V mezičase od Trumpova vítězství k jeho inauguraci jako by se geopolitika dala do pohybu. Rusko-ukrajinská válka, která má na situaci ve střední Evropě bezprostřední vliv, směřuje k jednáním. Najednou se i z tradičních médií dovídáme o špatném postavení ukrajinské armády nebo o nízké popularitě Volodymyra Zelenského v zemi.
Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR při speciální operaci v okolí Moskvy zabila konstruktéra nových ruských dronů Michaila Šatského, oznámila to ukrajinská média s odvoláním na anonymní zdroje z rozvědky a informace ze sociálních sítích a ruských médií. Ruské úřady se dosud nevyjádřily.
O prodloužení výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů požádaly Slovensko a Polsko, Česká republika tomuto požadavku nebránila, je to na půl roku. Po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zástupci členských států EU se ve středu shodli na 15. balíčku sankcí proti Rusku, jehož součástí je rovněž prodloužení výjimky.
Náhlý restart syrské občanské války, úspěch povstalců a pád režimu Bašára Asada v podstatě překvapil úplně všechny. Asad byl považován za jejího de facto „vítěze“. Od roku 2011 vedl boj proti vlastnímu obyvatelstvu, boj plný zvratů, masakrů a válečných zločinů. Ve válce zemřelo až 600 tisíc lidí. Ještě před pár týdny to vypadalo, že Asad si udržel přímou kontrolu asi na 60 % území. Islamisté v okolí Idlibu drželi asi 10 % a Kurdové, převážně na východ od řeky Eufrat, nějakých 30 %. Úseky u severní hranice okupovalo Turecko či milice na něj napojené.
Rusko postoupilo ve svém válečném tažení u devíti ukrajinských obcí, napsali v noci na dnešek na telegramu analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin mezitím prohlásil, že Rusko je blízko dosažení svých cílů ve speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá svou rozsáhlou vojenskou agresi vůči Ukrajině.
Ruské síly pokračují v tlaku na vesnici Ševčenko a přibližují se k Pokrovsku v Doněcké oblasti. Podle agentury Unian o tom dnes informuje projekt DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě.
Téměř už tři roky probíhající válka na Ukrajině rozhýbala západní země k debatě o financování zbrojního průmyslu. Evropská unie si uvědomila, že čelí novým bezpečnostním výzvám a měla by přistoupit k zásadní změně v přístupu k obraně. Nově jmenovaný evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius odhalil ambiciózní plány na navýšení obranného rozpočtu EU.
O udělení azylu svrženému syrskému vůdci Bašárovi Asadovi a jeho rodině v Rusku rozhodl prezident Vladimir Putin. Novinářům to podle státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Neuvedl žádné podrobnosti o místě pobytu svrženého diktátora a spojence Moskvy, nechtěl ani říct, kdy se Putin s Asadem naposledy setkali. V oficiálním prezidentově kalendáři podle něj setkání s Asadem na programu není.
Ukrajina by se měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci, naznačil v rozhovoru s televizí NBC News zvolený americký prezident Donald Trump. V prohlášení pak dodal, že boje na Ukrajině by se měly okamžitě zastavit a mělo by začít vyjednávání o míru. Podle Trumpa se Kyjev chce po letech ruské agrese s Moskvou dohodnout.
Bývalý syrský prezident Bašár Asad a jeho rodina jsou v Moskvě, kde od ruských úřadů získali azyl. Uvedly to dnes ruské tiskové agentury s odvoláním na nejmenovaný zdroj v Kremlu. Tento zdroj rovněž sdělil, že syrští povstalci, kteří Asadův režim svrhli, se zaručili za bezpečnost ruských základen a diplomatických úřadů v zemi.
Je zřejmé, že sázka na Rusko syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi nakonec nevyšla, sdělil ČTK prostřednictvím mluvčího vlády Jakuba Tomka ke svržení režimu v Sýrii premiér Petr Fiala (ODS). Zemi popřál stabilitu a svobodu, nikoliv chaos či vládu teroristů. Asad byl svržen v noci na dnešek po 24 letech. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na dotaz ČTK sdělil, že bezprostřední riziko kvůli situaci v Sýrii Česku nehrozí.
Evropská unie vyvíjí tlak na Spojené státy, aby zmírnily sankce vůči ruské Gazprombank, která je klíčová pro zajištění dodávek ruského zemního plynu do EU.
Vláda to má těžké. Lidem se špatně vysvětluje, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, když si dokola čtou o tom, že ho k nám za listopad proudilo 95 procent původem z Ruska. Nakupují ho obchodníci, protože je levnější než ten neruský přepravovaný přes Německo a zatížený tamním speciálním poplatkem. Potud je to pochopitelné, stát na to má nulový vliv.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dočkal na jednání OBSE otočených zad řady představitelů včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského. Na následující tiskové konferenci hájil ruskou agresi na Ukrajině tím, že Kreml neměl na výběr. „Nechceme na nikoho útočit. Jsou to Spojené státy, kdo nás teď napadl pomocí ukrajinských rukou a vede proti nám válku skrze jednotky ukrajinských neonacistů,“ uvedl Lavrov ve čtvrtek. Už jeho samotné vystoupení na jednání OBSE vyvolalo silnou kritiku.
Vůdci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko v pátek v Minsku podepsali dohodu o bezpečnostních zárukách. Lukašenko při této příležitosti požádal svého ruského spojence, aby v Bělorusku rozmístil rakety Orešnik. Tyto střely budou zařazeny do výzbroje ozbrojených sil Ruska a Běloruska souběžně, odvětil Putin podle ruských tiskových agentur.
