Ruské vesnice Staraja a Novaja Soročina a Malaja Lokňa v ruské Kurské oblasti, jen 14 kilometrů od města Sudža, jsou zpět pod ruskou kontrolou. Celá severní část ukrajinské kurské kapsy se zhroutila, uvedl dnes německý analytik Julian Röpcke. S podobnou zprávou přišel v neděli večer i deník Guardian. Podle Rusů hrozí v Kurské oblasti asi desítce tisíc ukrajinských vojáků obklíčení.
Kdybych mírně parafrázoval a aktualizoval jeden meziválečný sprostý polský vtip: pokud by někdo vynalezl auto poháněné morálním pobouřením, Praha by se v posledním měsíci stála bezemisním městem. Česká veřejná debata na zahraničněpolitická témata se vždy vyznačuje velkou mírou „morálního absolutismu“, jak se sluší na potomky husitů, nicméně reakce na aktuální šokující vývoj vztahů mezi USA, EU, Ukrajinou a Ruskem rozhodně předčila většinu dřívějších.
Velitel speciální jednotky Achmat Ministerstva obrany Ruské federace, známý jako Aida, oznámil podle ruské státní agentury TASS začátek „finální bitvy“ ve sudžanském směru v Kurské oblasti. Informace byla zveřejněna na oficiálním kanálu jednotky na platformě Telegram. „Finální bitva o Kurskou oblast,“ uvedl velitel podle agentury ve svém prohlášení.
Ruská armáda dobyla zpět tři vesnice v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla ruská státní tisková agentura TASS. Západní média uvádějí, že pozice ukrajinských vojáků v Kurské oblasti se v poslední době zhoršuje. Agentura Reuters v pátek napsala, že Rusové tam příslušníky ukrajinských sil téměř zcela obklíčili.
Britská agentura pro námořní bezpečnost Ambrey varuje před rostoucím nebezpečím pro obchodní lodě, které kotví v ruských exportních ropných terminálech. Podle dostupných informací je vysoce pravděpodobné, že se v několika posledních incidentech jednalo o cílené útoky státního aktéra, při nichž byly poškozeny nejméně čtyři tankery a jedna nákladní loď. Poškození lodí odpovídá podle Ambrey výbuchům podmořských min a je velmi pravděpodobné, že za nimi stojí některý ze zahraničních států.
Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti na nejméně na 11. Dalších 30 lidí bylo zraněno, uvedli podle agentury AFP na telegramu ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin původně informoval o 15 zraněných. "Večer Rusové udeřili na centrum Dobropillje. Nejméně 11 lidí zahynulo a 30 dalších bylo zraněno,“ napsali záchranáři. Frontová linie se táhne asi 20 kilometrů jižně od tohoto hornického města.
Jedna bystrá osoba na jaře 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu, říkala: Před dvěma roky jsme všichni šili roušky. Teď všichni šijeme ukrajinskou bikolóru. Co se po nás bude chtít za dva roky? Nebylo to za dva roky, ale za tři, nešijeme, ale zbrojíme. Respektive o zbrojení jako na povel nadšeně mluvíme. Každý takto hrrr spíchnutý program obřích státních výdajů povede za několik roků k inflaci či růstu daní. Ale to je teď jedno, při lockdownech bylo taky důležitější společenské vzepětí v danou chvíli. Inflaci jsme pak podle politických sympatií svedli na Babiše, nebo na Fialu.
Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. V Oválné pracovně Bílého domu dnes novinářům také řekl, že měl vždy dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj při vyjednávání o ukončení války bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se prý Trumpovi jedná hůře. K Rusku se v posledních týdnech prezident USA vyjadřoval výrazně vstřícněji.
Ukrajinské síly, které od loňského srpna drží obsazené území v ruské Kurské oblasti, se ocitly pod silným tlakem ruské protiofenzívy. Boje v posledních dnech zesílily a podle bezpečnostních analytiků ukrajinští velitelé nyní stojí před klíčovým rozhodnutím, zda pokračovat v bojích v Kurské oblasti, nebo se stáhnout. Ukrajinská armáda možný průlom nekomentuje. Informují o tom Politico či Reuters.
