Domácnosti nadále trápí často až nezvladatelné ceny energií a lidé si při pohledu na své konečné vyúčtování kladou otázku, jak by se mohli ve spotřebě elektřiny alespoň trochu uskromnit. Odpověď na to však příliš nepotěší. V dnešní době totiž to, že lidé nebudou tolik svítit nebo topit, nehraje tak zásadní roli. Cena silové elektřiny, která se do konečné faktury propisuje nejvíce, je rekordně vysoká.
Píšeme na těchto stránkách občas kriticky o Fialově vládě, proto je třeba zmínit i jeden podstatný úspěch z minulého týdne (a ovšem hned se podivit interpretaci, jakou tomu náš premiér o víkendu dal). Evropská komise publikovala jakési definitivní znění tzv. delegovaného aktu o taxonomii. Samotný princip taxonomie, v níž se zdroje energie dělí na čisté, udržitelné a špinavé a podle toho jsou uměle zvýhodněny či znevýhodněny, je skandální. Přesto musíme kvitovat, že mezi čistými, respektive udržitelnými zdroji se ocitlo jádro a teď i plyn.
Pokud si zákazníci nezvyknou na vyšší ceny skleněných produktů v obchodech, bude to znamenat konec skláren v Čechách. V současné době totiž bojují skláři s vysokými cenami energií a také surovin. Situace je pro některé tak neúnosná, že raději volí zavření podniků než se snažit udržet své podnikání při životě.
Vláda Petra Fialy finišuje s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Má ho představit ve středu. Musí se v něm vypořádat s několika velkými výzvami. Slíbila, že proti původnímu návrhu Andreje Babiše sníží rozhazování státu přinejmenším o 80 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura zatím neohlásil, kde konkrétně se budou výdaje státu snižovat. V České televizi už ale řekl, že díky inflaci, která šplhá do rekordních výší, stoupnou proti očekávání příjmy rozpočtu o 61 miliard korun. Je to přirozené.
Zdražování energií bude probíhat po celý rok a pocítí to řada domácností. Od začátku ledna totiž vzrostly ceny elektřiny i plynu od dodavatelů, kteří zdražování dlouhou dobu avizovali. Po pár měsících však dochází k dalšímu růstu cen, jako například u společnosti innogy. Ta od března plánuje zdražení plynu o 19 procent a elektřiny o 14 procent. I když společnost uvádí, že většina odběratelů má fixaci a zdražení je tak nepostihne, tak do budoucna mohou počítat s výrazně dražšími energiemi.
Nejvíce elektřiny v Česku se loni v listopadu i prosinci vyrábělo z hnědého uhlí. V prosinci 2021 činil podíl hnědého uhlí na celkové výrobě elektřiny 41,2 procenta a v listopadu 38,8 procenta. Na druhém místě byly jaderné elektrárny, které se na celkové výrobě elektřiny v tuzemsku podílely v prosinci z 33,9 procenta a v listopadu z 35,5 procenta. S odkazem na interaktivní modul oborového webu oEnergetice.cz to uvedl mediální zástupce energetické skupiny Sev.en Energy Petr Dušek.
O zatracované uhlí byl loni enormní zájem. Po covidovém nuceném útlumu ekonomiky masivně vzrostla poptávka po elektřině, a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Muselo se tedy vzít na milost uhlí, které pokrylo nárůst celosvětové poptávky po elektřině o více než polovinu. To příliš nenahrálo snahám o dekarbonizaci ekonomiky, emise uhlíku kvůli znovuzapojování fosilních paliv citelně vzrostly. Vysoký zájem táhl cenu uhlí nahoru, na energetické krizi tak stále vydělávají hlavně těžaři.
Jakkoliv je pro nás tématem posledních dnů hlavně splašená koruna, pro eurozónu je to spíš inflace. Prezidentka ECB Lagardeová totiž podle svých čerstvých slov očekává, že inflace se letos stabilizuje a pak postupně zpomalí. Prý sice zpomalí méně, než se až dosud čekalo, ale zpomalí. Nu – to je výrok Chytré Horákyně.
Nová politická garnitura je u vlády měsíc. Ale žijeme v tak neobvyklé době a nové skutečnosti se do našich životů derou s takovou vehemencí, že o nějakých sto dnech hájení pro vládu nemůže být řeči. Přebrala řízení ve chvíli, kdy stát zasahoval bezprostředně do života ohromné skupině lidí. Tito lidé nemohou své životy na sto dní přerušit a čekat, až se noví ministři zorientují a čeho se dobere premiér. Běží jim životy.
Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy.
Velmi citelné zdražení energií lidé nepocítí jen při pohledu na své účty, ale i při běžných aktivitách jako je například sportování. Především provozovatelé sportovních vytápěných hal nebo bazénů se potýkají s problémy, které je donutily zdražovat a upravovat podmínky pro zákazníky. Cenu za hodinové plavání navýšil bazén v pražském Podolí, úpravu ceníku nevylučují ani lázně Axa, kde tradičně platí vstupné koruna za minutu.
