KOMENTÁŘ

Piráti jdou po uhlí

KOMENTÁŘ
Piráti jdou po uhlí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Tři menší vládní strany jsou vysávány občanskými demokraty, v případě Pirátů zřejmě i STANem. Kolem pětiprocentní hranice se rozprostírá pásmo tísně, v němž je normální dělat radikální, ať už vážně, nebo symbolicky myšlené návrhy. Takhle se všeobecně vysvětluje pokus předsedkyně kdysi konzervativní TOP 09 Markéty Pekarové Adamové uzákonit stejnopohlavní sňatky. Můžeme jako pokus hlavně nějak zaujmout hodnotit i návrh Jakuba Michálka z Pirátské strany na mimořádné a dočasné vyšší zdanění uhlobaronů?

Piráti tak chtějí kompenzovat domácnostem vyšší výdaje za elektřinu a vůbec inflaci. Podle Michálka to má tu výhodu, že neprohloubí dluhy státu. Navíc, připomíná, podobnou daň na „energobarony“ nedávno oznámil ministr financí Rishi Sunak ve Velké Británii – konzervativec. Pokud se Piráti Brity budou inspirovat věrně, mají se české uhelné elektrárny nač těšit, neboť Sunak vezme daným firmám 25 procent zisku.

V Británii se toto mimořádné dočasné zdanění týká firem ropných a plynařských, u nás je – a v tom Michálek myslí logicky – stále největším výrobcem elektřiny uhelný sektor. Je pravda, že zisk z megawatthodiny uhelné elektřiny stoupl za poslední dva roky násobně, Michálek dovozuje, že desetkrát.

Ale: v delším horizontu je uhlí uměle, hlavně systémem emisních povolenek, znevýhodněno tak, že například v ČEZ vycházejí z toho, že uhelné elektrárny budou nerentabilní tak, že se jich většina v České republice zavře už před rokem 2030 (!). Připomeňme, že Fialova vláda do programového prohlášení jako datum odklonu od uhlí vepsala rok 2033 a obezřetně to podmínila větou: „Uhelné elektrárny budou odstavovány pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit.“ Od Pirátů je to zřejmě pokus ten umělý odklon ještě urychlit.

Strategického na tom není nic. Česká republika sází do budoucna na dominantní výrobu elektřiny z jádra, což s našimi podmínkami jediné dává smysl. Pokud bychom do roku 2050 stihli postavit šest nových reaktorů, spolu s dvěma běžícími bloky v Temelíně by snad jádro pokrylo dvě třetiny elektrické spotřeby. Do té doby, než nakrásně rozšíříme náš jaderný park, potřebujeme získávat stabilní elektřinu ještě z jiného zdroje.

Plyn vinou geopolitiky momentálně vypadává ze hry. Zůstávají zdroje obnovitelné (OZE) nebo uhlí – to je to skutečné, vskutku strategické dilema, nad nímž se vláda má zamýšlet. Že pro obnovitelné zdroje hlasuje ČEZ, který si k tomu před rokem napsal a zveřejnil zelenou strategii, nesmí znamenat, že pro ně bude hlasovat i česká vláda. Je to naopak: management ČEZ naplňuje především vůli státu, který firmu ze 70 procent vlastní. Úplně opomíjejí skutečnosti, že OZE dál zůstávají drahé a nespolehlivé a že pořád nikdo nevyřešil záhadu, jak energii z nich ve větším objemu ukládat.

Nadějně se teď zachovalo ministerstvo průmyslu svým odmítnutím vpustit do tzv. kapacitních aukcí, tedy mezi příjemce státní garance v příštích třech letech, větší fotovoltaické elektrárny – neboli lidi, jimž by někdo jiný než Piráti mohl říkat solárbaroni. Dobře že se Jakub Michálek, asi nechtě, toho základního dilematu – OZE, nebo uhlí – dotkl.