Protože jsem Záhřeb trochu znal, šel jsem najisto. Věřil jsem, že i po třiceti letech budou mít výbornou rybí polívku v jednom takovém malém podniku na trhu u katedrály a ta polévka čili riblja juha se bude jíst na vratkém stolku, kolem budou poskakovat vrabci, žadonit o drobky z bílého chleba a do toho budou z trhu vonět třeba nakládané okurky a ovčí sýr.
Vlak z Rijeky směrem na Záhřeb rychle za městem vystoupá do závratných výšin. Náhle se otevře impozantní pohled na Kvarnerský záliv, z něhož se vynořují ostrovy Cres a Krk, ty vzdalující se objekty neukojené touhy. Nebylo nám přáno na nich stanout, kola neokusila jejich půdu, odvaha ke zdolání hrozivého mostu Krckého či snad Krkovského, jenž kdysi nesl maršálské jméno Titov most a nějakou dobu byl nejdelší v Evropě, nebyla v našich myslích nalezena. Nyní jsem ho sledoval z dálky několika kilometrů a loučil se s mořskou vidinou.
Na stole v zámecké krčmě trůnil hrnec s mušlemi, z něhož se jemně kouřilo. Vedle byl hrnec prázdný, do něhož se měly prázdné skořápky po vydlabání obsahu přemístit. Naproti visel na zdi naivní portrét vlasatého muže s velkým nosem a povislým knírem, takže vypadal jako člen nějaké hardrockové skupiny ze sedmdesátých let. Byl to poslední potomek chorvatského šlechtického rodu Frankopanů, básník a národní hrdina Fran Krsto Frankopan. Své hrdinství potvrdil popravou stětím 18. dubna 1671 ve Vídeňském Novém Městě.
Noční pohled z výšky asi dvou set metrů na zářící městečko Bakar, jehož světla se odrážela v temnotě mořské hladiny, vypadal romantičtěji, než byla denní skutečnost. Ale pořád to byl pohled hrozivý, přitom krásný. Na mapě jaderského pobřeží vypadá Bakarski zaljev jako takový hluboce vykousnutý oblouček do pevniny, takže trochu připomíná fjord nebo prostě nějakou skrytou zátoku, ne-li přímo zátočinu. Geolog by vysvětlil, že tam kdysi bylo krasové údolí, kterému se nějak provalilo hrdlo, takže ho zalilo moře.
Plán to byl dokonalý. Dopravit se do Rijeky, tam se i s bicykly nalodit na trajekt, přeplout na ostrov Cres a pak na těch elkolech dojet na ostrov Lošinj, kde nás čekala kuča zapůjčená od laskavých přátel. Ach, jaký to báječný plán: samozřejmě, kola s sebou, na ostrově se výborně jezdí na kolech, nanejvýš vrazíte do zmatené ovce, provoz minimální, výhledy mořské, prostě úžasné, dobro došli!
Blanka Čechová vystudovala práva, tvůrčí psaní v Oxfordu, s Ladislavem Smoljakem napsala knižní rozhovor, poté se provdala za rybáře z Dalmácie a zůstala žít v Chorvatsku. Oblíbenou letní destinaci Čechů zná jako své boty – a to doslova, jelikož spolu se svými dětmi zemi projela dodávkou a prošla, k několika svým románům o Jadranu loni přidala netradičního průvodce. Jak se na dalmatském venkově cítí pražská intelektuálka?
Chorvatská pláž Zlatni rat, nacházející se v luxusním letovisku Bol na ostrově Brač, je známá svou proměnlivostí, obzvláště během podzimních bouří na Jadranu, které pravidelně mění její tvar. Tentokrát však došlo k něčemu neobvyklému. Bouře spojená s tlakovou níží Boris, která způsobila ničivé povodně i v České republice, zanechala pláž Zlatni rat zdevastovanou – části pláže byly rozmetány a část odplavena do moře.
Čech zadržený letos v červnu v Chorvatsku v souvislosti s výbuchem, který zabil dítě, je už nějakou dobu zpět v České republice. V rozhovoru pro ČTK to řekl český velvyslanec v Záhřebu Milan Hovorka. Trestní řízení podle něj pravděpodobně do Česka ještě předáno nebylo. Chorvatská policie v červnu uvedla, že vyšetřuje 46letého českého občana v souvislosti s výbuchem u města Obrovac, který usmrtil dítě a další lidi zranil.