Podle dobře informovaných zdrojů agentury Bloomberg v Moskvě je Rusko ochotno jednat o dočasném příměří na Ukrajině, pokud bude dosaženo pokroku ve vyjednávání o konečné mírové dohodě. Tento krok je podle Bloombergu první pozitivní reakcí prezidenta Vladimira Putina na výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa k příměří. Nabídka byla vyslovena během jednání mezi ruskými a americkými představiteli v Saúdské Arábii v druhé půlce února, uvedly zdroje, které si přejí zůstat v anonymitě.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku zavedením cel a rozsáhlých sankcí, včetně těch týkajících se bankovního sektoru, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda, jež ukončí válku na Ukrajině. Moskvě a Kyjevu šéf Bílého domu zároveň vzkázal, aby začaly okamžitě jednat. Média s odvoláním na zdroje z americké administrativy začátkem března napsala, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Podle agentury Reuters to prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.
Rusko v noci na pátek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Podle předběžných údajů vyslalo 261 vzdušných zbraní, konkrétně 67 střel a 194 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo, podle něhož protivzdušná obrana 34 raket a 100 bezpilotních letounů sestřelila. Desítky dalších dronů a také některé střely podle něj nedosáhly svých cílů.
Kdybychom vybírali dosavadní evropské slovo letošního roku, byl by to „budíček“. Hrozba amerického odchodu z pozice garanta evropské bezpečnosti, či dokonce „aliance USA–Rusko“ způsobila záchvat paniky, ale také volání po evropské emancipaci. Budíčků Evropě zvonilo už hodně, před J. D. Vancem na mnichovské bezpečnostní konferenci byl Putinův projev z roku 2007, kde definoval ruské imperiální ambice, nebo projev Roberta Gatese (Obamova tajemníka pro obranu) z roku 2011
Rapidní geopolitické změny posledních týdnů se začínají projevovat i v otázce energií. Podle zpráv například serveru Politico se do závěrečného komuniké dnešního summitu o další podpoře Ukrajiny a nutných změnách v evropské obranné politice dostala i pasáž o obnovení dodávek ruského plynu, a to v reakci na tlak slovenského premiéra Roberta Fica. Plyn na evropských trzích v posledních týdnech setrvale zlevňuje, a to v očekávání obnovení ruských dodávek, upozorňuje Bloomberg.
Evropské státy nemají šanci vyhrát závody ve zbrojení proti Rusku, protože Moskva se do nich nechystá zapojit. Uvedl to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na vyjádření evropských politiků o vojenských plánech členských zemí EU. O tom, že Evropa musí vyhrát nový závod ve zbrojení s Ruskem, mluvil ve čtvrtek polský premiér Donald Tusk.
Slovenský velvyslanec v Londýně Róbert Ondrejcsák končí na svém postu po čtyřech letech a ostře se loučí se svými šéfy. Na sociálních sítích zveřejnil rozsáhlou obžalobu premiéra Roberta Fica a jeho vládního kabinetu, kde kritizuje směřování současné vlády a jejich "politiku čtyř světových stran." Velvyslanec uvedl, že se ve své funkci občas i styděl, jelikož partneři považují Slovenskou republiku za irelevantního "replikátora ruské propagandy" a za užitečné idioty těch nejhorších světových diktátorů.
Stát v případě dlouhodobějšího omezení dodávek z ruského ropovodu Družba půjčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol až 330 000 tun ropy z nouzových zásob, což vystačí na více než měsíc provozu rafinerií. Půjčka, která tvoří třetinu státních zásob, má zajistit dostatek ropy na českém trhu. Rozhodla o tom dnes vláda, řekl šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Nedostatek ropy pro tuzemský trh tak podle něj nehrozí.
Do České republiky opět přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba. Informace ČTK potvrdil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Nedostatek ropy pro tuzemské potřeby to podle něj ale nehrozí. Zároveň upozornil, že v případě dlouhodobého zastavení dodávek z Družby může Česko přejít na dodávky z ropovodu italského TAL+, který je k tomu technicky připravený.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl dnes na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Musíme být ekonomicky i vojensky silnější a starat se o vlastní bezpečnost, což zahrnuje i silnější podporu Ukrajiny, doplnil. Evropa podle něj musí přejít od slov k činům.
Lídři vládní koalice a Pirátů hodnotí zprávy o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Ve vyjádření na síti X se shodli na potřebě okamžité reakce Evropy, protože jen tak je podle nich možné zajistit bezpečnost nejen Ukrajině, ale i sobě.
