Poslanci budou dnes odpoledne schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun. V desítkách dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech peněz uvnitř rozpočtu v souhrnu za zhruba 224 miliardy korun. Většinu z nich požadují opoziční zákonodárci.
Vláda Petra Fialy (ODS) se bude ve věci možného odstoupení Česka od Mezinárodního trestního soudu (ICC) řídit vůlí Parlamentu ČR. Pro Echo24 to potvrdil ředitel komunikace Úřadu vlády Václav Smolka. Podle informací redakce je v obou komorách zájem debatu o této věci vést, připraveno by mělo být již i usnesení.
Francouzská vláda hodlá přijmout návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu parlamentu a vystavit se tak hlasování o nedůvěře jen dva měsíce po nástupu do úřadu, informují dnes s odvoláním na své zdroje francouzská média. Francouzský premiér Michel Barnier využije článek 49, který tento postup umožňuje. Podle deníku Le Monde pozice klíčových aktérů nasvědčují tomu, že vláda by mohla padnout.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová oblékla kostým hranolek a ve videu sdíleném na TikToku se pustila do ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kvůli zmatkům s dohodami o provedení práce. Vláda totiž opět mění jejich fungování, ruší část opatření, která omezovala brigády. Schillerová v kostýmu hranolek na videu hraje brigádnici, která komunikuje s reálnou Schillerovou o stavu na trhu s brigádami.
Nedělní parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Po sečtení 90 procent hlasů získali 23,9 procenta, jak vyplývá z průběžných výsledků zveřejněných volební komisí. Výrazný úspěch zaznamenal nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), který se blíží k 18 procentům, napsala agentura AP. Na vítězství sociální demokracie, které je členem premiér Marcel Ciolacu a úspěch AUR ukazovaly již průzkumy u volebních místností.
Premiér Petr Fiala minulý týden na velké bilanční tiskové konferenci konferenci vyzdvihl pokroky své vlády, která podle něj splnila nebo rozpracovala 93 procent cílů programového prohlášení. „Devět z deseti bodů splníme i přes všechny krize,“ prohlásil Fiala. Nezmínil ale řadu nedodržených slibů a neúspěchů, které mají přímý dopad na životy lidí, jak mu zazlívá hlavně opozice. Kritika směřuje k rozpočtové politice, zvyšování daní, nedostatečné podpoře bydlení, učitelů či infrastruktury.
Stav české energetiky je žalostný. Dostaly nás do něj dlouholetá nečinnost vlád předchozích i té současné, chybějící investice a fungování energetického trhu upřednostňujícího neflexibilní zelené zdroje. Celá energetika je otázkou co největší soběstačnosti, my však míříme opět k tomu, že se jednotlivé země budou uzavírat. Protože jinak to neustojí, říká celoživotní energetik a profesor na ČVUT František Hrdlička.
Uskromníme se, snížíme spotřebu energií, hlavně tedy plynu, a odměnou nám bude to, že se dokážeme zbavit závislosti na Rusku. Zhruba něco takového slýchali čeští voliči od roku 2022. Dávalo to smysl. Teď jsme na konci roku 2024, voliči si čtou o tom, že 95 procent plynu k nám tekoucího pochází z Ruska. A že cena za přepravu plynu se zvedne a dál se bude zvedat, aby se vylepšilo hospodaření loni státem koupených zadlužených plynovodů Net4Gas. Které vydělávaly na tom, že jimi přes nás tekl ruský plyn. A už neteče. To je politicky dost neprůchodná situace. Aniž by si vymýšlela (jak se také děje), to vláda běžnému občanovi nemá šanci logicky vysvětlit.
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci. Letošní rozpočet nezatěžuje inflační nebo energetická krize, ale jeho strukturu stále více zatěžují rostoucí povinné výdaje. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o pololetním plnění letošního rozpočtu.
Pokud bude jasná většina zákonodárců pro, měla by vláda vážně zvážit odstoupení od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Uvedl to poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podporu pro tento postoj nachází jednak u ODS a také u opozičních hnutí ANO a SPD. Ve sněmovně už je prý připravené i usnesení v tomto smyslu. Téma chtějí řešit i senátoři. Vláda by následně musela notifikovat generálního tajemníka OSN. ICC vydal před týdnem zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua
V posledních dnech se opět na stůl dostala otázka přijetí společné evropské měny. Velkými zastánci jsou z vládních stran především STAN a TOP 09, přesto kabinet Petra Fialy (ODS) odmítl jmenovat koordinátora pro přijetí eura a nepodnikne ani další kroky. Je otázkou, jak důležité bude téma eura v příštích volbách. Proti přijetí je totiž ODS a také hnutí ANO. Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila NERV a Legislativní radu vlády (LRV) zpracováním analýz.
Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS souhlasili před sněmovními volbami s tím, že by šli do koalice s Babišovým hnutím ANO, řekl v podcastu Echo Porada bývalý prezident Miloš Zeman. Fiala to výslovně neodmítá, Zemanova slova ale přímo komentovat nechtěl. „Je zřejmé, čeho tím chce dosáhnout a koho chce poškodit.“ „Byl to Blažek s Fialou. Ti dva za mnou přišli a na otázku, zda by šli do koalice s ANO, odpověděli že ano. Navštívili mě krátce před volbami v roce 2021,“ řekl Zeman.
Evropský parlament schválil Ursule von der Leyenové všechny její kandidáty do Komise. Vzhledem k osobě předsedkyně je otázka, jestli je to Komise nová, nebo staronová. Částečně vznikla na jiném politickém půdorysu. Zajímavé je, jak europoslanci českých vládních stran, kteří pro u nás nepopulární „Uršulu“ téměř bez výjimky hlasovali, zdůrazňují zahraniční a bezpečnostní politiku. Jsou nadšeni zahraničněpolitickým portfoliem pro Estonku Kaju Kallasovou, která veřejně hlásá, že dezintegrace Ruska na řadu menších států v důsledku války na Ukrajině by „nebyla špatná věc“, a přiživuje tak ruskou paranoii a válkychtivost.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce v Evropské unii usilovat o přehodnocení nebo zrušení celého rozšíření emisních povolenek, které má zdražit vytápění či pohonné hmoty a k jejichž schválení došlo právě za jeho vlády. Podle něj je nutné, aby Evropa při prosazování klimatických cílů dbala na to, aby tím neutrpěla její konkurenceschopnost ve světě. Jak ale přiznávají i zástupci vlády, šance na změnu jsou s nově zvolenou Evropskou komisí malé.
Vláda plní své programové prohlášení na 93 procent. Řekl to u příležitosti tří let od nástupu do funkce premiér Petr Fiala (ODS). Za největší úspěchy označil například důchodovou reformu či tendr na dostavbu Dukovan. Sám od sebe na kritiku, kterou jeho vláda čelí, Fiala nereagoval. Na svůj kabinet je podle svých slov hrdý. Podle opozice jde o slovník jako před rokem 1989 a vláda v řadě oblastí selhala, například ve slibu nezvyšovat daně. Fiala na úvod řekl, proč přichází s bilancí nyní.
Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet ve středu schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou 100 000 korun. O schválení informovala ministerstva spravedlnosti a vnitra. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun.
Ve vládní koalici se znovu prohloubily neshody ohledně přijetí společné evropské měny. Klíčovým tématem posledního zasedání vlády byla otázka, zda Česká republika potřebuje národního koordinátora pro euro, který by řídil debatu o možném vstupu do eurozóny. A znovu nic. Vicepremiér Vít Rakušan po jednání oznámil, že vláda se na této potřebě nedohodla. Jeho hnutí STAN přitom na zřízení této funkce dlouhodobě tlačí.
Starostové a nezávislí chtějí ve středu ve vládě jednat o vytvoření pozice národního koordinátora pro zavedení eura. Možnou debatu o společné evropské měně na zasedání kabinetu naznačili i lidovečtí ministři při příchodu na jednání vlády. Podle nich je však otázka, zda má smysl pozici koordinátora vytvářet necelý rok před volbami. Zavedení eura ale podporují, řekli jejich ministři. Zástupci ODS, která je ke společné evropské měně kritická, se před zasedáním vlády k otázce nevyjádřili.
Vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica po odchodu tří poslanců disponuje už jen nejtěsnější většinou v Parlamentu a úterní schůze ukázala, že není ve snadné situaci. Hodinu jí trvalo, než sehnali dostatek poslanců, aby mohla odložit hlasování o odvolání ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka. Opozice označila vládní chaos za ostudu. Fico má k dispozici ve sněmovně nejtěsnější možnou většinu 76 poslanců.
Premiér Petr Fiala důrazně trvá na tom, že úspěchem jeho vlády je ukončení naší závislosti na ruském plynu. Je podivné to říkat v době, kdy 95 procent plynu, co k nám přiteče, je původem z Ruska. To je prý jedno, protože důležité je, že si můžeme vybrat. A jak Fiala správně říká, vybírají si obchodníci, kteří vždy nakoupí, co je výhodnější. A tak to bude vždy. Určitě do doby, než Německo přestane zatěžovat tranzit plynu speciálním poplatkem
Jako o vítězi amerických prezidentských voleb se kromě Donalda Trumpa mluví také o Elonu Muskovi. Ke své veliké ekonomické moci a mediálnímu vlivu tak přidal i moc politickou, byla pro něj vytvořena funkce v rodícím se Trumpově kabinetu. Musk je jistě inspirativní postava – hodně lidí o něm hodně přemýšlí. Vnímán je ale velice rozporuplně, někdo ho vidí pomalu jako padoucha z bondovky, jiní s ním spojují velké naděje. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o Muskovi debatoval s Annou Shavit, Adamem Růžičkou, Jakubem Zelenkou a redakčním kolegou Martinem Weissem.
