Tag: válka

Články k tagu

Hořké finále

Měl to být blitzkrieg, ale Arméni dokázali bránit Náhorní Karabach celých 44 dní. Pro Armény válka proti masivní přesile skončila porážkou, uhájili jen malý kousek Arcachu (tak zní arménské jméno Náhorního Karabachu). Prožívají to bolestně, toto území považují za kolébku své historie. Opouštějí zemi a do dobytých území směřují dlouhé kolony ruských mírových sil. I Turecko sem posílá svoje jednotky.

Skončí to konfliktem Ruska s Tureckem

Dne 10. listopadu skončila již druhá válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Podle vyjednaného příměří se arménští vojáci musejí stáhnout z oblastí, které země zabrala po první válce v devadesátých letech. Ázerbájdžán si dobytá území může ponechat. Neuznávaná arménská republika Arcach, která se na Náhorním Karabachu rozkládá, sice přežila, ale stažené Armény vystřídali na pět let ruští mírotvorci.

„Chlapcům podřízli hrdla.“ Spojenci zabíjeli v Afghánistánu zajatce i civilisty, potvrdilo vyšetřování

Šéf australských obranných sil Angus Campbell dnes připustil, že existují věrohodné důkazy o tom, že příslušníci speciálních jednotek v Afghánistánu nezákonně zabili 39 lidí. Uvádí se tak ve zprávě šéfa generální inspekce armády, která dnes byla částečně zveřejněna. Vyšetřování inspekce probíhalo od roku 2016. Ve zprávě jsou popisovány různé tzv. „sanctioned massacres“ tedy systematické, bezcitné a masové násilí vedené vojáky. Přímo identifikováno s konkrétními činy bylo 25 vojáků.

Peklo má jméno Karabach

„Mohou odjet jen ženy a děti, nikdo jiný, rychle, rychle nastupujte, musím se dnes otočit ještě několikrát,“ křičí řidič autobusu na nádraží ve Stěpanakertu. Ve městě je panika, v dáli to duní. Dopoledne sem dopadla další raketa. Před autobusem se vine dlouhá fronta žen ověšených dětmi a igelitkami. Všechny chtějí odsud pryč. Už čtyři dny je metropole Náhorního Karabachu ostřelována ázerbájdžánskými raketami, které dopadají do centra města. Doteď žili lidé ve sklepích, kryptách kostelů a krytech. Včera se ale všechno změnilo. Na město dopadly kazetové bomby, rakety Grad či Smerch a byl vyhlášen letecký poplach. Pochopili to už i ti nejotrlejší: před těmito zbraněmi hromadného ničení je nezachrání sebelepší sklep. A přežít musejí aspoň děti.

Kulturní válka o Fifinku

Žijeme v čase, kdy se otřásají všechny hodnoty. Takže došlo i na Fifinku ze Čtyřlístku. Její zploditel, Jaroslav Němeček, si postěžoval, že je předmětem útoků feministek, byť zatím snad jen verbálních.

Tisíce mrtvých za 11 dnů. Smrt dcery zatvrdila Mladiče

Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 tisíc lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. Vojáci pod velením generála Ratka Mladiče vstoupili do Srebrenice 11. července 1995.

Hypersonické zbraně

Na přehlídce konané v říjnu v Pekingu se předvedla hypersonická střela DF-17, kdežto Rusko v květnu oznámilo, že zavádí do služby útočný prostředek Avangard, jednu z nových zbraní, o kterých hovořil Vladimir Putin ve svém projevu 1. března 2018. Hypersonické střely vyvíjejí i USA, stranou ovšem nechtějí zůstat ani jiné velmoci. Co může nástup této kvalitativně nové techniky znamenat pro vojenskou strategii?

Nový trestný čin má řešit působení v cizím ozbrojeném konfliktu, vyplní mezeru v legislativě

Zapojení do činnosti nestátní ozbrojené skupiny, která se zaměřuje na působení v ozbrojeném konfliktu na území cizího státu, by nově mělo být samostatným trestným činem. Pachateli za něj má hrozit až pětileté vězení. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který příští týden projedná vláda. Novela trestního zákoníku jde na jednání kabinetu bez rozporu, a lze tak očekávat její schválení.

Polské válečné dilema

Připomněli jsme si osmdesát let od počátku druhé světové války, jejíž první obětí se stalo Polsko. Jeho území si rozdělily nacistické Německo a Sovětský svaz, dvě totalitní mocnosti, které svět v srpnu 1939 šokovaly podpisem smlouvy o neútočení, jež vstoupila do dějin jako pakt Molotov–Ribbentrop. V Polsku se ovšem stále vedou diskuse, jestli se tomuto katastrofickému vývoji dalo zabránit, respektive zda existovala i jiná cesta.

