Případ vražedkyně Lucy Letbyové šokoval celou Británii. Soud třiatřicetiletou zdravotní sestru působící na novorozeneckém oddělení uznal vinnou z vraždy sedmi dětí a z pokusu o vraždu dalších šesti. Odsouzena byla na doživotí bez možnosti propuštění na podmínku. Za smrt nemluvňat je přímo zodpovědná pouze Letbyová. Během soudu však vyšlo najevo, že lékaři varovali vedení nemocnice před Letbyovou dávno předtím, než ji začala vyšetřovat policie. Vedení však odmítalo jednat a považovalo větší úmrtnost novorozenců v době, kdy měla službu Letbyová, pouze za náhodu. V jiném případě by mohlo mít i pravdu. V britském zdravotnictví jsou skandály se zanedbáním péče spíš pravidlem než výjimkou. S případem Letbyové je spojuje naprostý nezájem nemocničního managementu.

Letbyová v září roku 2011 ukončila studia na zdravotní sestru na Chesterské univerzitě a krátce poté nastoupila na novorozenecké oddělení Nemocnice hraběnky z Chesteru (Countess of Chester Hospital). V červnu 2015 šéf oddělení dr. Stephen Brearey poprvé upozornil na rostoucí počet kolapsů novorozenců, tři z toho skončily smrtí, a na fakt, že případy spojovala Letbyová, jež v té době vždy měla službu. Interní vyšetřování usoudilo, že šlo o „lékařskou chybu“. Pozdější analýza ukázala, že v roce 2015 se úmrtí novorozenců v chesterské nemocnici zdvojnásobila proti minulému roku. V únoru 2016 inspekce zjistila na oddělení některé problémy jako podstav zaměstnanců, ale celkově je vychválila jako dobré pracovní prostředí, kde „zaměstnanci jsou podporováni, mohou vznášet námitky a profesně se rozvíjet“. Zpráva zvýšenou úmrtnost novorozenců nezmiňovala. Obavy lékařů však neustávaly. V dubnu šéf oddělení přesunul Letbyovou z noční směny na denní, kde mohla být víc pod kontrolou.

Hon na čarodějnici?

Koncem června 2016 se situace konečně začala řešit. Tou dobou již bylo na novorozeneckém křídle sedm podezřelých úmrtí. Hlavní neonatolog trval na tom, aby Letbyová okamžitě opustila jeho oddělení. Karen Reesová z vedení špitálu se za Letbyovou zaručila, nicméně její kolegové se sešli, aby prodiskutovali možnost zapojení policie. Nakonec se rozhodli ji nekontaktovat. Důkazy proti Letbyové byly podle nich pouze nepřímé, mysleli si, že lékaři vyvolávají „hon na čarodějnici“ a báli se poškození reputace nemocnice. Letbyová ale byla přesunuta na kancelářskou pozici.

V září si Letbyová formálně stěžovala na svůj transfer a v lednu 2017 jí přezkumný panel dal za pravdu. Usoudil, že její odstavení bylo výsledkem obvinění lékařů bez přesvědčivých důkazů. Nabídl jí místo v dětské nemocnici v nedalekém Liverpoolu. Šéf špitálu Tony Chambers se omluvil Letbyové a jejím rodičům a donutil doktory, kteří vznesli podezření, aby poslali Letbyové omluvný dopis.

Jejich podezíravost to ale neumenšilo. Dále tlačili na zapojení policie, ke kterému konečně došlo v květnu 2017, jen chvíli předtím, než se Letbyová měla vrátit na svou původní pozici. V červenci 2018 policie Letbyovou zatkla.

Národní zdravotnická služba, NHS, jak se britské zdravotnictví oficiálně nazývá, bývá označována za novodobé náboženství. A opravdu NHS je posvátná kráva, která se nekritizuje. Britové jsou naprosto přesvědčeni, že jde o nejlepší zdravotnický systém na světě, přestože žádná jiná země ho nepřijala. NHS je na rozdíl od drtivé většiny ostatních systémů financována přímo z daní, a ne ze zdravotního pojištění. To vede k byrokratizaci a direktivnímu řízení s minimem odpovědnosti.

Při porovnání zdravotnictví vyspělých zemí je většinou někde na chvostu. Tradičně nejlépe hodnotí NHS nadace The Commonwealth Fund, její závěry jsou pak v britských médiích používány jako potvrzení výjimečnosti britského zdravotnictví. Commonwealth Fund hodnotí takové kategorie, jako je rovný přístup ke zdravotnictví. V jedné kategorii však Británie propadla i u této organizace, a to v kategorii nejdůležitější. Z jedenácti zkoumaných zemí skončila Británie předposlední ve výsledcích zdravotní péče. Ve Spojeném království ošetřují všechny stejně špatně.

Během pandemie covidu byla veřejnost vyzývána, aby zůstala doma kvůli ochraně „naší NHS“. Vznikla tak paradoxní situace, kdy společnost měla chránit zdravotní systém, místo aby zdravotní systém chránil ji.

Na zásadní reformu si netroufla ani Margaret Thatcherová. Podle britské společnosti veškeré problémy, se kterými se NHS potýká, jsou způsobeny nedostatkem financí, a ne systémovými chybami.

