Norsko objevilo obrovské podzemní naleziště vysoce kvalitních fosfátů. Je označováno za největší na světě a podle společnosti Norge Mining, která za průzkumem stojí, je dostatečně velké na to, aby uspokojilo světovou poptávku po hnojivech, solárních panelech a bateriích do elektromobilů na příštích 100 let, informoval server Euractiv.

Hodnota norského ložiska fosforu se odhaduje na nejméně 70 miliard tun. Světové zásoby podle americké geologické službě USGS činí 71 miliard tun. Zdaleka největší ložiska fosfátových hornin na světě – přibližně 50 miliard tun – se nacházejí v oblasti Západní Sahary v Maroku. Další největší se podle odhadů USA nacházejí v Číně (3,2 miliardy tun), Egyptě (2,8 miliardy tun) a Alžírsku (2,2 miliardy tun).

„Když nyní v Evropě najdete něco tak velkého, co je větší než všechny ostatní zdroje, které známe, je to významné,“ řekl Michael Wurmser, zakladatel společnosti Norge Mining, která za průzkumem naleziště stojí. „Tento nález je skutečně skvělou zprávou, která by přispěla k cílům návrhu Evropské komise týkajícího se zákona o kritických surovinách,“ dodal mluvčí exekutivy EU.

Fosfátová hornina je základním prvkem používaným při výrobě fosforu pro průmyslová hnojiva a byla zahrnuta do březnového návrhu Evropské komise na zákon o kritických surovinách.

Elektromobily a solární panely

Přibližně 90 % celosvětově vytěžené fosfátové horniny se používá v zemědělství k výrobě fosforu pro průmyslová hnojiva. Ta jsou v současnosti nenahraditelná. Fosfor se však používá také při výrobě solárních panelů a lithium-železo-fosfátových baterií (LFP) pro elektromobily a také polovodičů a počítačových čipů – i když v malém množství.

Všechny tyto výrobky označila Evropská komise za „strategicky důležité“ pro zachování postavení Evropy jako světové velmoci ve výrobě klíčových technologií, které jsou zásadní pro přechod na ekologičtější přechod.

Množství fosforu potřebného pro výrobu baterií je v současnosti nepatrné a podle prognóz bude do roku 2050 představovat pouze asi 5 % celosvětové poptávky, jak se uvádí v článku zveřejněném v loňském roce ve vědeckém časopise Nature. Hlavní producentské země, jako jsou Čína a USA, se však „mohou snažit chránit své domácí zásoby omezením vývozu, jak tomu bylo v roce 2008 v případě čínského vývozního cla,“ píše se dále v článku. Budoucí přerušení dodávek proto „bude mít pravděpodobně geopolitický a ekonomický charakter, a to dlouho před vyčerpáním světových zásob,“ dodává se ve studii.

Podle průmyslové koalice Critical Raw Materials Alliance se známé zásoby vysoce kvalitních fosfátů pomalu vyčerpávají a mimo Evropu jsou v držení čtyř nebo pěti velkých dodavatelů. Rafinace fosforu je zároveň proces s vysokou uhlíkovou náročností, což znamená, že většina odvětví je v současné době soustředěna v Číně, Vietnamu a Kazachstánu. „To je jeden z důvodů, proč se v Evropě již tato surovina nevyrábí – před mnoha lety tomu tak bylo v Nizozemsku, ale tam kvůli silnému znečištění došlo k zastavení,“ vysvětluje Michael Wurmser, zakladatel společnosti Norge Mining.

Podle Wurmsera však bude Norsko díky použití technologie zachycování a ukládání uhlíku schopno při těžbě a rafinaci těchto nerostů dodržovat přísnější ekologické normy než asijští konkurenti. „Fosfor z Číny, Vietnamu nebo Kazachstánu nedělá ze solárních panelů nutně zelený produkt. To podtrhuje náš koncept, že udržitelnost začíná v zemi, když vykopáváte věci,“ říká.

Objev přišel už v roce 2018

Společnost Norge Mining učinila objev už v roce 2018 na základě informací poskytnutých Norskou geologickou službou. Podle prvotních odhadů sahalo rudné těleso 300 metrů pod povrch. Společnost až později zjistila, že je to ve skutečnosti 4 500 metrů.

V současné době není kvůli technologiím možné provádět tak hluboké vrty, což znamená, že odhad 70 miliard tun fosfátů geologové vyhodnotili pouze z třetinu objemu, a to z hloubky 1 500 metrů od povrchu.

Vedle fosfátů obsahují norská ložiska také vanad a titan, které EU rovněž klasifikuje jako kritické suroviny a které se používají v leteckém a obranném průmyslu. Wurmser neuvedl, jak významná tato ložiska jsou.

Společnost už má investory

V současné době je fáze průzkumu u konce, proto chce společnost Norge Mining přejít k další fázi těžby. Podle Wurmsera norská vláda projekt „velmi podporuje“ a v prosinci prohlásila, že všechny projekty týkající se kritických surovin v Norsku budou podléhat zrychlenému schvalování.

Totéž však nelze říci o Evropské unii. Evropská komise ve svém březnovém návrhu zákona o kritických surovinách (CRM) zařadila fosfor a fosfátové horniny mezi „kritické“, ale nikoliv „strategické“ nerosty, na které se vztahuje 40% kritérium domácí produkce a pravidla zrychleného povolování. „Důležité je, aby úředníci v Bruselu pochopili strategický význam těchto surovin,“ řekl Wurmser.

Společnost Norge Mining také oznámila, že nepotřebuje finanční prostředky – prý už má investory z Evropy, USA a Japonska, včetně „dvou významných výrobců letadel“, kteří mají zájem o dodávky titanu. Mezi průzkumem a schválením přitom uplyne v Evropě průměrně 10 až 15 let.