Ukrajinská delegace na úterních vyjednáváních v Istanbulu navrhla ruské straně systém bezpečnostních záruk. Pokud by fungoval, Kyjev přijme neutrální status Ukrajiny, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Nejprve však podle něj musí na celé Ukrajině zavládnout mír. Podle šéfa ruské delegace byla jednání konstruktivní, návrhy Kyjeva nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin.
Schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského bude potřebná teprve, až bude jasné řešení všech klíčových otázek, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Lavrov v rozhovoru se srbskými médii podle agentury TASS. „Rozhovory nyní budou pokračovat doslova dnes či zítra v Istanbulu, už v osobním kontaktu po celé sérii videokonferencí. Máme zájem na tom, aby tyto rozhovory byly korunovány výsledkem,“ řekl Lavrov.
Dohoda o íránském jaderném programu mezi Teheránem a světovými mocnostmi je na spadnutí, uvedl na mezinárodní konferenci v Kataru Kámal Charrazí, vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Hlavní americký vyjednavač Robert Malley tak optimistický nebyl, píše Reuters. Šéf americké diplomacie Antony Blinken dodal, že USA nedovolí Íránu získat jaderné zbraně. „Ano, je na spadnutí. Záleží na politickém názoru Spojených států,“ uvedl Charrazí.
Česko protestovalo proti postupu ruských úřadů vůči pracovníkům českého velvyslanectví v Moskvě. Ministerstvo zahraničí na twitteru oznámilo, že náměstek ministra Martin Smolek si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem byly podle Černínského paláce provokace ruských orgánů vůči pracovníkům zastupitelského úřadu. Premiér Petra Fiala nechtěl v neděli v ČT blíže komentovat, jakým způsobem ruské orgány české diplomaty obtěžovaly.
Madeleine Albrightové patří naše vděčnost. Za to, že nám pomohla stát se členy NATO. Za to, že se jako Američanka, která dosáhla nebývalých životních úspěchů, po celý život hlásila k tomu, že pochází z naší země. To první by možná našinec měl před americkými posluchači vyslovovat opatrně. Jako ministryně zahraničí Spojených států má koneckonců hájit zájmy Spojených států. A jestliže by její rozhodování bylo ovlivněno loajalitou ještě k nějaké jiné zemi, bylo by to rozhodování správné? Tak se nějaký Američan může ptát.
Ve věku 84 let zemřela bývalá americká ministryně zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightová. S odkazem na její rodinu o tom informovala agentura AP. Americký prezident Bill Clinton si Albrightovou vybral jako šéfku diplomacie v roce 1996 a tento post zastávala poslední čtyři roky jeho administrativy. Byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách. V poslední době se léčila s rakovinou.
Ve středu 16. března, den po setkání s polským, českým a slovinským premiérem v Kyjevě, poznamenal ukrajinský prezident Zelenskyj ve svém videoprojevu k národu: „Je těžké, ale důležité, aby válka skončila dohodou. Setkání pokračují a, jak jsem informován, pozice na jednáních jsou už realističtější. Ale ještě potřebujeme čas k tomu, aby rozhodnutí byla v zájmu Ukrajiny.“Lze to číst tak, že ten čas je potřeba k tomu, aby se obě strany dopracovaly k vzájemně přijatelným formulacím. Anebo to lze chápat tak, že čas pracuje pro Ukrajinu. Sebevědomí jejího vedení je dnes takové, že je docela možný druhý výklad.
Ruské ministerstvo zahraničí si v pondělí předvolalo velvyslance Spojených států v Rusku Johna Sullivana a předalo mu protestní nótu kvůli výrokům amerického prezidenta Joea Bidena na adresu ruského vůdce Vladimira Putina. Ruští diplomaté zdůraznili, že tyto výroky stavějí vztahy mezi oběma velmocemi „na pokraj rozpadu“, napsal na svém webu list Kommersant. „Varovali jsme, že nepřátelské kroky podnikané proti Rusku se dočkají rozhodného a tvrdého odporu,“ oznámilo ministerstvo.
Ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu z toho, že chystala tento měsíc útok na Doněckou a Luhanskou oblast. Podle Lavrova na tuto skutečnost odkazují nové důkazy, které Rusko získalo z „osvobozených zemí“. Lavrov to oznámil na tiskové konferenci. Lavrov na tiskové konferenci také řekl, že Západ včetně Evropské unie podniká nebezpečné kroky, když „posílil dodávku smrtelných zbraní na Ukrajinu, zahrnující tisíce protiletadlových raketových kompletů MANDAP.“
Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rozhovorech dosáhlo významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou "společné pozice“. Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu, kterého citovala agentura Ria Novosti, porovnával stav rozhovorů se situací, kdy byly zahájeny, a hovořil přitom o "významném pokroku". Výsledky se podle Ukrajinců prý dostaví v řádu dnů.
Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder, který je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jednal v Moskvě se šéfem Kremlu o mírovém řešení války na Ukrajině. Ve čtvrtek v noci o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Výsledky rozhovoru zatím známé nejsou. Předcházel mu rychlý sled událostí. Schröder se v Istanbulu sešel s Ukrajinci, potom tam pro něj přiletělo ruské letadlo. Exkancléř svůj postup nekoordinuje s německou vládou.
Sledovat čtvrteční tiskovou konferenci ruského ministra zahraničí Lavrova v Turecku po setkání se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou bylo pro silnější povahy. Se zachmuřenou suverenitou aparátčíka vyšší šarže vyslovoval absurdní tvrzení typu Rusko Ukrajinu nenapadlo, rozbombardovaná nemocnice v Mariupolu už dávno sloužila neonacistům z praporu Azov, Rusko muselo zasáhnout, protože v Ukrajině se vyráběly biologické zbraně, a tak dále a tak podobně.
Jednání šéfů diplomacie Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří, řekl po schůzce ministr Kuleba. Ten také považuje za nezbytné zřízení bezpečného humanitárního koridoru z těžce obléhaného ukrajinského města Mariupol. Ani na něm se ale s Lavrovem dohodnout nedokázali. Lavrov po jednání prohlásil, že Rusko nehodlá útočit na žádné jiné země a tvrdí, že ani na Ukrajinu nezaútočilo.
Kyjev potvrdil čtvrteční setkání šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s jeho ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou na diplomatickém fóru v Turecku a Moskva vychází z toho, že se jednání uskuteční, řekla ve středu podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Šlo by o schůzku mezi oběma znepřátelenými zeměmi na dosud nejvyšší úrovni od 24. února, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Dodala, že ruská strana se na jednání připravuje, nijak však nekomentovala pozici.
Před zítřejším třetím kolem jednání Kyjev–Moskva se svět dozvěděl, s čím do nich ruská strana půjde. V pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov formuloval tři body: 1) uznání příslušnosti Krymu k Rusku, 2) uznání odtržených „lidových republik“ v Luhansku a Doněcku, konečně 3) neutralita vepsaná do ukrajinské ústavy. V České republice, zdá se alespoň autorovi komentáře, většina hlasů tento ruský katalog pro jednání hodnotí jako vynucené přiznání slabosti.
Třetí kolo jednání mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení bojů na Ukrajině, které se dnes konalo v Bělorusku, zásadní posun nepřineslo. Kyjev po skončení rozhovorů uvedl, že nepřinesly výrazný posun ke zlepšení situace, dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. Očekávání nenaplnilo zhruba tříhodinové jednání ani z pohledu Moskvy, podle jejíhož hlavního vyjednavače Vladimira Medinského by však mohly humanitární koridory začít fungovat už v úterý.
Ruská vláda aktualizovala seznam zemí, které považuje za nikoliv přátelské vůči Rusku. Uvedla také, že ruské finanční závazky vůči těmto státům budou vypláceny pouze v rublech. Kurz ruské měny strmě padá v důsledku sankcí. Dosud na soupisce figurovaly jen dva státy - ČR a USA. Nově přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
Sněmovna ve čtvrtek odsoudila ruskou vojenskou akci vůči Ukrajině jako barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi, která ohrožuje základy bezpečnostní architektury v Evropě. Rusko napadlo zemi, která je partnerem a s níž má Česko historické vazby, řekl ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny Petr Fiala (ODS) k ruské vojenské agresi vůči Ukrajině. V úvodu schůze zazněla ukrajinská hymna. Ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise uvítali poslanci potleskem vestoje.
Summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem není v plánu. Uvedl to Bílý dům. Setkání obou státníků bude podle něj možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. Tím ztroskotaly snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se vrcholnou schůzku snažil zařídit. Ochota setkat se s Putinem se v Bílém domě rychle vytratila. „V tuto chvíli to určitě není v plánu,“ uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
Česká republika pravděpodobně vyšle na Ukrajinu další pomoc. Poté, co již této východoevropské zemi darovala munici, plánuje nyní pomoci humanitárně. Česko také částečně evakuovalo pracovníky ze svého konzulárního oddělení. Deníku Echo24 to řekl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN). Ministerstvo zahraničí podle náměstka Dvořáka půjde na jednání bezpečnostní rady státu s návrhem na zintenzivnění podpory Ukrajině.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem navrhl pokračovat v jednáních se Západem, což prezident podpořil, uvedla agentura Interfax. Ministr obrany Sergej Šojgu Putinovi ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, již skončila a další brzy skončí. Po Lavrovově vyjádření rubl a akcie na moskevské burze prudce posílily, uvedl Interfax.
