PREMIÉRŮV PROBLÉM

Finančně negramotný Fiala? Opozice chce odpovědi k pochybné kampeličce

PREMIÉRŮV PROBLÉM
Finančně negramotný Fiala? Opozice chce odpovědi k pochybné kampeličce

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Sněmovnu čeká mimořádná schůze ke korespondenční volbě, čelit nepříjemným otázkám však může koalice i z jiného důvodu. Dorazit má i premiér Petr Fiala (ODS) a opozice dává hlasitě najevo, že po něm chce vysvětlení zamlčeného majetku uloženého v družstevní záložně. Premiér měl v pochybné kampeličce postupně uložit téměř milion korun. Ta v předchozích letech dostala pokuty od Finančně analytického úřadu i České národní banky a je namočena i do kauzy „ztracených“ 140 milionů korun určených původně na zbraně pro Ukrajinu. Zatímco opozice se nechce smířit s vysvětlením, že za to může premiérova „finanční negramotnost“, koaliční partneři s tím zdá se nemají problém.

Premiér Fiala byl několik let podílníkem v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ), kam vložil podle svých slov od roku 2015 celkem 950 tisíc korun. Nikdo o tom neměl tušení, protože premiér tuto skutečnost v rozporu se zákonem zamlčel ve svých majetkových přiznáních, které každý rok povinně podával jako poslanec.

Na Fialův podíl upozornil až nyní server Seznam Zprávy, který sledoval podezřelé finanční operace související se „ztracenými“ miliony na zbraně pro ukrajinskou armádu a stopy dovedly reportéry do sídla této kampeličky v Celetné ulici v centru Prahy. Kampelička ale nepřitahuje pozornost jen kvůli kauze zmizelých milionů eur. Z veřejných zdrojů se lze dočíst, že ji v minulosti pokutovala centrální banka (ČNB) i Finančně analytický úřad spadající pod ministerstvo financí, tedy takzvaná „finanční rozvědka“. V obou případech souvisel trest mimo jiné s nedostatečnými opatřeními proti praní špinavých peněz.

„Já to bral jako běžný bankovní účet. Moje chyba, mrzí mě to,“ uvedl Fiala ve svém prohlášení, kde také uvedl, že ho do záložny přivedl jeho dnešní poradce Miloš Růžička (zakladatel PR agentury Bison & Rose). Růžička je podle premiéra jedním z dlouholetých podílníků pochybné kampeličky.

Stopy podnikatele Bahbouha

Mezi klienty kampeličky se má nacházet řada významných podnikatelů či bývalých politiků ODS. Fiala ale tvrdí, že další klienty neznal, kromě Růžičky se měl ještě v záložně seznámit s bankéřem a podnikatelem Kamilem Bahbouhem, řekl serveru Seznamzprávy. Bahbouha server označuje za „středobod“ kauzy kolem peněz určených na zbraně pro Ukrajinu. Jde také o známého znalce a obchodníka s uměním, podle serveru patřil k zakládajícím členům firmy, z níž vzešla právě známá agentura Bison & Rose, jeho jméno se objevilo také například v kauze kolem společnosti Cybergym, jak tehdy popsal server iRozhlas.

V úterý se mají poslanci sejít k mimořádné schůzi kvůli projednávání kontroverzní korespondenční volby. Jak deníku Echo24 potvrdil mluvčí vlády Václav Smolka, na premiérově programu se nic nemění a měl by se schůze zúčastnit. U koaličních partnerů nachází Fiala pochopení, lídři koaličních stran KDU-ČSL a STAN Marian Jurečka a Vít Rakušan označili premiérovo vysvětlení za dostačující. „Chybu pan premiér nebagatelizuje, pokud zapomněl cokoliv uvést, vztahují se na něj stejná pravidla jako na kohokoliv jiného. Oceňuji že se pan premiér nijak nevymlouvá, ale věc bez ublíženosti a arogance okamžitě a jasně vysvětlil,“ sdělil Rakušan.

