Belgické Muzeum krásných umění v Gentu zažívá posledních pár týdnů horké chvilky. Snesla se na ně totiž vlna kritiky, když vystavilo čtyřiadvacet prací slavných malířů ruské avantgardy – od Maleviče, Kandinského a Tatlina po Larionova a Gončarovovou.
Za přísných bezpečnostních opatření začal v pondělí v Bruselu proces se Salahem Abdeslamem, jediným přeživším podezřelým z teroristických útoků z listopadu 2015 v Paříži. V belgické metropoli čelí obžalobě ze střelby na bruselské policisty při zatýkání v březnu 2016. Hrozí mu až 40 let vězení.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont v pondělí poprvé po téměř třech měsících opustil Belgii, kam uprchl koncem října před hrozbou vazby ve Španělsku. Informoval o tom deník El País. V souvislosti s Puigdemontovou cestou do Dánska požádala španělskáprokuratura soudce španělského nejvyššího soudu, aby aktivoval eurozatykač vydaný na Puigdemonta začátkem listopadu kvůli jeho snahám o nezávislost Katalánska.
Dvě stovky katalánských starostů demonstrovaly v úterý v Bruselu před sídlem Evropské komise za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení. Večer se setkali s katalánským expremiérem Carlesem Puigdemontem a čtyřmi ministry jeho Madridem sesazené vlády, kteří čekají v Belgii na rozhodnutí o vydání do Španělska, kde jim hrozí až 25 let vězení za vzpouru.
Obviněný expremiér Katalánska Carles Puigdemont se vydal belgické policii. Stejně se zachovali i jeho čtyři exministři v Bruselu. O jejich zatčení rozhodne soud, který posoudí oprávněnost vydaného evropského zatykače.
Španělská prokuratura žádá o vydání zatykače na bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a na čtyři ministry jeho někdejší vlády; všichni jsou zřejmě v Belgii. Žádost o vydání příkazu k zatčení určená soudkyni Carmen Lamelaové je zdůvodněna tím, že se tito obvinění ve čtvrtek nedostavili k výslechům do Madridu.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je od pondělí s několika členy své bývalé vlády v Belgii, se ve čtvrtek soudního jednání v Madridu nezúčastní. Informují o tom španělská média. Puigdemont v prohlášení pro tisk rovněž odmítl páteční odvolání jeho vlády Madridem a obvinění ze vzpoury, kvůli nimž jsou on a jeho exministři na čtvrtek a pátek předvoláni před vyšetřujícího soudce, označil za politický proces.
Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy těchto politiků o nezávislost Katalánska, která odporuje španělské ústavě. Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont odjel s pěti členy své vlády do Bruselu. Spekuluje se, že požádají o azyl.
Belgické úřady chtějí vyhostit salafistického imáma, který káže v Bruselu, uvedla agentura Reuters. „Máme problém s Velkou mešitou. Rozhodl jsem se, že imámovi odeberu povolení k pobytu,“ řekl v úterý belgický ministr pro imigraci Theo Francken. O poměrně průlomovém vyhoštění rozhodl po důkladném šetření bruselských mešit a náboženských organizací.
Teroristická organizace Islámský stát se v sobotu přihlásila k zodpovědnosti za páteční útok v centru belgické metropole Bruselu. Útočník v pátek napadl nožem vojenskou hlídku, která ho zastřelila. Agentura Amak, kterou islamisté využívají jako svůj sdělovací prostředek, uvedla, že útočník byl „voják Islámského státu“.
V centru Bruselu zlikvidovali vojáci muže, který na ně zaútočil nožem. Útočníka zastřelili. Uvedl to server rtl. Podle Jeruzalem Post šlo o 30letého Somálce, který při útoku vykřikoval Allah akbar. Jedna policejní stanice v Bruselu byla údajně napadena molotovovými koktejly.
Kvůli šikaně řidičů kamionů z východní Evropy se z Česka pomalu stává jedno velké parkoviště. Můžou za to státy západní Evropy, které pokračují v utahování šroubů. Vedle nařízení minimální mzdy pro řidiče přišly se zákazem, aby „kamioňáci“ přespávali v autech. Německo, Francie i Belgie jim za to hrozí pokutou až ve výši několik tisíc euro.
Před tureckým konzulátem v Bruselu bylo ve čtvrtek podle belgického tisku napadeno a zraněno několik lidí, kteří tam přišli hlasovat v tureckém ústavním referendu. Kurdská agentura Firat News píše, že zraněni byli tři Kurdové, z toho jeden vážně. Bruselská policie zatím pouze uvedla, že před konzulátem se stal incident, při kterém několik osob utrpělo zranění.
Devětatřicetiletý Tunisan, který ve čtvrtek najel ve vysoké rychlosti autem do nákupní zóny v Antverpách, byl dnes obviněn z pokusu o vraždu „se znaky terorismu“ a dalších trestných činů. Oznámila to belgická federální prokuratura. Muž se podle jejího prohlášení, z nějž citovala agentura AFP, nachází ve vyšetřovací vazbě.