Vlastně není divu, že vedení nemocnice se zdráhalo uvěřit, že v jeho instituci řádí sestra-zabiják. S přihlédnutím k historii NHS totiž nedostatečná péče, lajdáctví a neschopnost mají na svědomí mnohem víc obětí než Letbyová.

Bez trestu

Jeden z prvních takových skandálů je z devadesátých let. V roce 1988 do Bristolské královské ošetřovny (Bristol Royal Infirmary) nastoupil dr. Stephen Bolsin a velmi rychle si uvědomil, že v nemocnici umírá nezvykle vysoký počet dětí po operaci srdce. Jeho následný dlouholetý boj za nápravu vedl jednak k mnohonásobnému zlepšení výsledků, místo 30 % pacientů začalo umírat méně než 5 %, a také k zahájení vyšetřování. To došlo k závěru, že mezi lety 1991 a 1995 v bristolské nemocnici kvůli špatným praktikám zemřelo 34 dětí mladších jednoho roku. Nikdo nebyl potrestán.

Skandál v Bristolu byl však jen začátek. NHS je rozdělená do takzvaných trustů, samosprávných jednotek, které mohou spravovat i několik nemocnic. Jedním z největších trustů je Východní Kent, který spravuje pět nemocnic. Loni v říjnu vyšetřovatelé došli k závěru, že v jeho špitálech zemřelo zbytečně až 45 dětí.

V březnu 2015 přezkum praktik ve Furnesské všeobecné nemocnici (Furness General Hospital) vyjevil, že na místním porodnickém oddělení umřelo kvůli pochybení personálu 11 dětí a jedna matka. V září 2022 začalo vyšetřování trustu Nottinghamské univerzitní nemocnice (Nottingham University Hospitals) kvůli závažným pochybením. Trust již vyplatil odškodné rodinám 30 mrtvých dětí a rodinám 46 dětí, které mají poškozený mozek. S podobnými skandály se potýkaly i špitály ve Warringtonu, Milton Keynes či trust Wrightington, Wigan a Leigh.

Pak jsou tu dva skandály, které se tyčí nad všechny ostatní. První se týká nemocnice ve Staffordu. Tam podle závěrů vyšetřovací komise v letech 2005 až 2008 zemřelo kvůli špatné péči 400 až 1200 lidí. Skandál vedl k rozpuštění trustu, ke kterému nemocnice patřila, a sama instituce se přejmenovala ze Stafford Hospital (Staffordská nemocnice) na County Hospital (Oblastní nemocnice).

V březnu 2022 publikovala svou finální zprávu Donna Ockendenová, všeobecně uznávaná porodní asistentka, pověřená prošetřením praktik v trustu Shrewsbury a Telford. Došla k závěru, že v letech 2000 až 2019 zbytečně zemřelo 201 dětí a devět matek. Na základě její zprávy začala trust vyšetřovat i policie. Ta oznámila, že objevila 823 podezřelých případů z let 2003 až 2022. Pikantní je, že Shrewsbury a Telford byl považován za jeden z nejlépe fungujících trustů s vysokými standardy. Nyní je z něj „nejhorší skandál v historii NHS“.

Ututlat a vysedět

Komise pro kvalitu péče (Care Quality Commission; CQC), jak se nazývá britská inspekce nemocnic, odhaduje, že dvě z pěti porodních oddělení „poskytují substandardní péči matkám i dětem“. Za takových okolností asi není překvapivé, že vedení Nemocnice hraběnky z Chesteru se zdráhalo uvěřit, že na novorozeneckém oddělení řádí sériová vražedkyně. Případy zanedbání péče jsou v Británii až příliš časté. To byl přesně argument obhajoby. Právník Letbyové tvrdil, že to byla „oddaná zdravotní sestra v systému, který selhal“, smrt dětí prý byla výsledkem „masivního selhání péče na rušném novorozeneckém oddělení nemocnice – příliš velké na to, aby se dalo svést na jednu osobu“.

Případ Letbyové a ostatní skandály spojuje právě snaha vedení problém ututlat a vysedět. Příliš častou praktikou je zaznamenání úmrtí dětí jako již mrtvě narozených. Ale jsou i případy zatajování či ničení důkazů. Z něj byl obviněn i regulátor CQC, který údajně potlačil interní zprávu, která došla k závěru, že selhal při prověřování nemocnice ve Furness.

Za jednu z příčin neustále se opakujících selhání je považována právě bobtnající byrokracie NHS. Management nemocnic je často podprůměrný, nestojící o zlepšení péče. Doktoři si často stěžují na přepracovanost, špatné zázemí, toxické prostředí na pracovišti. I když je občas někdo vyhozen, trestně stíhán za mnohá selhání NHS nebyl zatím nikdo. Všeobecná adorace NHS, kdy lékaři a zdravotní sestry jsou považováni za bezchybné hrdiny, snahám o zlepšení zdravotnických praktik také nepomáhá. Letbyová není první ze sériových vrahů v historii NHS. Tím nejhorším byl Harold Shipman, v lednu 2000 odsouzený za vraždu 15 lidí, možná ale zodpovědný za smrt až 250. Uznávaný praktický lékař zabíjel starší pacienty, kteří mu věřili.

Zdravotnický systém, kde běžný provoz není k rozlišení od fungování sériového vraha a zaměstnanci jsou nekriticky vynášeni do nebes, asi nebude ten nejlepší na světě.