Moskva nechce válku se Spojenými státy, ale použije veškeré prostředky na obranu svých zájmů a nepřipustí porážku Ruska ve válce proti Ukrajině. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru poskytnutém bývalému moderátorovi americké televize Fox News Tuckerovi Carlsonovi.
Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu. S odkazem na své zdroje v Bruselu, kde končí dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO, to uvedla agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi.
Do Česka přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba, sdělil mluvčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Podle státního provozovatele ropovodů společnosti Mero není zásobování Česka ropou nijak ohroženo, pokračují dodávky západní cestou a pro případ nutnosti jsou připraveny zásoby ze státních rezerv.
Výzkumníci Humanitární výzkumné laboratoře při americké Yaleově univerzitě zjistili identitu více než 300 ukrajinských dětí deportovaných do Ruska a zařazených do adopčních programů. Do této procedury byla finančně a logisticky zapojená kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle serveru britského deníku The Daily Telegraph by to mohlo vést k dalším obviněním šéfa Kremlu z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti.
Šéfredaktor Echa Dalibor Balšínek měl historicky s Milošem Zemanem dramatické až otevřeně nepřátelské vztahy, ani prezident Zeman Echu od jeho vzniku nedal ani jeden rozhovor. Následující debatu je proto třeba chápat jako setkání starých kozáků po válce.
Ukrajina spojencům naznačila, že v roce 2025 potřebuje "nejméně 120 miliard dolarů", aby pokračovala ve svém boji proti Rusku a začala budovat "strategickou odstrašující sílu", která by v budoucnu zabránila Moskvě v další invazi do země. Italské agentuře ANSA to v souvislosti s aktuálním jednáním ministrů zahraničí členských zemí NATO řekl vojenský zdroj, který požádal o anonymitu.
Moskva odvolala náčelníka svého vojenského kontingentu v Sýrii generála Sergeje Kisela. Uvádí to ruské neoficiální vojenské blogy či ukrajinská rozvědka HUR. Rusko bojuje v Sýrii po boku armády prezidenta Bašára Asada, které se zatím nedaří zastavit ofenzivu protivládních a islamistických sil. Ruské úřady informaci nekomentovaly, píše agentura Reuters. O odvolání Kisela informoval už v sobotu kanál na sociální síti Telegram Rybar, který má blízko k ruskému ministerstvu obrany.
Na severu Norska bylo tento týden otevřeno nové centrum pro výcvik obojživelných a vyloďovacích jednotek NATO. Na otevření základny upozornil i Newsweek, podle kterého plánuje aliance posílit operace na ruském arktickém prahu. Šéf ruské kontrarozvědky FSB v souvislosti s tím hovořil o vzrůstající hrozbě Rusku ze strany NATO v arktické oblasti. Nová základna ve městě Sørreisa na severu země má fungovat jako centrum pro obojživelný výcvik amerických, britských a nizozemských vojáků.
Za prvních deset měsíců tohoto roku dezertovalo více ukrajinských vojáků než v předchozích dvou letech války. Podle listu The Financial Times zahájili vojenští prokurátoři za letošek 60 tisíc řízení s vojáky, kteří opustili pozice. To je téměř dvojnásobek toho, co za první dva roky války. Muži ve vojenském věku mají zakázáno opustit Ukrajinu. Někteří ale využili příležitosti, když odcestovali do zahraničních výcvikových táborů v Evropě.
Nová představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnost Kaja Kallasová při návštěvě Kyjeva první den ve funkci uvedla, že EU nemá vylučovat možnost vyslání západních vojáků na Ukrajinu, jak zaznívá v posledních týdnech. Zároveň při společné návštěvě s novým předsedou Evropské rady Antoniem Costou a komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou uvedla, že EU chce, aby Ukrajina tuto válku vyhrála. O návštěvě nových představitelů EU informuje například italská agentura ANSA.
Polský premiér Donald Tusk navštívil východní hranici Polska, kde začalo na začátku listopadu budování tzv. Východního štítu. První stavby budované sítě opevnění nyní o víkendu navštívil. Upřesnil, že opevnění se netýká jen hranice s Běloruskem a Ruskem, ale i Ukrajinou. Jeho vláda letos na jaře uvedla, že na posílení ochrany východní hranice, takzvaný Východní štít, vyčlení deset miliard zlotých (přes 58 miliard Kč).
Ruský ministr obrany Andrej Belousov se setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-Unem v Pchjongjangu. Kim se zavázal rozšířit vazby s Ruskem ve všech oblastech včetně vojenských záležitostí. O setkání informovala severokorejská oficiální tisková agentura KCNA, podle níž severokorejský vůdce řekl ruskému ministru obrany, že použití zbraní dlouhého doletu Ukrajinou je důsledkem přímé vojenské intervence Spojených států a Západu, a že Moskva má právo podniknout kroky v sebeobraně.
Analýza serveru Newsweek odhaluje potenciální dopady jaderných zbraní USA na metropole Severní Koreje, Ruska a Číny. Využitím simulací profesora Alexe Wellersteina, odborníka na jadernou technologii, byly zmapovány katastrofální následky případného použití bomby B-83, největší zbraně v arzenálu USA. Už dříve Newsweek analyzoval dopady podobného útoku Ruska na USA. Podle simulace by výbuch způsobil následující ztráty:
Policie v Moskvě v sobotu nad ránem podnikla razii v barech a klubech zaměřených na lidi z komunity LGBT+, tedy sexuálních menšin. S odvoláním na ruská státní média to uvedla agentura AFP, která zároveň připomíná, že přesně před rokem ruský nejvyšší soud zakázal takzvané mezinárodní hnutí LGBT a označil ho za extremistické. Agentura TASS informovala, že policisté přišli do několika barů a nočních klubů „v rámci opatření, jejichž cílem je bojovat s LGBT propagandou“.
