Německá vláda chce, aby odstavené uhelné elektrárny zůstaly déle v pohotovostním stavu a v případě potřeby mohly začít vyrábět elektřinu. Mohly by tak vykrýt eventuální problémy s dodávkami plynu z Ruska, napsala ve středu agentura AP. Kabinet kancléře Olafa Scholze ale trvá na cíli, že do roku 2030 Německo přestane vyrábět energii z uhlí.

Návrh zákona se týká uhelných i ropných elektráren, které by měly přestat vyrábět v letech 2022 a 2023. Do roku 2024, kdy se Berlín plánuje zbavit závislosti na ruském plynu, by tyto elektrárny měly zůstat v pohotovosti. Berlín se totiž obává, že Rusko v reakci na západní sankce sníží či zcela ukončí dodávky plynu, který je klíčovou komoditou pro německou energetiku. Odstavené elektrárny mají tak zůstat ve stavu, kdy by v případě nutnosti začaly znovu fungovat a vyrábět elektřinu.

„Záměr ukončit využívání uhlí v Německu nejpozději do roku 2030 a klimatické cíle jsou i nadále platné,“ uvedla mluvčí německé vlády Christiane Hoffmannová. Podle kabinetu opatření navíc nenavyšuje emise skleníkových plynů. Stalo by se tak jen v případě, že by elektrárny musely začít v nouzové situaci vyrábět elektřinu.

Podle německého statistického úřadu Destatis v roce 2021 na černé a hnědé uhlí připadalo zhruba 28 procent výroby elektřiny. Velký vzestup v posledních letech zaznamenaly obnovitelné zdroje elektřiny, které pokryly zhruba 40 procent německé výroby.