Chorvatsko se od nového roku vrátí k povinné vojenské službě. A nejsou sami. K povinné vojně se postupně vracejí i další země. Zjišťují, že profesionální armáda nemusí v případě konfliktu velkého rozsahu stačit. Naposledy se od letoška k povinné službě v armádě vrátilo Lotyšsko. Stejný krok zvažuje v souvislosti s aktuální bezpečnostní situací v Evropě po švédském vzoru také Německo. Debaty o probíhají i ve Francii nebo Srbsku. Služba v chorvatské armádě potrvá dva měsíce, řekl ministr obrany Ivan Anušić.
Chorvatsko od Nového roku znovu zavede povinnou vojenskou službu. Služba v armádě potrvá dva měsíce, uvedla agentura AP s odvoláním na vyjádření chorvatského ministra obrany Ivana Anušiće. Tento krok Záhřebu agentura spojila s rostoucím napětím v Evropě po ruském útoku na Ukrajinu. Připomněla ale také závody ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech minulého století zažil krvavou válku po rozpadu Jugoslávie. Rozhodnutí znamená návrat k branné povinnosti, kterou Chorvatsko pozastavilo v roce 2008.
Chorvatské pláže zažívají v posledních týdnech neobvyklý problém: ryby okusující plavce. Tento neobvyklý jev přitahuje pozornost odborníků i veřejnosti. Podle expertů jsou hlavními pachateli malé rybky – druh cejna, které lákají zejména jizvy, mateřská znaménka a drobné rány na lidské kůži. Tito malí obyvatelé Jadranu mají ve zvyku hledat potravu tím, že odstraňují parazity z větších ryb či savců, a lidské tělo pro ně může být snadným cílem, píše Bild.
Mnohahodinové čekání na pražském letišti, nejistota a rozčarování z chování letecké společnosti Ryanair. To zažívali cestující z Prahy do chorvatského Zadaru, kteří doslova celou sobotu proseděli v odletové hale ruzyňského Letiště Václava Havla. Do Zadaru přitom měli odletět v 7.50. Ale ani kolem 22. hodiny, kdy redakce Echo24 hovořila s českou rodinou cestující do Chorvatska, nebylo přesně jisté, v kolik hodin mají odletět. O půlnoci se další informace o zpožděném letu posunuly na 1.10.
Do Chorvatska letos opět jako každý rok zamíří přibližně 850 tisíc Čechů. Někteří ale tvrdí, že se pro ně stala dovolená v Chorvatsku příliš drahá a začali vyhledávat jiné a levnější destinace. Hitem letošního léta je Albánie. Ředitel chorvatského turistického sdružení ale tvrdí, že z hlediska cen je Chorvatsko stále konkurenceschopnou středomořskou destinací a má podobné ceny, jako třeba Italové, Španělé nebo Řekové. Vyzývá ale, aby byli provozovatelé ubytování se stanovováním cen opatrní.
Oslabení koruny se může promítnout i do dražší dopravy. Kromě vyšších cen za naftu a benzin dochází k vyšším poplatkům za dálniční mýtné, které jsou rovněž v eurech. V kurzu jsou také letenky a jízdenky na vlaky a autobusy. Například z Prahy do 780 kilometrů vzdálené chorvatské Rijeky můžete jet přímým vlakovým spojením za 1084 korun, autem to vyjde na 2737 korun a letenky do této destinace začínají na ceně 3 510 korun.
Školáci napříč Českou republikou si v pátek vyzvednou vysvědčení, pokud nezamíří ještě do cukrárny, rovnou odjíždí s rodiči na dovolenou. Takový je plán tisícovek Čechů, kteří zamíří na začátku léta do zahraničí nebo do jiných koutů republiky. Jako již tradičně se české rodiny vydávají na letní dovolenou do slunného Chorvatska, kam jezdí především osobními automobily a proto se o víkendu očekává abnormální dopravní situace. Policie na to konto posiluje dálniční kontroly, pořádkové i dopravní hlídky, České dráhy zase posilují železniční spoje.
