Tag: Norsko

Články k tagu

Konzervativci v Norsku neuspěli. Po volbách bude vládnout středolevicový kabinet

Podpora více než 26 procent hlasujících voličů by měla podle předběžných propočtů přinést Dělnické straně 48 mandátů. Spolu s mandáty získanými zamýšlenými partnery do vlády – Stranou středu (SP), která skončí třetí, a s pátou Socialistickou levicovou stranou (SV) – sahá tato středolevicová koalice na dostatečnou většinu kolem 89 poslanců. Vůdce Dělnické strany Jonas Gahr Störe již prohlásil středolevý opoziční blok za vítěze voleb.

Starci a norské moře

Každý rok odlétá do Norska patnáct tisíc Čechů (Moravanů i Slezanů), kteří tam provozují pokus o mořský rybolov. Mnozí z nich se tam znovu a znovu vracejí a nejsou vzácné případy, kdy tam byl někdo už i dvacetkrát a bez rybaření ve fjordech si již nedovede svůj život představit. Jde o poměrně drahou záležitost – takový týdenní zájezd přijde na několik desítek tisíc –, ale rozhodně nejde o zábavu vyšších (středních) vrstev, i když jejich zástupci se tam mohou objevit také.

Před deseti lety v Norsku

Zločinecká kariéra toho muže trvala jenom jeden den, což stačilo k tomu, aby se stal nejmasovějším vrahem moderní norské historie: sedmdesát sedm mrtvých, šedesát devět zastřelených a osm předtím zabitých výbuchem bomby. Jde samozřejmě o Anderse Breivika. Od jeho vraždění uplynulo deset let. Jsou rozumné důvody jeho jméno a jeho čin, či jak to nazvat, nepřipomínat. Tak aspoň připomenu knihu, kterou stojí za to si přečíst.

Soud v Hodoníně svěřil děti do péče Evy Michalákové. Ty jsou ale léta u pěstounů v Norsku

Soud v Hodoníně tento týden formálně svěřil děti Evy Michalákové do její péče. Potvrdila to senátorka Jitka Chalánková, která matku před soudem zastupovala jako její zmocněnkyně, informoval dnes Jakub Cyrani z Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových. „Soud se jednoznačně postavil na stranu matky a ocenil její mnohaletý boj o vlastní děti. Více v tuto chvíli nebudeme s ohledem na děti a na probíhající soudní řízení u štrasburského soudu pro lidská práva komentovat.

Po očkování proti covidu zemřelo v Norsku 23 lidí. U 13 z nich k úmrtí přispěly vedlejší účinky vakcíny

V Norsku vedly vedlejší účinky vakcíny proti koronaviru ve spojení s dalším závažným onemocněním ke smrti u nejméně 13 seniorů, potvrdila to pitva. Úřady zaznamenaly celkem 23 úmrtí nahlášených v souvislosti s očkováním. Norský ústav veřejného zdraví proto aktualizoval průvodce očkováním o některá doporučení týkající se slabých a starších osob, některým už očkování doporučováno není.

Vlády připravují občany na to, že opatření jako roušky a bezpečná vzdálenost mohou trvat měsíce i roky

Ačkoliv i v Česku začíná docházet k první vlně rozvolňování restrikcí, které vlády zavedly kvůli šíření nákazy nového koronaviru, zástupci vlád řady států opatrně varují před tím, že některá opatření, týkající se zejména vyhýbání se osobnímu kontaktu či nošení roušek, mohou trvat minimálně měsíce, v horším případě i další dva roky.

Virus je pod kontrolou, postupně uvolníme opatření, otevřeme školy, hlásí Norsko

Norská vláda dnes rozhodla, že po Velikonocích uvolní některá opatření přijatá kvůli pandemii nemoci covid-19, a koncem dubna tak například začne postupně otevírat školky a školy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle premiérky Erny Solbergové se podařilo šíření koronaviru dostat pod kontrolu, občané nicméně musí i nadále co nejpřísněji dodržovat hygienická pravidla a pracovat pokud možno z domova.

Štědře a pořádně

Pokud se vydáte na cestu po norském pobřeží, budete mít na výběr celkem z osmnácti různých turistických tras, které vás zavedou k úžasným vodopádům, romantickým fjordům i na strmé vrcholky hor. Ať už se ale ocitnete kdekoli, putování dramatickou severskou krajinou vám budou zpříjemňovat originální vyhlídkové plošiny, odpočívadla, kempy, parkoviště i veřejné toalety, na něž běžně narazíte také na stránkách architektonických časopisů po celém světě. Během téměř třiceti let tu vzniklo okolo dvou set padesáti drobných i větších realizací – všechny dohromady přitom spojuje jedna vskutku ambiciózní vize.

