Někdejší guvernér amerického státu Massachusetts William Weld se stal prvním republikánem, který se rozhodl v prezidentských volbách v roce 2020 kandidovat proti současnému republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi. Informovala o tom v pátek agentura AP. Trump zájem ucházet se o druhý prezidentský mandát formálně oznámil 17. ledna 2017, tedy ještě před složením prezidentské přísahy.
Zákulisní přetahování kolem poslední nepřímé volby prezidenta znechutilo veřejnost natolik, že s radostí přijala možnost přímé volby. Druhé zvolení Václava Klause na společné schůzi obou komor parlamentu v únoru 2008 tak paradoxně vedlo ke zvolení Miloše Zemana o pět let později. Přímou souvislost v minulosti přiznala i dřívější Zemanova pravá ruka Miroslav Šlouf. Během složité volby padaly výroky jako: „Ty seš schopnej zabít bobra, abys zachránil strom,“ které posléze zlidověly.
Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová v sobotu oficiálně oznámila, že se chce stát prezidentkou Spojených států. Voličům slíbila, že bude bojovat za udržení a pokračování amerického snu a že vyhlásí tažení zmanipulovanému politickému systému. Aby se Warrenová mohla ve volbách v roce 2020 postavit republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, musí se nejdříve stát oficiální demokratickou kandidátkou.
Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které v pondělí uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo během pondělí více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.
Vysoce postavený generál venezuelského letectva Francisco Yanez oznámil, že neuznává autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a za vůdce země považuje předsedu parlamentu Juana Guaidóa. Vyplývá to z videozáznamu, který se objevil na twitteru. Jde o prvního ze sloužících generálů, který uznal Guaidóa od 23. ledna, kdy se prohlásil úřadujícím prezidentem, poznamenala agentura Reuters.
Předseda venezuelského parlamentu Juan Guiadó minulý týden mnohé lídry místní opozice překvapil, když během demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru se zahraničními novináři populární opoziční lídr Henrique Capriles, podle něhož takový sled událostí nebyl předem naplánován. Opozice totiž nevěřila v tak širokou mezinárodní podporu. Nyní je nicméně opozice jednotná a stojí pevně za Guaidóem. Informoval deník El Nuevo Herald.
Celkově 18 Slováků projevilo zájem o kandidaturu na slovenského prezidenta v březnových přímých volbách. Předepsané podmínky pro kandidaturu ale několik zájemců nesplnilo, o hlasy voličů by se podle slovenských medií mělo ucházet 15 kandidátů. Lhůta na podání kandidátek skončila ve čtvrtek, několika uchazečů o nejvyšší politickou funkci v zemi ještě čeká na oficiální přijetí své kandidatury šéfem sněmovny. Současný prezident Andrej Kiska již loni ohlásil, že se o znovuzvolení ucházet nebude.
Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó, kterého řada zemí i Evropský parlament v posledních dnech uznala za úřadujícího prezidenta Venezuely, ve čtvrtek na univerzitě v Caracasu představil plán národní obnovy. Takzvaný Plán země má zejména stabilizovat kolabující hospodářství a dostat k Venezuelanům okamžitou humanitární pomoc. Plán je součástí kroků, jimiž chce opozice donutit autoritářského prezidenta Nicoláse Madura k odstoupení. Jejím cílem jsou svobodné volby.
Před pár dny uběhl rok od druhého kola prezidentských voleb, což vedle jiných bolestných vzpomínek připomněla též pražská premiéra filmu režiséra Robina Kvapila Máme na víc. Sleduje v něm rok kampaně Michala Horáčka, do níž se sám režisér aktivně zapojil, přičemž se u toho též natáčel. Pohledem do zamyšlené tváře režiséra, který právě hledí do monitoru, film začíná i končí. V jeho výrazu jako by člověk četl: Co se to stalo? Jak se to mohlo stát? Co to zase ti lidé provedli? Jak nám to mohli udělat? Vždyť jsem se tak snažil. Kdo vlastně? Horáček, nebo Kvapil?
