Zadlužení českých obyvatel v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 procenta na 3,31 bilionu korun. V České republice se více než 26 procent obyvatel řadí mezi dlužníky a více než 640 tisíc lidí je v exekuci.
Blíží se termíny, do kdy je nutné odevzdat daňové přiznání za uplynulý rok. Nejdřívější data platí pro ty, kdo zůstávají u tradičního papírového podání. Zároveň ale stát zřídil všem podnikatelům a živnostníkům datové schránky a od letošního roku se bude povinnost odevzdat daně elektronicky dalších subjektů. V letošním přiznání také bude naposledy možné uplatnit některé slevy, které stát svým konsolidačním balíčkem zrušil.
Česká národní banka překvapivě razantně snížila úrokové sazby. To mimo jiné znamená, že přichází horší časy pro běžné střadatele. Komerční banky totiž na tento krok rychle zareagují a sníží úročení vkladů. Pokles sazeb už se do spořicích produktů některých bank promítl, jiné ještě drží úrok přes šest procent. Bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o půl bodu na 6,25 procenta. Jejím stanovením ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v celé ekonomice
Velkou pozornost vzbudilo středeční otevření nové prodejny s regionálními potravinami v centru Prahy u Václavského náměstí, které inicioval přímo ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Načasováním se totiž strefilo přesně do doby, kdy stát kromě podpory produktů z regionů také nakupuje sítě čerpacích stanic či energetické firmy a vede diskuze o zestátnění skupiny ČEZ. Vyrojily se tak otázky ohledně toho, jak konkrétně úřady české potraviny podporují.
Navýšení rozpočtu vysokých škol o 200 milionů korun, které jim přislíbilo ministerstvo školství po tragické střelbě na filozofické fakultě na zavádění bezpečnostních opatření, není dostatečné, řekla předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková. Ministerstvo chce školám přidat na investice z evropských peněz, které mohou čerpat z operačního programu Jan Amos Komenský. Podle Králíčkové navýšilo finance rozpočtené na tři roky, podle odhadu rektorů by školy potřebovaly 200 milionů korun ročně. Všechna bezpečnostní opatření navíc nejsou investiční, uvedla Králíčková.
První rok bez průběžného placení záloh na sociální pojištění pro začínající podnikatele. S takovým návrhem přichází několik koaličních poslanců. Podle nich se má jednat o způsob, jak ulehčit začátky podnikání, kdy příjmy nemusí být příliš vysoké. U zdravotního pojištění zálohy odpustit nelze, protože pro čerpání zdravotní péče je nutné do systému průběžně přispívat.
Od letošního roku začala platit řada změn, které se dotknou těch, kdo spoří „se státem“ sobě nebo svým dětem. Pro získání státního příspěvku u penzijního spoření bude nutné odkládat si víc, u stále oblíbeného stavebního spoření se zase výrazně sníží státní příspěvek a pro mnoho lidí je relevantní otázkou, zda ho nezrušit. Níže přinášíme přehled nejvýznamnějších změn.
Zatímco starší lidé si tradičně před výletem do cizí země vyměňují peníze ve směnárnách, ti mladší se spoléhají výhradně na své platební karty. Ačkoliv banky platby nebo výběry z bankomatů v cizině často nijak nezpoplatňují, lidé na tom i tak prodělají. České banky totiž mají vyšší prodejní kurz eura, než jaký vyhlašuje Česká národní banka (ČNB) prostřednictvím svých kurzů. Rozdíl mezi kurzem ČNB nebo kurzem Evropské centrální banky (ECB) a kurzem banky je totiž jedním ze zdrojů příjmů bank.
Škoda Auto zvýší od dubna mzdové tarify o pět procent. Vedle toho dostanou zaměstnanci automobilky v květnu za rok 2023 variabilní bonus 96.000 Kč a jednorázovou odměnu 4000 korun, tedy celkem 100.000 Kč. Automobilka uzavřela mzdové kolektivní vyjednávání s odbory. Informovala o tom dnes v dopise zaměstnancům.
Místo několika úřadů jedno inkasní místo, na které by člověk jednoduše posílal všechny platby směřované státu. O tom se mluví už posledních skoro dvacet let. Současná vláda Petra Fialy (ODS) má vznik jednotného inkasního místa ve svém programovém prohlášení, doporučuje to také Národní ekonomická rada vlády. Logickým správcem by podle NERV bylo Generální finanční ředitelství. Proti není ani opozice.
Kampeličku, kde měl pět let uložené peníze i premiér Petr Fiala (ODS), řídil mezi lety 2017 a 2021 René Szonowski. Jak se nyní ukázalo, šlo o jednoho z prvních akcionářů investiční společnosti XIXOIO, jejíž manažeři nyní čelí vyšetřování ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle policie šlo zpočátku o tunel. Manažeři společnosti XIXOIO měli z lidí pod příslibem výhodné investice do kryptoměn vylákat postupně přes 350 milionů korun.
