z Ruska. Zelenskyj také vzhledem k blížící se zimě znovu zdůraznil potřebu posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Dosavadní evropská migrační politika není podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostatečná. Na nadcházejících jednáních s ostatními evropskými politiky chce mluvit především o ochraně vnějších hranic, lepší návratové politice či spolupráci se zeměmi původu migrantů. Fiala to dnes řekl novinářům před odletem do Granady na summit Evropského politického společenství (EPC), na který naváže neformální jednání Evropské rady.
Summit největších světových ekonomik ze skupiny G20 dnes navzdory názorovým neshodám vydal společnou závěrečnou deklaraci, včetně pasáže o válce na Ukrajině. Západní země to považují za úspěch, očekávaly se neshody s Ruskem, které válku na Ukrajině vyvolalo. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a není to nic, na co by lídři měli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU).
Summit skupiny BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, poutá nebývalou pozornost. Ve vlhkých snech některých kritiků dnešního uspořádání světa totiž BRICS představuje možnou alternativu k systému, kde má hlavní slovo Západ Samotné státy BRICS se rády tak profilují. Jihoafrický prezident Čínský velvyslanec v JAR, kde se summit koná, zase prohlásil, že „tváří v tvář některým zemím, které používají ,velký klacek‘ jednostranných sankcí a uplatňují dlouhorukou jurisdikci po celém světě, trvají země BRICS na rovnocenném dialogu a konzultacích“.
V jihoafrickém Johannesburgu v úterý začíná třídenní summit hospodářského uskupení BRICS, jehož členy jsou Čína, Rusko, Indie, Brazílie a JAR. Zástupci pětice zemí, které představují zhruba 40 procent světové populace a čtvrtinu globální ekonomiky, budou mimo jiné jednat o možném rozšíření bloku. Zájem o členství má podle agentur až 40 zemí, z nichž polovina podala oficiální přihlášku. O summitu se v předchozím týdnech hovořilo především kvůli možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina.
Moskva obvinila Západ, že se pokouší sabotovat nadcházející rusko-africký summit. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého zejména USA vyvíjí tlak na africké země, aby se schůzky tento týden v Petrohradu neúčastnily. Informovala o tom agentura TASS. Dvoudenní akce tento čtvrtek a pátek naváže na první rusko-africký summit v roce 2019 a je součástí úsilí Moskvy získat vliv a navázat úzké obchodní vztahy na africkém kontinentu.
NATO je protiruská aliance. Když byla v roce 1949 založena, jejím výslovným smyslem bylo zadržování Sovětského svazu. Měla zabránit rozšíření komunismu zbraněmi Moskvy do té části Evropy, která zůstala svobodná. Po roce 1989 a rozpadu východního bloku Aliance zdánlivě ztratila smysl své existence. Bývalí členové Varšavské smlouvy sice urychleně požadovali vstup do NATO v strachu, že úpadek třetího Říma nebude trvalý, Kreml však přestal představovat prioritu.
Rozzuřený tweet ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzývající státy NATO k přijetí jeho válkou zničené země do aliance natolik rozhodil Bílý dům, že američtí představitelé zapojení do procesu uvažovali o přehodnocení „pozvánky“ pro Kyjev a stáhnout ji. Nakonec se ale Spojené státy a jejich spojenci dohodli, že zachovají text deklarace, jak byla nakonec představena v úterý na summitu NATO v litevském Vilniusu. Deklarace postrádá časový plán pro přistoupení Ukrajiny k NATO,
V Litvě se konal dlouho očekávaný summit NATO, očekávaný především ukrajinskou vládou a pak „jestřábím“, východním křídlem Aliance. Tyto dvě entity dlouho naléhaly, aby už ve Vilniusu byl Kyjevu dán pevný příslib členství v NATO, jízdní řád pro přijetí. Uzávěrka tohoto čísla byla před summitem, nicméně v pondělí bylo jasné, že tyto maximalistické požadavky splněny nebudou. Joe Biden se nechal slyšet, že Ukrajina není zatím na členství připravena. Argument pro přijetí Ukrajiny zní skoro jako z kategorie „Komentuje se samo“: Rusko loni 24. února rozptýlilo poslední pochybnosti o jeho vrozené agresivitě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na summitu NATO přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO. Řekl to na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem. O zklamání z výsledků summitu se mluví i přímo na Ukrajině, kde skoro 90 % obyvatelstva podporuje členství v alianci, píše Kyiv Independent.
Lídři členských zemí NATO se v první den summitu ve Vilniusu dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu do aliance odstraněním Akčního plánu členství, kterým běžně žadatelé členství prochází. Ukrajinu ujistili, že její budoucnost je v alianci, avšak vstoupit bude moci až po válce, kterou rozpoutalo Rusko. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.
Lídři členských zemí NATO se dnes na summitu ve Vilniusu dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky. Kyjev tak na vrcholné alianční schůzce, která dnes začala v litevské metropoli a které se jako host účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán.
Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku, vyplývá podle českého prezidenta Petra Pavla z aktuálních politických a vojenských okolností. Pavel dnes o situaci na Ukrajině hovořil na úvod summitu NATO ve Vilniusu. Podle něj je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do konce roku víceméně uzavře. Prezident se zúčastnil veřejné diskuse pořádané na okraj summitu.
