Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech. Podle osloveného experta jde pro řadu členských států o nesplnitelný cíl, české ministerstvo obrany je však podle svých slov na tuto situaci připraveno.

Rutte vybídl členy NATO, aby nastavili svůj způsob uvažování na válečnou dobu. Za studené války alianční země vynakládaly na obranu více než tři procenta HDP a budoucí výdaje podle něj budou muset být mnohem vyšší než dvě procenta. Tlak na vyšší výdaje na obranu přijde s největší pravděpodobností i z Bílého domu poté, co do něj nastoupí Donald Trump.

„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci, s Ukrajinou a s námi,“ varoval Rutte v projevu, který dnes měl v Bruselu. „Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let,“ řekl podle Reuters šéf aliance a dodal, že je čas přizpůsobit způsob uvažování válečné době a prudce zvýšit zbrojní výrobu a výdaje na obranu. „Nebezpečí se k nám blíží velkou rychlostí,“ řekl Rutte podle agentury AFP s poukazem na ruskou hrozbu vůči evropskému kontinentu. NATO musí dávat na obranu „mnohem více“, aby zabránilo „velké válce“ v Evropě, cituje dále AFP generálního tajemníka.

List Financial Times (FT) dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že evropští členové NATO jednají o zvýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta HDP.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) koncem listopadu řekla, že dvě procenta na obranu nebudou stačit. „Jestli to budou tři procenta, 3,5 procenta, v tuto chvíli nevím, spekuluje se o těch třech procentech. My jsme na to připraveni, nevím do jaké míry je na to připravena česká společnost,“ řekla Černochová.

Expert: V řadě zemí politický neprůchodné

Bezpečnostní expert z Univerzity obrany Richard Stojar pro Echo24 řekl, že Donald Trump již během svého prvního mandátu otázku nedostatečných obranných výdajů členských států Aliance silně akcentoval. „Upozorňoval mimo jiné, že USA nebudou ochotny bránit černé pasažéry z NATO, a i během jeho druhého mandátu se dá z jeho strany očekávat obdobný postoj. Svou roli v tom nepochybně hraje i zmíněný ekonomický aspekt, řada zbraňových systémů by v akvizičních procesech byla nutně pořizována z USA, neboť evropský obranný průmysl k nim nemá ekvivalent nebo je limitován omezenou produkční kapacitou,“ uvedl Stojar.

Mluví se také o tom, že by Bílý dům mohl požadovat, aby členské státy NATO nakupovaly určitý poměr vojenské techniky právě z USA. „Akvizice americké vojenské techniky by také mohly přispět k vyrovnanější obchodní bilanci mezi USA a EU, takže i z tohoto hlediska se dá očekávat silnější důraz nové prezidentské administrativy na vyšší vojenské výdaje evropských partnerů USA,“ řekl Stojar.

„Konflikt na Ukrajině také nepochybně výrazně přispěl k nutnosti navýšení prostředků pro ozbrojené síly v evropském prostoru, ale je otázka zda výše dvou procent bude výrazněji překročena. V březnu tohoto roku navrhoval polský prezident Andrzej Duda, aby členské státy aliance vynakládaly povinně nejméně tři procenta svého HDP, neboť vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě jsou již ona požadovaná dvě procenta nedostačující,“ dodal Stojar.

„Tento jeho návrh vycházel ze současné polské pozice, kdy se polské výdaje pohybují kolem 4%. Nicméně se dá spíše očekávat, že i ona dvě procenta budou nadále pro řadu členských států obtížně dosažitelnou horní hranicí a to ať již bude požadavek na výraznější navýšení (3-4%) obranných výdajů vycházet z USA či od ostatních spojenců z evropského prostoru. Některé členské státy se i v tomto roce pohybují hluboko pod hranicí dvou procent (Španělsko, Portugalsko, Itálie, Belgie a tak dále) a diskutované dvojnásobné navýšení by zde vzhledem k jejich ekonomické i politické situaci bylo patrně neprůchodné,“ vysvětlil Stojar.

Evropská komise chce čím dál více akcentovat roli EU v obraně. „Připravovaná Bílá kniha komisaře Andriuse Kubiliuse předpokládá rovněž výrazné navýšení obranných výdajů, Kubilius mluví dokonce o ‚Velkém třesku‘. Akcentovat se zde bude role a možnosti evropského obranného průmyslu a zejména otázka financování. Ze strany komise je zde akcentována podpora vydání společných dluhopisů na financování společných zbrojních programů, jako je například společná protivzdušná obrana nebo investice do infrastruktury,“ uzavřel expert.