Norové jen prodávají převzatá data. Česká předpověď je přesnější, říká meteorolog

Více než na českou předpověď počasí v mobilní aplikaci se Češi často odkazují na norskou. Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder ale tvrdí, že ta česká je pro Česko přesnější, protože porovnává a vyhodnocuje data nejen evropská, ale i lokální, což podle něj norská neposkytuje. Češi jsou zřejmě jediní Evropané, kteří často používají předpověď počasí od cizího státu, řekl ke 100. výročí založení ústavu.

Útoky proti židům. Skandinávie zažila novodobou Křišťálovou noc

Skandinávii sužují stupňující se projevy antisemitismu a koordinované útoků namířené proti lidem židovského vyznání. Ty vyvrcholily o víkendu, kdy se připomínalo 81. výročí takzvané Křišťálové noci. V severských městech se objevily hákové kříže i žluté Davidovy hvězdy nebo popsané židovské památníky. Za incidenty patrně stojí neonacistické hnutí Nordfront (Severská fronta), informují zahraniční média, kupříkladu britský server Independent.

Proč nesekat trávu ve čtyři ráno? Severonorský ostrov chce zcela zrušit pojem času

Na ostrově Sommaröy v severním Norsku od 18. května do 26. července nezapadá slunce. Dát si v létě s přáteli na pláži kávu dvě hodiny po půlnoci je vzhledem k nepřetržitému dennímu světlu podle místních lidí běžná věc. Nyní chce 350 obyvatel ostrůvku zrušit měření času úplně a vyhlásit první „bezčasovou zónu“ na světě, píše deník The Guardian.

Norský státní fond mění strategii, chce omezit závislost na ropě. Z fondu se zaplatí důchody

Norský státní investiční fond, který je největší na světě a který disponuje majetkem zhruba za bilion dolarů, po letech zásadně změní strategii. Prodá podíly ve společnostech, které se zabývají jen průzkumem a těžbou ropy a plynu, podíly v integrovaných energetických společnostech si ale ponechá. Počítá s tím plán, který představila norská vláda a jehož smyslem je omezit závislost na ropě a plynu. Z výnosů fondu vláda plánuje financovat důchody.

Zdechovský: Ne všechny země EU věří závěrům Barnevernetu. Kauzu Michalákové má za otevřenou

Polsko udělilo azyl Norce, které Barnevernet odebral dítě. Další takové případy mohou následovat, protože i v dalších zemích EU leží podobné žádosti o ochranu. Rozhodnutí Polska je první takový signál, že ne všechny země EU věří závěrům Barnevernetu. V rozhovoru pro Echo24 to říká europoslanec a člen výbor pro občanské svobody Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten sleduje i případ odebráním sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání.

Norka prchající před Barnevernetem získala v Polsku azyl

Polské úřady potvrdily udělení azylu norské občance a její dvouleté dceři, která utekla do Polska z obavy, že by jí již druhé dítě mohl odebrat norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. Oznámení následovalo dva dny poté, co se Norsko rozhodlo vyhostit polského konzula v Oslo, který proslul ostrými spory se sociální službou Barnevernet o děti odebírané polským rodičům. Varšava zareagovala recipročně a vyhostila norskou konzulku.

Norsko žádá odvolat polského konzula, který je kritický vůči Barnevernetu

Norské ministerstvo zahraniční vyzvalo Varšavu, aby kvůli „nepřijatelnému chování“ odvolala svého konzula v Oslu. S odvoláním na mluvčího ministerstva Pera Bardalena Wiggena to v úterý oznámila agentura AFP. Konzul se podle ní angažoval v případech dětí, které odebíral norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých Barnevernet.

Krutost nejen vrahů. Stoupenci islamistů posílají rodinám turistek záběry a fotky podřezaných dívek

Nejenže se musejí vypořádat se smrtí svých dcer, nyní jsou rodiny Marene Uelandové a Louisy Vesterager Jespersenové nuceny čelit krutým vzkazům, které jim na sociálních sítích nechávají podporovatelé islamistů, již mladé turistky patrně zavraždili. Na účty rodičů 24leté Dánky a 28leté Norky dorážejí snímky přímo z incidentu i záběry, jejichž pravost ve čtvrtek potvrdily dánské zpravodajské služby, informoval britský Daily Mail. Těla mladých žen byla nalezena v pondělí deset kilometrů od obce Imlíl v Maroku jižně od Marakeše.