V Antverpách ve čtvrtek policie a armáda zmařily pokus o atentát. Oznámil to antverpský starosta Bart De Wever poté, co jistý muž najel autem vysokou rychlostí do nákupní zóny. Řidič byl zatčen. Podle belgického federálního prokurátora jde o Francouze; policie hovoří o muži „severoafrického původu“.
Nejméně jeden člověk zemřel a dalších sedm osob utrpělo zranění při výbuchu a následném požáru, který v sobotu v Bruselu zachvátil dva domy. Informovaly o tom v noci na neděli místní úřady, podle kterých je neštěstí nejspíš důsledkem uniku plynu.
Islámští teroristé, kteří zaútočili před rokem v Bruselu, před atentátem pobývali v bytě na předměstí. Pro odběr energií se přihlásili na jméno belgického šampiona a stříbrného medailisty z olympijských her z Ria, plavce Peitera Timmerse. Zjistilo se to v minulých týdnech, kdy rodina obdržela poslední výzvu před exekucí za nezaplacené účty, informoval o víkendu list De Standaard.
Belgická policie ve čtvrtek uzavřela rozsáhlou oblast v centru Bruselu poté, co strážníci při dopravní kontrole objevili v jednom voze plynové láhve. Řidič vozu, který před tím projel několikrát na červenou, je podle informací stanice RTBF „radikalizovaný“ a loni byl odsouzen na pět let podmíněně za zločin související s terorismem.
Jedenáct osob zadržela v noci na středu belgická policie při protiteroristické razii v Bruselu a jeho okolí. Policejní akce podle prokuratury nijak nesouvisela s vyšetřováním teroristických útoků v Paříži a Bruselu z loňského a předloňského roku. Zaměřená byla na navrátilce z bojů v Sýrii.
Členské státy Evropské unie by měly zvýšit spolupráci v obraně a bezpečnosti, protože není zaručeno, že vztahy s USA zůstanou neměnné. Řekla to ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová během návštěvy Belgie a Lucemburska, kde se setkala s premiéry Charlesem Michelem a Xavierem Bettelem. Merkelová také řekla, že lepší ochrana vnějších hranic EU je podle ní předpokladem pro spravedlivější rozdělování uprchlíků v unii.
Belgická justice prověřuje asi deset případů zapojení dětí do aktivit teroristické skupiny Islámský stát (IS). Oznámil to v sobotu úřad belgické prokuratury.
V neděli se uskuteční summit Evropské unie a Kanady, na kterém bude po odkladu podepsána smlouva o vzájemném volném obchodu (CETA). Cestu k podpisu v pátek otevřel souhlas tří parlamentů frankofonní části Belgie, čímž belgická vláda dostala mandát, aby svůj podpis k dohodě připojila.
Čtvrteční summit Evropské unie a Kanady, kde by měla být podepsána obchodní smlouva CETA, je stále možný, míní předseda Evropské rady Donald Tusk. Uvedl to na Twitteru s tím, že tento názor sdílí společně s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Společně podle Tuska také vyzývají všechny strany, aby nalezly řešení situace.
V Belgii zemřel při asistované sebevraždě první dětský pacient, uvedl v sobotu místní tisk. Belgické království je jedinou zemí světa, která povoluje eutanazii nezletilým, kteří trpí nevyléčitelnou nemocí a rozhodnou se tímto způsobem zkrátit své utrpení. Uvedla to agentura AFP.
Kdo má rád pivo, možná někdy snil o tom, jak by bylo skvělé, kdyby mu zlatý mok tekl přímo doma namísto vody z kohoutku. Xavier Vanneste z belgických Brugg už o pivovodu nesní, protože ho sám postavil. Majitel tradičního pivovaru De Halve Maan (Půlměsíc) položil tři kilometry dlouhé pivní vedení pod ulicemi města, které je na seznamu UNESCO. Starosta města Renaat Landuyt považoval zprvu celou věc za vtip.
Proč právě Brusel? Mondénní metropole země z první desítky nejbohatších států Evropy. Centrum Evropské unie a jejích institucí. Vždyť se v evropské veřejné debatě nikdy pořádně neprobíralo, že by Belgie měla nějaký vážný společenský problém. Evropské elity řešily sociálně vyloučená francouzská předměstí – poté, co před deseti lety vzplála v nepokojích.
Belgie byla až do druhé poloviny 2013 (celkem 535 dní) bez vlády a belgický stát se v té době ani nerozpadl, ani nebyl obsazen nepřáteli. Sociální systémy, zdravotnictví, veřejná doprava a bezpečnost byly zajištěny, ekonomika se nezhroutila a taktéž školství, kultura a sport chybějící ministry nepostrádaly.