Ukrajinský prezident Petro Porošenko hodlá v březnových prezidentských volbách obhajovat svůj mandát. Očekávané oznámení o kandidatuře obsahoval úterní prezidentův projev k účastníkům konference v Kyjevě. Třiapadesátiletý politik, jeden z nejbohatších ukrajinských podnikatelů, na konferenci rovněž prohlásil, že Ukrajina podá za pět let přihlášku do Evropské unie.
Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.
První den se dvěma prezidenty prožila Venezuela poté, co se vůdce opozice a předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó ve středu prohlásil úřadující hlavou státu. Dosavadní prezident Nicolás Maduro, který zahájil další funkční období 10. ledna, Guaidóův krok označil za pokus o státní převrat, což je postoj, který podle čtvrtečního prohlášení ministra obrany Vladimira Padrina zastává také venezuelská armáda.
Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó, jenž je vůdcem opozice proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Záhy poté ho jako prozatímního šéfa státu uznal americký prezident Donald Trump a následně také Organizace amerických států (OAS).
Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič bude kandidovat na slovenského prezidenta v březnových přímých volbách. Oznámil to dnes na tiskové konferenci v Bratislavě. Přijal tak nabídku nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Podle bookmakerů patří Šefčovič k favoritům za zvolení hlavou státu.
Někdejší ministr bytové výstavby ve vládě Baracka Obamy Julian Castro v sobotu oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta USA. Texaský demokrat a syn mexických přistěhovalců je prvním Hispáncem, který usiluje o nominaci pro volby, do nichž zbývá 22 měsíců. "Kandiduji na prezidenta, neboť je čas na nového vůdce, je čas na novou energii a je čas znovu se zasadit o to, aby měli všichni Američané tytéž příležitosti, které jsem dostal já," prohlásil v sobotu v San Antoniu 44letý vnuk přistěhovalců z Mexika.
Premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem při čtvrtečním novoročním obědě nemluvili o možné rekonstrukci vlády. Babiš to novinářům řekl po schůzce, která trvala necelé dvě hodiny. Pokud by změny nastaly, zřejmě by to bylo až ve druhém čtvrtletí tohoto roku, dodal. Vzhledem k účasti manželek nechali podle Babiše státníci některé politické záležitosti až na další jednání, ve čtvrtek hovořili o rodinách či uplynulých vánočních svátcích.
Afghánské prezidentské volby, které se měly původně konat 20. dubna příštího roku, se uskuteční 20. července. V neděli o tom informoval předseda nezávislé volební komise. Ve stejný den budou i provinční a místní volby, stejně jako parlamentní volby v provincii Ghazní, jež byly v říjnu odloženy kvůli politickému a etnickému napětí. Důvodem odkladu jsou podle afghánské volební komise technické problémy, které se objevily při říjnových parlamentních volbách.
V prosinci 1988 navštívil tehdejší komunistické Československo francouzský prezident François Mitterrand, jenž se tehdy stal vůbec prvním prezidentem Francie, který oficiálně navštívil Československo od jeho vzniku v roce 1918. Návštěva ale měla ještě daleko hlubší význam. Mitterrand totiž 9. prosince 1988 posnídal v malostranském Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví, s českými disidenty v čele s Václavem Havlem.
Americký prezident Donald Trump se v důsledku vyšetřování kolem ruského zasahování do prezidentských voleb a kolem plateb ženám za mlčení o jeho mimomanželských poměrech dostává pod sílící tlak. Státní zástupci ho podle agentury AP v souvislosti s uvedenými úplatky dokonce vůbec poprvé spojili s federálním trestným činem.
Barbara Bushová byla první dámou jen čtyři roky, přesto se do amerických dějin zapsala výjimečným způsobem – byla totiž nejen manželkou, ale i matkou prezidenta, což se kromě ní poštěstilo pouze Abigail Johnsonové v 18. století. Neuvěřitelných třiasedmdesát let trvající manželství s Georgem H. W. Bushem ukončila až její smrt v dubnu 2018. Bývalý prezident ji přežil o osm smutných měsíců. Jejich svazek byl tak staromódní jako jejich smrt – oba zemřeli v kruhu rozvětvené rodiny, kterou tvoří pět žijících dětí, sedmnáct vnoučat a sedm pravnoučat. Těžko se hledá lepší vizitka pro leckdy vysmívané a údajně „nežitelné“ konzervativní hodnoty, které snad nepřinášejí tolik okamžitých požitků jako jejich moderní náhražky, zato nabízejí trvalé a smysluplné životní ukotvení.