Ministr financí Zbyněk Stanjura je stejně jako celá vláda Petra Fialy (oba ODS) pod tlakem kvůli návrhu rozpočtu na příští rok, který podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) obsahuje celou řadu „rozpočtových triků“. Stanjura se nyní proti kritice na svou adresu ohradil s tím, že hnutí ANO je postavené na kombinaci zvěstování katastrofických scénářů. Šéfka poslanců hnutí ANO, ale také někteří ekonomové (včetně Národní rozpočtové rady) opakovaně upozorňují na to, že návrh rozpočtu na příští rok není zdaleka v pořádku.
Oslabená vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica se vrací do poslaneckých lavic a bude řešit klíčové zákony, včetně rozpočtu na příští rok. Sám premiér uvedl, že věří, že odchod tří poslanců koaliční Slovenské národní strany, fungování vlády neohrozí. Zároveň avizoval, že nehodlá před každým hlasováním handlovat s poslanci podporu pro vládní návrhy. Podle osloveného slovenského politologa jsou vztahy ve vládě velmi poškozené,
Muži, kterého při demonstraci 17. listopadu zadrželi kvůli hajlování před sídlem vlády, sdělili policisté podezření ze spáchání trestného činu. Konkrétně ho podezírají z „projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka“. Jeho spis už předali Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. Sdělila to Kristýna Zelinková z tiskového oddělení pražské policie. Za uvedený trestný čin lze uložit šest měsíců až tři roky vězení.
Blbštajn, kapoun, vemeno. Vylízanec, dacan, pako. Moula, trouba, hňup. Případně starý dobrý kus vola. Enstschuldigen – víc z toho při nejlepší vůli nevytluču. Útržkovitá překladatelská praxe mě naučila, že člověk bohužel musí zůstat věrný originálu, i když má cukání převáděnou věc vylepšit a opepřit, a že se to nemá, i když by to textu dost jednoznačně prospělo. Ve žhavé kauze vicekancléře Roberta Habecka, která se snad dá, ale s výhradami, přirovnat ke sporu o „Pitomia“, je ovšem triviálnost originálu zásadní.
Kanadský progresivistický premiér Justin Trudeau čelí ostré kritice a požadavkům na svou rezignaci. Zatímco jeho domovské město Montreal zachvátily násilné protesty proti NATO a Izraeli, on tančil na koncertě Taylor Swift v Torontu. Demonstranti házeli výbušniny, zapalovali auta a střetli se s policií, což vyvolalo rozhořčení veřejnosti i výzvy k návratu pořádku, píše server Fox News. Trudeau, který zastupuje obvod v Montrealu, se v pátek večer zúčastnil koncertu Taylor Swift v Torontu.
Vláda prosadila změny v dohodách o provedení práce i přes dlouhodobou kritiku i varování expertů a podnikatelů. Po roce překotných změn a vymýšlení, jak a kterou skupinu dohodářů vlastně lépe kontrolovat a zdanit, dává najednou od nového systému ruce pryč. Opět má tak ještě před nabytím účinnosti skončit poslední úprava a dohody se tak prakticky vrátí zpět do stavu před zásahem konsolidačního balíčku. Po dekádě se má alespoň o několik set korun zvýšit horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění.
Páteční jednání Poslanecké sněmovny se proměnilo v jedno z nejvyhrocenějších za poslední měsíce. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém projevu ostře kritizoval premiéra Petra Fialu (ODS) a opakovaně zpochybňoval jeho duševní zdraví. To vyústilo v odchod členů vlády z jednacího sálu, včetně ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a ministra dopravy Martina Kupky (ODS), kteří následně prohlásili, že Babišovy urážky již nebylo možné tolerovat. Poslanci se ke schůzi vrátili po několika desítkách minut.
Vláda Petra Fialy (ODS) tlačí návrh rozpočtu na příští rok legislativním procesem navzdory ostrým výtkám ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady. Zádrhel by mohl pro kabinet představovat prezident Petr Pavel, který si Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) pozval kvůli rozpočtu na kobereček. Oslovení experti uvádí, že kromě konkrétních problémů se nabízí ještě jeden – výrazně nadhodnocený růst ekonomiky.
Dosavadní republikánský kongresman Matt Gaetz oznámil, že již nebude usilovat o funkci ministra spravedlnosti, kterou mu nabídl zvolený americký prezident Donald Trump. Rozhodl se tak po schůzkách se členy Senátu, který obsazování vlády schvaluje a kde Gaetzova překvapivá nominace neměla jistou podporu. Údiv vyvolala i kvůli kongresovému vyšetřování ohledně nevhodného sexuálního chování a užívání drog.
