Válek slibuje výrobu penicilinu v Česku: jenže to nemusí být žádná výhra
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se stále trápí s léky a zdá se, že po vyčinění od premiéra Petra Fialy (ODS) skutečně spouští komunikační „kampaň“. Tvrdé ultimátum si tak vyslechla například nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv kvůli informování o výpadcích, následně ministr Válek dokonce oznámil, že se do roku a půl vrátí do Česka výroba nedostatkového penicilinu. V obou případech však zůstává ve vzduchu viset zásadní otazník, zda to něčemu může výrazně pomoct.
„Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (...), že se během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ oznámil v nedělních Otázkách Václava Moravce ministr Válek. Jedná se podle něj s několika držiteli licencí a několika místy, kde je možné lék vyrábět. Podrobnosti však zatím sdělovat nechce. Trvá si ale na tom, že jeho resort udělá maximum, aby se do Česka vrátila výroba penicilinu jako řešení jedné z příčin jeho nedostatku. Ve spojení s tím však zůstává nevyřčená celá řada „detailů“.
Penicilin se v ČR vyráběl už od 40. let 20. století v Roztokách u Prahy a pražských Dolních Měcholupech, výroba ale byla postupně ukončena. V současné době antibiotika dodávají do ČR firmy ze Slovenska, Slovinska, Rakouska nebo Německa. I tam lze hledat příklady, co taková obnova výroby může znamenat například pro státní rozpočet. Na prvním místě však leží otázka, co ministerstvo samotnou výrobou myslí.
„Výroba léků je složitý proces a musíme se na něj dívat optikou jednotlivých kroků, které na sebe navazují, a přitom se mohou dít v různých továrnách v různých částech světa. Přesněji řečeno, je třeba si říct, o jakou fázi výrobního procesu by se mělo v případě výroby penicilinu v ČR jednat. Jedna věc je totiž vyrábět samotné účinné látky, druhá vyrábět tablety z dodaných účinných látek a třetí je pouze kompletace hotových tablet, tedy blistrování a vykládání do finálních krabiček,“ uvedl pro deník Echo24 výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
To tak jednoduše znamená, že čím dřívější – a z hlediska výpadků a soběstačnosti podstatnější – část výroby, tím vyšší náklady na samotnou výrobu a s ní související tvrdé regulace například z hlediska dopadů na životní prostředí. A v důsledku to také znamená, že „výroba“, kterou ministr Válek slibuje už v poměrně rychlém časovém horizontu, může být nakonec třeba i jen poslední zmiňovanou fází. „Lze si představit, že kompletace léků zase tak složitá není, a to i z hlediska regulatoriky. Tím však nechceme spekulovat o tom, s jakými výrobci či dodavateli ministerstvo zdravotnictví jedná, a o jakou fázi výroby by šlo v případě nové výroby penicilinu v ČR,“ dodal Filip Vrubel.
V zásadě však podle něj jde říct, že i poslední fáze výroby může dostupnosti léčiv pomoci, farmaceutické firmy totiž v případě problémů omezují dodávky v zemích s výrobními kapacitami až v poslední řadě. „Z našeho pohledu je ale potřeba posílení výroby řešit ,celoevropsky‘. Pokud v jednotlivých zemích se bude investovat do stejných výrobních fází stejných léků, nedává to smysl ekonomicky, ani z hlediska strategické soběstačnosti,“ dodal Filip Vrubel.
Otevřít velkokapacitní výrobu penicilinu v Česku by stálo nepochybně vysoké náklady samotné výrobce, kteří navíc obecně při výrobě léčiv čelí tvrdé cenové a regulatorní konkurenci z Asie. Otázkou jsou však také náklady pro stát, který zřejmě bude muset nabídnout určitou formu podpory. Některé evropské země jako Francie či Rakousko už se posílení vlastní výroby věnují. Například rakouská vláda se tak chystá na rozšíření výroby antibiotik firmou Sandoz věnovat 50 milionů eur (zhruba 1,2 miliardy korun).
Plná soběstačnost ČR ani Evropy podle zástupců výrobců léčiv není reálná, jak vyplynulo i z nedávné diskuze na odborné konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024 v Praze. V současnosti se podle Zdeňka Blahuty, výkonného ředitele Evropské federace lékárenských sítí a bývalého ředitele SÚKL, vyrábí mimo Evropu a USA dvě třetiny účinných látek a 40 procent hotových léků. Výroba základních chemikálií, které jsou pro léčiva potřeba, není možná v EU ani z ekologických důvodů.