Peking by měl "tlačit na Rusko, aby zastavilo svou agresi" proti Ukrajině, vyzvali v prohlášení lídři skupiny velkých ekonomik G7 na summitu v Japonsku. Informuje o tom například agentura AFP. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové také uvádí, že nechtějí svou politikou jít proti Číně, ovšem vyjadřují obavy ohledně situace v Jihočínském moři nebo "ekonomického nátlaku" Pekingu.
Účastníci summitu skupiny G7 v pátek před začátkem svých jednání položili v hirošimském Parku míru věnce na památku obětí atomové bomby, kterou koncem druhé světové války na město svrhly Spojené státy. Jedním z témat diskusí šéfů států a vlád nejvyspělejších zemí světa bude ruská invaze na Ukrajinu a s ní související hrozba nového jaderného konfliktu. Summitu se osobně zúčastní i ukrajinský prezident Zelenskyj, o kterém se zprvu předpokládalo, že se připojí jen přes video.
Jakkoli tato otázka nebyla na oficiální agendě Evropské rady, průtahy ve schvalování plánu, který by vyřadil z prodeje nová auta na benzin a naftu, zastiňují dvoudenní jednání premiérů a prezidentů EU. Napsal to web Politico, podle kterého Německo ve čtvrtek odmítlo nejnovější nabídku EK týkající se výjimky pro spalovací motory na syntetická paliva. Na summitu v Bruselu zaznívaly obavy z narušení důvěry mezi unijními hráči, premiér Petr Fiala ve snaze upravit již téměř hotový návrh nevidí problém.
Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. Na závěr prvního dne summitu se na tom ve čtvrtek shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny.
Premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Dále například vyzvali k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí a přivítali "reformní úsilí" Kyjeva, k dalšímu vývoji cesty Ukrajiny do EU se však ve společném prohlášení nevyjádřili.
Evropská komise je na dobré cestě k nalezení dohody s Německem o možnosti využívat syntetická paliva pro spalovací motory i po roce 2035. Před začátkem jednání lídrů zemí Evropské unie to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Nizozemský premiér Mark Rutte prohlásil, že věří v dohodu v rámci dříve schváleného návrhu o zpoplatnění emisí ze spalovacích motorů. Unijní summit však podle lídrů o věci nerozhodne a jednání budou pokračovat i po něm.
Evropskou komisí navrhovanou emisní normu Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) třeba významně změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut. Před dnešním odletem na evropský summit ministerský předseda novinářům řekl, že české diplomatické úsilí se setkává s velkým porozuměním.
Ruský prezident Vladimir Putin nechal vyrobit devět zlatých prstenů, které daroval svým spojencům a účastníkům summitu Společenství nezávislých států (SNS) v Petrohradě. Prezident Ruské federace tak nahrál kritikům ruské války na Ukrajině, kteří Rusko přirovnávají k fiktivnímu Mordoru a ruské vojáky ke skřetů ze slavných románů J. R. R. Tolkiena. Na špercích je vyryt novoroční pozdrav a znak SNS. Petrohradský summit se konal na začátku týdne a na konci setkání rozdal Putin osm prstenů a jeden si ponechal sám.
Ukrajina by chtěla uspořádat do konce února příštího roku mírový summit, nejlépe na půdě OSN. V dnes zveřejněném rozhovoru to agentuře AP řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Prostředníkem na jednáních, která by se měla uskutečnit v době prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, by podle Kyjeva měl být generální tajemník OSN António Guterres. Rusko by se podle Kuleby ale summitu mohlo zúčastnit jen v případě, pokud by předtím čelilo mezinárodnímu soudu kvůli válečným zločinům.
Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní. „Neuvěřitelně mě zklamalo, že jsme to nezvládli dotáhnout dál,“ řekl serveru BBC britský vyjednavač Alok Sharma. „Museli jsme neuvěřitelně tvrdě bojovat, bez ustání, jako v bitvě, abychom zachovali to, co jsme prosadili v Glasgow,“ řekl Sharma.
Zástupci států světa se v neděli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.
Prezidenti a premiéři zemí EU se v pátek nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.
V Bruselu začalo zasedání Evropské rady, jehož hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Očekává se dlouhá debata především o otázce zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách, která dosud členské země rozdělovala. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie také projednají další podporu Ukrajině a na dálku se k nim připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve čtvrtek debata lídrů navazuje na úterní návrh Evropské komise.
Představitelé Evropské unie nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek a odložili konečné rozhodnutí o boji proti vysokým cenám energií na příští zasedání. Páteční setkání trvalo mnohem déle, než se předpokládalo, což ukazuje na hluboké rozpory mezi zeměmi ohledně toho, jak nejlépe snížit náklady na energie, a nepřineslo žádný konkrétní pokrok v řadě návrhů, včetně kontroverzního stropu pro ceny plynu, uvedl server Politico.
Německý kancléř Olaf Scholz na závěr pražského summitu Evropské unie znovu obhajoval německý program na zmírnění dopadů vysokých cen energií v objemu 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun). Zdůraznil, že podobné balíčky přijaly i jiné země, jmenovitě Itálie, Francie, Španělsko či Nizozemsko. „Využil jsem příležitost, abych svým protějškům balíček vysvětlil a zasadil ho do evropského kontextu“ řekl Scholz a dodal, že summit určitě přispěl k odstranění nedorozumění.
Další pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem a řešení vysokých cen energií jsou ústředními tématy pátečního neformálního zasedání lídrů zemí Evropské unie na Pražském hradě. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se EU musí domluvit na krocích ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že v souvislosti s cenovými limity panuje nyní mezi unijními zeměmi jiná nálada než na jaře a státy jsou připraveny o stropu jednat.
