Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi.

Lídři vyzvali k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezónou. Ve snaze regulovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu rovněž pověřili Evropskou komisi, aby prověřila možnosti zavedení cenových stropů, o nichž mluví zvláště jihoevropské země.

Evropský blok se kvůli ruské agresi připravuje na postupné ukončení dovozu fosilních paliv, jejichž prodej zajišťuje Moskvě klíčové zdroje na financování válečného tažení. Lídři se na summitu v principu shodli na částečném zákazu dovozu ropy, v srpnu začne platit dříve dohodnuté embargo na import uhlí. Plyn, na jehož přísunu jsou unijní země nejzávislejší, zatím není na pořadu dne, mnoho států však na ukončení jeho odběru tlačí.

„Musíme mít jasnou odpověď na to, jak se opravdu zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska,“ řekla po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Rusko je nejen nežádoucím, ale i nespolehlivým dodavatelem a EU se musí připravit na možná omezení ze strany Moskvy, dodala.

Summit se podle ní shodl na cestách, kterými by unie měla ruské energie nahradit. Patří mezi ně zejména urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům. Šéfové států a vlád podpořili mimo jiné urychlené vydávání povolení pro obnovitelné projekty a investice do solárních, vodních větrných, vodíkových zdrojů či tepelných čerpadel.

Komise v polovině května navrhla využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík až 300 miliard eur (7,4 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů měly sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.