Tak trochu šok tento týden zažili někteří investoři, kteří se v uplynulých měsících rozhodli jít proti mainstreamu. Nemálo bylo těch, kteří se – zcela racionálně a logicky – domnívali, že technologický sektor je již proklatě přehřátý. Neboli kteří si povšimli, že ukazatel P/E, tedy cena akcie ku ziskům, které daná akciová firma produkuje, je u technologického sektoru nezřídka na historickém maximu. To je nezpochybnitelná známka, že cena technologických akcií je přehřátá, protože za jeden dolar dividendy platíme dosud historicky nejvyšší cenu neboli návratnost koupené akcie skrze dividendu ještě nikdy nebyla tak dlouhá.
V kampeličkách mají uložené peníze tisíce lidí. Vklad premiéra Petra Fialy (ODS) v Podnikatelské družstevní záložně k sobě ale nepřestává poutat stále větší pozornost. Kolem peněžního ústavu, jehož podílníkem byl pět let i tehdejší lídr opoziční ODS Fiala, se totiž objevují další jména vlivných podnikatelů a politiků, které spojuje osoba kontroverzního podnikatele syrského původu Kamila Bahbouha.
Podnikatelská družstevní záložna (PDZ), jejíž součástí byl pět let i premiér Petr Fiala (ODS), vydala prohlášení, v němž se ohrazuje proti tvrzením spojující kampeličku s praním špinavých peněz a kauzou zmizelých 140 milionů korun určených na zbraně pro ukrajinskou armádu. Peněžní ústav se chce bránit právní cestou. Prohlášení se objevilo na webových stránkách kampeličky ve středu 24. ledna, tedy dva dny po vypuknutí kauzy, na kterou upozornil server Seznam Zprávy.
Necelý milion korun, který měl premiér Petr Fiala (ODS) uložen v pochybné kampeličce, ukazuje na neprofesionalitu a v očích veřejnosti jde jistě o amatérismus. Ve srovnání se „strýčkem“ Vikem bývalého premiéra Stanislava Grosse ale nejde o něco, co by mělo předsedovi vlády politicky zlomit vaz. Pro Echo24 to uvedli oslovení experti. Podle politologa Aleše Michal z FSV UK je hlavní otázkou, zda jde o záměr nebo spíše jakousi nedbalost.
Milion premiéra Petra Fialy (ODS) v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) vzbudil rozruch a kritiku opozice. Podivení vzbudilo u některých i to, že si k uložení peněz vybral zrovna kampeličku. Podle odborníků ale jejich užívání zase tak zvláštní není, tento model finanční instituce sice postupně mizí, ale jde o něco, co má v Česku poměrně dlouhou tradici. V čem se liší od „tradičnější“ banky? Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly vznikat v devadesátých letech, jejich cílem bylo provozovat finanční činnosti ve prospěch členů.
Sněmovnu čeká mimořádná schůze ke korespondenční volbě, čelit nepříjemným otázkám však může koalice i z jiného důvodu. Dorazit má i premiér Petr Fiala (ODS) a opozice dává hlasitě najevo, že po něm chce vysvětlení zamlčeného majetku uloženého v družstevní záložně. Premiér měl v pochybné kampeličce postupně uložit téměř milion korun. Ta v předchozích letech dostala pokuty od Finančně analytického úřadu i České národní banky a je namočena i do kauzy „ztracených“ 140 milionů korun určených původně na zbraně pro Ukrajinu.
Letošní kolo kampaně korporátní lobby za přijetí eura nechává Čechy chladnými. O osobním prospěchu z jeho přijetí je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí. Více než pětkrát tolik Čechů, 42 %, ovšem zase s určitostí říká, že by jim euro osobně nijak neprospělo. Ukazuje to lednový průzkum Medianu pro Český rozhlas. Lobbisté za přijetí eura tak budou muset nabídnout veřejnosti nové argumenty. Ovšem těžko říci, zda mají kde brát. Finanční přínosy eura jsou totiž spíše mikroekonomického rázu, a navíc v čase klesají (kvůli měnovým aplikacím v chytrých mobilech, jež zlevňují a zpohodlňují směnu měn, nově kvůli možnosti českých firem účtovat v euru...); v podstatě jde o již konečný a smrskávající se účet.
ANALÝZA: Česká ekonomika je stále „jako cedník“. Z okolních zemí zůstává jedinou, z níž lidmi vytvořené bohatství masivně mizí bez náhrady do zahraničí, vyplývá z dat Světové banky. V roce 2022 bylo Česko mezi okolními zeměmi jedinou, jejíž obyvatelé měli k dispozici méně bohatství, než kolik reálně vytvořili, a to pouze zhruba 96 procent. Hrubý národní důchod v přepočtu na osobu totiž zaostal za hrubým domácím produktem v přepočtu na osobu, jak ukazují data Světové banky (viz tabulka v galerii).
