Vyšetřovatelé Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinili z vydírání bývalého ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze Michala Stiborka. Spolu se Stiborkem čelí podle médií obvinění také náměstek této nemocnice Jiří Malý a šéf oddělení IT v IKEM Petr Raška. Stíhání tří lidí potvrdila mluvčí inspekce Ivana Nguyenová, jména obviněných však neuvedla.
Štěstí a spokojenost se obtížně popisuje. Vědci stále hledají přesnou odpověď, co si pod tou subjektivně prožívanou pohodou přesně představit. Psychologové a sociologové hledají různá měřítka osobní spokojenosti. Dávají se dohromady indexy štěstí, podle nichž se srovnává kvalita života v různých zemích. Na prvních místech zpravidla končí skandinávské země, Švýcarsko, Nizozemsko, Nový Zéland. Jenže řada zemí, kde se lidé považují za šťastné, patří zároveň k lídrům ve spotřebě antidepresiv. Třetí nejšťastnější zemí světa podle World Happiness Index, který dává pro OSN dohromady institut Gallup Poll, je Island.
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lekartstvi dostanou Katalin Karikóová a Drew Weissman za výzkum vedoucí k vývoji mRNA vakcín proti covidu. Oznámil to v pondělí ve Stockholmu švédský Karolínský institut. "Laureáti svými přelomovými objevy zásadně změnili chápání toho, jak mediátorové RNA vakcíny interagují s naším imunitním systémem. Přispěli tak k bezprecedentnímu tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době," uvedl Nobelův výbor Karolínského institutu.
Přesčasovou práci v prosinci vypovědělo asi 4900 lékařů. Na facebooku o tom informovala Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK). Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2021 je v akutní péči, která se týká zejména práce v nemocnicích, asi 22.600 lékařských úvazků. Lékaři protestují proti legalizaci možnosti sloužit ročně až 832 přesčasových hodin, dosud zákoník práce počítal s polovinou.
Úspěšnost některých témat u veřejnosti přece jen překvapí, třebaže disponují parametry příběhu, který by měl dokázat zaujmout naráz hodně lidí. Například bych si nevsadil, že se bude tak dlouho a intenzivně diskutovat v médiích i na sociálních sítích o stomilionové sbírce pro Martínka Zatloukala, které byly vybrány na genetickou léčbu jeho vzácné choroby snížené produktivity enzymu AADC. Nebudu se tvářit, že vím, co přesně toto onemocnění znamená a co svým charakterem obnáší. Mohu jen konstatovat, že výsledek sbírky bezesporu je velký úspěch tuzemského crowdfundingu.
České úřady musely zlikvidovat přes 12 milionů dávek vakcín proti covidu-19 v hodnotě 4,7 miliardy korun kvůli tomu, že očkovací látka měla prošlé datum spotřeby. S naddimenzovanými zásobami covidových vakcín, které nejde využít kvůli prošlé expiraci, mají problém také další země EU, píše web Seznam Zprávy. „Pět miliard v kanálu a na dítě se dělá sbírka. Nákup vakcín proti covidu-19 byla lumpárna, 48 milionů dávek pro 10 milionů lidí jsme nemuseli objednávat,“ kritizuje právník a expert na zdravotnictví Ondřej Dostál.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se stále trápí s léky a zdá se, že po vyčinění od premiéra Petra Fialy (ODS) skutečně spouští komunikační „kampaň“. Tvrdé ultimátum si tak vyslechla například nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv kvůli informování o výpadcích, následně ministr Válek dokonce oznámil, že se do roku a půl vrátí do Česka výroba nedostatkového penicilinu. V obou případech však zůstává ve vzduchu viset zásadní otazník, zda to něčemu může výrazně pomoct.
V lékárnách chybějí různá léčiva, táhne se to už přes rok. Premiér Petr Fiala minulý týden ve sněmovně krizovou situaci připustil, ovšem jen pro některá místa republiky. Celorepublikově je prý u nás léků dost. Šli jsme se zeptat předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampla. Mluvili jsme jak o naléhavé situaci a jejích skutečných příčinách, tak o tom, jak trh s léky u nás funguje a jestli má ministr zdravotnictví pravdu, když říká, že být přijata jeho novela zákona o léčivech, žádný problém už by nebyl.
Jsem ráda, že se média zajímají o medicínu využívající k léčbě pacienta části těla jiného člověka (krev, léky vyrobené z plazmy, kostní dřeň, atd., souhrnně „látky lidského původu“). Ráda bych doplnila pondělní článek Echo24 „Darování krve či spermatu bude bez odměn. EU tím chce chránit dárce“, který svým podtitulem „Navzdory ušlechtilé snaze chránit některé dárce může mít implementace návrhu nepředvídané zdravotní a ekonomické důsledky“ může vyvolávat obavy, že EU poslanci zavádějí nějaké podezřelé novoty, které ohrozí české pacienty.
Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou v prosinci chybět lidé až na 24 000 nemocničních služeb. Kromě zrušení plánovaného navýšení objemu přesčasů chtějí mladí lékaři také samostatným zákonem upravit odměňování. Další jednání má proběhnout v říjnu.
Ceny léků se mohou měnit prakticky před očima a co pacient jednou dostane na předpis bez doplatku, může druhý den draze zaplatit. A nejde přitom vždy o drobné, objevily se i výjimečnější případy, kdy rozdíl činil tisíce korun. Taková je realita úhrad a cen léků na českém trhu.
Čeští dárci krevní plazmy nebo krve mohou brzo přijít o odměny za své dárcovství. Může za to unijní návrh nových pravidel pro darování krve, spermatu a jiných tělesných látek. Evropští zákonodárci chtějí návrhem ochránit sociálně znevýhodněné dárce, nicméně nechtěných výsledkem může být nedostatek těchto látek v Evropě, jelikož například 40 procent využívané krevní plazmy již EU dováží. Europoslanci přijali návrh o nových pravidlech pro používání tzv. látek humánního původu (SoHO) minulý týden.
Především z řad mladých lékařů se ozývá ostrá kritika proti zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, kterou tento týden schválila sněmovna. Část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit, což by mohlo vést k omezení péče. Šéf sociálního výboru sněmovny, lékař a hlavní předkladatel návrhu Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) deníku Echo24 řekl, že zdravotnictví se nyní bez přesčasů neobejde, mělo by se ale hledat koncepční řešení.
Sněmovna znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit. Novela zákoníku práce ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Zpružnění pravidel pro dohody o provedení práce, jak je navrhovali s ohledem na sezónní pracovníky senátoři, dolní komora odmítla.
Problematiku přesčasů ve zdravotnictví může podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) znovu upravit další novela zákoníku práce, kterou chystá příští rok. Řekl to po jednání s mladými lékaři a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Znovu se podle ministrů sejdou za měsíc. Předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda ocenil navázání dialogu, výsledky schůzky ale podle něj pro řadu kolegů nebudou dostatečné.
Práci odborníkům při léčbě alkoholismu nyní komplikuje nedostupnost léku antabus. Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) by měl být dostupný od dubna 2024. Ze závislosti na alkoholu se jen mezi klienty největší zdravotní pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), léčilo loni téměř 27 000 lidí. Těžký alkoholik zvládne protialkoholní léčbu napoprvé jen výjimečně, podle odborníků jsou opakované pokusy normální.
Výrobci dodají do druhé poloviny listopadu do Česka 300.000 balení penicilinu v tabletách a suspenzích. Mělo by ho tak být dostatek, uvedlo páteční tiskové zprávě zaslané ČTK ministerstvo zdravotnictví. V pondělí přijde 30.000 balení penicilinu od společnosti BB Pharma, která dodávky do Česka v posledním půlroce navýšila o 500 procent, uvedl již před tím předseda představenstva společnosti Jiří Volf na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.
Minulý týden dopadla v mezinárodním informačním prostoru bomba. Anebo taky nedopadla – jak se to vezme. O studii švédské pandemické strategie, kterou publikoval švédský, v posledních letech v USA působící autor Johan Norberg, moc slyšet nebylo. Na druhou stranu data, která komentuje, jsou k dispozici už nějaký ten měsíc. A jediný možný jejich výklad je ten, že Švédsko prošlo covidovou pandemií s menšími škodami než všechny známé země. To ticho lze vysvětlit vedle pochopitelné nechuti vracet se ke zlému snu minulých let taky tím, že švédský přístup byl mnohými autoritami ve světě sledován s nevolí.
Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) vyzvala politiky, aby Sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o 1000 hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda řekl v pondělí novinářům, že do výzvy se zapojilo 4000 z 20.000 lékařů sloužících v nemocnicích.
Případ vražedkyně Lucy Letbyové šokoval celou Británii. Soud třiatřicetiletou zdravotní sestru působící na novorozeneckém oddělení uznal vinnou z vraždy sedmi dětí a z pokusu o vraždu dalších šesti. Odsouzena byla na doživotí bez možnosti propuštění na podmínku. Za smrt nemluvňat je přímo zodpovědná pouze Letbyová. Během soudu však vyšlo najevo, že lékaři varovali vedení nemocnice před Letbyovou dávno předtím, než ji začala vyšetřovat policie. Vedení však odmítalo jednat a považovalo větší úmrtnost novorozenců v době, kdy měla službu Letbyová, pouze za náhodu.