Syrská armáda sebrala Asadovým odpůrcům klíčové město v provincii Idlib

Syrské vládní jednotky v neděli obsadily strategicky důležité město Al-Habít ležící v severozápadní provincii Idlib. Informovali o tom opoziční aktivisté i státní média. Syrská armáda a její spojenec Rusko vedou v oblasti od dubna ofenzivu, jejímž cílem je dobýt poslední baštu odpůrců prezidenta Bašára Asada. Boje si dosud vyžádaly stovky životů a přinutily statisíce lidí opustit jejich domovy.

Asad po čase na veřejnosti, modlil se v damašské mešitě. V bojích stále vítězí

Syrský prezident Bašár Asad se v neděli u příležitosti muslimského svátku oběti íd al-adhá objevil na veřejnosti a modlil se v mešitě v Damašku. Informovala o tom syrská média. Syrská státní tisková agentura SANA zveřejnila fotografie, na kterých je vidět Asad během ranních modliteb společně s dalšími vysokými představiteli země, mimo jiné se syrským premiérem a velkým muftím.

Třetí válka v Zálivu na spadnutí

Blízký východ je černou dírou světové geopolitiky. Vsakuje pozornost politiků, diplomatů a generálů přes jejich úpornou snahu oblast ignorovat. To se týká i Donalda Trumpa. Ten je považován za následovníka zahraničněpolitické tradice prezidenta Andrewa Jacksona. Jacksonovci jsou izolacionisté, kteří se brání zapojování USA v zahraničí. Ve chvíli, kdy je ale v ohrožení bezpečnost Spojených států, jsou ochotni chovat se agresivně a nebojí se vojenských řešení.

Čína Západ potřebuje, podvolí se

Donald Trump vyhrotil obchodní a technologickou válku s Čínou do bodu, kdy se ukazuje, kdo koho potřebuje víc. Pilotním projektem, na němž se to demonstruje, je výrobce mobilních telefonů a technologií Huawei. Toho spolu s další čínskou firmou – ZTE – Američané už před měsíci obvinili, že má ve svých sítích otevřená zadní vrátka pro špionáž. Konkrétní důkazy nepředložili, což se v tak citlivém místě ani čekat nedá. U firem, přes jejichž sítě sdílíte citlivá data, je to stejné jako ve financích.

Pět let bolehlavu od Majdanu

Je to trochu jako narozeniny nezvedeného dítěte, s nímž se na veřejnosti nechlubíme. Před pěti lety převzali na Ukrajině moc tzv. prozápadní politici, známí pod šifrou Majdan. Ale žádné bilance toho, co se s touto strategicky významnou a velkou zemí na východní hranici EU za těch pět let stalo, se nevyskytují. Skutečnost, že po prvním kole prezidentských voleb vede nad dosavadním, „majdanovským“ prezidentem televizní komik Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinské dilema

Nedávno uplynulo již pět let od počátku dramatických událostí na východě Ukrajiny, po nichž vypukl rozsáhlý ozbrojený konflikt se skrytou účastí Ruska. Na Donbasu fakticky existují dvě „lidové republiky“ a pod kontrolou Moskvy zůstává i Krym. Na Ukrajině se však opět ozývají hlasy, podle nichž by k ničemu z toho nedošlo, kdyby se Kyjev začátkem 90. let rozhodl jinak a ponechal by si odstrašující potenciál. Mají pravdu?

Blízká a vzdálená válka

O dokumentárním filmu Petera Jacksona Nikdy nezestárnou se v době jeho uvedení na podzim (čeští diváci ho budou mít šanci vidět na Febiofestu) psalo jako o mimořádném technickém výkonu. Režisérovi a lidem z jeho firmy Weta se podařilo dosáhnout toho, že filmové záznamy z fronty první světové války v něm vypadají (alespoň podle dnešních měřítek) „jako živé“. To je jistě pravda. Nikdy nezestárnou je ale také pozoruhodné filmové dílo.

Příští velká válka bude v Asii

Pákistán indický útok neočekával. Rozmisťování indických divizí podél hranice považoval jen za řinčení zbraněmi v rámci poslední diplomatické krize. Jeho vlastní armáda zaspala. Indům se podařilo postoupit po celé délce fronty. Třetí den padl Láhaur, druhé největší pákistánské město. Ke konci týdne se vláda evakuovala z Islámábádu ve stejnou chvíli, kdy do města vstupovaly první indické jednotky.

Velitel SDF vyzývá, aby v Sýrii zůstalo až 1500 spojeneckých vojáků. Na zemi i ve vzduchu

Velitel arabsko-kurdské koalice SDF v Sýrii vyzval mezinárodní společenství, aby v zemi ponechalo 1000 až 1500 vojáků, kteří by jim pomohli bojovat proti organizaci Islámský stát (IS). Vyjádřil naději, že zejména Spojené státy ustoupí od svého plánu ze Sýrie se úplně stáhnout. Velitel SDF to řekl malé skupině novinářů po jednání s americkými generály, informovala agentura Reuters.