Lídři zemí Severoatlantické aliance se setkávají v litevském Vilniusu. Jedním z ústředních témat dvoudenního summitu NATO bude i odpověď na žádost Ukrajiny o členství v alianci. Spojenci ale v této otázce dosud nebyli jednotní. Opatrná vyjádření zaznívají hlavně z Německa a Spojených států. Podle bezpečnostního experta Vojtěcha Bahenského působícího na FSV UK a Ústavu mezinárodních vztahů se Ukrajina do aliance zřejmě nezapojí, dokud tam budou probíhat „rozsáhlé bojové operace“ představující riziko eskalace konfliktu.

Schůzka ve Vilniusu je od vypuknutí války na Ukrajině teprve druhým formálním jednáním lídrů NATO. Osobně se ho zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina se dlouhodobě hlásí o členství v NATO a požaduje po alianci bezpečnostní záruky do doby, než oficiální pozvánka přijde. Téma Ukrajina tak bude na pozadí probíhající protiofenzivy vůči ruské armádě logicky asi nejsledovanějším bodem celého programu.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už předznamenal, že by země aliance mohly upustit od některých z požadavků, jako je členský akční plán, který představuje předstupeň před samotným vstup do aliance. To se jeví jako pravděpodobné i bezpečnostnímu expertovi Vojtěchu Bahenskému.

„Severoatlantická aliance určitě nebude chtít Ukrajince příliš zklamat. Mluví se o tom, že se jim možná odpustí ‚membership action plan‘ (MAP). Zároveň se jim ale může vytyčit pro přijetí do aliance jiný, individuální plán, který může obsahovat některé z elementů MAP. Teď je otázka, jestli takové řešení Ukrajinu uspokojí. Může se klidně stát, že se jí odpustí MAP a prodá se to jako velké vítězství a přiblížení Ukrajiny do NATO, ale ve skutečnosti to o tak velký krok nepůjde,“ řekl pro Echo24 Bahenský před začátkem summitu.

Udělení okamžitého členství Ukrajiny v NATO, vůči němuž mají výhrady některé země, zřejmě podle Bahenského není vůbec na stole. A i pokud by Ukrajina po Vilniusu dostala oficiální pozvánku, její přijetí by stále podléhalo ratifikaci všech členských států, včetně Maďarska nebo Turecka, které měly ještě před summitem výhrady i vůči Švédsku.

„Osobně si myslím, že se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance, dokud tam budou probíhat rozsáhlé bojové operace, což může trvat ještě poměrně dlouho,“ soudí Bahenský. Pokud konflikt zamrzne, mohlo by to ale podle něj být reálné. Nicméně s podmínkami ve smyslu toho, že se nepokusí využít síly k získání ztracených území. Takovou podmínku muselo dříve akceptovat i západní Německo.

„Předpokládám, že žádný stát aliance nebude mít zájem na tom vzít Ukrajinu do NATO a následně jí pomoci v konvenční válce proti jaderné velmoci, Rusku, dobývat původní území,“ říká. Úskalí totiž tkví v často skloňovaném článku 5 Washingtonské úmluvy o kolektivní obraně.

Obavy z aktivace článku 5

Článek přímo neříká, že v případě vojenského napadení jednoho z členů ostatní země automaticky aktivují své obranné plány a vyšlou na pomoc vojáky. Podle Bahenského je to tak přesto všeobecně přijímáno, což má samo o sobě hodnotu. „A odstrašení stejně jako důvěra v bezpečnostní záruky na tom stojí,“ vysvětluje. Problém by pak byl, pokud by vojenská pomoc nepřišla kvůli obavám ze zapojení dalších států. To by mohlo jeho slovy oslabit „kredibilitu aliance uvnitř i navenek“.

Pro alianční země bude patrně zásadní zachovat vůči Ukrajině i přes některé neshody jednotný přístup. Dojít ke kompromisu ale může být obtížné. Státy přislíbily Ukrajině členství už na summitu v Bukurešti v roce 2008, nestanovily ovšem žádný termín vstupu ani konkrétní obrysy přístupových jednání.

Bahenský připomíná, že západoevropské státy tehdy spolu se Spojenými státy za prezidenta Bushe chtěly přizvat Gruzii a Ukrajinu do NATO. Západní Evropa je ale tehdy brzdila. „Mimo jiné i z toho důvodu, že jim přišlo, že na Ukrajině je nízká veřejná podpora pro připojení k alianci nebo že oba státy mají problémy s korupcí nebo s civilním řízením ozbrojených sil. Takže ty státy tehdy nedostaly membership action plan, ale v rámci diplomatického kompromisu byla tehdy vyjednána formulace, že se jednou stanou členy aliance, jen nebylo řečeno kdy a nic to fakticky neznamenalo,“ upozorňuje.

To bylo ale ještě před anexí Krymu a vypuknutím konvenčního vojenského konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Dnes má případný vstup do NATO podporu naprosté většiny Ukrajinců. Agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na poznatky průzkumu kyjevského sociologického institutu napsala, že pro vstup je 89 procent Ukrajinců. Mírně vyšší je číslo na západně a nižší na východě.