Naopak opozice volá po jasnějších odpovědích. Bývalý premiér a ministr financí Andrej Babiš pro Echo24 řekl, že zmíněná majetková přiznání nejsou dostatečná. „Nejlepší by bylo, kdyby pan premiér zveřejnil svá daňová přiznání. Ty deklarace, které dělají politici, nemají tu startovní pozici, není v nich všechno,“ řekl pro Echo24 Babiš s tím, že pokud by Fiala chtěl být transparentní, zveřejnil by kromě daňových přiznání i celý majetek. Babiš poukázal na audit svých příjmů, který si nechal v souvislosti s tzv. dluhopisovou aférou (na kterou upozornilo Echo24) zpracovat. Tento audit následně zveřejnil. Mezi lety 1996 až 2015 měl Babiš podle auditu vydělat 2,4 miliardy korun.

Podle bývalé ministryně financí Schillerové je celá věc podezřelá. „Nechce se mi věřit, že by premiér, který se zaklíná ozdravováním veřejných financí, byl natolik finančně negramotný, aby nevěděl o existenci fondu pojištění vkladů. Jeho vysvětlení, že peníze umístil do problematické finanční instituce z důvodu rozložení rizik mi proto nepřijde vůbec důvěryhodné,“ uvedla pro Echo24 Schillerová.„Budeme žádat vysvětlení všech okolností údajné diverzifikace úspor, a to navíc prostřednictvím záložny, která byla nejen dle vyjádření bývalého policisty a dle veřejných zdrojů, spojena mimo jiné s kauzou poslaneckých trafik z éry Petra Nečase,“ dodala Schillerová.

Rozdíl mezi vložením peněz do družstevní záložny, které se někdy jinak říká i kampelička, a otevřením účtu v klasické bance je přitom zásadní. Kampeličky například obvykle slibují vyšší zhodnocení vkladu za cenu vyššího rizika a členové družstva jsou současně i vlastníky záložny.

Jak vysvětluje pro Echo24 hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek, záložny jsou sice stejně jako banky dozorovány centrální bankou, hlavní rozdíl ale spočívá v tom, že družstevní záložny poskytují služby pouze svým členům. „Pokud tam chcete peníze ukládat nebo si půjčovat, musíte být členem, a tzn. vložit členský vklad. Tím se vlastně stáváte spolumajitelem záložny. Na tento členský vklad se ovšem logicky nevztahuje systém pojištění depozit. Záložna může přijímat vklady od svých členů, avšak jen do výše desetinásobku splacených členských vkladů. Chcete-li si uložit například sto tisíc, měli byste zároveň vložit členský vklad deset tisíc korun,“ říká Dufek. Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti Roklen, zase upozorňuje, že kampeličky mají v ČR relativně dlouho tradici a využití jejich služeb není samo o sobě nic nestandardního.

Podle Seznam Zpráv se o záložnu kvůli kauze zmizelých milionů z ukrajinského ministerstva obrany zajímá nejen pražská hospodářská kriminálka, ale také detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. „Zabývá se tím i NCOZ, spolupracuje s ukrajinskými vyšetřovateli,“ řekl serveru zdroj blízký vyšetřování.

Premiér Fiala také uvedl, že si svých 950 tisíc korun ze záložny rozhodl vybrat v roce 2020. „Účet jsem zrušil na podzim 2020 v souvislosti s rozhodnutím naší rodiny koupit byt v Brně.“ Server ale přinesl informaci, že Fialův tým měl dostat před sněmovními volbami varování od jednoho z dalších podílníků Pavla Wursta, jenž o Fialovi věděl. Ten se měl se svými kolegy po letech rozejít ve zlém a rozhodl se podat na další členy záložny trestní oznámení pro podezření z praní špinavých peněz.

„Před volbami jsem volební tým Petra Fialy upozornil, že Podnikatelská družstevní záložna je problematická firma a není dobře, aby tam měl peníze. Bylo mi řečeno, že to vyřeší,“ popsal Wurst.

zdb