Od klientů se mi dostalo zajímavého dotazu: Jak může povolení ETF bitcoinového fondu v USA ovlivnit trh, ale hlavně, může toto ETF negativně změnit cenu zlata…? Připomeňme, že jde o to, že minulý týden americká Komise pro cenné papíry konečně povolila vznik burzovně obchodovaných fondů (ETF), v jejichž portfoliu smí být bitcoin. Tím došlo k „legalizaci“ kryptoměn, které začaly být brány na vědomí jako relevantní finanční aktivum.
Ústavní soud (ÚS) začal veřejně projednávat návrh na zrušení právní úpravy, která zkrátila loňskou mimořádnou valorizaci penzí. Důchodci tak dostali přidáno méně, než mohli očekávat. Návrh na zrušení novely podala skupina 71 poslanců hnutí ANO. U soudu za ně jedná bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Pozice vlády hájí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předseda ÚS Josef Baxa politiky předem upozornil, že jednání soudu je „jiný žánr” než parlamentní debaty.
Potenciální přijetí eura, o kterém se v posledních dnech znovu velmi živě debatuje, s sebou přináší řadu praktických aspektů. Například jestli porostou ceny zboží a služeb nebo co se stane s úsporami lidí, včetně nejrůznějších spořících účtů či stavebních spoření, ale také s penězi, které mají lidé schované doma v hotovosti. Na tyto praktické dotazy odpovídají ekonomové, které oslovil deník Echo24.
Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurz, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kurzu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku. Velké mezinárodně působící společnosti vytušily svoji šanci a rozjely několikáté kolo masivního lobbingu za přijetí eura v Česku.
DINKové totiž nejsou „childless“ – bezdětní; jsou „child-free“ – dítětem nezatíženi. Děti nemají, protože je nechtějí. Potomka může zastat pes, pak je z DINKa DINKWAD („dual income, no kids, with a dog“), v případě kočky DINKWAC, protože „chlupaté děti můžete rozmazlovat úplně stejně jako mimina“.
Snížení DPH si mají zákazníci všimnout, do hry se tak vrátily haléře. Více českých supermarketů změnilo od 1. ledna ceny a zahrnuly do nich někdy i setiny koruny, tedy haléře. Reagují tak na pokles DPH u některých výrobků z 15 % na 12 %. Na pultech Billy, Albertu či Globusu se tak objevují například okurky za 19,38 kč. Některé supermarkety stále zaokrouhlují na desetiny, ale místo obligátních 90 haléřů se objevují výrobky za 40 či například 60 haléřů.
Ve věci eura jsem váhavý fatalista. Vidím věci rozumné pro i rozumné proti, podle toho, jakou mám zrovna náladu. Kdysi, před těmi dvaceti lety, kdy se zavádělo, byla mnohem lepší, což nebude jen stářím. Celý sjednocovací nápad se jevil poněkud veseleji a nadějněji, mezitím se to jaksi pomotalo, nálada všeobecně poklesla. Z toho, co se zdálo, že bude ohromné, jde teď spíš poněkud obava, přičemž za to nemůžou jen euroskeptici.
Vládní konsolidační balíček ovlivní výplaty zaměstnanců i příjmy OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. Živnostníkům zase výrazně vzrostou odvody na sociální, ale také na zdravotní pojištění. Podívejte se na přehled největších letošních změn.
Další a další řetězce se hlásí k dlouhodobějšímu zlevnění cen potravin v prodejnách jako k důsledku nově snížené DPH. A to i přesto, že podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy měly ceny letos zase o něco kvůli vyšším nákladům producentů vzrůst. Podle mnohých ekonomů je to výsledkem tlaku na celý potravinářský sektor a známkou toho, že další zdražování už prostě není obhájitelné.
Placení daně z nemovitosti se kvůli platnosti vládního konsolidačního balíčku začalo týkat mnohem více lidí. Nejenže sazba daně stoupne skoro na dvojnásobek, platit ji nově budou třeba i vlastníci garáží nebo nevyužívaných staveb a pozemků. Podat daňové přiznání je navíc nutné do konce ledna. FS každoročně obdrží kolem půl milionu přiznání k dani z nemovitosti. Letos však kvůli chystaným změnám vznikne povinnost daňové přiznání do konce ledna podat dalším zhruba 100 tisícům lidem.
Finanční správa spustila specializované informační linky, na kterých se mohou lidé poradit kvůli podání přiznání k dani z nemovitých věcí. V lednu rovněž specialisté Finanční správy vyjedou do obcí, kde nejsou stálé finanční úřady, aby lidem pomohli s přiznáním na místě. Přehled telefonních linek i výjezdů je na internetových stránkách Finanční správy. Přiznání k dani z nemovitosti se podává do konce ledna, letos se dotkne většího počtu poplatníků kvůli změnám obsaženým v konsolidačním balíčku.