Kontrast mezi Georgem Bushem, zemřelým jedenačtyřicátým prezidentem Spojených států, a jeho současným nástupcem je takovým vtipem, kterým z nás historie dělá blbce. Psát o Bushovi a nepropadnout syndromu, že „všechno je o Trumpovi“, je těžké, stejně jako vyhnout se celému katalogu dalších klišé. Ale není vyhnutí.
Prezidentovi Miloši Zemanovi důvěřuje polovina Čechů, což je o tři procentní body více než v říjnu. Koaliční vláda ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše (ANO) si polepšila o dva procentní body na 43 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Ve věku 94 let zemřel bývalý americký prezident George Bush starší. Oznámil to mluvčí jeho rodiny, podle něhož 41. prezident USA zemřel v pátek krátce po 22:00 místního času (dnes nad ránem SEČ). Bush starší byl v úřadu v letech 1989 až 1993, kdy se v Evropě hroutily komunistické režimy.
Prezident Miloš Zeman v neděli zahájil svůj program na třídenní návštěvě Číny. V Šanghaji se zúčastnil zhruba hodinové večeře, kterou pořádal jeho čínský protějšek Si Ťin-pching s manželkou Pcheng Li-jüan. Akce se konala vpředvečer zahájení prvního ročníku dovozního veletrhu China International Import Expo (CIIE), kvůli kterému do Šanghaje přijela řada státníků a podnikatelů.
Kandidát krajní pravice Jair Bolsonaro vyhrál prezidentské volby v Brazílii. Oznámil to v ponděli nejvyšší volební soud, který na základě ústavy dohlíží na regulérnost voleb v Brazílii. "Změníme osud Brazílie," prohlásil vítěz voleb. Po sečtení 94,44 procent hlasů z dnešních voleb získal Bolsonaro podporu 55,54 procent voličů, informoval soud. Bolsonarův levicový sok Fernando Haddad dostal ve volbách považovaných za nejdůležitější za dlouhá léta 44,46 procenta hlasů. Podle těchto údajů už Haddadova výhra není možná.
Post irského prezidenta ve volbách obhájila současná levicová hlava státu Michael Higgins. Vyplývá to z v sobotu zveřejněných výsleků pátečního hlasování, v němž sedmasedmdesátiletý politik získal podporu 56 procent lidí. Irové se rovněž vyslovili pro to, aby byla z ústavy vyškrtnuta pasáž označující rouhání za trestný čin. Higgins v jednokolové volbě s přehledem porazil dvojici političek a trio podnikatelů, z nichž mu v posledních dnech nejvíce šlapal na paty Peter Casey.
Prezident Miloš Zeman přijal na zámku v Lánech bývalého Trumpova stratéga Steva Bannona, který je považován za strůjce úspěchu amerického prezidenta ve volbách. Spolu s ním Zemana navštívil německý poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Informoval o tom mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Ve věku 61 let v pátek zemřel vietnamský prezident Tran Dai Quang, v čele země stál od roku 2016. Vietnamská televize podle agentury Reuters bez upřesnění uvedla, že přes úsilí domácích i zahraničních lékařů podlehl ve vojenské nemocnici v Hanoji vážné nemoci.
Spor mezi prezidentem Milošem Zemanem a předsedou Senátu Milanem Štěchem pokračuje. Na středeční plánované schůzce ústavních činitelů k tématu zahraniční politiky nebude zástupce horní komory. Podle Štěcha je to způsobené dlouhodobě plánovanou pracovní návštěvou ve Francii, při které se potká se svým protějškem Gérardem Larcherem. Hrad v reakci na Štěchovu nepřítomnost odmítl přijmout místopředsedkyni Senátu Miluši Horskou. Účastníci na schůzce tak nebudou kompletní a znovu se objevují hlasy, že zahraniční politika je pro naše partnery velmi nečitelná.
Indický prezident Rám Náth Kóvind byl s vojenskými poctami uvítán na Pražském hradě. Prezident Miloš Zeman přehlídku vykonal nejistým krokem, při odchodu z ceremoniálu při jeho zaškobrtnutí přiskočila na pomoc i indická první dáma.