Rusko omezilo dodávku zemního plynu do Evropy kvůli sporům s USA ohledně situace na Ukrajině, která chce vstoupit do NATO. Z Ruska teče do Evropy o 25 procent plynu méně. Řekl to šéf Mezinárodní energetické agentury (IAE) Fatih Birol. „Za energetickou krizi si může sama Evropská unie,“ reagoval na prohlášení ruský vicepremiér Alexander Novak. Ruský vicepremiér Novak se ohradil proti obvinění IAE, která tvrdí, že za energetickou krizí v EU stojí Moskva, která zadržuje a „podkopává“ dodávky plynu do Evropy.
Aby stavitelé dostáli novým pravidlům a dosáhli téměř nulové energetické spotřeby, musejí se mnohem více zaměřit na celkovou architekturu domu a „nedostatky“ dohánět například instalací střešních solárů nebo využíváním rekuperace. Čerpání energie z obnovitelných zdrojů tak začíná nabývat stále větší důležitosti a spoléhat se pouze na tloušťku tepelné izolace nebo modernější okna už lidem stačit nebude.
Premiér Petr Fiala (ODS) hovořil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem o českém předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku, či o energetice. Sdělil mu, že Česká republika potřebuje, aby jádro bylo považováno za čistý zdroj. Vláda je podle něj také připravena přidat peníze na předsednictví na základě stanovených priorit, pokud to bude nutné k dostatečnému organizačnímu zajištění. Michel dorazil do Strakovy akademie ve čtvrtek dopoledne.
Je to ukázková lekce, jak se během pár měsíců z odborného a složitého tématu, které nezajímalo ani ty, které zajímat mělo, stane to nejvíc lidové téma, které zajímá úplně každého. Zajímá ho proto, že mu zcela zásadně zasáhne do jeho životní úrovně. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, v Evropě známé pod značkou Green New Deal (Nový zelený úděl), vstoupilo do velmi lidové fáze výrazně dřív, než jeho strůjci očekávali. Směřování energetiky se během toho budou snažit ovlivnit klíčoví hráči. Jaké mají dnes zájmy?
Kritiku ze strany některých států přinesl návrh Evropské komise (EK), že by v budoucnu mohlo být jádro uznáno jako čistý zdroj energie. Proti je kromě Německa také Rakousko, jehož ministryně volila směrem ke Komisi ostrá slova a hrozí jí žalobou. Rakouská asociace větrné energie (IG Windkraft) mezitím uvedla, že Rakousko stále spotřebovává až 11 % energie, která pochází z atomu.
Až několik set tisíc domácností musí do září stihnout vyměnit zastaralé kotle, jinak jim hrozí padesátitisícová pokuta. Začne totiž platit nová vyhláška, která zakazuje používání kotlů 1. a 2. emisní třídy na tuhá paliva, tedy dřevo a uhlí. Topenáři už avizovali, že zcela jistě nestihnou všechna zařízení vyměnit.
Evropská komise vypustila na Nový rok do britského deníku The Financial Times, který funguje jako tradiční kanál řízených úniků připravovaných bruselských dokumentů, testovací balonek. Návrh, v němž zařazuje jadernou energetiku spolu s plynem dočasně mezi zelené zdroje. Podle takzvané evropské taxonomie, která kádruje různé obory na zelené a špinavé a určuje tím cenu jejich financování a pojišťování, je právě zařazení mezi zelené cestou k nejlevnějším úvěrům a pojistkám.
Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství navrhl vyvázat se kvůli rostoucím cenám energií z unijního Green New Dealu. Důkazem, že na trochu radikálnější myšlenky nepotřebujeme čekat, až k nim dospěje prezident, budiž tento Salon Týdeníku Echo. Konal se 23. 12. a přišli do něj jak zástupci minulé a nové vlády, exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) s místopředsedou sněmovny za ODS Janem Skopečkem, tak i aktivisté – „zleva“ ředitel české pobočky Greenpeace Jan Rovenský, „zprava“ šéfka spolku Pro dostavbu JE Temelín Ivana Kerlesová.
Příspěvky na bydlení by se mohly pro letošek kvůli zdražení energií zvýšit. Na dávku by mohlo dosáhnout také více lidí. Vláda schválila návrh novely, která navyšuje částky pro výpočet podpory. Kabinet by mohl případně také rozhodnout o dalším navýšení, pokud by ceny dál rostly. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Předlohu vláda posílá do Sněmovny, projednat by ji chtěla zrychleně v legislativní nouzi. Pětikoalice má v dolní komoře většinu 108 hlasů.