Norka, které chtěl Barnevernet odebrat už druhé dítě, získala azyl v Polsku

Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu. „Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala.

Je správné být quislingem?

Před třemi roky měla premiéru první sezona norského seriálu Okupace (Okkupert), dílo přitáhlo mezinárodní pozornost především svou v tehdy aktuální politické situaci explozivní zápletkou. Byla to spekulativní fikce, zachycovala dění v Norsku potom, co část země je okupována ruskou armádou. Moskva se tehdy proti seriálu diplomaticky ohradila, možná trochu zbytečně. Po odvysílání druhé řady, již během podzimu uvedla ČT, už žádné diplomatické protesty nezazněly, nebyl k tomu totiž nejmenší důvod, skoro naopak – ze zmateného děje seriálu vycházejí Rusové skoro nejlíp. Nevím, jestli to byl autorský záměr, ten seriál od začátku a v druhé sérii zvlášť působí dojmem, že jeho autoři žádný jasnější záměr ani neměli, prostě se těch osm dílů snažili nějak, jakkoli, dotlačit k finále.

Letadlová loď USA přetnula polární kruh. Manévry nedaleko ruských hranic

Poprvé po třiceti letech přetnula polární kruh americká jaderná letadlová loď a zamířila do Arktidy. Informuje o tom dnes ruský tisk, který přítomnost západních vojenských plavidel v polárních oblastech poblíž Ruska pečlivě zaznamenává. Letadlová loď Harry Truman se má u norských břehů účastnit manévrů Trident Juncture 2018, největších v regionu od konce studené války. Vojenského cvičení za účasti 40.000 vojáků, které začne příští týden, se účastní třicítka zemí. Českou armádu zastoupí především 25. protiletadlový raketový pluk ze Strakonic, který bude v příštím roce členem uskupení Síly rychlé reakce NATO.

Ruská hrozba. Britové plánují vyslat 800 vojáků do Norska, vybudují základnu

Británie chce v rámci nové "arktické obranné strategie" příští rok vyslat 800 vojáků do Norska a na severu vybudovat základnu. O plánu informoval nedělník The Sunday Telegraph. Britský ministr obrany Gavin Williamson jej zdůvodnil zvýšenou aktivitou ruských ponorek v oblasti a znovuotevíráním základen z časů Sovětského svazu. The Sunday Telegraph označil záměr britské vlády za "varovný výstřel" směrem k Rusku a částečně za reakci na obavu, že Moskva se za ústupu ledů kolem severního pólu pokusí posílit svou přítomnost.

Nevyřízený účet s Norskem

Je asi málo čtenářů, k nimž by alespoň v hrubých obrysech nedolehl smutný případ Evy Michalákové a jejích v Norsku odebraných synů. David a Denis jí byli odebráni v květnu 2011, a když se o tři roky později věc dostala na veřejnost, byly základní reakce na české scéně dvě:

Norská cesta do Islámského státu

Během několika let existence Islámského státu do něj odešlo bojovat a žít na sedmdesát Norů, lépe řečeno norských státních příslušníků. Byly mezi nimi i dvě sestry, šestnáctiletá Leila a o dva roky starší Ayan, původem Somálky, narozené již v Norsku, vyrůstající na předměstí Osla, v obci Asker. Dnem jejich odchodu, 17. října 2013, začíná pětisetstránkový dokumentární román norské spisovatelky a novinářky Åsne Seierstad Dvě sestry.

Migrační krize na severu. Norům vadí švédští sobi

Vztahy mezi Norskem a Švédskem jsou většinou příkladem dobrého soužití. Obě země spolu naposledy válčily v roce 1814, a jejich současné vztahy jsou prakticky bezkonfliktní. Dokud do nich nevstoupí sobi. Pro obyvatele Střední Evropy neobvyklý spor ve kterém se míchá rozdílný přístup ke zvířatům, tradice a obživa místních Sámů, se přesunul mezi diplomaty a zatím nedospěl k přijatelnému řešení. O sobí roztržce informoval zpravodajský server Quartz.

Česko získá z norských fondů dalších pět miliard korun

Česká republika ve třetím programovém období z Fondů Evropské hospodářského prostoru (EHP) a Norska získá dalších pět miliard korun. Česko od roku 2004, kdy vstoupilo do EU a odkdy je příjemcem peněz z fondů, získalo téměř šest miliard korun a uskutečnilo za to více než 1000 projektů. Novinářům to ve čtvrtek řekli na tiskové konferenci uskutečněné v prostorách polské meteorologické stanice na Sněžce zástupci ČR, Norska, Lichtenštejnska, královéhradeckého biskupství a Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).