Spojené státy sestavují plán, který by mohl vést ke zmírnění sankcí proti Rusku. Podle zdrojů agentury Reuters Bílý dům pověřil ministerstva zahraničí a financí sestavení seznamu sankcí, které by mohly být zrušeny v rámci jednání s ruskými představiteli v nadcházejících dnech. Trumpova administrativa v posledních dnech výrazně mění přístup ke konfliktu n a Ukrajině s cílem co nejdříve ho ukončit.
Jednání mezi Ruskem a Spojenými státy o Ukrajině pravděpodobně nezačnou dříve, než diplomatické mise obou zemí obnoví plný provoz. Ruské státní agentuře RIA Novosti to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Operace diplomatických zastoupení byly omezeny poté, co Rusko zahájilo v únoru 2022 invazi na Ukrajinu, podotkla agentura Reuters.
Asi je dobré mít na paměti, že kdykoli se v našich končinách pustíme do vášnivé debaty, jak by se měla vyřešit válka na Ukrajině, narazíme na limit, že na její vývoj máme nakonec pramalý vliv a jsme z většiny odkázáni jen na informace z veřejného prostoru. Vztah Čechů k válce na Ukrajině je definován mnoha faktory: nepochybně geografickou blízkostí konfliktu a historickou zkušeností, která vychází z okupace sovětskými vojsky v roce 1968. Není proto překvapivé, že Rusko se s nástupem Vladimira Putina stalo nejnenáviděnějším nepřítelem.
Roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě byla srážkou starých jistot s novou nejistotou, šok, z něhož je třeba se co nejrychleji probrat, připustit si, co se stalo – nejen v ten pátek, ale v posledních měsících či roce. S blížícími se prezidentskými volbami byla politika Bidenovy vlády vůči Ukrajině na jakémsi autopilotu. V zásadě neměla strategické odůvodnění. Protože to, že bude Západ udržovat Ukrajinu bojeschopnou, a tak opotřebovávat Rusko – což bylo jediné, co bylo možné z představitelů americké vlády dostat –, není udržitelná strategie.
Přísliby evropských lídrů o navýšení podpory Kyjevu nepomohou k mírovému řešení konfliktu, ale povedou k prodloužení války, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Podle agentury RIA Novosti řekl, že jsou zapotřebí jakékoliv konstruktivní iniciativy k vyřešení konfliktu. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obvinil z toho, že nechce mír.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje možnost zmírnění sankcí proti Rusku, přičemž ministerstvo zahraničí a ministerstvo financí dostaly pokyn vypracovat seznam sankcí, které by mohly být zrušeny. Podle zdrojů agentury Reuters se tento krok pojí s Trumpovou snahou o obnovení vztahů s Moskvou a dosažení mírové dohody ohledně války na Ukrajině.
Už týdny se spekuluje o možném otevření plynovodu Nord Stream 2 pod Baltským mořem pod kontrolou Spojených států. Podle nedělní zprávy deníku FT se o tom vedla jednání ve Švýcarsku. Psali jsme o tom zde. Německá vláda však podle deníku Handelsblatt takové úvahy rozhodně odmítá. List si klade otázku, zda tak nehrozí další americko-německý spor. „Nezávislost na ruském plynu má pro německou vládu strategický význam z hlediska bezpečnostní politiky a toho se drží,“ řekla Handelsblattu mluvčí spolkového ministerstva hospodářství.
Ruská armáda v sobotu balistickou střelou Iskander-M zasáhla cvičiště ukrajinských ozbrojených sil v Dněpropetrovské oblasti. V pondělí to podle ukrajinského servisu BBC potvrdil velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj. O útoku na výcvikový prostor u města Samar, které se do loňska jmenovalo Novomoskovsk, o víkendu informovali ukrajinští váleční zpravodajové a vojenští blogeři. "Tragédie na cvičišti je strašným důsledkem nepřátelského útoku," uvedl dnes Drapatyj.
Celý svět stále vstřebává katastrofální ukrajinsko-americké jednání před novináři, které skončilo vyhoštěním prezidenta Volodymyra Zelenského z Bílého domu a jehož dopady hrozí narušit transatlantické vazby. Oněch 50 minut již nyní podrobně analyzují komentátoři i experti a v následujících desetiletích je budou rozebírat historici. Tvoří se tábory, které se přou o to, zda za selhání rozhovorů může Zelenskyj, nebo jeho americký protějšek Donald Trump. Existuje však i třetí možnost: na vině může být twitter, který se v Oválné pracovně zhmotnil v osobě viceprezidenta J. D. Vance.