Uchránit pacienty před dalšími sezónami bez léků má kontroverzní novela, která hladce prošla prvním čtením ve sněmovně. Kromě ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o ní však mají prakticky všichni další aktéři na lékovém trhu pochybnosti. Řešit výpadky má totiž určitou represí vůči výrobcům a dodavatelům. Ti naopak reagují tím, že dost možná z nepříliš lukrativního trhu mohou raději odejít.
Američanka Ann Johnsonová ochrnula a ztratila schopnost mluvit, když v roce 2005 ve svých 30 letech prodělala mozkovou mrtvici. Nyní se jí dar řeči v jisté podobě vrátil, když s ní vědci úspěšně otestovali systém kombinující neurovědu a umělou inteligenci (AI), který převedl její mozkovou aktivitu do digitální kopie jejího hlasu. Napsal o tom deník The New York Times (NYT), podle kterého průlom dává naději ostatním lidem s podobným handicapem.
Karlovarský kraj od příštího roku finančně podpoří praktické lékaře a zubaře, jejichž věk přesahuje 65 let. Region dlouhodobě trápí nedostatek zdravotníků k zajištění primární péče. Problémem je také vysoký věk praktiků, více než třetina z nich je v důchodovém věku. Podpořit chce kraj nově také zdravotníky, kteří si chtějí doplnit vzdělání. Nové motivační programy doplní dosavadní balíček benefitů, který je jedním z nejkomplexnějších v České republice, řekl v úterý novinářům hejtman Petr Kulhánek (za STAN).
Výpadky důležitých léků neustávají ani v letních měsících. Ačkoliv nejde o podobně dramatickou situaci jako na začátku roku, na trh se stále nedostávají i některá základní antibiotika. Horší situace se přitom lékárníci stále obávají na podzim a v zimě, kdy opět propukne sezóna respiračních onemocnění a udeří na stále nestabilní dodavatelské a výrobní řetězce. A zatímco ministerstvo zdravotnictví věří v účinky chystané legislativy, ze strany farmaceutického průmyslu zaznívá spíše skepse. A tlak na navýšení cen.
Situace s nedostatkem některých léků je podle premiéra Petra Fialy (ODS) složitá v celé Evropě. Její řešení považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví, řekl na úvod tiskové konference po středečním jednání vlády. Ministerstvo by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu, v posledních dnech média informovala, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu.
Od začátku letní sezony zemřelo v Řecku nejméně 9 lidí, převážně turistů, protože se k nim včas nedostala sanitka. Mezi nimi byla i padesátiletá Češka, která zkolabovala na pláži na ostrově Thasos. Záchranáři ale dorazili na místo až půl hodiny po ohlášení. O smutné události informovalo Echo24 zde. Řecká vláda rozhodla o tom, že jako záchranáři mohou sloužit i vojáci či hasiči, podle šéfa největší záchranné služby to není řešení a varuje, že záchranný systém je podfinancovaný dlouhodobě. Informují o tom například Politico či France24.
Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a 50procentní nárůst případů syfilidy v Irsku a Portugalsku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale střízlivý obraz západního světa v roce 2023. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích - a samozřejmě klimatické změny - přispěly k dokonalé bouři, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily.
Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zveřejněné zprávě. Kontrola se zabývala hospodařením pražských fakultních nemocnic Bulovka, Královské Vinohrady, brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny a ministerstva zdravotnictví jako jejich zřizovatele.
Debaty o oddálení penzijního věku, rozdílné délce života ve zdraví v různých zemích, ale i velmi tvrdý výrok o vlastní vině za rakovinu, pronesený hercem Jaroslavem Duškem, přitahují obrovskou pozornost k tomu, jak moc máme své zdraví a nemoc ve svých rukou. Velká témata pro předního českého chirurga a transplantologa Roberta Lischkeho. Muže, jenž tráví své dny s pacienty, kteří kvůli tomu, že nemohou dýchat, zažívají nepředstavitelné bolesti.
Dětí trpících krátkozrakostí v posledních dvou dekádách dramaticky přibývá a pokud se situace nezmění, brzy by na světě, obrazně řečeno, mohl každý druhý potřebovat brýle. Odborníci tak dlouhodobě varují před možnými následky, mluví dokonce i o epidemii krátkozrakosti a apelují na rodiče, aby se snažili podobnému vývoji předcházet. Ačkoliv jde o součást problému, nelze problém svést jen na „koukání do mobilu“.
