Placení daně z nemovitosti se kvůli platnosti vládního konsolidačního balíčku začalo týkat mnohem více lidí. Nejenže sazba daně stoupne skoro na dvojnásobek, platit ji nově budou třeba i vlastníci garáží nebo nevyužívaných staveb a pozemků. Podat daňové přiznání je navíc nutné do konce ledna.

Finanční správa každoročně obdrží kolem půl milionu přiznání k dani z nemovitosti. Letos však kvůli chystaným změnám vznikne povinnost daňové přiznání do konce ledna podat dalším zhruba 100 tisícům lidem. Zaplatit daň je nutné do konce května.

Změny v konsolidačním balíčku sazbu daně zvyšují na 1,8násobek. To znamená, že se mění její základní koeficient. Kromě toho obce mohou jako každý rok upravit své místní koeficienty a výnos daně z nemovitosti jde výhradně do jejich rozpočtů. Nejzásadnější změnou je však to, že nemovitosti se nyní budou danit podle zápisu v katastru, ne podle jejich skutečného využívání majiteli.

„Pokud jde o změny sazeb či místních koeficientů obcí, finanční úřady samy stanoví novou výši daně, kterou na konci dubna či v průběhu května sdělí poplatníkovi. Stejně tak při stanovení daně zohledníme řadu dalších změn, které novela přinesla. Přesto zhruba 100 tisíc poplatníků bude muset podat do konce ledna daňové přiznání. Zpozornět by měli zejména majitelé garáží, pozemků nebo rekreačních staveb, protože nově se bude zdanění řídit podle údajů v katastru nemovitostí, a nikoliv podle skutečného účelu používání,“ říká k tomu generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová.

Finanční zpráva uvádí několik příkladů toho, jak se zvýší daň z nemovitosti. Například vlastník bytu o rozloze 70 metrů čtverečních na pražském Žižkově dosud platil daň 1720 korun ročně, letos už zaplatí přibližně 3 010 korun. Za stejně velký byt v Plzni majitel od příštího roku zaplatí 1 355 korun oproti letošním 774 korunám a v Brně 1 047 korun oproti letošním 598 korunám.

Co se týče změn u místních koeficientů, kterými obce mohou ovlivnit výši výsledné daně prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, mohou nově stanovit místní koeficient pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady či ovocné sady) v rozmezí 0,5 až 1,5 a pro ostatní nemovité věci v rozmezí 0,5 až 5,0. Nižším koeficientem než 1 tedy obce mohou výslednou daň i snížit. Začne také platit inflační koeficient, který vychází z růstu cen, a má každoročně zamezit reálnému snižování daně v čase.

Zdanění garáží a rekreačních nemovitostí

Od začátku roku přestává hrát u zdanění nemovitostí roli to, zda je majitelé skutečně využívají nebo je obývají. „Dochází k novému navázání u budov garáží a domů sloužících k rodinné rekreaci na zápis v katastru nemovitostí. Skutečné využití tak u těchto budov nebude relevantní. Například dům sloužící pro rodinnou rekreaci, který však nebude zapsán v katastru nemovitostí, bude daněn jako ostatní zdanitelná stavba. Občané nebudou nuceni v důsledku této změny podávat daňové přiznání,“ uvádí ministerstvo financí.

Novinkou je i to, že plátcem daně z nemovitosti se stává i uživatel nemovitosti v případě, kdy její vlastník není znám nebo kdy s ní hospodaří stát, tedy Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.