Bylo by absurdní, kdyby dnes začínající summit ve Vilniusu nestanovil harmonogram ani pro pozvánku pro členství Ukrajiny v NATO. Uvedl to na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poukázal přitom na údajné signály o tom, že se bez Ukrajiny diskutuje o vágních formulacích stanovujících podmínky pro přizvání Ukrajiny k členství v NATO. Podle Zelenského nejistota ohledně budoucího členství Ukrajiny v alianci jen motivuje Rusko k pokračování teroru.
Ve Vilniusu dnes začala jednání Severoatlantické aliance na nejvyšší úrovni. Prezidenti a premiéři budou hovořit o pomoci Ukrajině, vstupu Švédska do NATO i růstu výdajů na obranu. Jednání zahájil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jemuž zasedl po pravici americký prezident Joe Biden. Druhým řečníkem byl prezident hostitelské Litvy Gitanas Nauséda. Českou republiku na dvoudenním jednání na nejvyšší úrovni zastupuje prezident Petr Pavel.
Evropa nechápe, že přibližování infrastruktury NATO k ruským hranicím je chybou, prohlásil podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Doplnil, že vyznění summitu Severoatlantické aliance, který dnes začal ve Vilniusu, bude zcela určitě protiruské, a že Moskva ho bedlivě sleduje. Přibližování infrastruktury NATO se podle Peskova stalo „jednou z příčin, které nás dovedly do současné situace“.
Ukrajina ušla velký kus cesty a se Severoatlantickou aliancí si je mnohem blíže než dřív. Mělo by se to odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, uvedl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg krátce před začátkem dvoudenního aliančního summitu ve Vilniusu. Takzvaný akční plán je předstupněm plného začlenění do NATO. Podrobnosti o plánu na začlenění Ukrajiny do NATO aliance zveřejní ve společném komuniké.
Lídři zemí Severoatlantické aliance se setkávají v litevském Vilniusu. Jedním z ústředních témat dvoudenního summitu NATO bude i odpověď na žádost Ukrajiny o členství v alianci. Spojenci ale v této otázce dosud nebyli jednotní. Opatrná vyjádření zaznívají hlavně z Německa a Spojených států. Podle bezpečnostního experta Vojtěcha Bahenského působícího na FSV UK a Ústavu mezinárodních vztahů se Ukrajina do aliance zřejmě nezapojí, dokud tam budou probíhat „rozsáhlé bojové operace“.
Německo plánuje odložit vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance během nadcházejícího summitu NATO ve Vilniusu, napsal krátce před schůzkou aliance britský list The Telegraph. Kyjev žádá jasný signál ohledně svého budoucího členství. Spojenci ale zřejmě nejsou v této otázce zcela jednotní. Dalším ožehavým tématem jsou pokračující tahanice kolem přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a výdajích členských zemí na obranu.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyryl Budanov v rozhovoru pro The Times vyjádřil znepokojení z chování spojenců. Má prý návrhy projevů, které zazní příští týden na summitu NATO a předpokládá, že Ukrajině na tomto summitu nebude pozvána ke vstupu do Aliance. „Summit NATO se mi těžko schvaluje z jednoho prostého důvodu: očekávání naší společnosti nebudou naplněna. Jsem si jist, že nějaká slova zazní, ale nic víc. Jsem si téměř jist, co bude řečeno dále: viděl jsem návrhy projevů,“ uvedl.
Česká republika do závěrů nynějšího summitu Evropské unie prosadila formulaci o finanční podpoře zemí přijímajících uprchlíky z Ukrajiny, ale kvůli postoji Polska a Maďarska jsou tyto závěry v ohrožení. Před začátkem druhého dne jednání Evropské rady to v Bruselu řekl český premiér Petr Fiala. Polsko a Maďarsko tak podle něj jdou proti českým zájmům. Vyjádření šéfa české vlády přišlo poté, co lídři sedmadvacítky dnes kolem 01:00 přerušili debatu o migrační politice, aniž by přijali společné stanovisko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu dorazil do japonského města Hirošima, aby na summitu skupiny G7 hledal podporu pro svou zemi nejen u lídrů sedmi bohatých ekonomik. Víkend mu skýtá příležitost apelovat i na země, jako jsou Indie nebo Brazílie, které se snaží k válce Ruska proti Ukrajině stavět neutrálně. Indický premiér Naréndra Módí podle médií při bilaterální schůzce slíbil, že Indie se bude zasazovat o ukončení konfliktu.
Čína se ostře vymezila proti společnému prohlášení lídrů skupiny velkých ekonomik G7 v Hirošimě, podle Pekingu se vměšuje do vnitřních záležitostí Číny, včetně otázky Tchaj-wanu. Podle agentury Reuters čínská diplomacie dala svůj nesouhlas s prohlášením najevo Japonsku, které summit pořádá. Podobně výstup G7 kritizoval také ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov, podle něhož mají rozhodnutí přijatá na summitu za cíl "dvojí omezení vlivu" Ruska a Číny.
Peking by měl "tlačit na Rusko, aby zastavilo svou agresi" proti Ukrajině, vyzvali v prohlášení lídři skupiny velkých ekonomik G7 na summitu v Japonsku. Informuje o tom například agentura AFP. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové také uvádí, že nechtějí svou politikou jít proti Číně, ovšem vyjadřují obavy ohledně situace v Jihočínském moři nebo "ekonomického nátlaku" Pekingu.