Léto se českým dovolenkářům prodraží i v oblíbené destinaci na Jadranu. Návštěvníci Chorvatska si připlatí především za ubytování, dopravu a turistické poplatky. Od počátku roku 2024 totiž vešel v platnost nový zákon o cestovním ruchu, který umožňuje regulovat nával turistů podle místních samospráv. Důvodem je turistická přetíženost některých přímořských měst a nápor, který přestává být udržitelný. Za zdražování může měnová politika, inflace a přechod jadranské země na euro.
Na chorvatském ostrově Hvar vypukl v neděli odpoledne rozsáhlý požár. V kopcovité oblasti vzplál lesnatý porost a na místě je velké množství hasičů, informoval web Dalmacija danas. Na záběrech zveřejněných na webu je vidět rudé plameny šlehající z lesa nad městem Hvar a hustý šedý dým. Podle zdrojů webu Dalmacija danas se oheň začal přibližovat k obytným oblastem a obyvatelé města preventivně polévají okolí svých domů vodou.
Letní prázdniny jsou tady a Chorvatsko, Itálie nebo Rakousko očekává nával českých turistů. Tisícovky Čechů se balí, chystají a odjíždí za mořem do zahraničí. Letošní dovolená se ale může nebezpečně prodražit průměrně až o 5 procent. Hlavním důvodem stoupající inflace, zdražování pohonných hmot napříč Evropou a především oslabení české koruny vůči euru, která může ještě klesat. Kromě jídla, pití a pohonných hmot zdraží i suvenýry.
Chorvatská policie v pátek uvedla, že vyšetřuje 46letého občana České republiky v souvislosti se středečním výbuchem u města Obrovac, který usmrtil dítě a další osoby zranil. Po provedení příslušných úkonů bude muž vzat do vazby. Zadržení Čecha potvrdil ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle kriminalistů muž dopustil, aby si dítě odneslo výbušné zařízení nalezené na vojenském cvičišti. Dítě ho následně přivedlo k explozi během neplánované zastávky kvůli poruše vozidla.
Při výbuchu auta poblíž chorvatského města Obrovac nedaleko Zadaru zemřelo dítě a tři lidé byli zraněni. Podle místních novin Zadarski list se jednalo o občany České republiky. List rovněž uvedl, že kriminalisté mají podezření, že se ve voze nacházelo výbušné zařízení. K explozi došlo ve středu večer okolo 18. hodiny na odpočívadle okresní silnice mezi obcemi Bilišane a Bogatnik. Podle svědků, které Zadarski list cituje, Češi na místě zastavili kvůli poruše vozidla. K explozi došlo ve středu večer na odpočívadle v okolí obce Bilišane.
Blíží se čas dovolených a letních cest, to je chvíle pro cestovní historky. Využívám k tomu tento sobotní fejetonový prostor, navíc jsou volby, to je takový klidný čas pro zážitky osobního charakteru, ze kterých však může vzejít třeba nějaký prospěch i pro ostatní. Nuže stalo se to nedávno, v italském přístavním městě Terst. Hrdinou bude lehce stárnoucí muž, jenž se v doprovodu mladší ženy vracel z chorvatské Puly. Muž je zvyklý cestovat hromadnými dopravními prostředky, nečiní mu to problém, i když si uvědomuje, že to má i své slabé stránky. Z Puly přímý spoj, tedy autobus, do Prahy nejezdí.
Jest zde dosti památek z římských dob, napsal v roce 1905 strýci Ondřejovi na pohlednici z Puly malíř Bohumil Kubišta, jenž tam sloužil u rakousko-uherského námořního dělostřelectva. Nejprve tam byl v tom roce 1905 na vojně a pak tam nastoupil v roce 1913 už jako rakouský důstojník a přečkal tam v pevnosti Punta Christo skoro celou první světovou válku.
Jak to tedy bylo s tou krvavou nohou, kterou jsem minule skončil v Rijece? Na to se ovšem posuneme o trochu dál, do krásné Opatije. Bylo to dávno, v létě 1996, Jugoslávie již byla minulostí a chorvatská vojska právě rok předtím bleskovou tankovou operací Bouře zdolala zbytky srbského protivníka a vyčistila otčinu, takže když jsem přiletěl do Záhřebu, bylo výročí a všude vlály vlajky a obrazy vítězného prezidenta Franja Tudjmana zdobily každý roh a nároží.