EU se musí domluvit na realizaci kroků ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Při příchodu na páteční neformální summit EU to řekl premiér Petr Fiala. EU také podle něj musí odstranit překážky, které brání vyplacení půjčky celých devíti miliard eur, jež blok slíbil Ukrajině na financování běžného chodu státu. Šéfka EK Ursula von der Leyenová řekla, že situace se v posledních měsících změnila a státy jsou cenovým limitům nakloněny.
Po prvním summitu Evropského politického společenství, který se ve čtvrtek konal v Praze, vládla mezi evropskými lídry euforická nálada, nicméně dlouhodobé napětí mezi některými účastníky neskončilo, píše server Politico. Podle AP byl ústřední postavou schůzky na Pražském hradě francouzský prezident Emmanuel Macron. BBC píše, že rozhodnutí britské premiérky zúčastnit se summitu by mohlo znamenat novou fázi v postbrexitových vztazích Londýna s EU .
Válka na Ukrajině nemůže mít čistě vojenské řešení, a musí skončit u jednacího stolu, domnívá se francouzský prezident Emanuel Macron. Za jakých podmínek se tak stane, záleží podle něj na Ukrajincích. Řekl to v rozhovoru pro zpravodajský server Hospodářských novin, slovenský deník Sme a polské noviny Dziennik Gazeta Prawna. Macron v něm také vyzval Evropu k vzájemné solidaritě a posílení společné evropské obrany.
Za mimořádnou příležitost k obnovení míru v Evropě pokládá čtvrteční první schůzku Evropského politického společenství (EPC) v Praze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident země, která od února čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska, to řekl ve videovystoupení, kterým oslovil čtyři desítky státníků shromážděných na Pražském hradě. Rusko, které pozvánku do Prahy nedostalo, podle Zelenského svými hodnotami do Evropy nepatří.
Lídři desítek evropských zemí se v Praze sjíždí na summit i kvůli řešení energetické krize. Zatímco se však české předsednictví snaží najít celoevropské řešení, summit začíná v atmosféře ostré kritiky Německa. Masivní německá podpora spotřeby energií ničí jednotný evropský trh a Berlín nemůže diktovat energetickou politiku Evropské unie, řekl hned při příchodu na Pražský hrad polský premiér Mateusz Morawiecki.
Pražský hrad hostí summit pro desítky zástupců evropských zemí. Účastníky vítá osobně předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Věřím, že je to velký den pro Evropu,“ komentoval premiér setkání evropských lídrů. Kromě premiérů a prezidentů států Evropské unie se dnešního zasedání účastní například lídři Británie, Turecka či Ukrajiny. Po úvodním Fialově projevu promluví ke kolegům čtveřice mimounijních vůdců včetně britské premiérky Liz Trussové. Na dálku se s nimi spojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Katarský emír Tamim bin Hamad Sání ve středu večer odletěl z Česka, potvrdil ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Důvodem podle něj bylo, že Brusel neodsouhlasil, aby se emír stal účastníkem neformálního summitu evropských zemí. Podle Deníku N, který na odjezd emíra upozornil, odcestoval do Londýna. Vládce Kataru do Česka přiletěl v úterý, ve středu jednal na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem a odpoledne s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Setkáním v Praze vysílá Evropa signál Rusku, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Cílem je podle něj Moskvu dál izolovat, k čemuž přispívá i další, osmý balík unijních sankcí oznámený ve středu. Účinky omezení nicméně nepřijdou ze dne na den, řekl Borrell novinářům. „(Ruský prezident Vladimir) Putin kvůli sankcím zítra válku nezastaví,“ řekl Borrell. Podle něho ale Kreml pocítí například dopady na výrobu civilních i vojenských technologií.
Pražský hrad bude ve čtvrtek a v pátek hostit zasedání lídrů nejen členských zemí Evropské unie, ale také dalších států kontinentu. Ve čtvrtek se totiž poprvé sejde Evropské politické společenství, na jehož zasedání bylo pozváno 44 zemí. V pátek naváže jednání hlav států a předsedů vlád zemí EU. Bezpečnost a doprovod účastníků unijního summitu zajistí stovky policistů z Prahy a z celé republiky, pravděpodobně se zúčastní i armáda. Dopravní uzavírky v plánu nejsou, od úterý do soboty je uzavřen celý areál Hradu.
Praha se chystá na pořádání velikého evropského summitu, kam se mají sjet desítky státníků včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nebo britské premiérky Liz Trussové. Setkání, dříve označované jako první zasedání nového evropského politického „klubu národů“, by mohlo napomoci vytvoření takzvané dvourychlostní Evropy.
Právě skončený dvoudenní summit Ruska, Turecka a Íránu v Teheránu znamená významnou etapu v měnící se geopolitice na pozadí ruské vojenské intervence na Ukrajině. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina to byla první mise mimo území bývalého Sovětského svazu od začátku války s cílem dokázat, že není přes sankce Západu izolován a naopak prezentovat odklon Moskvy od USA a Evropy.
Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový „strategický koncept“ popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců“. Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.
Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo a zároveň vystupňuje „praktickou podporu“ Ukrajině. Informovaly o tom členské státy ve středu ve společném prohlášení ze summitu NATO v Madridu. Země se navíc dohodly, že formálně spustí proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení jednotek rychlé reakce na 300 000 vojáků.
Americký prezident Joe Biden ve středu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu oznámil posílení amerických kapacit v Evropě kvůli ruské hrozbě, jež se projevila invazí na Ukrajinu zahájenou před více než čtyřmi měsíci. Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku. Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle 5000 vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.
