Maďarský premiér Viktor Orbán má pochybnosti o rozšíření EU o Ukrajinu. Před neformálním summitem sedmadvacítky připomněl, že EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Možné přijímání dalších členů bude jedním z témat, o kterém v pátek v Granadě budou šéfové států a vlád EU diskutovat.

„EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Nevíme, jaké má reálné hranice, kolik lidí tam žije, takže je to těžké,“ řekl Orbán. Sedmadvacítka musí o možném rozšíření o Ukrajinu podle něho nejdříve vést strategickou debatu, aby bylo jasné, proč by to pro EU mělo být dobré a jaké by to mělo následky. „Co se týče zemědělství, bezpečnosti, politiky soudržnosti,“ řekl šéf maďarské vlády.

Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová v pátek v Granadě novinářům řekla, že „domácí úkoly“ si musí udělat všechny strany a na rozšíření se připravuje i samotná EU. Unijní exekutiva podle ní připraví analýzy v různých oblastech tak, aby také unie byla na rozšíření nachystána.

Britský list Financial Times (FT) před několika dny s odkazem na vnitřní analýzu Evropské komise napsal, že za současných pravidel by Kyjev měl po vstupu do EU v dalších sedmi letech nárok na přibližně 186 miliard eur (přes 4,5 bilionu Kč) z unijních peněz. Některé členské země unie by se tak poprvé staly čistými plátci do rozpočtu bloku. Vnitřní analýza, se kterou se FT seznámily, počítala s pravidly platnými pro nynější víceletý rozpočet na roky 2021 až 2027 a EU rozšířenou o Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a šest balkánských států.

Estonská premiérka Kaja Kallasová při příchodu na pátečním jednání v Granadě poznamenala, že její země rozšíření unie podporuje. Země, které o vstup usilují, se už nyní podle Kallasové unii přibližují, upravují své právní systémy a snaží se například lépe potírat korupci. „A my jsme příklad. Prosperita naší země a našich lidí se (po vstupu) zvýšila,“ poznamenala ministerská předsedkyně země, která do unie vstoupila v roce 2004 společně s řadou dalších států střední a východní Evropy.

Ukrajina loni společně s Moldavskem získala status kandidáta na vstup do EU. V prosinci mají členské země sedmadvacítky rozhodnout o tom, zda s Kyjevem zahájit přístupové rozhovory. To by vyžadovalo jejich jednomyslnou podporu, výhrady ale může mít Maďarsko.

Před zahájením summitu v pátek zkomplikovaly v centru Granady dopravu dvě ekologické aktivistky, které se přilepily na hlavní ulici. Způsobily tak dopravní zácpu a komplikace pro místní obyvatele, než je policisté odlepili. Příjezdy politiků na summit to podle zpravodajky ČTK neovlivnilo, ač to bylo nedaleko Kongresového centra. Kolem něj je totiž uzavřena větší oblast.

Na bezpečnost v těchto dnech dohlíží ve dvousettisícové Granadě asi 5500 policistů, nad historickým městem s jeho dominantou palácem Alhambra přelétají drony a ve městě jsou vidět i policisté se psy.