Začíná těžký rok. Nový premiér Petr Fiala v novoročním projevu řekl, že nejtěžší v historii České republiky. Není s tím názorem sám. Je hodně rozšířený a zdaleka se netýká jen naší země. Pro celou Evropu to bude nejspíš nejtěžší rok od konce studené války v roce 1989. Ale náročný bude pro celý Západ. Ty těžkosti však nepřinesla žádná přírodní pohroma. Pandemie čínského koronaviru byla jen katalyzátorem rozhodnutí, která si na sebe západní svět ušil sám.
Zdražování, kam se člověk podívá. V podobném duchu se nesl uplynulý rok 2021 a ani na začátku toho nového se situace nevyvíjí optimisticky. Naposledy se výrazné zdražení energií dotklo i známého pražského sportoviště Hamr. To na svých webových stránkách uvedlo, že mu vzrostly ceny energií až o 800 %, kvůli čemuž omezilo svůj provoz.
Řízený únik informací z útrob Evropské komise, který, jak už to bývá u klíčových ekonomických otázek, se provedl přes stránky The Financial Times, přinesl naději, že dopady největšího ideologického experimentu od dob druhé světové války Green New Dealu by nemusely být děsivé, jak se to jevilo podle původních plánů Bruselu.
Krize vysokých cen energií na české domácnosti dopadne s novým rokem ještě citelněji, než tomu bylo doposud. Ačkoliv někteří největší dodavatelé elektřiny, jako například ČEZ, slibovali, že nebudou měnit ceníky, těžká situace na velkoobchodním trhu je donutila ceny navýšit. Za elektřinu si připlatí od ledna všichni, protože zdražení oznámil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Největší šok při pohledu na vyúčtování však zažijí lidé, kterým končí smluvená fixace. Těm se mohou platby za elektřiny až zdvojnásobit.
Návrh Evropské komise (EK) zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie je dobrý signál, je to jeden z klíčů k energetické soběstačnosti, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na informaci, kterou dnes uveřejnil list Financial Times. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) možnost využít jádro a plyn po přechodné období jako náhradu uhlí umožní ČR postupně přejít na klimaticky čisté zdroje. Česko k zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice dlouhodobě vyzývalo.
Nový rok se pro řadu domácností stane náročnější než v minulých letech. Může za to další zdražování, které dopadne i na život lidí v hlavním městě. Už letos se totiž zvedla cena tepla a k tomu se přidává zvýšení ceny vody o 6 procent, plynu o 7 procent a znatelný nárůst ceny svozu odpadu. Ten by se mohl zvýšit až o dvojnásobek. Další navyšování nákladů kritizuje pražská opozice v čele s ODS. „Bohužel, jde patrně jen o snahu zneužít situace, kdy vše zdražuje, a vybrat od lidí víc peněz,“ kritizuje plány koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu pražská zastupitelka Občanských demokratů Alexandra Udženija.
Vláda dnes schválila soubor opatření, který připravovala skupina ministrů financí, práce, průmyslu a životního prostředí kvůli vysokým cenám energií. Lidem má pomoci zvýšení příspěvku na bydlení, v souvislosti s tím se připravuje návrh novely zákona o státní sociální podpoře. Využít bude možné také mimořádnou okamžitou pomoc, pro podnikatele se rozšíří program Záruka v souvislosti s vynucenou změnou dodavatele energií. Vláda zároveň oznámila, že od 1. ledna pozastavuje program Antivirus B.
S tuhou zimou, která dopadla na Evropu, pomáhají bojovat nákladní lodě s dodávkami zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Ceny zemního plynu v Evropě se v důsledku toho už šestým dnem snižují, což je nejdéle trvající pokles za více než rok. Cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu se v úterý dopoledne snížila o více než osm procent na 98 eur (2450 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později část ztrát smazala a odpoledne vykazovala pokles asi o tři procenta na 104 eur.
Vláda bude ve středu jednat o pomoci lidem postiženým prudkým růstem cen energií. Měla by veřejnosti představit řešení, na kterém se v úterý dohodli předsedové koaličních stran. Kromě toho má vláda schválit i úpravu protiepidemických opatření, jednat bude například o povinném testování zaměstnanců bez třetí dávky očkování. Měla by také rozhodnout, jak se budou v příštím roce vyvíjet platy ve veřejné sféře. Koaliční špičky o tom debatovaly v úterý, ale výsledek nesdělily. Oznámit ho chtějí až po středeční schůzi vlády.
Zatímco Evropa zažívá vážnou energetickou krizi, nizozemská vláda potvrdila, že od 1. ledna budou moci uhelné elektrárny v zemi, včetně elektrárny RWE v Eemshavenu, fungovat pouze na 35 procent své kapacity. Podle energetického ekonoma Hanse van Cleefa z ABN AMRO to ohrožuje bezpečnost dodávek energie. Děje se tak navíc v době, kdy Francie byla nucena z bezpečnostních důvodů dočasně odstavit několik svých reaktorů a některé země naopak provoz uhelných elektráren zvyšují kvůli nedostatku elektřiny.