Ukrajina by se mohla vzdát své snahy vstoupit do NATO, aby se vyhnula válce s Ruskem. Tato slova podle BBC pronesl ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystaiko. Znamenalo by to, že Kyjev je vůči ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi ochotný učinit významné ústupky. Po kritice však následně své výroky mírnil. Poslední dny se odehrávají ve znamení schůzek státníků k hrozícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ministerstvo zahraničí kvůli stupňování hrozby ruské vojenské agrese proti Ukrajině varuje před cestami na Ukrajinu a do Běloruska. Čechům, kteří tam jsou, doporučuje zvážit opuštění těchto zemí. Úřad to sdělil v sobotní tiskové zprávě po jednání pracovní skupiny k vyhodnocení bezpečnostní situace ve východní Evropě. České velvyslanectví v Kyjevě opustí rodinní příslušníci pracovníků, jinak bude fungovat i nadále. V případě zhoršení situace ministerstvo přijme další opatření.
Americké ministerstvo zahraničí dalo pokyn k odjezdu z Kyjeva diplomatům, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, uvedlo dnes na twitteru velvyslanectví USA v Kyjevě. Agentura AP dříve uvedla, že se očekává evakuace velvyslanectví v reakci na zprávy západních tajných služeb, že se blíží ruská invaze na Ukrajinu. Moskva odmítá, že by útok na sousední zemi chystala. Nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině.
Ruská invaze na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době průběhu nynějších zimních olympijských her. Na tiskové konferenci v australském Melbourne to prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Uvedl také, že k ukrajinské hranici se stále přesouvají nové ruské síly. Spojené státy ve čtvrtek vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili a do země necestovali. USA budou také dále snižovat počet svých lidí na velvyslanectví v Kyjevě, prohlásil Blinken,
Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny, řekl ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Moskva podle něj nemá v plánu provést nikam invazi, varoval však, že je důležité nevyprovokovat Rusko ke změně názoru. Rusko opakovaně popírá, že by se chystalo vtrhnout na Ukrajinu, u jejích hranic však shromažďuje desetitisíce vojáků a vojenskou techniku.
Novým velvyslancem ve Spojených státech se stane nynější státní tajemník ministerstva zahraničí Miloslav Stašek. Americká strana už vydala souhlas s jeho přijetím do role velvyslance, takzvaný agrément. Na postu Stašek vystřídá Hynka Kmoníčka. „Můžeme potvrdit, že pan státní tajemník agrément již obdržel,“ informoval Jakub Kopecký z odboru komunikace ministerstva. O tom, že by měl po Kmoníčkovi na ambasádu ve Washingtonu nastoupit Stašek, se hovořilo už zhruba před rokem.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský v pondělí přicestoval na Donbas na východě Ukrajiny. Má se zde seznámit se situací u východních hranic, kde se setkávají ukrajinská vládní vojska s Ruskem podporovanými separatisty. „Ukrajinci musí mít právo se rozhodnout, zda budou patřit k Západu a přiblíží se Evropské unii a Severoatlantické alianci,“ řekl při návštěvě kontrolního bodu u města Stanycja Luhanska.
Bývalý prezident Václav Klaus se v pondělí sešel s čínským velvyslancem v České republice Zhangem Jianminem. Podle jeho institutu se shodli na tom, že není přínosné vyvolávat mezi oběma zeměmi neshody a naopak je třeba udržovat oboustranně prospěšné vztahy. Klausův nástupce v prezidentském úřadu Miloš Zeman v minulých dnech čínskému prezidentovi poslal zdravici k lunárnímu novému roku a poblahopřál k pořádání zimních olympijských her v Pekingu.
Největším geopolitickým problémem současnosti je krize na Ukrajině. Rusko hrozí invazí a obsazením minimálně části jejího území. Západ, vedený USA, je rozhodnut to nedopustit. Nicméně západní aliance není plně jednotná. Zatímco východní křídlo NATO tlačí na tvrdý postup, Německo blokuje ty nejúčinnější sankce a francouzský prezident Emmanuel Macron mluví o potřebě separátních komunikačních kanálů do Moskvy. Spojené státy jednají nejednoznačně a pomalu.
