Koalice nepodpoří zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, jak to prosazuje ve Sněmovně pozměňovacím návrhem k reformní novele trestního zákoníku opoziční ANO. V nedělních Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rovněž Piráti se staví podle předsedy jejich poslaneckého klubu Jakuba Michálka proti vypuštění „postihů pro nepřátelské agenty“.

„Myslím, že koalice bude trvat na tom znění, jak bylo předloženo,“ uvedl Blažek, podle kterého tento čin zahrnuje širší činnosti než jen například vyzrazování utajených informací. „Cílem je zahrnout činnosti, které jsou nebezpečné pro tento stát,“ zdůraznil.

Za zmetek s vágní skutkovou podstatou označila vymezení trestního činu, který už byl přijatý v novele zákona zvaném lex Ukrajina, poslankyně ANO Helena Válková. „Vždycky musím vědět, jakého jednání se nesmím dopustit. Já to nevím,“ poznamenala. Varovala před hrozbou žalob o náhradu škody za neopodstatněná trestní stíhání. „Dobrý úmysl vede někdy do pekla,“ podotkla Válková, podle níž by se místo neoprávněné činnosti pro cizí moc měl upravit trestný čin vyzvědačství.

Piráti podle Michálka vypuštění sporného trestného činu v žádném případě nepodpoří. „Nemůžeme si dovolit, aby tady pobíhali nepřátelští agenti,“ prohlásil v debatě. Válková namítla, že patrně neexistuje nikdo, kdo by chtěl, aby se v Česku něco takového dělo.

Podnět k Ústavnímu soudu na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc podalo začátkem března 24 senátorů v čele s Michaelem Canovem (SLK). Skupina členů horní komory pokládá trestný čin za příliš obecně formulovaný a také za ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Blažek s jejich argumenty nesouhlasí. „Není to přílepek, legislativní proces byl v pořádku,“ uvedl. Pozměňovací návrh, kterým se ve Sněmovně nový trestný čin do předlohy dostal, nebyl podle ministra proti předmětu ani účelu zákona.

Za neoprávněnou činnost pro cizí moc v základní sazbě hrozí až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahuje se na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. Zavedení trestního postihu bylo podle zdůvodnění nezbytné k omezení hybridních útoků a vynášení citlivých informací, nemá se týkat verbálních projevů například na sociálních sítích. Postihovat má ty, kdo by pracovali pro cizí moc úmyslně.