Město Rjeka (Fiume), 50 000 obyvatel, je největší přístavní město v zemích koruny uherské a po Terstu nejdůležitější přístav celé říše. – Tak to stojí v průvodci Moře Adriatické vydaném Českým odborem slovinského alpského družstva v roce 1911. Listuju v něm teď dodatečně, když jsem z krátké cesty na Istrii zas zpátky: píše se tam, že český turista „není zde pouze zvědavým cizincem, nýbrž má tu takřka domácí právo jakožto příslušník jedné ze slovanských větví obývajících říši rakousko-uherskou“. Ta říše bohužel trvala po vydání průvodce už jen pár let.
Chorvatské parlamentní volby vyhrála středopravá vládní strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) premiéra Andreje Plenkoviče, která získala 60 křesel ve 151členném parlamentu. Opoziční koalice neformálně vedená prezidentem Zoranem Milanovičem a jeho Sociálnědemokratickou stranou (SDP) bude mít 42 křesel. Podle dnešních informací chorvatských médií to vyplývá z průběžných výsledků po sečtení téměř 98 procent volebních okrsků. K volbám přišlo téměř 62 procent voličů.
Televize Nova vysílá čtvrtý týden seriál Policie Hvar. Námětem jde v podstatě o pokračování série Na vlnách Jadranu, kterou vloni vyprodukovala televize Prima: obě díla pojednávají o tom, že na chorvatských plážích operují smíšené česko-slovenské policejní týmy a řeší kriminální případy, jež se staly českým a slovenským turistům. Primácký výdobytek jsem bohužel neviděl, takže neznám jeho rámování, zato dosavadní epizody nováckého jsem sledoval pozorně, a proto konstatuji, že nejde jen o dílo pitomé a odbyté, ale taky o dílo nemravné.
Oběťmi sobotního leteckého neštěstí v Rakousku jsou s největší pravděpodobností Češi. V tiskové zprávě to v neděli uvedla hornorakouská policie. Zároveň zdůraznila, že se totožnost čtyř mrtvých – dvou můžu a dvou žen – stále ještě ověřuje, a to i ve spolupráci s českými úřady. Státní zastupitelství ve Welsu nařídilo pitvu. Malé letadlo vzlétlo z Příbrami a zřítilo se při špatném počasí na horu Kasberg v Horních Rakousích, zhruba 50 kilometrů jihozápadně od Lince. Trosky stroje se úřady pokusí vyzvednou v pondělí.
Chorvatský ministr zahraničí Gordan Grlić-Radman čelí kritice kvůli tomu, že se tento týden během hromadného focení v Berlíně snažil políbit svoji německou kolegyni Annalenu Baerbockovou. Té to bylo evidentně nepříjemné a uhnula mu. Německá média tento incident označila za „útok polibkem“. Chorvatský politik na svém chování nevidí nic špatného. Na záběrech je vidět, jak šéf chorvatské diplomacie potřásá Baerbockové rukou a pak se k ní naklání zřejmě proto, aby ji políbil na ústa.
Chorvatsko předalo Ukrajině všechny své vrtulníky Mi-8, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin na setkání v Pentagonu s chorvatským ministrem obrany Mario Banozicem. "Oceňujeme neochvějné odhodlání Chorvatska pomoci Ukrajině. Vidíme to na četných dodávkách vojenské techniky, včetně všech vrtulníků Mi-8," prohlásil Austin. Chorvatsko vyslalo své jednotky k nasazení bojových skupin NATO v Polsku, Litvě a Maďarsku a poskytlo humanitární pomoc Ukrajině. "A to vše skutečně mění situaci v ukrajinském boji za svobodou," řekl v pátek Austin.
Předsezónní odhady hovořily o tom, že by letos do Chorvatska mohl zavítat více než milion Čechů. Rekord možná letos nakonec nepadne, ale i tak by navzdory mediální panice kolem enormních cen, kvůli kterým zahraniční turisté podle některých zpráv doslova omdlévají, mohlo podle odhadu Jana Papeže z Asociace cestovních kanceláří přijet až 900 tisíc českých turistů.
